Ve Sbírce předpisů ČR vychází novela vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší. Novela nabývá účinnosti dnem 1. srpna 2014 s výjimkou bodu 3, který nabývá účinnosti dnem 1. října 2014. Text ZDE.

Hlavním cílem Operačního programu Životní prostředí 2014-2020 je ochrana a zajištění kvalitního prostředí pro život obyvatel České republiky, podpora efektivního využívání zdrojů, eliminace negativních dopadů lidské činnosti na životní prostředí a zmírňování dopadů změny klimatu. Na základě analýz dosavadního vývoje, současného stavu a trendů byly stanoveny následující priority:

• Priorita 1: Zlepšování kvality vod a snižování rizika povodní,
• Priorita 2: Zlepšování kvality ovzduší v lidských sídlech,
• Priorita 3: Odpady a materiálové toky, ekologické zátěže a rizika,
• Priorita 4: Ochrana a péče o přírodu a krajinu,
• Priorita 5: Energetické úspory.

Pro uvedené priority byly v OP ŽP 2014–2020 nastaveny příslušné prioritní osy. 

Ke stažení: 6. verze OPŽP

Zdroj: OPŽP

Ekologická olympiáda českých středoškoláků na téma „Obnova a rekultivace". Důraz se klade na znalosti a vědomosti v terénu. Soutěžící měli prezentace tak brilantní, že by jim mohli závidět i vysokoškoláci. Připravili Čestmír Klos a Terezie Jirásková. Více: ZDE

Zdroj: ČRo

Foto: Wikipedia

Evropská komise zveřejnila nový seznam ohrožených průmyslových odvětví. Je na něm hutnický i chemický průmysl. Pro české společnosti, které v těcho oborech podnikají, to znamená dobrou zprávu. Dostanou výjimku z emisního systému. Přesto mají k emisní politice EU výhrady. „Pro evropské chemické podniky z toho vyplývá, že mají nárok na povolenky zdarma. V případě, že naplní nastavená měřítka,“ říká ředitel Svazu chemického průmyslu Ladislav Novák. Zjednodušeně řečeno, společnosti z chemického průmyslu dostanou emisní povolenky zdarma, ale jen do výše, kterou určuje Brusel. Ten vychází ze spotřeby z předešlého roku a regionálních emisních průměrů. Více ZDE

Zdroj: E15

Evropská komise dnes (22.7.2014) předkládá podrobnosti o nové pilotní akci „Rychlá cesta k inovacím“ s rozpočtem 100 milionů EUR a o pěti cenách za inovace v rámci výzkumného a inovačního programu Evropské unie Horizont 2020, který disponuje 80 miliardami EUR. Iniciativa „Rychlá cesta k inovacím“ má za cíl podporovat evropské hospodářství tím, že inovativním podnikům a organizacím nabízí granty, jež jsou pro ně posledním chybějícím článkem k tomu, aby své skvělé nápady mohly uvést na trh. Ceny představují odměnu za novátorská řešení v oblasti technologií s velkým významem pro společnost. Tyto iniciativy zdůrazňují úsilí o podporu inovací v Evropě, jež tvoří součást prvního dvouletého pracovního programu Horizontu 2020. Dnešní oznámení rovněž potvrzuje, že na výzvy k předkládání návrhů v rámci Horizontu 2020 bude v roce 2015 vyčleněno 7 miliard eur, a stanoví harmonogram pro podávání přihlášek (MEMO/14/492).

„Reakce na první výzvy v rámci Horizontu 2020 je úžasná. Bylo již předloženo více než 17 000 návrhů,“ uvedla evropská komisařka pro výzkum, inovace a vědu Máire Geoghegan-Quinnová. „Jsem ohromena takovým nárůstem zájmu, zejména z řad malých podniků. Dnes otevíráme výzvy pro rok 2015 a jsem přesvědčena, že se jim dostane stejně nadšeného přijetí. Iniciativa Rychlá cesta k inovacím a nová ocenění poskytnou inovátorům v celé Evropě ještě více možností, jak se zapojit. Tato opatření přispějí k větší konkurenceschopnosti Evropy a podpoří růst a tvorbu pracovních míst.“

Přihlášky v rámci nástroje „Rychlá cesta k inovacím“ bude možné podávat od ledna 2015. Tento nástroj bude podporovat malá konsorcia tří až pěti organizací se silným zastoupením podniků, aby učinily poslední nezbytný krok k uvedení slibných nápadů na trh. Je otevřen pro návrhy z jakékoli oblasti technologií nebo použití a může se do něj přihlásit jakákoli právnická osoba se sídlem na území EU nebo v zemi přidružené k Horizontu 2020.

Soutěž o pět cen za inovace začne koncem roku 2014 a počátkem roku 2015. V roce 2015 se tyto ceny v hodnotě 6 milionů eur zaměří na tři tematické oblasti výzkumu: zdraví („cena za snížení spotřeby antibiotik“, „cena za skener potravin“), životní prostředí („cena za snížení znečištění ovzduší“) a informační a komunikační technologie („sdílení spektra na základě spolupráce“, „cena za optický přenos“).

Aktualizovaný pracovní program, který byl dnes schválen, potvrzuje podrobnosti ohledně výzev k předkládání návrhů na rok 2015, jež byly poprvé oznámeny v prosinci loňského roku, a stanoví lhůty pro předkládání návrhů (viz IP/13/1232). Všechny možnosti financování v rámci Horizontu 2020 jsou dostupné z účastnického portálu.

Reakce na první výzvy v rámci Horizontu 2020
Reakce na první výzvy v rámci Horizontu 2020 oznámené v prosinci loňského roku byla enormní. Do konce června bylo předloženo více než 17 000 návrhů, jejichž požadavky devětkrát překračují dostupné finanční prostředky. Oproti přecházejícímu 7. rámcovému programu tak došlo k výraznému nárůstu a zvýšila se také konkurence. Výrazně vzrostl počet přihlášek pocházejících z průmyslu. V pilířích „vedoucí postavení v průmyslu“ a „společenské výzvy“ programu Horizont tak přihlášky podniků tvořily 44 % z celkového počtu oproti 30 % ve srovnatelných oblastech 7. rámcového programu. Obzvláště silná je účast malých a středních podniků. V rámci výzvy Horizontu podporující vedoucí postavení v základních a průmyslových technologiích podaly malé a střední podniky více než 5 500 přihlášek. Navíc bylo zasláno téměř 2 700 žádostí o financování v rámci nového nástroje pro malé a střední podniky, na nějž byly vyčleněny 3 miliardy eur.

Souvislosti
Horizont 2020 je doposud největším rámcovým programem EU na podporu výzkumu a inovací – poběží 7 let a disponuje rozpočtem ve výši téměř 80 miliard eur. Většina prostředků EU na výzkum se přiděluje na základě soutěžních výzev k předkládání návrhů, ale rozpočet Horizontu 2020 rovněž zahrnuje financování Společného výzkumného střediska (JRC), které je interním vědeckým útvarem Evropské komise, Evropského inovačního a technologického institutu (EIT) a výzkumu spadajícího pod Smlouvu o Euratomu. Zároveň jsou vyhlašovány individuální výzvy k podávání návrhů v rámci specifických partnerství s konkrétním odvětvím či s členskými státy (viz IP/13/668 a IP/14/796). Celkový rozpočet EU na výzkum v roce 2015, zahrnující uvedené položky a administrativní náklady, se pohybuje ve výši 9,9 miliard eur.

Další informace
MEMO/13/1085: Horizont 2020 – nový program EU pro výzkum a inovace

Internetová stránka programu Horizont 2020

Účastnický portál

Zdroj: EK
 

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) přeruší jednání s vlastníky pozemků a nemovitostí o tom, jak velké budou zóny ochrany přírody v Národním parku Šumava. Počká na novelu zákona o ochraně přírody a krajiny. Vyšší norma, která se nyní připravuje, se totiž zásadně dotkne národních parků. ČTK to potvrdil ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Brabec změnu v pátek oznámí šumavským starostům. Zástupce ekologů ji vítá, reakci obcí ČTK zjišťuje. Více: ZDE

Zdroj: ČTK

Ministr Richard Brabec seznámil vládu s výsledky Závěrečné souhrnné zprávy Vyhodnocení povodně v červnu 2013.

Na základě zadání Ministerstva životního prostředí zpracoval tuto zprávu Český hydrometeorologický ústav. Projekt byl rozdělen do 13 dílčích úkolů seskupených do čtyř tematických oblastí. Na řešení jednotlivých úkolů se podílela velká řada řešitelů uvedených v úvodní části závěrečné souhrnné zprávy.

„Ze Závěrečné souhrnné zprávy Vyhodnocení povodně v červnu 2013 vyplývá 36 opatření pro zlepšení ochrany před povodněmi,“ doplňuje ministr Richard Brabec.

V porovnání s ostatními povodňovými událostmi v posledním období (od 70. let minulého století) byla vyhodnocena povodňová událost v červnu 2013 jako třetí v pořadí (po povodňových událostech v červenci 1997 a srpnu 2002), a to co do rozsahu a negativních důsledků. V červnu 2013 bylo různou měrou povodní dotčeno téměř 1400 obcí, ve kterých žije na 4 mil. obyvatel. Povodně si vyžádaly celkem 16 lidských obětí.

Materiál dokumentuje rozlivy na necelých 600 km vodních toků v povodí Vltavy a Labe o celkové rozloze 278,3 km². Povodňové škody vystoupaly na 15,4 mld. Kč. Největší z nich se podepsaly na dopravní infrastruktuře a technické infrastruktuře obcí (poškození kanalizace). Škody na bytových objektech byly ve srovnání s povodní 2002 relativně nižší.

V rámci projektu byly podrobně zmapovány sesuvy vzniklé v důsledku silných a dlouhotrvajících srážek a dopady povodní na životní prostředí. Pokud se týká nápravných opatření, došel ČHMÚ k závěru, že je nutné na všech úrovních zlepšovat řízení a koordinaci preventivních opatření i opatření prováděných během povodní. Přitom problémy v jednotlivých obcích (lokalitách) se mají řešit konkrétními opatřeními, ať již organizačními nebo strukturálními.

Ke stažení: Plný text souhrnné zprávy 

Zdroj: MŽP

Evropská unie by měla do roku 2030 dosáhnout třicetiprocentních úspor energie. S návrhem přišla Evropská komise, konečně slovo však budou mít členské země. Ty by se měly k návrhu vyjádřit na říjnovém summitu energetické a klimatické politiky. Česko o podobný závazek nestojí.

„Je to ambiciózní a zároveň realistické,“ komentoval dnešní návrh komisař pro energetiku Günther Oettinger. Cílem je podle něj mimo jiné i vyslat signál trhům, aby investovaly do úsporných technologií.

Nižší emise o 40 procent

Dnes zveřejněný záměr doplňuje lednový návrh komise, aby EU do roku 2030 snížila o 40 procent emise skleníkových plynů z hodnot roku 1990. Na celounijní úrovni by měl také existovat závazek, aby 27 procent energie pocházelo z obnovitelných zdrojů.

Podle komise ke splnění 40procentního snížení emisí by stačil závazek energetických úspor ve výši 25 procent, v médiích se před dnešním rozhodnutím komise objevovaly údaje okolo 27 či 28 procent. Více: ZDE

Zdroj: e15.cz

Senát na 23. schůzi projednal především novely zákonů, které schválili poslanci na poslední schůzi. Návrh novely zákona o odpadech (OEEZ), které vzbudila mnoho pozornosti kvůli několika pozměňovacím návrhům, nebyl senátory sice přijat, ale zároveň v následujícím hlasování o jeho zamítnutí nebyl nalezen dostatečný počet hlasů. Senát tak novelu neschválil přímo, ale ani ji neodmítnul a neupravil. Norma poputuje k podpisu prezidentovi jako přijatá po uplynutí měsíční lhůty, kterou Senát na projednávání zákonů má. Senátoři také projednali novelu zákona o ochraně přírody a krajiny a novelu zákona na urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury. Oba tyto návrhy byly přijaty. Nakonec senát přijal i balíček evropské legislativy týkající se Programu Čistého ovzduší pro Evropu.

23. schůze Senátu ČR (23.7.2014):

1) Urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury

• Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury, ve znění pozdějších předpisů 

• Cíl: dojde k navýšení maximálního bonusu u zemědělské a lesní půdy z dvojnásobku odhadní ceny na navýšení odhadní ceny až o patnáctinásobek. U stavebních pozemků a staveb nedochází ke změně výše bonusu, zůstává zachováno možné navýšení znalecky stanovené ceny až o 15 %, což odpovídá násobení této ceny koeficientem 1,15. U jiných než stavebních pozemků se tedy navrhuje navýšení až o šestnáctinásobek znalecky stanovené ceny.

• Výsledek hlasování:  návrh byl přijat

• Obsahuje:
  • Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o snížení národních emisí některých látek znečišťujících ovzduší a o změně směrnice 2003/35/ES
  • Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o omezení emisí některých znečišťujících látek do ovzduší ze středních spalovacích zařízení
  • Návrh rozhodnutí Rady o přijetí změny Protokolu o omezování acidifikace, eutrofizace a přízemního ozonu z roku 1999 k Úmluvě o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států z roku 1979
  • Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Program Čisté ovzduší pro Evropu
• Stanovisko: VUZP - ZDE
• Stanovisko VEU - ZDE

• Výsledek hlasování: návrh byl přijat

Senát: 23. 7. 2014 / 23. schůze - program ZDE

Dnes pokračovala 12. schůze PSP ČR, kde byl prvním bodem projednáván Senátní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 153/ - třetí čtení.

Jednání se protáhlo především proto, že se přihlášení řečníci nedrželi paragrafu 95 odstavec 2 jednacího řádu, který říká že ve 3. Čtení lze navrhnout pouze opravu legislativně technických chyb, gramatických chyb, tiskových chyb a podobně.

To se opozičním poslancům samozřejmě nelíbilo a přetavili přísné vedení jednání v účelovost ze strany ČSSD. Předsedající Jan Hamáček nekompromisně vyprovodil z řečniště nejdříve poslankyni Nytrovou, pak její kolegyni z KSČM Pěnčíkovou a v rukavičkách si nepočínal ani s panem poslancem Kučerou (TOP 09). Předseda opakovaně vyzval pana poslance Kučeru, aby něco navrhnul a přislíbil prostor k odůvodnění. Poslanec Kučera ovšem tvrdošíjně kritizoval projednávaný návrh, přestože nic nenavrhoval.

Po delších obstrukcích dostal poslanec Kučera slovo znovu. Dal na radu pana poslance Stanjury (ODS) a svou řeč začal návrhem, aby bylo jednání vráceno do druhého čtení.

Nakonec se poslanci prohádali k práci a výsledkem bylo, že návrh zákona jako celek byl přijat. 115 ze 173 přítomných poslanců bylo pro a pouze 21 proti. Znamená to, že sněmovna souhlasí mimo jiné s tím, že obce budou muset zajistit místa pro oddělené třídění biologicky rozložitelných odpadů, na skládky bude od roku 2024 zakázáno ukládat směsný komunální odpad a recyklovatelné odpady. Návrh Václava Zemka (ČSSD), nahradit povinnost obce třídění bioodpadu komunitním nebo domácím kompostováním, neprošla. Na skládky budou moci provozovatelé ukládat méně materiálu na její zabezpečení, a to nejvýše pětinu celkové hmotnosti. Sněmovna zamítla návrh senátní úpravy, aby obce mohly vyhláškou omezit provozní dobu sběren surovin na svém území, určit místa pro jejich provoz, nebo je naopak zakázat.

Čtětě také:

• Novela odpadového zákona – i přes silnou kritiku byly kontroverzní změny prohlasovány (ČAOH)

• Obce budou muset třídit bioodpad. Prošel i zákaz skládkování (iDNES.cz)

• Sněmovna je pro zákaz skládkování od roku 2024 (ČeskéNoviny.cz)

Aktuality:

• 23.7.: Návrh byl schválen ve znění pozměňovacích návrhů, předloha bude projednána Senátem ČR (přehled viz níže)

• 18.7.: Schůze PSP ČR byla přerušena do středy 23. července do 10 hodin. Jako první na řadě dle schváleného programu je právě novela zákona o odpadech
• 16.7.: Pozměňovací a jiné návrhy k senátnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb. byly poslancům rozeslány jako ST153/3 (viz níže) dne 15.7.2014 v 18:08. Třetí čtení návrhu zákona je v programu schůze uvedeno jako dvacátý bod. Podle jednacího řádu PSP ČR třetí čtení návrhu zákona lze zahájit nejdříve za 72 hodin po doručení souhrnu podaných pozměňovacích návrhů.
• 15.7.: Poslanci projednali ve druhém čtené novelu zákona o odpadech, která se prioritně  zaměřovala na sběrny a výkupny odpadů. Po delší diskuzi poslanci načetli několik pozměňovacích návrhů. Například poslanec Kudela navrhuje, aby se Ministerstvo zemědělství taktéž podílelo na prováděcích předpisech, které souvisejí s biologicky rozložitelným odpadem (BRO). Dále poslanec Zemek navrhuje, že obec splní svou povinnost ve sběru biologického odpadu zavedením domácího nebo komunitního kompostování. Poslanec Zahradník navrhuje, aby obec v mohla vydat vyhlášku, která určí místa pro sběrny a výkupny odpadů včetně toho v jakém čase je provozování takého zařízení možné. Tuto vyhlášku by podle návrhu měla obec povinnost zaslat na krajský úřad. Krajský úřad by v řízení o vydání souhlasu k provozování takového zařízení rozhodoval právě v souladu s touto vyhláškou.

PSP ČR: od 15. 7. 2014 / 12. schůze:

Písemné pozměňovací návrhy:

• Václav Zemek (viz níže ST153/3)

• RNDr. Jan Zahradník (viz níže ST153/3)

• Ing. Petr Kudela (viz níže ST153/3)

• Výbor pro životní prostředí - ST153/2

• Pozměňovací a jiné návrhy k senátnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb. - ST153/3

Související článek:

SMOČR: Pozor, aby se do projednávaného zákona o odpadech nedostala chyba (14.7.2014)

Senátoři projednají Program Čisté ovzduší pro Evropu a novelu zákona o odpadech (7.7.2014)

Stanovisko ČAOH ke strategické změně odpadového hospodářství (ST153) (7.7.2014)

MŽP by mohlo již příští rok stanovit odpady, které bude zakázáno skládkovat od roku 2024 (30.6.2014)

Dne 22. 7. 2014 Komise přijala aktualizovanou verzi pracovního programu Horizontu 2020 pro roky 2014-2015 reflektující schválení jednotlivých částí pracovního programu v příslušných konfiguracích. Na stránkách participant portal jsou tak již k dispozici aktualizované verze: ZDE

Zdroj: h2020.cz

Smyslem nově zpřístupněné "služby partnerů" pro žadatele o povolení je, aby si mohli nalézt vhodného partnera pro vypracování svých žádostí o povolení.

ECHA uvítá, když společnosti, konsorcia, průmyslová sdružení a poradenské společnosti budou využívat webovou "službu partnerů”, která umožní, aby si žadatelé o povolení mohli nalézt vhodného partnera pro vypracování svých žádostí o povolení.

Tato služba může být také využita ke komunikaci mezi dodavateli, klienty nebo k informaci jiných společností, které mají k dispozici možné náhrady.

Použití této služby je vymezeno pro chemické látky, uvedené na seznamu látek podléhajících povolení/autorizaci (příloha XIV nařízení REACH) a na látky, které jsou doporučeny k zahrnutí do tohoto seznamu.

Několik společností se již do této služby přihlásilo. Služba však bude užitečná, jestliže se do ní všichni potenciální žadatelé o povolení také přihlásí. ECHA proto prosí potenciální žadatele o povolení, aby tak učinili.

Tuto službu mohou zájemci využívat dvěma způsoby:

• k nalezení: identity případných žadatelů a jejich kontaktních údajů, informací o látkách, jejich použití, jejich úloze v dodavatelském řetězci a typu spolupráce, kterou žadatel o povolení hledá;
• k přidání informace/informací o přihlašovateli tak, aby jej ostatní mohli kontaktovat.

Všechny informace uvedené ve webovém formuláři budou zveřejněny.

Další informace naleznete na webu: Služby partnerů pro žadatele

Čtěte také:

• Veřejná konzultace k návrhu harmonizované klasifikace a označování pro další 4 látky
• ECHA zpřístupnila nového praktického průvodce pro meziprodukty

Zdroj: MPO

Kabinet premiéra Bohuslava Sobotky na svém včerejším (21. července) zasedání projednal finální verzi Dohody o partnerství, která je základem pro čerpání prostředků z evropských fondů v období 2014-2020. Dokument bude nyní odeslán Evropské komisi ke schválení.

Tříleté vyjednávání o Dohodě o partnerství, která představuje důležitý podklad pro budoucí čerpání, je za námi. Včerejší zasedání vládního kabinetu totiž dokument posvětilo a dalo zelenou k tomu, aby byl nyní odeslán Evropské komisi do Bruselu.

„Byli jsme informování o tom, že byly vypořádány všechny připomínky Evropské komise a Dohoda o partnerství je připravena k případnému schválení,“ řekl po skončení jednání premiér Bohuslav Sobotka.

Evropské komisi se v původních verzích strategického dokumentu například nelíbilo, jak chce Česká republika přistupovat k řešení otázky začleňování Romů do společnosti či nedostatečnou kapacitu v mateřských školkách.

Některé sporné body, k nimž v první řadě patří nezavedený služební zákon, zůstávají na stole i nadále. Česko se ale s úředníky z Komise dohodlo na tom, že Brusel nebude přijetím zákona podmiňovat schválení Dohody o partnerství. Na druhou stranu bude po zemi vyžadovat záruky, že se tak skutečně stane a že zákon bude přijat v odpovídající podobě.

„Komise bude chtít vidět průběžné verze zákona i prováděcí předpisy,“ uvedl po jednání s Komisí náměstek ministryně pro místní rozvoj Daniel Braun.

„Česká vláda má důvody domnívat se, že dohoda by moha být ze strany Komise schválena během měsíce srpna,“ sdělil proto včera novinářům premiér Sobotka. To podle jeho slov otevírá cestu k intenzivnímu jednání o podobě jednotlivých operačních programů.

„To bychom rádi dokončili ještě se současnou Evropskou komisí,“ dodal premiér. 

Zdroj: EurActiv.cz

Ministr Brabec dnes představil návrh novely zákona o ochraně přírody a krajiny. Ten výrazně zjednoduší a zpřehlední legislativu našich národních parků, otevře je šetrnému turismu a posílí roli obcí v rozhodovacím procesu, například o zonaci parků, o regulaci vstupu do nich či možnostech rozvoje a turismu na území parků. Ministerstvo aktuálně sbírá názory a připomínky obcí, krajů i vědců a neziskových organizací na novelu, která tak zásadně mění zákon, který vznikl před více než 20 lety. Do vlády půjde novela v září.

„Z mého pohledu je novela ministerstva životního prostředí revoluční. Zohledňuje dosavadní praxi fungování národních parků u nás i dnešní moderní přístupy ve světě. Zásadně zjednodušuje legislativu, k čemuž jsme se zavázali v koaliční smlouvě. Klidová území zajistí dosavadní ochranu přírody v chráněných územích, turistům se parky otevřou k šetrnému turismu a role obcí v rozhodovacích procesech o území parku budou zásadně posíleny“, uvedl dnes ministr Brabec.

Novela zákona o ochraně přírody a krajiny se týká výhradně problematiky národních parků. Většina našich národních parků byla doposud vyhlášena nařízením vlády, jeden z nich zákonem (NP České Švýcarsko). Novela zákona znovu vyhlásí všechny existující parky tímto zákonem. V budoucnu by se tak mělo stát i u těch nových. Pro všechny národní parky tak bude platit jeden zákon a veškerá legislativa NP se tím zjednoduší.

Posílená role obcí v rozhodovacích procesech

Novým nástrojem pro rozhodování o různých činnostech, zásadách péče či zónách v národním parku se stane tzv. opatření obecné povahy. Jedná se o správní akt ukotvený v našem správním řádu. V současnosti se používá např. při vydávání územních plánů či pro stanovení záplavových území. „Je to nástroj, který zásadně umožní obcím vstupování do rozhodovacího procesu o území národního parku. Konečná podoba opatření obecné povahy je totiž výsledkem dohody všech zúčastněných. Každé takové nařízení musí být řádně odůvodněno a připomínky musí být vypořádány dohodou. Současná právní úprava schvalování dokumentů takovou dohodu neumožňuje. Věřím, že obce takovou možnost rozhodování uvítají,“ říká ministr Brabec.

Jednotné ochranné podmínky

Pro každý park budou platit jednotné základní ochranné podmínky (zákazy činností), které jsou nově rozděleny na zákazy na celém území NP a zákazy mimo zastavěná území obcí. Nově už bude možné v obci například rozdělat oheň nebo vjet mimo silnice a komunikace. Přibude ale i několik nových zákazů, např. provádění ohňostrojů a používání zábavní pyrotechniky na zemí národního parku. Jednotlivá přírodní specifika parků pak budou reflektovat bližší ochranné podmínky, které jsou jiné pro každý NP a které jsou součástí příloh zákona. „Z vyššího počtu ochranných podmínek na území parku oproti zákazům v obcích je zřejmé, kde ministerstvo klade důraz na ochranu přírody a kde se snaží život a rozvoj v obcích maximálně usnadnit,“ vysvětluje náměstek ministra Vladimír František Mana.

Nově nastavená zonace

Novela zákona ruší dosavadní I. až IV. zónu, které v současné době plošně regulují vstup do parku v souvislosti s managementem lesů a ochrany přírody v jednotlivých zónách. Takový přístup dává větší prostor k různým výkladům a interpretacím zákona. Plošný zákaz vstupu mimo vyznačené cesty v I. zóně národního parku se zruší a pro regulaci vstupu mimo vyznačené cesty v parku budou sloužit tzv. klidová území. To budou jednotlivá menší území v parku, kde bude vstup regulovaný v závislosti na určité části ročního období, a to kvůli výskytu druhů, které jsou citlivé na větší počet návštěvníků. Klidová území stanoví MŽP prostřednictvím opatření obecné povahy. Zóny budou nově členěny na přírodní, přírodě blízkou, zónu trvalé péče o přírodu a zónu kulturní krajiny. V souvislosti se změnou funkce zón se zruší poplatky spojené s výjimkami za vjezd do parku. Ubude tak značné množství administrativy jak pro správu NP, tak pro obce. Zonaci bude schvalovat ministerstvo prostřednictvím opatření obecné povahy.

Koncepční zásady péče

Dřívější Plán péče bude mít nově ryze odborný charakter. Dokument „Zásady péče“ bude odborným a koncepčním dokumentem správy národního parku a bude řešit péči o ekosystémy na území národního parku v souvislosti s dlouhodobými cíli NP. Platný bude pro období 15 až 20 let a schvalovat ho bude ministerstvo prostřednictvím opatření obecné povahy.

Jednodušší návštěvní řád

Návštěvní řád bude mít nově pouze informativní funkci. Bude sloužit návštěvníkům, kteří se v něm dočtou o všech pravidlech vstupu do národního parku. Nebude po ně již nutné znát různá nařízení tak jako doposud, ale všechny informace získají z návštěvního řádu. „Návštěvní řád už také nebude mít regulační charakter. Nebude tedy docházet k situacím, kdy není možné např. zahájit sezónu splouvání, protože návštěvní řád nebyl schválen příslušnými zákonnými postupy. Je to další zjednodušení, které usnadní život turistům i starostům,“ dodává námětek Mana.

Ke stažení: Prezentace k tiskové konferenci
Zdroj: MŽP

Čtěte také: Ministr životního prostředí Brabec - Stát by měl změnit přístup k národním parkům

Přístup státu k péči o národní parky by měl být modernější. Své konkrétní plány představí dnes odpoledne ministr životního prostředí Richard Brabec z hnutí ANO. Novela zákona by měla změnit způsob péče o národní parky nebo sjednotit legislativu tak, aby byla pro všechny přírodní rezervace stejná. Více: ZDE

Zdroj: ČRo

Hned první pracovní den v srpnu otevře Ministerstvo životního prostředí spolu s Moravskoslezským krajem další společnou výzvu pro podávání žádostí o výměnu kotlů. Moravskoslezský kraj pro tuto výzvu uvolnil ze svého rozpočtu 30 milionů korun, stejnou částku poskytne MŽP prostřednictvím Státního fondu životního prostředí ČR. Spolu s touto novou dotací tak je v kraji na výměnu kotlů investováno už 280 milionů korun.

„Ještě před příchodem na ministerstvo jsem si vytyčil jako jednu ze svých hlavních priorit zlepšení ovzduší v celé České republice a v krajích s největším znečištěním především. Hned při první návštěvě Moravskoslezského kraje začátkem roku jsme se s panem hejtmanem Novákem domluvili, že bychom chtěli v úspěšných kotlíkových dotacích pokračovat. Během všech dosavadních výzev bylo jen v Moravskoslezském kraji na nové kotle vydáno už 220 milionů korun, o které se v rámci jednotlivých výzev přihlásilo téměř 5000 žadatelů. Jsem rád, že jsme spolu se SFŽP ČR schopni na zlepšení ovzduší v tomto regionu poskytnout dalších 30 milionů. Chtěli bychom, aby lidé mohli staré kotle za nové ekologické vyměnit v celé zemi. Aktuálně vyjednáváme s Evropskou komisí o tom, jakým způsobem tuto výměnu umožnit co největšímu počtu domácností, které by v novém programovém období Operačního programu Životní prostředí na nové kotle mohly čerpat 9 miliard Kč," prozradil ministr Richard Brabec.

Podporovanými typy kotlů v nové, už 6. výzvě Moravskoslezského kraje jsou opět plně automatické kotle třetí a vyšší emisní třídy nebo zplyňovací, atmosférické a kondenzační kotle na zemní plyn. Výše dotace je závislá na typu pořizovaného kotle a pohybuje se od 15 do 60 tisíc korun.

„Dotační program se zaměřuje především na obyvatele, kteří provozují dnes již nevyhovující kotle na tuhá paliva, a směřuje je k tomu, aby zvážili změnu systému vytápění nemovitostí a s využitím dotace snížili své náklady na pořízení nového vytápění. V průběhu příštích několika let tak budou muset stejně učinit, protože jejich kotel už nebude emisně vyhovovat nové legislativě na úseku ochrany ovzduší. Tento program jim dává šanci učinit tak včas a s výrazně nižšími náklady," říká náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje Daniel Havlík.

Lidé, kteří o dotaci požádají, dostanou do 20 týdnů od podání žádosti vyrozumění, zda jim finance na nový kotel budou poskytnuty, či nikoli. Úspěšní žadatelé pak mají 9 měsíců na to, aby zlikvidovali starý kotel, koupili a nainstalovali nový a předložili kompletní doklady ke kontrole. Finance žadatelé obdrží na svůj účet do třiceti dnů po podpisu smlouvy o poskytnutí dotace.

„Vynaložení těchto finančních prostředků považuji za velmi dobrou investici do budoucnosti našeho kraje, kvality života jeho obyvatel a zlepšení stavu životního prostředí, jak prokázaly výsledky předchozích výzev," dodává náměstek hejtmana MSK kraje Daniel Havlík.

Seznam podporovaných kotlů je zveřejněn a spravován Státním fondem životního prostředí ČR: ZDE.

Podrobné informace k už proběhlým výzvám v Moravskoslezském kraji naleznete zde.

Zdroj: SFŽP

Evropská komise zveřejnila nový seznam ohrožených průmyslových odvětví. Je na něm hutnický i chemický průmysl. Pro české společnosti, které v těcho oborech podnikají, to znamená dobrou zprávu. Dostanou výjimku z emisního systému. Přesto mají k emisní politice EU výhrady.

„Pro evropské chemické podniky z toho vyplývá, že mají nárok na povolenky zdarma. V případě, že naplní nastavená měřítka,“ říká ředitel Svazu chemického průmyslu Ladislav Novák. Zjednodušeně řečeno, společnosti z chemického průmyslu dostanou emisní povolenky zdarma, ale jen do výše, kterou určuje Brusel. Ten vychází ze spotřeby z předešlého roku a regionálních emisních průměrů.

Právě v tom však vidí firmy háček. „Měřítka jsou nastavena na zemní plyn, což je diskriminující pro některé ekonomiky založené na uhlí. Zejména tedy Česko a ještě více Polsko. Konkurence proto bují i uvnitř EU,“ kritizuje metodu Bruselu Ladislav Novák. Česká republika kvůli uhelné energetice přesahuje emisní limity o téměř padesát procent.

Více: ZDE