Zástupci MŽP se zúčastnili neformálního zasedání Rady pro životní prostředí. Účastníci zasedání sr také věnovali otázkám klimaticko-energetické politiky, konkrétně novému evropskému rámci pro klima a energetiku do roku 2030 a koordinaci společné evropské pozice ve vyjednávání nové globální dohody o ochraně klimatu.

Náměstek ministra Jan Landa se spolu s ředitelem odboru energetiky a ochrany klimatu Pavlem Zámyslickým zúčastnili pravidelného neformálního zasedání Rady pro životní prostředí, které se konalo 14. května v Athénách.

Na neformálním zasedání delegáti diskutovali hlavně o problematice udržitelného rozvoje moří, jež patří mezi priority řeckého předsednictví EU. Ministři v tomto ohledu zdůraznili hlavně potřebu řádné implementace existující unijní legislativy a podpořili regionální spolupráci v této oblasti.

Dále se účastníci zasedání věnovali otázkám klimaticko-energetické politiky, konkrétně novému evropskému rámci pro klima a energetiku do roku 2030 a koordinaci společné evropské pozice ve vyjednávání nové globální dohody o ochraně klimatu.

Přijetí konečné podoby rámce pro klima a energetiku Evropskou radou se očekává v říjnu tohoto roku. Cílem tohoto rámce je stanovit průběžné cíle k roku 2030 pro přechod EU k nízkouhlíkové ekonomice. Česká republika zastává stanovisko, že na úrovni EU by měl být vymezen jen jeden závazný cíl, kterým je redukce emisí skleníkových plynů. Jednotlivé členské státy by pak měly mít právo volby prostředků a politik, jak tohoto cíle dosáhnout.

V Athénách účastníci diskutovali také o podílu úsilí členských států na dosažení dohodnutého cíle (tzv. sdílení úsilí, burden sharing), a to jak v hospodářských odvětvích spadajících do evropského systému obchodování s emisními povolenkami (EU ETS), tak v odvětvích, která do něj nepatří. ČR postupuje v jednání koordinovaně se státy visegrádské čtyřky, Rumunskem a Bulharskem a prosazuje, aby byla při stanovování závazků jednotlivých států zohledněna výše jejich HDP na obyvatele a dosavadní vykonané úsilí ve snižování emisí, popřípadě podíl průmyslu na HDP.

Zástupci členských států EU v Athénách koordinovali rovněž společnou pozici pro vyjednávání nové globální dohody o ochraně klimatu na zasedání podpůrných orgánů Rámcové úmluvy OSN pro změnu klimatu, které proběhne 4.–15. června v Bonnu. Řada států podpořila potřebu dalšího diplomatického tlaku na zapojení všech nejvýznamnějších světových ekonomik do závazků při snižování emisí skleníkových plynů. Zástupci Evropské agentury pro životní prostředí ve své prezentaci informovali, že Unie již nyní dosáhla snížení emisí o 21,7 % oproti roku 1990 a de facto tak už teď naplňuje svůj stávající závazek k roku 2020.

Zdroj: MŽP

Ve sbírce předpisů vychází zákon, kterým se mění zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší a dále zákon, kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Včera vstoupila v platnost směrnice o vyhodnocení vlivů na životní prostředí. Více ZDE

Z vyhodnocení cvičení vyplývá, že neexistuje závazný požadavek, který by stanovil, aby organizace nutné k zachování základních funkcí Prahy, disponovaly dostatečnými zdroji elektrické energie. Cvičení ukázalo také na nedostatky při zásobování občanů pitnou vodou. Bude nutné vypracovat studii zásobování Prahy pitnou vodou ze všech možných zdrojů včetně ochrany výdejních míst. Další plánovaný blackout by měl proběhnout na konci letošního roku s tím, že k výpadku elektrické energie by tentokrát došlo v ranních hodinách.

Bezpečnostní rada hl. m. Prahy projednala a schválila vyhodnocení cvičení Blackout 2014. Z tohoto vyhodnocení vyplývají úkoly pro jednotlivé zástupce Magistrátu hl. m. Prahy a složky Integrovaného záchranného systému a návrhy na zlepšení situace ve vztahu k státu. Tyto návrhy budou předloženy cestou Generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru Bezpečnostní radě státu.

Úkoly, vyplývající ze závěrů, projedná Rada hl. m. Prahy na svém jednání příští úterý. Návrhy na zlepšení situace ve vztahu k státu budou předloženy Bezpečnostní radě státu, která zasedá 23. června tohoto roku.

Z vyhodnocení cvičení vyplývá, že neexistuje závazný požadavek, který by stanovil, aby organizace nutné k zachování základních funkcí Prahy, disponovaly dostatečnými zdroji elektrické energie. „Jako optimální se jeví záloha na dobu 72 hodin, tak jak je tomu například v Rakousku. Proto navrhujeme státu stanovit závazné normy pro vybavení určených subjektů náhradními zdroji výdrže 72 hodin bez nutnosti doplňování pohonnými hmotami,“ sdělil primátor hl. m. Prahy Tomáš Hudeček. Dále se jeví vhodné vytvořit adekvátní zdroj, který by byl schopen zajistit nouzové zásobování elektřinou v případě déletrvajícího výpadku přenosové soustavy ČR.

Jak se chce Praha chránit pro případ blackoutu, zjišťovala reportérka Českého rozhlasu Veronika Štefanová - ZDE

Cvičení ukázalo také na nedostatky při zásobování občanů pitnou vodou. Bude nutné vypracovat studii zásobování Prahy pitnou vodou ze všech možných zdrojů, včetně potravinových řetězců a připravit organizační podmínky jejího výdeje, včetně ochrany výdejních míst.

„Při cvičení bylo zjištěno, že neexistuje seznam pacientů, kteří jsou doma na přístrojích. Na Bezpečnostní radě bylo rozhodnuto, že tito lidé budou vyzváni, aby se dobrovolně nahlásili na náš odbor zdravotnictví, sociální péče a prevence, kde bude k dispozici seznam těchto pacientů. Jiné řešení, než založené na dobrovolnosti, prakticky neexistuje, protože problém souvisí se zákonem o ochraně osobních údajů,“ řekl primátor.

Ze závěrů vyplynula potřeba provést další cvičení výpadku elektrické energie v součinnosti s Dopravním podnikem hl. m. Prahy a  také samostatné cvičení s Pražskými vodárnami a kanalizacemi k zajištění dodávek pitné vody. Na konci letošního roku je nutné připravit cvičení Blackout s tím, že k výpadku elektrické energie by došlo v ranních hodinách a byly by vzaty v potaz všechny organizace a činnosti, jež by výpadkem byly ovlivněny.

V závěrech cvičení Blackout je navrženo 32 konkrétních doporučení ke zlepšení současného stavu, které budou uloženy jednotlivým zástupcům MHMP a složkám IZS a šest návrhů na zlepšení, které budou předloženy Bezpečnostní radě státu.

Narušení dodávek elektrické energie je událostí s velmi závažnými dopady na život obyvatel v postižené lokalitě. K narušení dodávek elektrické energie může docházet při živelných pohromách, při realizaci opatření státních orgánů za nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu, při haváriích na zařízeních pro výrobu a distribuci elektrické energie a z dalších příčin jako např. působením lidského faktoru nebo jako důsledek teroristických útoků.

Závažný výpadek elektrické energie může znamenat ohrožení průmyslové výroby, dopravních elektrifikovaných systémů, omezení nebo přerušení dodávek pitné vody, plynu a tepelných energií, omezení telekomunikačního provozu a provozu výpočetních systémů, narušení sociální situace, zvýšení počtu negativních sociálních jevů, kriminality všeho druhu, poklesu životní úrovně. Měl by dopady i na peněžní trh z důvodu nefunkčnosti bankomatů a na zásobování potravinami.

Cvičení Blackout 2014 se uskutečnilo 26. února a simulovalo rozsáhlý výpadek dodávek elektrického proudu na území hlavního města. Účastnily se ho orgány krizového řízení, bezpečnostní poradci, základní složky Integrovaného záchranného systému, Státní úřad pro jadernou bezpečnost, vybrané organizace a zahraniční hosté.

Evropská komise vede s Českou republikou od dubna 2013 řízení pro porušení přístupové smlouvy kvůli nedostatečné implementaci směrnice o EIA do českého právního řádu. Po téměř ročním jednání a přípravě předloží vláda ČR návrh novely zákona o EIA a souvisejících zákonů (zejména stavebního zákona), který na výhrady Evropské komise reaguje. Zahájení legislativního procesu na úrovni parlamentu je vhodnou příležitostí, aby odborníci z veřejné sféry a soukromého sektoru zhodnotili předloženou právní úpravu, její pozitiva a možná úskalí a vytyčili směr, kterým by se měl proces EIA ubírat.

Seminář, který se koná ve středu 21. května 2014 od 13:00 hod v sále č. 205 Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky (Sněmovní 1, Praha 1), organizuje Hospodářská komora ČR, Svaz průmyslu a dopravy ČR, Ministerstvo životního prostředí ČR, Výbor pro životní prostředí PS PČR a Hospodářský výbor PS PČR.

Dokumenty ke stažení: 

Pozvánka / Registrace

Nově mají zájemci o studium zaměřené na odpadové hospodářství a životní prostředí možnost navštěvovat bakalářský a magisterský studijní obor Odpadový hospodář na Fakultě technologie ochrany prostředí Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. Informovala o tom Česká asociace odpadového hospodářství (ČAOH). Studijní obor je multidisciplinární obor poskytující nezbytné technologické vědomosti potřebné pro zavádění a provozování stávajících i moderních technologií odstraňování a využívání odpadů ve všech jejich podobách. Informovala o tom Česká asociace odpadového hospodářství (ČAOH). Více ZDE

DOPORUČUJEME Meteorologové vydali varování před povodněmi. Týká se Zlínského, Olomouckého a Moravskoslezského kraje a platí od dnešních 20:00. S jakou přesností lze předpovědět povodňové nebezpečí? Co povodně spouští? Kdy má smysl začít upouštět přehrady. Jak probíhá komunikace mezi státem a hydrology? A jak minimalizovat dopady povodní? Ptejte se náměstka ředitele pro hydrologii ČHMÚ Jana Daňhelky. Dnes v Hyde Parku.

Zdroj: Hyde park ČT24

Na začátku května se konalo v maďarském Visegrádu 20. zasedání ministrů životního prostředí zemí Visegrádské skupiny. Tématy jednání byla klimaticko-energetická politika do roku 2030, mechanismus navýšení ambicí Kjótského protokolu, balíček EU k čistému ovzduší, problematika geneticky modifikovaných organismů a mezinárodní kontext spolupráce V4 v oblasti životního prostředí.

Delegáti jednali o klimaticko-energetické politice do roku 2030, mechanismu navýšení ambicí Kjótského protokolu, balíčku EU k čistému ovzduší, dále pak o geneticky modifikovaných organismech a mezinárodním kontextu spolupráce V4 v oblasti životního prostředí.

Zástupci zemí se shodli, že by bylo vhodné, aby Evropská komise stanovila pouze jeden právně závazný cíl na snížení emisí skleníkových plynů. Tento cíl by měl být stanoven na takové úrovni, aby se ho dalo dosáhnout současnými technologickými možnostmi a ekonomicky efektivním způsobem. Systém obchodování s emisemi (EU ETS) by měl zůstat klíčovým prvkem v plnění závazků EU do roku 2030.

Zástupci států v zásadě podpořili návrh legislativy k národním emisním stropům, přesto navrženou úroveň ambicí hodnotí jako velmi vysokou. Česká republika podporuje omezování emisí ze středních spalovacích zařízení na úrovni EU a usiluje o to, aby nedošlo k rozvolnění stávající legislativy ochrany ovzduší.

Delegace se shodly, že společně podpoří návrh změny směrnice ke geneticky modifikovaným organismům, který umožní členským státům samostatně rozhodovat o tom, zda omezí, případně zakážou pěstování geneticky modifikovaných plodin na svém území. Je potřeba prohloubit spolupráci v oblasti GMO se sousedními státy, především s ohledem na ochranu biodiverzity.

Dle zástupců zemí by zasedání Environmentálního shromáždění OSN (UNEA), které bude probíhat jednou za dva roky, mělo přinést jasné politické sdělení a mělo by si získat postavení významné instituce v globální správě.

Během jednání pozval Vladimír Mana zástupce zemí na 4. zasedání Konference smluvních stran Rámcové úmluvy o ochraně a udržitelném rozvoji Karpat. Toto významné mezinárodní setkání v oblasti životního prostředí se bude konat ve dnech 23. – 26. září 2014 v Mikulově.

Dokument ke stažení:

Společné prohlášení z 20. zasedání ministrů životního prostředí

Společné prohlášení z 20. zasedání ministrů životního prostředí

Ve dnech 7. – 8. května 2014 se konalo v maďarském Visegrádu 20. zasedání ministrů životního prostředí zemí Visegrádské skupiny. Dohoda o spolupráci Visegrádské skupiny byla podepsaná v roce 1991 v maďarském městě Visegrád. Visegrádská skupina se skládá z ČR, Maďarska, Polska a Slovenska. Zástupci zemí se pravidelně setkávají a spolupracují na různých úrovních - prezidentské, premiérské, na úrovni ministrů, na úrovni expertů za účasti Bulharska, Chorvatska a Rumunska (dále V4+3). Českou delegaci vedl Vladimír Mana, náměstek ministra pro státní správu. Ministr životního prostředí Richard Brabec se zasedání nemohl osobně zúčastnit z důvodu neodkladného jednání s komisařem pro životní prostředí Janezem Potočnikem.
Tématy jednání byla klimaticko-energetická politika do roku 2030, mechanismus navýšení ambicí Kjótského protokolu, balíček EU k čistému ovzduší, problematika geneticky modifikovaných organismů a mezinárodní kontext spolupráce V4 v oblasti životního prostředí.

Předseda vlády ČR Bohuslava Sobotky dnes vystoupil na mezinárodním bezpečnostním fóru GLOBSEC 2014. Podle premiéra je aktuálním úkolem i z pohledu České republiky posílení propojení našich plynárenských soustav v severo-jižním směru. včetně dokončení terminálu na zkapalnělý zemní plyn v Polsku a Chorvatsku. Díky tomuto propojení budeme mít schopnost dovážet plyn z nových teritorií i mimo Evropu.

Text projevu - část energetika:

Ukrajinská krize má samozřejmě dopady na energetickou bezpečnost všech zemí Visegrádské skupiny, ale také Evropské unie. Z Ruska pochází asi 35 % ropy a plynu, které jsou spotřebovávány v zemích Evropské unie, v některých evropských zemích je ta reálná spotřeba ještě mnohem vyšší a u plynu představuje u některých států až 90 % celkové spotřeby. Je tedy třeba podniknout kroky, které povedou k diverzifikaci jako prostředku posílení energetické bezpečnosti.

Země Visegrádské čtyřky se z hlediska zásobování energiemi nacházejí v mnoha ohledech v podobné výchozí situaci a jako sousedé bychom měli společně sdílet snahu o diverzifikaci zdrojů a přepravních tras.

Aktuálním úkolem je i z pohledu České republiky posílení propojení našich plynárenských soustav v severo-jižním směru, to znamená otázka plynových interkonektorů na hranicích České republiky a Polska, Polska a Slovenska, Slovenska a Maďarska, včetně dokončení terminálu na zkapalnělý zemní plyn v Polsku a Chorvatsku. Díky tomuto propojení budeme mít schopnost dovážet plyn z nových teritorií i mimo Evropu.

Dobudování chybějící infrastruktury nám umožní pokročit v projektu integrace regionálního trhu s plynem, který také posílí naši energetickou bezpečnost. Podobně by naše země měly posilovat propojení ropné infrastruktury a integrovat své trhy s elektrickou energií.

NÁŠ TIP Vláda stále hledá místo pro hlubinné úložiště jaderného odpadu. Bude ho hledat silou, tedy i přes odpor jednotlivých obcí? A za jakých okolností by obce souhlasily s geologickým průzkumem na svém území? Starosta Nadějkova Zdeněk Černý bude dnes odpovídat na otázky Martina Veselovského v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu od 17.05 hodin.

Zdroj: ČRo (rozhlas.cz)

V dubnu 2014 schválil Evropský parlament nové, závazné pravidlo, které ukládá firmám s více než 500 zaměstnanci, tzv. "large public-interest entities", povinnost vytvářet report CSR.

Návrh směrnice, kterou se mění směrnice Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS, pokud jde o zveřejňování nefinančních informací a informací týkajících se rozmanitosti některými velkými společnostmi a skupinami, zavádí povinnost velkých podniků vykazovat (reportovat) o nejen finančních záležitostech, posílí transparentnost a odpovědnost přibližně 6 000 společností v EU.

Tyto tzv. subjekty veřejného zájmu s více než 500 zaměstnanci budou:

• povinné podávat zprávy o environmentálních a sociálních záležitostech, zaměstnaneckých podmínkách, lidských právech a boji proti korupci a úplatkářství
• povinné popisovat svůj byznys model, své výsledky a politiky týkající se výše uvedených témat a používané politiky řízení podniku a dozorčích orgánů
• motivovány v zapojení se do iniciativ, rámců a platforem, jako je např. Global Reporting Initiative, United Nations Global Compact, Směrnice OECD, ISO 26 000 či deklarace Mezinárodní organizace práce (ILO)

Směrnice nabude platnosti po schválení Radou a vydáním v oficiálním věstníku EU. V letech 2015 — 2016 budou členské země zapracovávat legislativu na národní úrovni a předpokladem je, že v České republice bude v platnosti v dubnu 2017.

Zdroj: MPO

Průměrný Evropan spotřebuje přibližně 130 litrů vody za den. Se spotřebou vody souvisí také ztráty vody v trubní síti, které se v Evropě výrazně liší. Na základě testovacího vzorku činí průměrné ztráty okolo 8,5 m3 na km trubní sítě za den. Z hlediska efektivity čištění odpadních vod data ukazují, že větší čistírny vykazují menší množství vypouštěných nutrientů než menší čistírny odpadních vod. Taková jsou klíčová sdělení vyplývající z publikace Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) - Performance of Water Utilities beyond Compliance, více ZDE

DOPORUČUJEME Centrum pro hospodaření s odpady (CeHO) Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka připravilo "Metodiku pro řešení neoprávněného nakládání s odpady". V metodice jsou zpracovány návrhy postupů, které umožní rychle reagovat odpovídajícím způsobem na zjištěnou situaci. Jsou zde rovněž shrnuty možnosti využití informací a zdrojů dat z oblasti nakládání s odpady. Součástí metodiky je také schéma popisující součinnost kompetentních orgánů při řešení neoprávněného nakládání s odpady. Metodika je určena orgánům veřejné správy, které se při své činnosti mohou setkat s neoprávněným nakládáním s odpady, zejména Policii ČR, Celním úřadům, obecním úřadům a obecní/městské policii. Více ZDE

Skupina ČEZ a řetězec Kaufland podepsali ujednání o strategické spolupráci na rozvoji sítě dobíjecích stanic pro elektromobily. Spolupráce má přinést instalaci výkonnějších stanic tam, kde to bude možné a vhodné. V první vlně by měly vzniknout dobíjecích stanic v 18 lokalitách v ČR. Už nyní jsou tyto stanice instalovány u 4 prodejen Kaufland. Nově se jejich počet rozroste na 22. Více ZDE

Foto: ČEZ (restaurace McDonald´s v Praze 6)

Ministerstvo průmylsu a obchodu (MPO) poslalo do připomínkového řízení novelu zákona č. 505/1990 Sb. o metrologi. Základním cílem předkládaného návrhu je reakce na potřeby praxe a odstranění vývojově překonaných požadavků. Dosažení shody ustanovení právního předpisu s požadavky praxe tak spočívá např. v precizování práv a povinnosti subjektů zabezpečujících provádění zákona, zvýšení ochrany spotřebitelů při přezkušování měření stanovenými měřidly, umožnění konstrukční změny stanovených měřidel, která již nejsou nově uváděna na trh, ale podléhají metrologické kontrole během provozování nebo úprava možnosti prodloužení platnosti ověření stanovených měřidel na základě výsledku statistické výběrové zkoušky. Návrhem nedochází k zásadním změnám právní úpravy v oblasti metrologie. Zásadní změny právní úpravy v oblasti metrologie přinese připravovaný návrh věcného záměru zákona o metrologii. Účinnost navrhovaného právního předpisu se navrhuje od 1. dubna 2015. Dokumenty ke stažení ZDE.

Foto: https://www.obchodnaradi.cz

Evropská komise zahájila veřejnou konzultaci s cílem prodiskutovat možné systémy zabraňující úniku uhlíku po roce 2020. Do konzultace se mohou zapojit všichni občané a organizace, příspěvky jsou vítány obzvláště od zástupců průmyslu, odborů, nevládních organizací a veřejných orgánů. Konzultace je otevřena do 31. července 2014 a její výsledky poslouží jako podklad pro další práci na klimaticko-energetickém rámci 2030, pokud jde o stanovení pravidel pro bezplatné přidělování povolenek a únik uhlíku po roce 2020. Více informací ZDE.

Zdroj: CEBRE

V ČR odebírá plyn 2,8 milionu domácností, což představuje více než polovinu ze všech domácností. Plynovody proteče přes ČR ročně téměř 40 000 mil. m3 plynu, ČR spotřebuje více než 8 000 mil. m3. Všechny vysokotlaké, středotlaké a nízkotlaké plynovody a přípojky mají celkovou délku 73 613 km. Plynárenské sítě jsou v naprosté většině případů ukryté pod zemí. Významným opatřením pro spolehlivost je zejména ve velkých městech vedení plynovodů v kolektorech, tedy jakýchsi podzemních chodbách. Celá distribuční soustava je monitorována 24 hodin denně prostřednictvím dispečinků. Více ZDE