Navrhovaný senátní návrh vychází podle serveru Českénoviny.cz z dohody mezi radou parku, obcemi a z návrhu bývalé vlády. Návrh senátoři předložili přesto, že MŽP chystá vlastní úpravu. Chtějí mimo jiné zabránit tomu, aby byl šumavský park další léta bez zákonného vymezení. Projednávání předchozích návrhů totiž bývalá Sněmovna nedokončila. Podle návrhu v zóně I. a v zóně II. nelze povolovat nebo měnit využití staveb s výjimkou těch, které mají sloužit k ochraně přírody. Nová zónace preferuje scelování prvních zón oproti dnešním stávajícím 135 plochám do souvislejších 35 ploch, rozšiřuje I. zóny ze 13 % na 26,53 %, z toho 22,08 % bude bezzásahová zóna. Ministerstvo životního prostředí chce předložit do konce dubna vlastní návrh. Vytváření zvláštního zákona o Šumavě se ministrovi nejeví jako koncepční.

K podání návrhu zákona o Národním parku Šumava vedou předkladatele především dvě skutečnosti. Zaprvé, že více než 22 let existuje tento park bez zákona, kterým by byl zřízen, přestože správní úřady lze zřizovat toliko zákonem a NPŠ je deklarován i jako správní úřad. Zadruhé obava, že nově zvolená sněmovna, ale i nově jmenovaná vláda se pod tlakem jiných úkolů ještě dlouhou dobu k projednávání zákona o NPŠ nedostanou a nechtěli bychom, aby se případně opakovala situace, že s ukončením činnosti stávající PS, byť po 4 letech, bude nedokončené projednávání zákona o NPŠ opět bez výstupu v podobě platného zákona.
Nařízení vlády č. 163/1991 Sb., kterým se zřizuje NPŠ, vydané dle zákona č. 40/1956 Sb., považují senátoři za nedostatečné i z důvodu, že tento zákon byl k 1. 6. 1992 zrušen zákonem č. 114/1992 Sb. Podle ústavy čl. 79 odst. 1 lze správní úřady zřídit pouze zákonem, a to se nestalo ani před zrušením zákona č. 40/1956 Sb., ani po schválení zákona č. 114/1992 Sb.

Dalším, zdaleka ne posledním, důvodem k podání návrhu zákona o NPŠ je i to, že nyní je v procesu schvalování Plán péče o park na příštích 15 let a předkládané znění zákona velmi úzce na tento plán péče navazuje a je s ním zcela ve shodě.

Předkládaný text zákona je projednán starosty šumavských obcí a je jimi podporován, právě tak jako vedením NPŠ i Radou parku.

Reakce ministra životního prostředí Richarda Brabce:

„Senát má samozřejmě ústavní právo navrhovat zákony. Nicméně já jsem slíbil, že do konce dubna předložím návrh na změnu legislativy týkající se Národního parku Šumava, a to také dodržím. Některé zásadní věcné shody se senátním návrhem jsou patrné (např. rozsah 1. zóny), ale nesoulad vidím především ve formě.

Vytváření zvláštního zákona o Šumavě se mi nejeví jako koncepční. Já chci předložit změnu současného zákona o ochraně přírody a krajiny tak, aby zde bylo jasně stanoveno poslání všech národních parků, včetně Šumavy, a jednotně stanoveny ochranné podmínky pro všechny parky. Zonace a plán péče budou v tomto případě pak dokumenty, které budou reagovat na specifické potřeby ochrany přírody v jednotlivých národních parcích. Mým cílem je zjednodušit a zpřehlednit legislativu národních parků.“

Vybrané specifikace návrhu zákona NPŠ:

• Území národního parku je vzhledem k diferencovaným zájmům na intenzitě ochrany přírody rozděleno do tří zón ochrany přírody. Každá ze zón je v tomto ustanovení detailně charakterizována. Vymezení všech zón je v příloze č. 3 uvedeno formou orientačního grafického znázornění, v mapových podkladech je pak uloženo zejména na Správě v měřítku 1: 10 000.

• Pro první zóny jsou nastavena kritéria, která zajistí jejich primární vědecký význam z hlediska poznávání přírodních procesů, které jsou pouze v nezbytném rozsahu ovlivňovány zásahy člověka. Tomu je podřízeno i turistické využití, které se omezuje pouze na síť značených cest a stezek, jejichž prostřednictvím budou návštěvníci moci poznávat přirozené procesy. Vzhledem k tomu, že zařazení pozemků do prvních zón ochrany přírody s sebou nese značný zásah do vlastnických práv, je potřeba, aby tato zóna byla vymezována především na státním majetku (stát je nositelem veřejného zájmu na existenci prvních zón). Za omezení plynoucí ze zařazení do prvních zón ochrany musí vlastníkovi příslušet odpovídající náhrada za ztížení lesnického nebo zemědělského využívání ve smyslu ustanovení § 58 zákona č. 114/1992 Sb.

• Do druhých zón budou zařazeny pozemky, které svým dochovaným stavem neumožňují jejich současné zařazení do prvních zón ochrany přírody, jsou však dostatečně stabilní a reprezentativní a cílenými zásahy je možné dosáhnout v reálném časovém horizontu obnovení přirozených funkcí a vazeb v ekosystému a naplnit předpoklady pro jejich možný převod do první zóny ochrany přírody (část II. A druhé zóny) a současně území trvale určená pro přírodě blízké a šetrné hospodaření (část II. B druhé zóny). Rozdíl mezi oběma částmi druhé zóny je mj. v tom, že u části II. B se nepředpokládá se převedení těchto území do první zóny ani do zóny II. A. Harmonogram přechodu části II. A do I. zóny je uveden v příloze č. 5 k tomuto zákonu.

• Do třetí zóny ochrany přírody jsou zařazeny všechny ostatní pozemky, které svým charakterem nesplňují podmínky pro zařazení do první nebo druhé zóny národního parku.

• V zóně I. a v zóně II. A nelze povolovat nebo měnit využití staveb s výjimkou těch, které mají sloužit k ochraně přírody.

• Příloha č. 4 - jde o zásadní dokument, který byl projednán a odsouhlasen obcemi a Radou parku. Bez tohoto odsouhlasení nelze vyhlašovat zónaci parku. Je to poprvé, co k tomuto konsenzu došlo. Jeho zpochybnění by vedlo k dalším nekonečným jednáním. Tato nová zónace preferuje scelování prvních zón oproti dnešním stávajícím 135 plochám do souvislejších 35 ploch, rozšiřuje I. zóny ze 13 % na 26,53 %, z toho 22,08 % bezzásahová zóna + 4,46 % dočasně zásahových ploch (kaňonovitá údolí řek Vydra a Křemelná) z důvodu ochrany stávajícího stavu a připravuje zóny II. A na přechod do I. zóny 8,49 %.

• Zemědělskou půdu v národním parku lze využít zásadně jako louky a pastviny bez použití těžkých zemědělských strojů způsobující nevratné změny ve vlastnostech půdy (např. zhutnění půd).

• Na základě tohoto ustanovení budou pozemky v zastavěných územích a zastavitelných plochách, kterou jsou ve vlastnictví vyjmenovaných organizačních jednotek ČR, do jednoho roku od nabytí účinnosti tohoto zákona převedeny dotčeným obcím nacházejícím se na území národního parku, pokud o ně požádají.

• Po vstupu zákona v účinnost budou nově vyznačené cesty doplňovány do veřejného seznamu vyznačených přístupných cest vedeného správou.

• Omezení vstupu do I. zóny ochrany přírody reflektuje jejich účel a význam. Současně však zachovává možnost přístupu do I. zóny všem subjektům, které na volném vstupu mají oprávněný zájem, popř. mají k němu důvod (vlastníci a nájemci pozemků, pracovníci orgánů veřejné správy apod.). Pohybovat se mimo vyznačené cesty na území I. zóny bude tak možno pouze na základě souhlasu Správy, a to ze zákonem stanovených důvodů.

• Osoby s trvalým pobytem na území národního parku budou mít právo volného vstupu na území I. zón, pokud svým vstupem nepoškodí dochovaný stav přírodního prostředí. I pro tyto případy však Správa bude moci výjimečně a dočasně vstup omezit.

• Možnost vjíždění a setrvávání motorovými vozidly na území parku nad rámec základních ochranných podmínek je pro vymezené subjekty vázána na souhlas Správy. Ostatní osoby se mohou v prvních zónách pohybovat pouze po vyznačených cestách.

• Správa bude moci vymezit části prvních zón, na které se zákaz vstupu mimo vyznačené cesty nevztahuje, a to opatřením obecné povahy včetně stanovení podmínek, za kterých je možné mimo vyznačené cesty vstupovat.

Dokumenty ke stažení:

Senátní tisk č. 252

Související články:

Senátoři navrhli uzákonit Národní park Šumava (2.4.2014, Českénoviny.cz)

Zdroj: Senátní návrh zákona, Českénoviny.cz

Foto: Miloš Hlávka/Wikimedia

Objev vědců z ÚCHP AV ČR S rostoucí produkcí PET (polyethylentereftalát) obalů narůstají problémy s hromadícími se použitými obaly, zejména PET lahvemi. Většina netříděných odpadních PET obalů se v současné době likviduje spalováním. V Ústavu chemických procesů Akademie věd ČR byla za účelem řešení tohoto problému vyvinuta zcela unikátní technologie zpracování odpadního PET materiálu na produkty, které jsou použitelné k opětovné výrobě tohoto polymeru. Nyní se navíc otevírá možnost jejího uplatnění v praxi. Více ZDE

Přehled projektů Ministr životního prostředí Richard Brabec schválil na základě doporučení 36. Řídicího výboru seznam schválených a zamítnutých žádostí a žádostí zařazených do zásobníku v rámci Operačního programu Životní prostředí. Celkově tak ministerstvo podpořilo úctyhodných tisíc sedmnáct žádostí o podporu, přičemž celkové náklady projektů dosahují 15 miliard korun.

Přehled:

• Schválena byla 1 žádost z XXXIX. výzvy (oblast podpory 1.1), 44 žádostí z XLVII. výzvy (PO 5 - 2. skupina žádostí), 14 žádostí z XLVIII. výzvy (oblast podpory 2.2), 1 žádost z XLIX. výzvy (PO 6 - 1. a 2. skupina žádostí), 711 žádostí z L. výzvy (PO 3 - 1. a 2. skupina žádostí), 159 žádostí z L. výzvy (PO 6 - 1. a 2. skupina žádostí), 42 žádostí z LI. výzvy (oblast podpory 2.1), 35 žádostí z LIII. výzvy (podoblast podpory 1.1.1), 10 žádostí z LV. výzvy (oblast podpory 2.2).
• Zamítnuta byla 1 žádost z XXVII. výzvy (oblast podpory 6.4), 4 žádosti z XLVII. výzvy (PO5 - 2. skupina žádostí), 6 žádostí z XLVIII. výzvy (oblast podpory 2.2), 122 žádostí z L. výzvy (PO 3 - 1. a 2. skupina žádostí), 17 žádostí z L. výzvy (PO 6 - 1. a 2. skupina žádostí), 1 žádost z LI. výzvy (oblast podpory 2.1) a 5 žádostí z LIII. výzvy (podoblast podpory 1.1.1).
• 6 žádostí z L. výzvy (PO 6 - 1. a 2. skupina žádostí) bylo zařazeno do zásobníku projektů OPŽP.

Dokument ke stažení:

Schválené žádosti z XXXIX., XLVII., XLVIII., XLIX., L., LI., LIII., a. LV. výzvy OPŽP, zamítnuté žádosti z XXVII., XLVII., XLVIII., L., LI., a LIII. výzvy OPŽP   

Zdroj: SFŽP

Výsledky jednání Vlády ČR Vláda na svém prvním dubnovém zasedání projednala a schválila novelu zákona o odpadech. Novela se týká transpozice směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/19/EU o odpadních elektrických a elektronických zařízeních (OEEZ). Další potřebné změny v právní úpravě nakládání s OEEZ, které jsou komplexní a systémové povahy, budou řešeny až v rámci připravované nové právní úpravy zpětného odběru výrobků s ukončenou životností. Lhůta pro transpozici směrnice je stanovena do 14. února 2014. Materiál je vládě předkládán s rozporem se Svazem měst a obcí ČR.

Návrh zákona se omezuje pouze na transpozici směrnice 2012/19/EU s tím, že další potřebné změny v právní úpravě nakládání s elektrickými a elektronickými zařízeními, které jsou komplexní a systémové povahy, budou řešeny až v rámci připravované nové právní úpravy zpětného odběru výrobků s ukončenou životností. Lhůta pro transpozici směrnice 2012/19/EU je stanovena do 14. února 2014.

V návaznosti na navrhovaný zákon bude Ministerstvem životního prostředí vydána vyhláška o nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady.

Novela zákona by měla změnit ustanovení části čtvrté hlavy druhé dílu 8 zákona o odpadech. Upravují se například některé definice, rozšiřují se evidenční povinnosti výrobců elektrozařízení, zavádí se nový institut zplnomocněného zástupce výrobce. Kompletní výčet změn - viz odkaz níže.

Svaz měst a obcí ČR požaduje, aby zákon o odpadech stanovil podmínky, za nichž je výrobce elektrozařízení povinen zřizovat místa zpětného odběru, a to v závislosti na velikosti obce, na žádost obce a dále v prodejních místech posledních prodejců elektrozařízení dle stanovených kritérií.

Kompletní přehled změn, stanovisko MŽP k výhradám Svazu města a obcí ČR a návrh zákona včetně návrhu prováděcích předpisů čtěte ZDE.

Další bod programu jednání vlády:

• Informace o postupu přípravy návrhu věcného záměru zákonné úpravy problematiky likvidace a ukládání odpadů včetně nebezpečných odpadů (MŽP: materiál byl z vlády stažen. Změny nebyly zatím definitivně odsouhlaseny a návrh je ještě podroben diskuzi v rámci pracovních skupin)

Podle České bioplynové asociace celková výroba elektřiny z bioplynu v ČR meziročně vzrostla o téměř 60 procent. Přesto podstatná část odpadů se v České republice nijak energeticky nevyužívá a často končí jen na skládkách. V současné době je celková produkce bioplynu v Evropě asi 14 miliard m³ ekvivalentu zemního plynu. V roce 2030 by mohla dosáhnout 18-20 miliard m³, tedy asi 3 procenta evropské spotřeby zemního plynu a biometan by mohl nahradit minimálně 10 procent z celkové spotřeby paliv všech vozidel na plyn.

V České republice je nyní v provozu 500 bioplynových stanic s celkovým instalovaným výkonem 400 MW. Naprostá většina z nich je umístěna v areálech zemědělských podniků, výjimečně v městské zástavbě (např. Písek). Největší kogenerační stanice v ČR využívající bioplyn je v provozu ve Velkém Karlově poblíž Znojma s výkonem 2,7 megawattu.

„Biometan se dá využít stejně efektivně a pružně jako zemní plyn, a to jak pro dopravu, tak i pro výrobu tepla a elektrické energie. Je to prakticky jediný obnovitelný zdroj - s výjimkou vody - který může pracovat ve špičkovém a pološpičkovém režimu,“ zahájil těmito slovy konferenci BIOPLYN Jan Ruml, výkonný ředitel Českého plynárenského svazu. Na konferenci vystoupil i Ladislav Havel z Ministerstva průmyslu a obchodu, který řekl, že bioplyn patří mezi prosazované zdroje EU a ČR jako členská země musí naplňovat závazky. Více ZDE

Výzva: předpoklad květen Výměnu malých kotlů na tuhá paliva v obydlených objektech bude deseti miliony korun dotovat Královéhradecký kraj. Rozhodli o tom 31. března zastupitelé. O dotaci mohou požádat fyzické osoby z Královéhradeckého kraje, termín bude zveřejněn na krajském webu. „Pokud vše půjde, jak předpokládáme, v květnu vyhlásíme výzvu k předkládání žádostí o dotaci,“ řekl náměstek Ruml.

„Majitelé domků si vymění stávající ručně plněné kotle na tuhá paliva do 50 kW výkonu za nízkoemisní tepelné zdroje na tuhá nebo plynná paliva. Cílem je snížit znečištění ovzduší,“ uvedl náměstek hejtmana Otakar Ruml. Deset milionů z krajské pokladny doplní stejná částka z rozpočtu Státního fondu životního prostředí. Zbývá odsouhlasit dotační pravidla a podepsat dohodu mezi Královéhradeckým krajem a Ministerstvem životního prostředí. „Pokud vše půjde, jak předpokládáme, v květnu vyhlásíme výzvu k předkládání žádostí o dotaci,“ dodal náměstek Ruml.

Pravidla programu a text výzvy včetně formuláře žádosti o dotaci budou pravděpodobně zveřejněny na přelomu dubna a května na webových stránkách Královéhradeckého kraje.

Zdroj: Královéhradecký kraj

Pokud vše půjde podle plánu, mohly by se do dvou let pravomoci energetického regulátora výrazně posílit. Úřad, kterému předsedá Alena Vitásková a který již dnes reguluje energetický byznys za stovky miliard korun, s vládou konzultuje převzetí regulace vodárenství. "Již jsme na ministerstvo životního prostředí poslali připravený harmonogram přijetí legislativy a případného převzetí pravomocí. Nyní záleží na vládě, jak se k tomu postaví. Jsem ale optimistka," říká k regulaci vodárenství Vitásková.

Regulace vodárenství je dnes velmi roztříštěná. Spadá rovnou pod čtyři ministerstva - financí, zemědělství, životního prostředí a zdravotnictví. Nedostatek regulace přitom dlouhodobě kritizuje Evropská komise, která opakovaně hrozila zastavením dotací na vodohospodářské projekty. Podle informací HN tak již ve středu zasedne skupina zástupců zainteresovaných ministerstev, která má pokyn vlády zhodnotit situaci a připravit potřebné materiály. Iniciátorem změn je hlavně ministerstvo životního prostředí, skupinu má koordinovat ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO).

Představa nového vodárenského regulátora se dlouhodobě nelíbí vodárenským společnostem. "Dnešní regulace je dostatečná," říká předseda Sdružení oboru vodovodů a kanalizací (SOVAK) František Barák. "Regulaci cen provádí ministerstvo financí a nám by stačilo sloučit regulaci povrchových a podzemních vod pod jednu střechu," dodává. 

V dnešních HN čtěte také - Chorvatsko chce těžit ropu na Jadranu: Ekonomika Chorvatska je už pátým rokem v hospodářské recesi, a místní vláda se tak snaží hledat nové způsoby, jak v budoucnu plnit státní pokladnu, a navíc diverzifikovat své energetické zdroje. I proto se chystá prozkoumat možné zásoby ropy a zemního plynu v Jaderském moři. Poslední záznamy ukázaly, že své naděje do ložisek "černého zlata" na Jadranu vkládat skutečně může. Ministerstvo hospodářství teď proto vypsalo soutěž na prodej koncesí na dodatečný výzkum i možnou těžbu v moři. Firmy by v moři přitom mohly začít těžit již v roce 2019. Zájem o účast v tendru dosud projevila dvacítka podniků, uvádí chorvatský deník Večernji list. Mezi nimi je například americká společnost ExxonMobile, britsko-nizozemský koncern Shell nebo chorvatská společnost INA.

Zdroj: Hospodářské noviny (2.4.2014)

Polský premiér Donald Tusk v reakci na ukrajinskou krizi vybízí Evropskou unii k bližší spolupráci na poli energetiky. Věří, že vytvoření energetické unie pomůže členům snížit závislost na Rusku a bránit vzniku plynových krizí. Varšava staví iniciativu na několika bodech, které se převážně týkají diverzifikace zdrojů. Počítá s „rehabilitací“ uhlí, rozvojem těžby břidlicového plynu i s dodávkami zkapalněného plynu z USA. Zároveň chce, aby se státy dohodly na společném nákupu plynu od dodavatelů zvenku, což by posílilo vyjednávací pozici zákazníků a zajistilo jim „férové“ ceny. Bruselský think tank Breugel před pár dny zveřejnil zprávu, ve které tvrdí, že unie je do roka schopná vzdát se ruského plynu. Organizace navrhuje, aby se 130 miliard metrů krychlových ruského plynu nahradilo dodávkami z Norska a severní Afriky. Některé země, například Nizozemsko, mohou zvýšit vlastní těžbu.  Polsko mezitím ve snaze o odpoutání se od ruského plynu neztrácí čas a snaží se zintenzivnit těžbu plynu z břidlic.

Dále v E15 také čtěte rozhovor s Beřichem Moldanem na téma klimatických změn. Vláda připravuje strategii pro adaptaci na klimatické změny. K tomu je ovšem nezbytné, aby přijala samotný fakt, že klimatická změna je způsobena lidmi a zvýšenou koncentrací skleníkových plynů. „Ještě donedávna tomu česká politická reprezentace nevěřila. Pokud ta nová tuto základní premisu nepřijme, nemá smysl se ptát po dalších souvislostech, jako jsou prevence klimatické  změny nebo přizpůsobení se jejím dopadům,“ říká ředitel Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy Bedřich Moldan.

Zdroj: E15 (více ZDE)

Krize na Krymu otevřela v Německu debatu o přílišné energetické závislosti země na Rusku. Pro nový přístup k energetické politice se vyslovila i kancléřka Angela Merkelová. Jednotlivé spolkové země ale hají své zájmy, shodly se jen na omezení rozvoje obnovitelných zdrojů energie. Na dnešním energetickém summitu v Berlíně představil ministr pro energetiku a zároveň šéf SPD Siegmar Gabriel směr, kterým by se měla německá energetika ubírat. Především by se měl efektivněji řídit rozvoj obnovitelných zdrojů energie, omezit roční výstavba větrných turbín, solárních parku a bioplynáren. Německo plánuje také snížit dotace na zelenou elektřinu. V průměru tam čtyřčlenná rodina zaplatí o 220 eur (asi 6000 korun) víc než v minulosti. Novou jednotnou koncepci komplikují především zájmy jednotlivých spolkových zemí. Země ze severu se brání omezování větrné energie, protože v Baltském moři se vznikají obrovské větrné parky. Jižní země kritizují omezování zařízení pro biomasu. Průmyslové srdce Německa jako Porýní-Westfálsko zase nechce omezení těžby černého uhlí. 

O německém energetickém summitu mluvila zpravodajka Českého rozhlasu v Berlíně Klára Stejskalová - rozhovor ZDE

Mohlo by Vás zajímat:

O české energetické koncepci, akciích společnosti ČEZ v souvislosti s plány ministra financí a dostavbě Temelína diskutoval Petr Šimůnek s analytiky Petrem Bártkem (Česká spořitelna) a Davidem Markem (Patria Finance) v pořadu Ekofórum (29.03.2014). Záznam pořadu ZDE.

Zdroj: ČRo (rozhlas.cz)

NOVÁ LEGISLATIVA! Ve Sbírce zákonů ČR vycházejí jednak novela zákona o obalech a dále novela chemického zákona. Oba předpisy schválil Senát Parlamentu ČR na březnové schůzi ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR. Novela chemického zákona nabývá účinnosti 1. července s výjimkami, a novela zákona o obalech bude účinná dnem vyhlášení (7. dubna 2014). Upozorňujeme, že novela chemického zákona také mění zákon o vodách. Poslanci také na březnové schůzi schválili senátní novelu zákona o ochraně ovzduší. Návrh zákona doplňuje možnost výměny emisních stropů mezi provozovateli a odstraňuje další nedostatky současné podoby zákona, vyplývající ze zkušeností s jeho aplikací. Více ZDE

Kontrolní řád:
Dále upozorňujeme na Zákon č. 64/2014 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím kontrolního řádu. Zákon je účinný od 1. května a mění zákon o odpadech, obalech, vodní zákon, zákon o integrované prevenci (IPPC), zákon o ochraně přírody a krajiny....

Dnešní zajímavosti Emise znečišťujících látek produkovaných elektrárnami ČEZ v meziročním srovnání klesaly. Oproti roku 2012 ubylo jak tuhých znečišťujících látek, tak i oxidu siřičitého a oxidů dusíku. Dnes se sešla Rada Českého plynárenského svazu. Na svém zasedání konstatovala, že česká plynárenská soustava byla a je dobře připravena na krizi spojenou s vývojem na Ukrajině.

Emise znečišťujících látek elektráren ČEZ meziročně klesly

Emise znečišťujících látek produkovaných elektrárnami ČEZ v meziročním srovnání klesaly. Oproti roku 2012 ubylo jak tuhých znečišťujících látek, tak i oxidu siřičitého a oxidů dusíku. Uvádí to Zpráva o plnění společného prohlášení Ministerstva životního prostředí a společnosti ČEZ. Hlavním cílem této společné dohody bylo dosáhnout snížení emisí z energetických zdrojů společnosti ČEZ nad rámec tehdy platné legislativy a řada dalších závazků na obou stranách v oblasti obnovitelných zdrojů energie, podpory vzdělávání či inovací. Více ZDE

Plynaři: Soustava je dobře připravena na Ukrajinskou krizi. Zásobníky jsou naplněny na více jak 30 procent.

Dotace na zateplení a výměnu kotle Ušetřit až přes polovinu nákladů budou moci majitelé rodinných domů díky programu Ministerstva životního prostředí Nová zelená úsporám. Program se zaměřuje zejména na zateplování rodinných domů, výměnu oken a dveří, výstavbu tzv. „pasivních domů“ a výměnu starých neekologických kotlů za nové úsporné kotle na biomasu, plyn, tepelná čerpadla a instalaci solárních panelů. Žádosti začne Státní fond životního prostředí přijímat 1. dubna v 10 hodin. Stát zvýhodní uchazeče z Moravskoslezského a Ústeckého kraje. Kvůli špatnému ovzduší dostanou o deset procent vyšší podporu. Deset nejčastějších otázek – a odpovědí k programu Nová zelená úsporám, příklady výpočtu možných úspor najdete a další informace ZDE.

V probíhající LVIII. výzvě (OPŽP, 4.1 - Zkvalitnění nakládaní s odpady) na podmínky režimu Služby v obecném hospodářském zájmu dosáhnou i ti, kteří budou žádat o dotaci na projekty systémů odděleného sběru odpadů. Možnost čerpání dotace v režimu SGEI se týká pouze projektů systémů odděleného sběru. Projekt musí splňovat kritéria: projekt řeší systém odděleného sběru, žadatelem je veřejný subjekt (obce, města, svazky obcí, kraje), nebo jimi zřízené a 100% vlastněné společnosti, jejichž náplní je zajištění systému separace odpadů, v rámci projektu budou pořízeny a instalovány pouze nádoby na oddělený sběr odpadů, a to výhradně v rámci občanské vybavenosti oblasti, v rámci projektu s podporou SGEI nelze pořizovat nádoby na odpad pro podnikatele a jejich provozovny a v rámci projektu s podporou SGEI není možné pořizovat svozovou nebo jinou techniku. Podpora bude poskytnuta v souladu s „Nařízením Komise (EU) č. 360/2012 ze dne 25. dubna 2012 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis, udílenou podnikům poskytujícím služby obecného hospodářského zájmu", zveřejněném v Úředním věstníku EU dne 26. 4. 2012.

Další informace:

Žádosti o podporu v rámci LVIII. výzvy jsou přijímány od 5. března do 15. dubna 2014, více ZDE

Zdroj: SFŽP (OPŽP)

Foto: wikimedia.org (Autor: ŠJů)

Kotle z domků škodí víc, než se čekalo - ukazují to některá měření prachu. Čoudící komín na rodinném domku horší než fabrika? Zní to sice divně, ale tyto dva zdroje znečištění si začínají být rovny. Vyplývá to aspoň z dosavadních měření balonem, který od letošního roku nad Ostravskem mapuje škodliviny, zejména prach ve vzduchu, a to kolem výšky tři sta metrů. "Ve vzduchu je téměř padesát tun prachu, který neumíme podložit ani průmyslem ani dopravou. Jsou to lokální topeniště," odhadl Ostravský primátor Petr Kajnar. Pozitivní je, že se Českem dál šíří takzvané kotlíkové dotace. Kromě „tradičních" regionů, tedy Moravskoslezského a Ústeckého, nově zavádí kotlíkové dotace i kraj Plzeňský. Více ZDE

AKTUALIZOVÁNO: 4.4. Hejtman Středočeského kraje Josef Řihák spolu se starosty přibližně dvacítky obcí ze severního okolí Prahy jednal dnes na MŽP. Společně chtěli pana ministra Richarda Brabce přesvědčit, aby přehodnotil souhlasné stanovisko ministerstva ke studii vlivu na životní prostředí EIA na projekt rozšíření letiště Vodochody. "Očekávám, že nový ministr životního prostředí se bude argumenty obcí zabývat a že stanovisko ministerstva ke studii EIA na rozšíření letiště Vodochody bude znovu posouzeno,“ řekl na závěr setkání hejtman Josef Řihák.

„Společně jsme chtěli pana ministra Richarda Brabce přesvědčit, aby přehodnotil souhlasné stanovisko ministerstva životního prostředí ke studii vlivu na životní prostředí EIA na projekt rozšíření letiště Vodochody,“ vysvětlil cíl schůzky středočeský hejtman Josef Řihák.

Ministra Richarda Brabce, který onemocněl, zastoupila na jednání jeho náměstkyně a ředitelka sekce technické ochrany životního prostředí Berenika Peštová. Vyslechla si argumenty představitelů obcí a měst z okolí vodochodského letiště, kteří v roce 2009 vytvořili sdružení s názvem Stop letišti Vodochody.

Starostové náměstkyni Peštovou upozornili na 124 připomínek, kterými ministerstvo životního prostředí podmínilo kladné stanovisko ke studii EIA. Splnění uvedených podmínek ale není podle zákona jakkoli vymahatelné. Současně starostové náměstkyni Peštové připomněli, že zastupují 30 tisíc občanů obcí. Ti se v řadě obecních referend drtivou většinou vyslovili proti záměru rozšíření letiště ve Vodochodech.

„Jsem ráda, že jsem si mohla osobně vyslechnout názory a podněty zástupců dotčených obcí a kraje. Dostala jsem hodně podnětů k prostudování. Panu ministrovi popíši ústně průběh jednání. Dále na základě získaných materiálů a prostudování celé dokumentace vypracuji pro pana ministra zprávu tak, aby se mohl rozhodnout, zda zahájí, nebo nezahájí přezkum vydané EIA,“ řekla po jednání náměstkyně B. Peštová.

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) poslalo dnes do připomínkového řízení návrh zákona, kterým se mění zákon o posuzování vlivů na životní prostředí (EIA). Předkládaná novela je naplněním legislativních závazků České republiky vůči Evropské unii a zároveň úkolu z programového prohlášení vlády připravit novelu zákona o posuzování vlivů na životní prostředí dle evropských standardů. Termín připomínek je stanoven na 29. dubna 2014. Více ZDE

Čtěte také:

MŽP o rozšíření Letiště Vodochody rozhodne podle připomínek obcí (ČT24, 31.3.2014)

Kraj chce s novými ministry projednat návrh na zamítnutí EIA a vyhlášení hlukového pásma

Letiště Vodochody získalo kladné stanovisko MŽP v procesu EIA

Zdroj: Středočeský kraj, MŽP, ČT24

Foto: Letiště Vodochody (vizualizace)

Na pětidenní návštěvu přijela do České republiky mongolská ministryně životního prostředí a zeleného růstu Sanjaasuren Oyun. S náměstkem ministra pro oblast fondů EU Janem Křížem bude jednat o spolupráci obou zemí v oblasti zelené ekonomiky a zavádění čistých technologií. Mongolsko, které je ekonomicky závislé na těžbě, zaznamenalo v posledních letech nebývalý rozmach nelegální, tzv. řemeslné těžby, zvláště zlata. Používání nebezpečných sloučenin a nešetrná těžba závažně ohrožují jeho životní prostředí. Čeští odborníci se aktuálně podílejí na likvidaci následků nešetrných průmyslových aktivit a likvidace jak komunálních, tak průmyslových odpadů.

Do budoucna má Mongolsko zájem o spolupráci s Českou republikou v oblasti zelené ekonomiky a zavádění čistých technologií. Mongolsko je značně ovlivněno změnou klimatu. Průměrná roční teplota se tam od roku 1940 zvýšila o 2,1° C.

„Česká republika je aktivní v mnoha projektech spolupráce s Mongolskem. Například již od 90. let se díky české rozvojové pomoci v Mongolsku vybudovalo sto nových zdrojů pitné vody. Rádi bychom prohlubovali další spolupráci především v oblasti přenosu know-how, jako například zavádění environmentální legislativy, managementu chráněných oblastí a posilování odborné kapacity mongolských úřadů v oblasti životního prostředí," zmiňuje náměstek ministra Jan Kříž.

Program dnešního jednání zahrnoval diskusi o budoucím zapojení českých expertů a institucí do ekologických aktivit v Mongolsku. Ta naváže na úspěšné projekty realizované v rámci programu Zahraniční rozvojové spolupráce ČR, mezi které patří zejména spolupráce při odstraňování ekologických škod a ochrany zdrojů kvalitní pitné vody. Právě oblast hydrogeologie a ochrana zdrojů vody patří mezi hlavní priority mongolské vlády. Mongolské regiony v poušti Gobi, ale i hlavní město Ulánbátar dlouhodobě trpí suchem.

Mongolsko, které je ekonomicky závislé na těžbě, zaznamenalo v posledních letech nebývalý rozmach nelegální, tzv. řemeslné těžby, zvláště zlata. Používání nebezpečných sloučenin a nešetrná těžba závažně ohrožují jeho životní prostředí. Čeští odborníci se aktuálně podílejí na likvidaci následků nešetrných průmyslových aktivit a likvidace jak komunálních, tak průmyslových odpadů.

Mezi další body dnešního jednání patřila i nabídka českého ministerstva životního prostředí spolupracovat v rámci managementu péče o vzácné přírodní oblasti a podpora udržitelného využívání přírodních zdrojů, včetně zavádění legislativních opatření.

„V současné době, kdy mongolská ekonomika zaznamenává významný rozvoj, je oboustranný zájem o naše aktivní zapojení do společných projektů. ČR může nabídnout zkušenosti s ochranou vod, nakládáním s odpady, včetně recyklace a zavádění environmentálně šetrných technologií, a využíváním obnovitelných zdrojů energie. Taktéž chceme posílit naše zapojení v aktivitách realizovaných v rámci mnohostranných environmentálních úmluv a mezinárodních organizací, jichž jsou obě naše země členy,“ komentoval dopolední setkání ředitel odboru mezinárodních vztahů Michal Pastvinský.

Zdroj: MŽP

Foto: Cestovatel.cz (autor: Michal Čábela)