Lídři členských zemí se za dva týdny sejdou v Bruselu, aby projednali důležitá témata evropské energetiky. Zabývat by se měli například otázkou těžby břidlicového plynu nebo boje proti klimatickým změnám. Energetický summit EU je naplánován na 22. května. Má být prvním ze série tematických zasedání Evropské rady, na jejímž harmonogramu se evropští lídři dohodli na březnovém summitu.  Podle pracovního dokumentu z dílny předsedy Evropské rady Hermana Van Rompuye by se měli evropští politici zaměřit především na takové aspekty evropské energetické politiky, jako jsou podpora ekonomického růstu a zaměstnanosti a zotavení evropského hospodářství z ekonomické krize. Evropské podniky musí být schopné obstát ve světové konkurenci, a pomáhat by jim k tomu měly i nižší ceny energie. Více ZDE.

Zdroj: EurActiv.cz

Zní to jako konspirační teorie o tajném práškování lidí. Ale pokus ochladit zemskou atmosféru pomocí tisíců tun síry, rozptýlené do atmosféry z letadel, podporují i seriózní vědci. Je to zatím nejlepší známá metoda, jak skutečně zastavit globální oteplování. Kontroverzní nápad je částečně ověřený "experimentem".

Úvaha o vypouštění síry do atmosféry je přinejmenším radikální, což samo o sobě ukazuje, v jak prekérní situaci jsme se podle klimatologů ocitli. I kdyby lidstvo maximálně omezilo emise oxidu uhličitého (a zatím to rozhodně na nějaké optimistické scénáře nevypadá), nijak tím nezastaví samotné globální oteplovaní. Pouze zpomalí jeho zrychlovaní. "Zvýšený obsah CO2 bude Zemi oteplovat ještě alespoň tisíc let," shrnuje současné poznatky David Rottman z MIT Technology Review. Samotná regulace emisí, jakkoli je nezbytná, zkrátka nevede k řešení problému celosvětově stoupající teploty.

Skeptikové se také domnívají, že celá myšlenka geoinženýringu je nebezpečná, a zvláště pak stříkání síry do atmosféry. Vždyť právě kvůli lidmi produkovaným emisím v atmosféře ekologické problémy v čele s globálním oteplováním vůbec odstartovaly. Na druhou stranu, množství síry, kterou Keith navrhuje z letadel šířit do atmosféry, je nepatrné v porovnání s tím, kolik síry už nyní proudí z komínů při spalování uhlí. Více ZDE

Zdroj: IDENS.cz

Polský sektor těžby plynu z břidlic opouštějí další dvě firmy. Kanadská ropná a plynárenská společnost Talsiman Energy se dohodla na prodeji svých operací v oboru těžby břidlicového plynu v zemi svému partnerovi ve společném polském podniku, kterým je evropská firma San Leon Energy. Americká ropná a plynárenská firma Marathon Oil později oznámila, že odejde z Polska kvůli neuspokojivým výsledkům jejích vrtných prací.

Velké firmy se zaměřují na zásoby plynu v břidlicích, které je možné snadno vytěžit. Břidlicové skály v Polsku jsou však v oblasti od východního pobřeží Baltského moře přes střední a východní Polsko po Bělorusko a Ukrajinu hluboko pod zemí a ukázalo se, že je mnohem obtížnější je vytěžit než v USA.

První odhady amerického úřadu pro energetické informace EIA uváděly, že rezervy břidličného plynu v Polsku činí 5,3 bilionu metrů krychlových. Loni však polští geologičtí experti prudce snížili tento odhad pod 800 miliard metrů krychlových. I to je však dostatek na to, aby to pomohlo zemi snížit závislost na ruském plynu a podpořilo ekonomiku. Více ZDE

Zdroje: E15.cz, IHNED.cz

Více na: https://zpravy.e15.cz/byznys/prumysl-a-energetika/jak-je-to-s-polskym-plynem-z-bridlic-dalsi-dve-firmy-se-stahuji-z-tezby-986515#utm_medium=selfpromo&utm_source=e15&utm_campaign=copylink

Sněmovna ve zrychleném režimu schválila vládní novelu zákona o odpadech. Jde o obsahově stejnou novelu, kterou poslanci i senátoři schválili již jednou, pak se ale ukázalo, že kvůli chybě při zpracování obsahovala i jeden pozměňovací návrh, který poslanci neschválili. Prezident Miloš Zeman proto novelu vetoval a vláda ji předložila Sněmovně znova. Dnešní předlohu nyní dostane k projednání Senát.

Související článek:

Novela zákona o odpadech zažívá těžkou cestu. Ministr chce spor komor vyřešit novým návrhem.

Zdroj: Českénoviny.cz

Čistý zisk meziročně vzrostl o 24 procent, o 3,5 miliardy, a dosáhl 17,9 miliardy korun, což znamená historicky druhý nejlepší výsledek Skupiny ČEZ za I. čtvrtletí roku. Provozní zisk před odpisy (EBITDA) se meziročně zvýšil o 2,1 miliardy korun (o 8 %) a dosáhl 28,3 miliardy. Hlavní vliv na meziroční růst zisku mělo ukončení působení v Albánii, mimořádný zisk z obchodů s emisními povolenkami a také začlenění Energotransu do Skupiny ČEZ. Skupina ČEZ tak zatím dokázala kompenzovat nepříznivý trend klesajících cen elektřiny a vývoje energetického sektoru v Evropě. Více ZDE

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) poslalo do vnějšího připomínkového řízení návrh vyhlášky, kterou se provádí některé ustanovení zákona o integrované prevenci (IPPC). Teze novely vyhlášky č. 554/2002 Sb. byly součástí materiálu k novele zákona o integrované prevenci, schváleného vládou dne 15. srpna 2012. V průběhu dalších prací na novelizaci vyhlášky bylo vyhodnoceno, že vzhledem k rozsahu a významu změn je vhodnější než novelizace stávající vyhlášky úprava řešené materie zcela novou vyhláškou, kterou bude stávající vyhláška zrušena a nahrazena. Termín připomínek je stanoven na 27. května 2013. Více ZDE.

Evropská komise dnes představila novou strategii, která by měla podpořit výstavbu "zelené" infrastruktury a propojit ochranu přírody s ekonomickými benefity. Strategie se bude zaměřovat na čtyři hlavní body, jimiž jsou integrace ekologické infrastruktury do hlavních politických oblastí, zlepšení znalostí o inovativních technologiích a jejich podpora, lepší přístup k financování těchto projektů a podpora projektů na úrovni EU. Úspěsnost strategie vyhodnotí Komise do konce roku 2017 vydáním hodnotící zprávy společně s dalšími doporučeními.

Evropská komise dnes přijala novou strategii, jejímž cílem je podpořit využívání zelené infrastruktury a zajistit, aby se přírodní procesy v rostoucí míře stávaly systematickou součástí územního plánování. Zelená infrastruktura je ověřeným a vyzkoušeným nástrojem, jenž využívá přírodu k zajištění ekologických, ekonomických a sociálních užitků. Příkladem uplatnění zelené infrastruktury může být například řešení zaplavovaných oblastí, kdy k zachycování nadměrného množství vod v důsledku přívalových dešťů upřednostňuje využívání přirozených mokřadů oproti budování protipovodňové infrastruktury.

Komisař pro životní prostředí Janez Potočnik k tomu uvedl: „Rozvoj zelené infrastruktury je často výhodnou investicí z hlediska přírody, hospodářství a pracovních míst. Je-li to opodstatněné z ekonomických a environmentálních důvodů, měli bychom nabízet společnosti řešení, jež se nepříčí přirozeným přírodním pochodům, ale naopak z nich vycházejí.“

Zelená infrastruktura je často levnější a trvanlivější než jiná řešení založená na klasických stavebně inženýrských přístupech. Parky s bohatou biologickou rozmanitostí, zelené plochy a koridory čerstvého vzduchu mohou například přispívat ke zmírnění nepříznivých dopadů letních vln veder. Zelená infrastruktura vedle své prospěšnosti z hlediska zdraví a životního prostředí rovněž přináší celou řadu sociálních užitků: vytváří pracovní místa a přetváří města v atraktivní místa k bydlení i pro práci. Díky jejímu rozvoji se také lépe daří volně žijícím živočichům, a to dokonce i v městském prostředí.

Dnes zahájená strategie se zaměří na:

• prosazování zelené infrastruktury do hlavních oblastí politik, jako jsou zemědělství, lesnictví, vodohospodářství, mořské prostředí a rybolov, regionální politika a politika soudržnosti, zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se jí, doprava, energetika, prevence živelných pohrom a politiky územního rozvoje. Do konce roku 2013 Komise vypracuje pokyny, v nichž budou uvedeny způsoby, jak lze zelenou infrastrukturu v období 2014 až 2020 začlenit do provádění těchto politik,

• zlepšení výzkumu a údajů, posílení znalostní základny a prosazování inovativních technologií, jež podporují zelenou infrastrukturu,

• zlepšení přístupu k financování projektů zelené infrastruktury – Komise do roku 2014 zřídí ve spolupráci s Evropskou investiční bankou nástroj financování EU na podporu projektů zelené infrastruktury,

• podporu projektů zelené infrastruktury na úrovni EU – Komise vypracuje do konce roku 2015 studii, jež vyhodnotí příležitosti rozvoje sítě zelené infrastruktury v rámci celé EU.

Další kroky

Do konce roku 2017 Komise přezkoumá pokrok rozvoje zelené infrastruktury a zveřejní zprávu o získaných zkušenostech spolu s doporučeními pro budoucí opatření.

Souvislosti

Krajina v Evropě podléhá dennodenně výrazným změnám v důsledku stále silnějšího lidského působení, které vede k roztříštěnosti, změnám a intenzifikaci v souvislosti s využíváním půdy. Rozšiřování měst a výstavba silnic a energetické infrastruktury poškodily a rozdělily cenné ekosystémy, přičemž se dotkly přirozených populací a druhů a snížila se územní a funkční soudržnost krajiny. Poškozené ekosystémy mají častou menší druhovou rozmanitost a oproti zdravým ekosystémům nemohou zabezpečovat plný rozsah nezbytných funkcí. Tyto funkce však přinášejí hospodářství přímý užitek, a investice do zelené infrastruktury jsou tudíž z ekonomického hlediska opodstatněné.

Investice do zelené infrastruktury přinášejí obvykle vysokou návratnost. V případě obnovy záplavových území v povodí řeky Labe v Německu přínosy v důsledku přesunu odvodňovacích kanálů, investic do řízení využívání zemědělské půdy, které je přizpůsobeno záplavovým územím, a vybudování rybích přechodů převýšily náklady až čtyřnásobně. Užitky z hlediska rekreace, protipovodňové ochrany a úspory emisí CO2, jež nebyly vyčísleny v peněžní podobě, by vypočtené užitky dokonce ještě zvýšily.

Prvky zelené infrastruktury v městském prostředí, jako jsou například zelené střechy, parky a aleje, jsou prospěšné z hlediska lidského zdraví, napomáhají při řešení sociálních problémů, spoří energii a usnadňují odtékání vod. Dokonalejší plánování infrastruktury rovněž přispívá k účinnější politice v oblasti mobility a výstavby.

Sdělení o zelené infrastruktuře čerpá z plánu pro Evropu účinněji využívající zdroje a ze strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2020 a usiluje o prosazování investic do zelené infrastruktury v Evropě a její široké využívání.

Další informace:

Odkaz na sdělení a shrnutí pro veřejnost:

https://ec.europa.eu/environment/nature/ecosystems/index_en.htm

Nové audiovizuální záznamy k zelené infrastruktuře naleznete zde:

https://www.tvlink.org/

Viz též:

https://ec.europa.eu/environment/nature/ecosystems/

Ministr životního prostředí Tomáš Chalupa podepsal dne 3. května 2013 na základě doporučení 31. Řídicího výboru seznam schválených žádostí a žádostí zařazených do zásobníku projektů z XXXIX. výzvy zaměřené na prioritní osu 1 (Zlepšování vodohospodářské infrastruktury a snižování rizika povodní) v rámci Operačního programu Životní prostředí. Celkem se jednalo o 252 žádostí o podporu a dalších 79 žádostí bylo zařazeno do zásobníku projektů.

Dokument ke stažení:

Schválené žádosti z XXXIX. výzvy

Hostem Hyde Parku bude nový stínový ministr životního prostředí za ČSSD, někdejší premiér a bývalý eurokomisař Vladimír Špidla. Nejsou mu bližší Evropské záležitosti? Co bude prosazovat v oblasti životního prostředí? A jak hodnotí současnou vládní politiku? Ptejte se, Vladimír Špidla bude na vaše otázky odpovídat od 20:05 na ČT24.

Záznam pořadu - ZDE

Zdroj: https://www.ceskatelevize.cz

Evropská energetická politika se v minulých letech příliš zaměřovala na ochranu klimatu. Větší pozornost by teď měla naopak získat konkurenceschopnost průmyslu a bezpečnost dodávek, upozorňuje evropská asociace zaměstnavatelů. Podle předsedy Evropské komise je ochrana klimatu stále důležitá, ani na průmysl ale nechce exekutiva zapomínat. Více ZDE

Zdroj: EurActiv.cz

Dne 19. 3. 2013 vstoupila v účinnost stěžejní novela zákona o integrované prevenci (zákon č. 76/2002 Sb.), která byla publikována ve Sbírce zákonů jako zákon č. 69/2013 Sb. Přijetí novely zákona souviselo zejména s povinností ve stanoveném termínu transponovat důležitou evropskou směrnici o průmyslových emisích (směrnice 2010/75/EU) do právního řádu ČR.

Zákon č. 69/2013 Sb. přináší nové požadavky a povinnosti, se kterými se musí stávající provozovatelé IPPC zařízení, ale rovněž i nově zařazování provozovatelé, seznámit. Dochází především k posilování nároků na aplikaci nejlepších dostupných technik při stanovování podmínek provozu zařízení. Zvyšuje se důraz na ochranu půdy a podzemních vod. V neposlední řadě se taktéž rozšiřuje okruh činností (např. o výrobu desek na bázi dřeva), pro jejichž provoz bude nezbytné integrované povolení. Mění se i některé aspekty povolovacího řízení.

Vzhledem k úpravám zákona musí být upraveny i prováděcí právní předpisy. Stávající vyhláška č. 554/2002 Sb., kterou se stanoví vzor žádosti o vydání integrovaného povolení, v platném znění, bude nahrazena zcela novou vyhláškou. Nová vyhláška bude obsahovat aktualizovaný vzor žádosti o integrované povolení a některé zcela nové vzory dokumentů, které budou provozovatelé v procesu IPPC využívat (základní zpráva, odborné posouzení výjimky z BAT, zpráva o plnění podmínek integrovaného povolení). Návrh vyhlášky je v současnosti v legislativním procesu. Její přijetí se předpokládá do července 2013.

Hana Šimánková UŽITEČNÉSEMINÁŘE.CZ Vás zve na odborný seminář:

„SEMINÁŘ AKTUÁLNÍ LEGISLATIVA V OBLASTI INTEGROVANÉ PREVENCE 2013“

PODTITUL NÁZVU SEMINÁŘE ZNÍ:  PŘEDSTAVENÍ ZÁKONA Č. 69/2013 Sb., KTERÝM SE MĚNÍ ZÁKON O INTEGROVANÉ PREVENCI A ZMĚN V PROVÁDĚCÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISECH.

SEMINÁŘ JE ZAMĚŘEN NA: KOMPLETNÍ PŘEDSTAVENÍ SCHVÁLENÉ NOVELY ZÁKONA O INTEGROVANÉ PREVENCI A ZMĚN PŘÍSLUŠNÝCH PROVÁDĚCÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ.

Přednáší:

Ing. Bc. Jan Maršák, Ph.D., vedoucí oddělení IPPC a IRZ, MŽP - expert z oblasti integrované prevence a jeden z hlavních tvůrců novely zákona o integrované prevenci

Termín konání semináře: úterý 21. května 2012

Místo konání: Hradec Králové, Hotel Tereziánský dvůr

Vložné: 1347,- Kč bez DPH (1630,- Kč včetně 21 % DPH) možnost dokoupení oběda v ceně 99,- Kč bez DPH (120,- Kč včetně 21% DPH)

Další informace najdete na www.uzitečnésemináře.cz ZDE.

O dopadech nařízení REACH, které zlepšilo ochranu lidského zdraví a životního prostředí v EU, diskutovali v Evropském domě v Praze zástupci Evropské komise, státní správy, privátní sféry a široké veřejnosti. Nařízení REACH upravující registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek z června 2007 však označily loni evropské malé a střední podniky za jednu z deseti nejvíce zatěžujících evropských legislativ. Podle zástupců českého chemického průmyslu REACH prodražuje podnikání v EU a snižuje konkurenceschopnost evropských firem ve světě. V přezkumu tohoto nařízení, který vydala Evropská komise (EK) na začátku února, připustila tuto náročnost REACH a jeho negativní dopad na MSP. Z tohoto důvodu přistoupila EK ke snížení poplatků pro malé a střední firmy a zároveň k navýšení poplatků pro velké firmy tak, aby změna nezpůsobila výpadek příjmů na chod agentury ECHA. Celkovou revizi nařízení EK v této chvíli nepovažuje za potřebnou. Více ZDE

Klesající trend spotřeby vody se potvrdil i v roce 2012, uvádí ČSÚ v dnes zveřejněné zprávě "Vodovody, kanalizace a vodní toky 2012". Stejně tak pokleslo i specifické množství vody fakturované celkem a vody fakturované domácnostem. Celorepublikově pokles představuje u vody fakturované 1,7  l/os/den, u vody fakturované domácnostem 0,5 l/os/den. Cena pitné vody stoupla z 30,8 Kč/m³ na 32,70 Kč/m³, cena stočného stoupla z 27,90 Kč/m³ na 29,60 Kč/m³ (cena bez DPH). Více ZDE.

Úředníci by v budoucnu mohli těžařům nařídit, aby hnědé uhlí posílali přednostně do tepláren. Ty by se pak musely smířit s tím, že budou platit za předem dané množství uhlí, i když je nakonec neodeberou. Počítá s tím věcný záměr velké novely horního zákona, která prošla první kolem připomínkového řízení a míří k projednání vládou. E15.cz dále informuje, že nově se do zákona vrací i právo vyvlastnit pozemky a nemovitosti, pokud brání těžbě uhlí či uranu, které je ve veřejném zájmu. MPO chce také zvýšit výnos z poplatku z vytěžených nerostů o 150 procent, z nynějších zhruba 600 milionů na 1,6 miliardy korun za rok. Na desetinásobek, ze sto korun na hektar na tisíc korun na hektar, se má zvýšit i poplatek za používání dobývacího prostoru. Nově by půl miliardy z vybraných peněz získaly také kraje. Ty by z nich mohly financovat obnovu krajiny. Necelou třetinu by měly inkasovat přímo rezorty průmyslu a obchodu a životního prostředí a zbytek obce. Více čtěte na E15.cz ZDE.

Dokumenty ke stažení: předkládací zpráva - návrh zákona - vypořádání připomínek

Zdroj: E15.cz