Ministerstvo životního prostředí (dále MŽP), odbor posuzování vlivů na životní prostředí a integrované prevence, oddělení SEA, obdrželo vyjádření celkem od 52 subjektů. Připomínky týkající se obsahu a rozsahu posouzení byly využity jako podklad pro vydání závěru zjišťovacího řízení. Aktualizace Státní energetické koncepce České republiky je koncepcí, která naplňuje dikci ustanovení § 10a odst. 1 písm. c) zákona, proto bude zpracováno vyhodnocení vlivů této koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví dle ustanovení § 10e zákona. Vyhodnocení požaduje MŽP zpracovat nejen v rámci základních zákonných požadavků daných § 2, § 10b a přílohou č. 9 zákona, ale také se zaměřením na aspekty plynoucí ze zjišťovacího řízení, zejména:
1. Posoudit soulad navržených cílů a priorit ASEK s níže uvedenými koncepcemi a v případě vyhodnocení nesouladu navrhnout jejich změny nebo způsob přepracování ASEK
a) Státní politika životního prostředí 2011 – 2020,
b) Strategie ochrany biologické rozmanitosti ČR,
c) Aktualizace Státního programu ochrany přírody a krajiny ČR,
d) Aktualizace Strategie udržitelného rozvoje ČR,
e) Strategický rámec udržitelného rozvoje ČR,
f) Rozšířené teze rozvoje odpadového hospodářství v ČR,
g) Akční plán pro biomasu,
h) vodohospodářské koncepce,
i) plány oblastí povodí,
j) plány péče velkoplošných chráněných území,
k) programy snižování emisí.
2. Posoudit soulad a míru naplnění navržených cílů a priorit ASEK s níže uvedenými koncepcemi a v případě vyhodnocení nesouladu navrhnout jejich změny nebo způsob přepracování ASEK.
a) Surovinová politika ČR,
b) Strategie regionálního rozvoje 2014 – 2020,
c) Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti České republiky pro období 2012
až 2020
d) Národní akční plán České republiky pro energii z obnovitelných zdrojů,
e) Strategii energetické bezpečnosti,
f) Národní politika výzkumu, vývoje a inovací České republiky.
3. Požadujeme vyhodnotit, zda a do jaké míry je ASEK v souladu s relevantními evropskými strategiemi, a to např. Energy Roadmap 2050, Roadmap for moving to a competitive low-carbon economy in 2050. Dále požadujeme vyhodnotit soulad ASEK s aktuálními návrhy Evropské komise, které se týkají energetických a klimatických cílů pro rok 2030.
4. Vyhodnotit, zda ASEK zohledňuje cíle a opatření Dlouhodobého programu zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR – Zdraví pro všechny v 21. století. Doporučujeme, aby kapitolu vyhodnocení koncepce z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví věnující se vlivům koncepce na veřejné zdraví zpracovala osoba, která je držitelem odborné způsobilosti pro oblast posuzování vlivů na veřejné zdraví.
5. Posoudit dopad navržených cílů a priorit ASEK a s tím spojených indikativních ukazatelů a cílových hodnot priorit energetiky na všechny složky životního prostředí ve všech relevantních případech, a to v podrobnosti dané návrhem ASEK. V případě zjištění negativních dopadů cílů a priorit navržených v ASEK navrhnout změny těchto cílů a priorit tak, aby negativní dopady byly minimalizovány nebo navrhnout způsob přepracování ASEK v tomto smyslu.
6. Posoudit dopad navržených cílů oblastí energetiky (zejména oblast obnovitelných zdrojů energetiky, jaderné energetiky, uhelné energetiky, zdrojů na zemní plyn, energetických zásobníků, druhotných zdrojů energie) a oblastí s energetikou souvisejících včetně souvisejících externalit/činností s jejich provozem na všechny složky životního prostředí ve všech relevantních případech a v podrobnosti dané ASEK. V případě zjištění negativních dopadů navrhnout změny těchto cílů tak, aby negativní dopady byly minimalizovány, příp. navrhnout jejich přepracování. V souvislosti zejména s tímto bodem je nutné vycházet z vyjádření, která MŽP obdrželo v průběhu zjišťovacího řízení.
7. Doplnit a komplexně vyhodnotit další reálné varianty řešení a stanovit referenční, konzervativní a progresivní scénář(e) s různým mixem energetických zdrojů včetně stanovení pořadí variant těchto řešení z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví. Jednotlivé varianty ASEK vyhodnotit z hlediska energetických úspor, podpory obnovitelných zdrojů energie, podpory jaderné energetiky, cílů v oblasti snižování emisí skleníkových plynů, nakládání s odpady a dalších důležitých aspektů.
8. Požadujeme vyhodnotit a porovnat dopady všech uvažovaných variant a scénářů ASEK na klimatický systém Země. Vyhodnotit, zda a do jaké míry je ASEK v souladu s Národním programem na zmírnění klimatu v ČR.
9. Posoudit soulad navržených cílů a priorit ASEK s prioritami a cíli Plánu odpadového hospodářství ČR. Dále vyhodnotit, do jaké míry ASEK respektuje hierarchii způsobů nakládání s odpady, která vychází zejména ze směrnice (ES) č. 98/2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic a dále ze zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. V případě nesouladu uvedeného navrhnout patřičné změny nebo způsob přepracování ASEK.
10. Požadujeme vyhodnotit reálnost dosažení energetických/tepelných výkonů v koncepci navržených u jednotlivých energetických zdrojů z hlediska potenciálu území ČR, a to zejména s ohledem na limity ochrany přírody a krajiny (ZCHÚ, území NATURA 2000, krajinný ráz, ÚSES, VKP, migrační koridory).
11. Požadujeme vyhodnotit kumulativní, synergické a sekundární vlivy uplatnění všech navrhovaných druhů zdrojů energie na udržitelný rozvoj území, z hlediska územních nároků ve vztahu k potenciálu na území ČR a limitů ochrany přírody a krajiny.
12. Vyhodnotit vliv ASEK na zvláště chráněná území kategorie NP, CHKO, NPR a NPP (zda v důsledku realizace koncepce (navržených cílů a opatření) nemůže dojít k ohrožení předmětů a cílů ochrany zvláště chráněných území) a zda předkládaný materiál respektuje limity využití území, respektive základní ochranné podmínky dané zákonem č. 114/1992 Sb. a bližší ochranné podmínky dané zřizovacím předpisem dotčených zvláště chráněných území, zhodnotit možný vliv realizace na úroveň biodiverzity; s ohledem na uvedené vyhodnotit návrh opatření k předcházení, snížení nebo kompenzaci negativních vlivů na zvláště chráněná území a dále porovnání a vyhodnocení případných variant řešení ve vztahu k zájmům ochrany přírod a krajiny.
13. Posoudit dopad navržených cílů a priorit na kvalitu ovzduší ve všech relevantních případech a v případě negativních dopadů cílů a priorit navržených v ASEK na kvalitu ovzduší navrhnout změny těchto cílů a priorit nebo způsob dopracování ASEK tak, aby případné negativní dopady ASEK na kvalitu ovzduší byly minimalizovány.
14. Posoudit dopad výstavby nebo posílení energetické infrastruktury na přírodu a krajinu, zvláště pak ve vztahu k chráněným územím a lokalitám soustavy Natura 2000, vlivu na krajinný ráz, fragmentaci krajiny, tahové cesty ptactva apod.
15. Stanovit podmínky a limity pro navrhovaná opatření k zajištění ochrany a eliminaci negativních vlivů na přírodu a krajinu včetně lokalit soustavy Natura 2000.
16. Posoudit míru vlivu ASEK na zvyšování fragmentace krajiny, úroveň biodiverzity, rozmanitosti ekosystémů a úbytek přírodních stanovišť.
17. V souvislosti s realizací opatření posoudit možné vlivy ASEK na zemědělský půdní fond a na pozemky určené k plnění funkcí lesa.
18. V souvislosti s realizací opatření posoudit možné vlivy ASEK na krajinný ráz, významné krajinné prvky, přírodní parky a estetickou hodnotu krajiny.
19. V souvislosti s realizací opatření posoudit možné vlivy ASEK na povrchové vody včetně podzemních útvarů a změnu vodního režimu toků včetně vlivů na druhovou diverzitu.
20. V případě, že jsou v koncepci konkrétní záměry uvedeny a lokalizovány, vyhodnotit, zda je zohledněn ekologický potenciál a ekologické zatížení příslušného regionu a přírodní hodnoty krajiny.
21. Vyhodnotit, zda a jakým konkrétním způsobem ASEK reflektuje stávající problémy ŽP zejména v oblasti kvality ovzduší vymezené v kap. C.4 oznámení ASEK.
22. Posoudit, zda a jak ASEK zohledňuje památkovou ochranu a ochranu dochovaného kulturního dědictví (architektonického i archeologického).
23. Požadujeme upravit sadu referenčních cílů, která budou využita pro zpracování vyhodnocení vlivů koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví uvedených v kapitole E. III oznámení ASEK, a to níže uvedeným způsobem: Navržený referenční cíl 2.1. „Omezovat emise…“ změnit na „Snižovat emise...“.
Nejde jen o omezování nárůstu emisí, či jejich stabilizaci, ale o reálné snížení. Rovněž tak u Odpadů, cíl 7.1 „Omezovat množství…“ změnit na „Snižovat množství...“. bod 5. Využití území, podbod 5.2 Chránit krajinný ráz a kulturní i přírodní dědictví, doplnit o text „a snížit fragmentaci krajiny“.
24. Požadujeme pro Vyhodnocení SEA doplnit jako samostatný referenční cíl „Snižovat emise skleníkových plynů způsobujících změnu klimatu“ a vyhodnotit jak ASEK přispívá k jeho naplňování.
25. Vzhledem ke skutečnosti, že okolní státy se cítí být realizací ASEK významně dotčeni, požadujeme vyhodnotit přeshraniční dopady ASEK na území těchto států. V současné době tento požadavek vzneslo Rakousko a Slovensko současně s tím, že chtějí být zapojeni do procesu mezistátního posuzování. Ostatní státy mohou tento požadavek rovněž uplatnit.
26. Požadujeme zpracovat návrh opatření pro předcházení, minimalizaci a kompenzaci identifikovaných a předpokládaných negativních vlivů na ŽP vyplývajících z koncepce a s jejich využitím zpracovat sadu kritérií pro výběr projektů k realizaci.
27. Vyhodnotit a vypořádat závěr zjišťovacího řízení a všechna vyjádření, která MŽP obdrželo v průběhu zjišťovacího řízení včetně vyjádření okolních států dotčených ASEK, které ještě MŽP obdrží.
Jelikož příslušné orgány ochrany přírody svým stanoviskem podle § 45i odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochraně přírody a krajiny“) nevyloučily významný vliv na území evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, podléhá tato koncepce hodnocení důsledků na evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti podle § 45h a §45i zákona o ochraně přírody a krajiny. V hodnocení požadujeme uvést jasný výrok, zda koncepce, popř. některý v ní blíže specifikovaný záměr, bude mít významný negativní vliv na území evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti. Dále je nutné při tomto hodnocení zohlednit zejména relevantní připomínky příslušných orgánů ochrany přírody a krajiny.
V případech, kdy budou hodnoceny varianty řešení, požadujeme uvedení jasného výroku ve vyhodnocení, zda jsou jednotlivé varianty přípustné nebo nepřípustné, popř. podmíněně přípustné. Dále požadujeme určení pořadí jednotlivých variant z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví, ve kterém jsou jednotlivé varianty přípustné a za jakých podmínek, včetně navržení a posouzení opatření k předcházení nepříznivých vlivů, popř. k jejich vyloučení, snížení, zmírnění anebo kompenzaci. Výrok se může lišit k jednotlivým variantám.
Praha 9. 7. 2013 - V projektu „Šetřílkovi aneb hravě šetřím svou kapsu i přírodu“, se v tomto roce hravou formou naučily hledat energetické úspory v domácnosti tisíce lidí. Nyní je v nominaci mezi třemi nejlepšími projekty pro mládež v soutěži E.ON Energy Globe Award ČR. Cílem projektu je ukázat, že lze bez problémů spojit úspory v domácnosti s ochrannou životního prostředí.
Manažer projektu: „Hravě šetřím svou kapsu i přírodu“
Odpadové fórum - odborný měsíčník zabývající se všemi aspekty, které souvisejí s odpadovým hospodářstvím
www.Třetíruka.cz - odborný portál zaměřený na průmyslovou environmentální praxi
Ministrem životního prostředí ve vládě Jiřího Rusnoka bude dosavadní náměstek ministra Tomáš Podivínský. Třiačtyřicetiletý Podivínský podle Rusnoka resort dobře zná, pracoval také ve Státním fondu životního prostředí. "Zasloužil se o program Zelená úsporám, je to současně bývalý kariérní diplomat, tedy člověk, který dokáže tyto záležitosti přenést i na evropskou platformu. Tam jsou často velmi citlivé věci právě v oblasti životního prostředí, takže myslím, že je to vynikající kombinace předpokladů," řekl premiér. Podivínský je náměstkem ministra životního prostředí od loňského října.
