Evropská komise zveřejnila k připomínkování Návrh nařízení k předpisům EU týkajících se výpočtu, ověřování a vykazování údajů o odděleném sběru plastových lahví na jedno použití. Směrnice (EU) 2019/904 stanovuje cíle pro tříděný sběr pro recyklaci odpadních plastových lahví na jedno použití. Cíl pro rok 2025 je 77% hmotnosti všech takových lahví na jedno použití uvedených na trh a cíl pro rok 2029 je 90%. Komise má stanovit metodiku pro výpočet a ověření těchto cílů odděleného sběru a formát, v němž mají členské státy hlásit údaje o lahvích na jedno použití, které byly každý rok odděleně sbírány.

Návrh vyhláška o podrobnostech nakládání s některými výrobky s ukončenou životností

Předkládaný návrh vyhlášky je prováděcím právním předpisem k zákonu č. 542/2020 Sb., o výrobcích s ukončenou životností. Upravuje podrobnosti nakládání s odpadními elektrozařízeními, odpadními bateriemi a akumulátory a odpadními pneumatikami. Nově jsou v navrhované vyhlášce zejména definovány přesnější požadavky na pořádání osvětových kampaní, které mají informovat občany jak správně nakládat s výrobky s ukončenou životností, postupy při zpracování a dalším nakládání s výrobky s ukončenou životností a na vedení evidencí těchto výrobků spolu s důsledným ověřováním vykazovaných dat.

• Materiál

• Důvodová zpráva

• Předkládací zpráva

• Srovnávací tabulka 1

• Srovnávací tabulka 2

• Srovnávací tabulka 3

• Srovnávací tabulka 4

• Srovnávací tabulka 5

• Rozdílová tabulka RIA

Energetická účinnost – revize směrnice o energetické náročnosti budov

Evropská komise zveřejnila k připomínkování veřejnou konzultaci k revizi směrnice o energetické náročnosti budov. V roce 2020 představila Komise svou iniciativu „renovační vlna“ na podporu energetické renovace budov v EU. Tato strategie obsahuje akční plán s těmito prvky: i) regulační, finanční a zmocňovací opatření; a ii) cíl alespoň zdvojnásobit do roku 2030 roční podíl energetických renovací budov. Tento cíl vyžaduje revizi příslušného právního aktu EU, směrnice o energetické náročnosti budov. Revize se zaměří na ustanovení, která mají zásadní význam pro podporu renovace budov.

Vodíková strategie České republiky

Vodíková strategie České republiky vychází z Evropské vodíkové strategie. Vytváří rámec pro rozvoj vodíkových technologií, které jsou jedním z významných nástrojů pro plnění cílů stanovených v Zelené dohodě pro Evropu. Vodíková strategie má dva strategické cíle: snižování emisí skleníkových plynů a podporu ekonomického růstu. Je založena na čtyřech hlavních pilířích: výroba vodíku, užití vodíku, doprava a skladování vodíku a vodíkové technologie. Je připravena ve struktuře podle Metodiky přípravy veřejných strategií.

• Materiál

• Předkládací zpráva

Krajský úřad v Hradci Králové zastavil řízení o vydání integrovaného povolení na spalovnu nebezpečných a ostatních odpadů v Rybitví u Pardubic. Společnost AVE CZ odpadové hospodářství, která o modernizaci a znovuotevření spalovny léta usiluje, nedoplnila potřebné podklady a lhůta pro rozhodnutí vypršela, řekl ČTK Richard Veselý z odboru životního prostředí a zemědělství královéhradeckého krajského úřadu. Firma se pokouší na záměr získat kladný posudek hodnocení dopadů modernizace spalovny na životní prostředí (EIA).

První žádost o posouzení EIA podalo AVE CZ na ministerstvo životního prostředí v roce 2010. Pod protestní petici se v roce 2009 podepsalo téměř 50 000 lidí, ministerstvo životního prostředí nakonec vydalo záporné stanovisko. Společnost proto v roce 2012 požádala o vydání integrovaného povolení, to však v roce 2016 zamítl krajský úřad Královéhradeckého kraje, který o věci rozhodoval, aby se Pardubický kraj vyhnul možnému nařčení z podjatosti. Ministerstvo totiž potvrdilo původní nesouhlasné stanovisko. Investor proto upravil podklady pro nové posouzení EIA, například množství ročně spalovaného materiálu navrhl ve dvou variantách, kromě původně plánovaných 20 000 tun nově také 15 800 tun. Hodnocení je zatím pozastavené, ministerstvo životního prostředí od společnosti požaduje, aby doplnila dokumentaci a vypořádala se s připomínkami.

Firma AVE CZ odpadové hospodářství vlastní odstavenou spalovnu od roku 2006, dva roky předtím už byla uzavřena, protože nesplňovala emisní limity. Chemička Synthesia ji proto prodala. Od té doby se odpadová společnost snaží o obnovení provozu.

Pardubice jednaly v minulosti o odkoupení spalovny, zastupitelé ale nakonec neschválili cenu. Odmítli za ni dát 35 milionů korun. Zhruba stejně by stálo její zbourání a sanace areálu.

Proti spalovně jsou i obce Rybitví, Lázně Bohdaneč, Černá u Bohdanče a Srnojedy a Pardubický kraj. Rybitví se snažilo úsilí o znovuotevření zařízení zablokovat změnou územního plánu, Nejvyšší správní soud v něm ale v roce 2011 zrušil pasáž, která spalování odpadu znemožňovala.

Na druhém metodickém dni ÚOHS (27.5.2021), který byl věnován nastavení hodnocení nabídek, prezentovala i Leona Gergelová Šteigrová (MPSV) na téma „Odpovědné veřejné zadávání při hodnocení nabídek.“ V prezentaci zazněly jak možnosti hodnocení „na cenu“, které je typické pro jednoduché a jasné požadavky, tak i hodnocení dle kritérií kvality. Vše bylo dokumentováno na řadě praktických příkladů. Chcete-li se dozvědět více, stáhněte si celou prezentaci.

Mohlo by vás zajímat:

Obaly a zodpovědné zadávání veřejných zakázek ve vztahu k potravinářství“ – seminář v Poslanecké sněmovně 22.6.

Švýcaři v referendu odmítli trojici návrhů z oblasti životního prostředí, včetně nového zákona o emisích oxidu uhličitého a zákazu umělých pesticidů. 

Proti zákazu umělých pesticidů se vyjádřilo 61 procent voličů. Kdyby zákaz prošel, stalo by se Švýcarsko teprve druhou zemí na světě, která k tomu přistoupila. Záměr hospodařit stoprocentně bio oznámil před několika lety Bhútán. Ve Švýcarsku má sídlo firma Sygenta, jeden z největších výrobců přípravků na ochranu rostlin, kterou v roce 2017 koupil čínský gigant ChemChina, upozornila agentura AFP. Stejným poměrem byl zamítnut také návrh na poskytování dotací pouze zemědělcům, kteří se vyhýbají chemickým hnojivům.

Těsným poměrem 51,6 procenta byl zamítnut nový zákon o emisích oxidu uhličitému. Výsledek je porážkou švýcarské vlády, která nový zákon zahrnující opatření jako zvýšení přípatku na pohonné hmoty pro auta nebo zavedení poplatku na letenky, podporovala. Zákon měl pomoci ke snížení emisí podle pařížské dohody o změně klimatu. Podle ministryně životního prostředí Simonetty Sommarugaové bude nyní splnění cíle na snížení emisí do roku 2030 na polovinu úrovně z roku 1990 pro Švýcarsko velmi obtížné. Do roku 2050 se má země stát čistě emisně neutrální.

Švýcarsko je známé jako země přímé demokracie. Volební účast v referendech konaných čtyřikrát do roka bývá často pod 50 procenty. Oprávněných voličů je zhruba 5,4 milionu.

Ministerstvo průmyslu a obchodu bude prostřednictvím informačního systému přístupného z Portálu AIS MPO přijímat v termínu od 1.července 2021 do 30. září 2021 žádosti oprávněných žadatelů o kompenzace nepřímých nákladů za rok 2020 z řad průmyslových ohrožených odvětví definovaných v příloze č. 1 nařízení vlády č. 565/2020 Sb. Alokovaná výše prostředků ve výši 1,3 mld. Kč je stanovena nařízením vlády č. 214/2021 Sb.

Zavedení kompenzací nepřímých nákladů v ČR je realizováno na základě § 11 novely zákona č. 383/2012 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů z konce roku roce 2019 (zákon č. 1/2020 Sb.), kterou byl stanoven rámec pro poskytování finanční kompenzace nepřímých nákladů.

Konkrétní pravidla poskytování kompenzací jsou stanovena v nařízení vlády č. 565/2020 Sb., o podmínkách poskytnutí kompenzací nepřímých nákladů pro odvětví, u kterých bylo zjištěno značné riziko úniku uhlíku v důsledku promítnutí nákladů spojených s emisemi skleníkových plynů do cen elektřiny.

Celková výše prostředků určených na kompenzace nepřímých nákladů za rok 2020 oprávněným žadatelům nepřesáhne částku 1,3 mld. Kč, která je alokována nařízením vlády č. 214/2021 Sb.

Základní informace:

• Žádosti je možné podávat od 1. července 2021 od 9:00 hodin do 30. září 2021 do 24:00 hod. prostřednictvím informačního systému přístupného z Portálu AIS MPO.

• O kompenzaci nepřímých nákladů může požádat pouze fyzická nebo právnická osoba působící v odvětví definovaném v příloze č. 1 nařízení vlády č. 565/2020 Sb., která dle § 11 odst. 2 písm. b) zákona č. 383/2012 Sb. splnila povinnost předložit Ministerstvu životního prostředí do 15. března 2021 provozní údaje v rozsahu stanoveném nařízením vlády č. 565/2020 Sb.

Podmínky pro žadatele a co bude potřeba doložit?

Podmínky jsou definované nařízením vlády č. 565/2020 Sb.:

• Pokud nepodává žádost osoba oprávněná jednat za společnost, bude nutné dokládat elektronicky podepsanou (nebo ověřenou) plnou moc.

• K žádosti bude nutné přiložit provozní údaje definované v § 6 odst. 1 písm. c) až j), ověřené akreditovanou osobou, které žadatel poskytl Ministerstvu životního prostředí do 15. března 2021.

• Žadatel dále přiloží:
  • smlouvu s dodavatelem elektřiny pro každé výrobní zařízení, která prokazuje že dodávky elektřiny za rok 2020 zahrnují náklady na nákup emisních povolenek. V případě, že smlouva s dodavatelem tyto údaje neobsahuje, může žadatel smlouvu doplnit dokladem vystaveným dodavatelem elektřiny, prokazující že dodávky elektřiny za rok 2020 zahrnují náklady na nákup emisních povolenek.
• • Pokud je žadatel výrobcem elektřiny pro vlastní potřebu, přiloží čestné prohlášení, že cena dodávek elektřiny zahrnuje náklady na nákup emisních povolenek.
• Žadatel předloží čestné prohlášení a úplnou informaci o jiné požadované nebo poskytnuté veřejné podpoře související s náklady způsobilými ke kompenzaci podle nařízení vlády č. 565/2020 Sb.

• Žadatel musí doložit, že ke dni 30. června 2021 nebyl podnikem v obtížích ve smyslu nařízení Komise č. 651/2014/EU.

• Žadatel musí uvést, že není obchodní společností, ve které veřejný funkcionář uvedený v § 2 odst. 1 písm. c) zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů, nebo jím ovládaná osoba vlastní podíl představující alespoň 25 % účasti společníka v obchodní společnosti.

Vzory čestných prohlášení jsou ke stažení v příloze.

Informační systém AIS MPO

Žádosti je možné podávat prostřednictvím informačního systému AIS MPO: aisportal.mpo.cz.

Pokud se žadatel do systému registroval již v rámci předchozích programů vypisovaných MPO, nová registrace není nutná.

Ověření identity žadatele probíhá prostřednictvím prostředku pro elektronickou identifikaci. Manuál k elektronické identifikaci je k dispozici ke stažení v příloze. Podrobnosti o jednotlivých prostředcích elektronické identifikace naleznete na informačním webu eIdentita.cz.

Čestné prohlášení žadatele/příjemce podpory generuje informační systém AIS MPO.

Doporučení pro žadatele

Pro žadatele jsou připraveny podrobné video návody, které je provedou následujícími procesy:

• založení a aktivace identity na portálu EIDENTITA,

• registrace žadatele do systému AIS MPO.

Po podání žádosti doporučujeme komunikovat žádosti prostřednictvím komunikačního nástroje „Nástěnka“ v systému AIS MPO. Funkce nástěnky je zpřístupněna po podání žádosti a jedná se o nejspolehlivější způsob komunikace přímo s administrátorem žádosti.

Požadované přílohy se vkládají přímo do systému AIS MPO. V případě zasílání fyzickou, elektronickou poštou, ale i prostřednictvím datových schránek dochází vzhledem k vysokému počtu žádostí, zátěži podatelny i spisové služby ke zbytečnému zdržování vyřizování žádostí.

Technická podpora uživatelů aplikace AIS MPO (po-pá 8:00–16:00 h):

• e-mail:hotline-aismponaklady@asd-software.cz,

• telefon: 841 135 135.

Administrace

O vydání rozhodnutí bude žadatel informován v informačním systému AIS MPO. Po vydání rozhodnutí jsou žádosti dávkově zařazeny k proplacení a budou postupně propláceny. V případě nutnosti můžete kontaktovat administrátora na nástěnce žádosti.

Dotazy

Dotazy související s podáním žádosti o kompenzaci nepřímých nákladů lze směřovat některým z níže uvedených způsobů na Odbor průmyslové ekologie /31200/ Ministerstva průmyslu a obchodu:

• e-mailem na posta@mpo.cz nebo,
• prostřednictvím datové schránky.

Dotaz musí být zřetelně označen „Otázka k žádosti o kompenzaci nepřímých nákladů za rok 2020“.

Odpovědi na zodpovězené dotazy v elektronické či písemné formě lze považovat za závazné.

• Vzory čestných prohlášení [docx, 26 kB]

• Manuál k elektronické identifikaci [pdf, 497 kB]

Ceny dovážených i vyvážených surovin a minerálních paliv v dubnu stouply meziročně o desítky procent. Dovážená ropa, elektřina a plyn byly o 47,7 procenta dražší než loni v dubnu, ceny dovážených rud kovů a kovového odpadu stouply o 15,5 procenta. U vývozu minerální paliva zdražila o 46,5 procenta, suroviny jako kovový odpad, dřevo a sběrový papír pak o 30,3 procenta. Vyplývá to z dat, která zveřejnil Český statistický úřad. Svaz průmyslu minulý týden upozornil, že firmám komplikuje život růst cen surovin, materiálů a polotovarů, které potřebují k výrobě.

Podle informací Svazu průmyslu a dopravy zaznamenalo za poslední půlrok zdražování vstupů 91 procent firem. Nejvíce pociťují růst cen u oceli, mědi, hliníku a dalších kovů, plastů, elektronických čipů, ale také u energií, sběrového papíru či stavebních materiálů. Skoro polovina firem v průzkumu svazu uvedla, že už kvůli rostoucím cenám vstupů musela zdražit své produkty.

"Značný růst cen minerálních paliv a ostatních surovin je zvlášť patrný v meziročním srovnání jak ve vývozu, tak v dovozu, kdy významně rostly ceny ropných výrobků, elektřiny a kovového odpadu,“ uvedl Vladimír Klimeš z ČSÚ. Celkově v dubnu vývozní ceny meziročně vzrostly o 1,1 procenta a dovozní o 0,3 procenta.

U vývozu měl rozhodující vliv růst cen minerálních paliv o 46,5 procenta, šlo především o elektřinu a ropné výrobky. V březnu rostly ceny vyvážených minerálních paliv o 23,8 procenta, tedy polovičním tempem ve srovnání s dubnem. Téměř o třetinu stouply ceny ostatních surovin, zejména kovového odpadu, dřeva a sběrového papíru. Tempo růstu tak zrychluje, v březnu ceny vyvážených ostatních surovin rostly o 25,8 procenta, v únoru o 22,1 procenta. Ceny průmyslového spotřebního zboží klesly o 4,3 procenta a ceny strojů a dopravních prostředků o 1,3 procenta.

Dovážená minerální paliva byla v dubnu o 47,7 procenta dražší než před rokem. Zdražování bylo patrné už v březnu, kdy ceny meziročně rostly zhruba o třetinu, v únoru šlo pouze o dvouprocentní růst. Naproti tomu růst cen ostatních surovin, kam patří třeba rudy kovů a kovový odpad, je v posledních třech měsících setrvale nad 15 procenty. Na druhou stranu ceny dovážených strojů a dopravních prostředků v dubnu meziročně klesly o 5,6 procenta a ceny průmyslového spotřebního zboží o 5,5 procenta.

V meziměsíčním srovnání vývozní ceny stouply o 0,8 procenta a dovozní o 0,4 procenta. I v tomto srovnání vyniká růst cen surovin a paliv. Vývozní ceny stouply proti březnu u surovin jako dřevo, vláknina a sběrový papír o šest procent. Vyvážená minerální paliva, zejména elektřina, podražila o čtyři procenta. Na straně dovozu rostly ceny surovin jako rudy kovů, kovový odpad a dřevo o 3,7 procenta. Dovážená minerální paliva podražila proti březnu o 3,4 procenta, šlo hlavně o elektřinu a uhlí. Statistici upozornili, že v dubnu meziměsíčně mírně posílila koruna vůči euru a dolaru, což přispělo ke zpomalení růstu cen zahraničního obchodu.

Surovin a polotovarů je navíc na celém světě nedostatek. Například mladoboleslavská automobilka Škoda Auto podle dnešních informací v týdeníku Škodovácký odborář ruší kvůli nedostatku dílů další směny. Dodávky komponentů aut se podle odborů ještě zhoršily, podle nich jde o nejtěžší chvíle od spojení Škody s koncernem Volkswagen. Od začátku roku již musela Škoda kvůli nedostatku čipů zrušit řadu směn, především těch přesčasových.

Mohlo by vás zajímat:

Z-Group zdražuje ocelové produkty o 40 %, cena šrotu se zvedla o 100 %

Při každém spláchnutí mizí kanalizací litry pitné vody, které je v Česku zejména v letních měsících nedostatek. Aliance Šance pro budovy navrhla řešení a do zákona o ochraně veřejného zdraví prosadila definici užitkové vody. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) tento krok podpořilo. Nově tak bude možné jednoduše povolit využití dešťové nebo šedé vody z umyvadel a sprch pro splachování, praní, závlahu nebo umývání vozidel. Jednotné předpisy mají motivovat stavebníky k zavádění technologických řešení na úsporu vody do nových i stávajících projektů. Ušetřit lze až 40 % spotřeby pitné vody. Detailní parametry užitkové vody, na základě kterých bude zajištěna zdravotní nezávadnost, musí ještě připravit Ministerstvo zdravotnictví. Na dnešním online kulatém stole mezi Šancí pro budovy a MŽP se rovněž debatovalo o legislativním zvýhodnění pro zelené střechy nebo pokračování podpůrných programů pro úsporné budovy.

V Česku lze v následujících letech očekávat stále delší období sucha, implementace systémů pro šetrné hospodaření s vodou je proto nezbytná. K tomu má dopomoci změna zákona, konkrétně zavedení definice užitkové vody a jejích parametrů do zákona o ochraně veřejného zdraví. „Jasná definice užitkové vody v Česku doposud chyběla. Pokud chtěl stavebník do své budovy začlenit některý ze systémů šetrného hospodaření s vodou, musel získat povolení krajské hygienické stanice, čímž se celý proces výstavby zdržoval. Navíc neměl jistotu kladného výsledku,“ uvádí Petr Holub, ředitel Šance pro budovy a dodává: „Díky ujasnění pravidel budou stavebníci vědět, jaké parametry má užitková voda splňovat, pokud ji chtějí ve své budově využívat k zalévání, splachování nebo například praní.“ Ministerstvo zdravotnictví by nyní mělo připravit vyhlášku s kvalitativními parametry, na základě kterých se bude pomocí odběrů a rozborů prokazovat, že upravená srážková a šedá voda je zdravotně nezávadná a nepředstavuje ohrožení veřejného zdraví. Účinnost zákona má naběhnout v roce 2022.

Recyklace vody v budovách je v Česku na startu

Česko má obrovský potenciál pro úsporu vody v budovách. Do této doby bylo realizováno pouze několik systémů recyklace šedých vod pro bytové domy. Jedná se o nový projekt Botanica K v Praze-Jinonicích a vestavby do stávajících bytových domů, např. rekonstrukce panelového domu v Jiříkově. Systémy na recyklaci šedé vody využívají také některé hotely, např. Mosaic House v Praze, Bouda v Malé Úpě nebo Galant v Mikulově, administrativní budovy nebo nákupní centra (Centrum Černý Most v Praze). Vůbec nejvíce realizací bylo uskutečněno v rodinných domech, kde není třeba žádat o povolení hygienu. Ministr životního prostředí Richard Brabec k tomu doplňuje: „Podstatná část těchto projektů byla podpořena z takzvané malé Dešťovky (Národního programu Životní prostředí), kde bylo k 7. 6. 2021 evidováno 70 schválených žádostí na pořízení techniky využívající přečištěné odpadní a srážkové vody v domácnostech. To je ale zlomek toho, co se již z malé Dešťovky realizovalo – od doby jejího vyhlášení v září 2017 jsme do dnešního dne přijali na 10,5 tisíce žádostí v celkovém objemu dotační podpory ze strany státu ve výši cca 425 milionů korun. Díky nim se ze srážkové vody bude zavlažovat na 9,5 tisíce m2 ploch českých zahrad a významně tak ušetří zdroje pitné vody. MŽP se nevěnuje jen široké dotační podpoře smysluplných opatření na hospodaření s vodou, ale i rozšiřování povědomí o nich v celé naší společnosti. Spolu s popularizátorem vědy Vladimírem Kořenem za podpory OPŽP jsme připravili vloni odvysílaný 80 dílný seriál dvouminutových pořadů Kapka vody (jeho sledovanost se – u některých dílů odvysílaných v hlavním čase – vyšplhala nad 500 000 diváků), ČT je letos v létě bude reprízovat a na ně naváže naše nová čtyřicetidílná řada. Chceme, aby se Česko naučilo s vodou hospodařit doslova do poslední kapky.“

Stavebníci musí nově zajistit vsakování, odpar či akumulaci dešťové vody

MŽP do již účinného vodního zákona a návrhu nového stavebního zákona (aktuálně projednávaného v Parlamentu ČR) začlenilo pravidla pro nakládání se srážkovou vodou. Stavebníci budou muset dodržet hierarchii hospodaření s dešťovou vodou u novostaveb, případně větších renovací stávajících budov. Nejdříve je třeba zajistit vsakování na povrchu, odpar či akumulaci a využití jako užitkové vody v budově. Teprve pokud se prokáže, že něco takového není možné, může být povolen regulovaný odtok dešťové vody z pozemku. „Díky tomuto kroku MŽP bude v budoucnosti při výstavbě nebo větších rekonstrukcích více zohledněno efektivní využívání dešťové vody, což je v současnosti jeden z velkých nedostatků zejména u intenzivní zástavby v městském prostředí,“ podotýká ministr životního prostředí Richard Brabec. MŽP rovněž připravilo metodický pokyn pro stavební úřady. Podrobně stav zmapovala studie MŽP, která se hospodaření se srážkovými vodami věnovala.

Komerční a veřejné budovy se zelenými střechami ušetří přes 20 tisíc korun ročně

Připravuje se také změna vyhlášky k zákonu o vodovodech a kanalizacích, která zvýhodní budovy se zelenými střechami. Nově malé až střední veřejné a komerční budovy ušetří přes 20 tisíc Kč ročně za srážkovné, pokud mají zelenou střechu, která z velké části zamezuje odtoku vody do kanalizace. Stát tak zvýhodní jejich šetrný přístup k hospodaření s vodou. Změnu vyhlášky iniciovala aliance Šance pro budovy a podpořilo ji Ministerstvo životního prostředí. Dosud totiž neexistovala jasná pravidla a případné slevy na srážkovném závisely na dohodě vlastníka budovy s provozovatelem kanalizace. Bytové domy mají prozatím z poplatku výjimku. Účinnost přílohy č. 16 týkající se srážkovného Ministerstvo zemědělství navrhuje od 1. 9. 2022. Důležité bude rovněž vytvořit metodický návod pro obce k zavedení pravidel šetrného hospodaření s vodou. „Městu Říčany se v loňském roce podařilo provést změnu územního plánu, kde implementovali požadavek na zelené střechy pro novostavby nad 300 metrů čtverečních s cílem omezit tepelné emise do okolí, zadržet dešťovou vodu a celkově zlepšit mikroklima města. Postup Říčan může sloužit jako inspirace pro ostatní obce,“ vysvětluje Petr Holub.

Programy podpory umožňují šetřit vodu i energii

Letoškem startuje nové období programů pro podporu úsporných renovací a staveb, které umožňují financovat i projekty zahrnující šetrné hospodaření s vodou. Ministr Brabec doplňuje, že se to týká programu Nová zelená úsporám pro renovace a stavby bytových a rodinných domů (za období od roku 2017 do roku 2021 přijalo MŽP na výstavbu zelených střech 747 žádostí s podporou bezmála 55 milionů korun a novou plochou zelených střech cca 72 ha. Pro léta 2021-2025 Státní fond životního prostředí ČR odhaduje, že bude v oblasti hospodaření se srážkovou vodou a zelení střechy přijato 9000 žádostí za 500 milionů korun), Operačního programu Životní prostředí se zaměřením na veřejné budovy, jako jsou školy, školky, nemocnice nebo úřady (z OPŽP 2014-2020 byla schválena podpora pro 126 projektů zaměřených na hospodaření se srážkovou vodou ve výši 479 milionů korun), či Operačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost určeného pro komerční a podnikatelské budovy. Navíc finance lze také čerpat ze zcela nových zdrojů – Modernizačního fondu a Národního plánu obnovy.

Celkem bude podle odhadů ŠPB z programů na úspory energie a vody v budovách do roku 2030 k dispozici asi 125 miliard korun. „Finančních zdrojů je, řekněme, dostatek, je však potřeba k renovacím a výstavbě přistupovat koncepčně. Musíme vytvořit přehledný systém, aby si žadatelé mohli pohodlně na jednom místě vybrat vhodný způsob podpory podle toho, zda se jedná o rodinný dům nebo školu. Důležité je, že programy umožňují jednoduchou podporu integrovaných projektů úspor energie a šetrného hospodaření s vodou v jedné žádosti. Tento přístup je potřeba dotáhnout i do pravidel pro žadatele a do jednotlivých výzev,“ uzavírá Petr Holub.

Rada přijala závěry ohledně renovační vlny, což je strategie, jejímž cílem je, aby sektor budov přispěl co největší možnou měrou ke splnění cíle EU v podobě klimatické neutrality do roku 2050. Členské státy souhlasí především s tím, aby se do roku 2030 zdvojnásobila míra renovací, což pomůže nejen ke snížení emisí a úspoře energií, ale také snížení finančních prostředků. K naplnění cílů strategie budou velmi přispívat opatření v oblasti ekodesignu, environmentálního označování a označování energetickými štítky pro vytápění a chlazení. Kromě toho členské státy vyzvaly ke zvýšení dostupnosti různých možností financování renovace budov a podpoře jejich kombinování, ať už jde o zelené dotace, daňové pobídky, zelené úvěry nebo zelené dluhopisy. Více ZDE

Komise zveřejnila akční plán pro nulové znečištění, Instituce se dohodly na klimaticky neutrální EU do roku 2050, Komise vydala nová pravidla v rámci oběhového hospodářství (Přijaté pokyny mají usnadnit správné uplatňování klíčových částí směrnice, zejména pokud jde o definici plastů, plastových výrobků na jedno použití vyrobených zcela nebo částečně z plastů a různých dalších položek, na něž se směrnice vztahuje), Komise přijala strategické zásady akvakultury, podrobnosti ZDE

Pro usnadnění přezkumů a ukládání závazných podmínek provozu na základě závěrů o BAT pro intenzivní chov drůbeže nebo prasat Ministerstvo životního prostředí vydalo v roce 2017 metodický dokument „Intenzivní chov drůbeže a prasat – Podklad pro přezkum souladu závazných podmínek provozu zařízení s nejlepšími dostupnými technikami“. Dodatek č. 3 se věnuje problematice emisních faktorů k prachu. Nevyvolává nutnost přezkumu či změn povolení.

Dokument ke stažení:

2021_05_18 IRPP metodika (dodatek 3) FIN (1).pdf (533.75 kb)

Aktualizovaný dokument reflektuje novou legislativu v oblasti odpadů a nedávné změny v souvislosti s úpravu vazby integrované prevence na stavební právo.

Dokumentk ke stažení:

2021_05_26 Seznam nahrazovaných aktů IPPC.pdf (753.55 kb)

Evropská komise spustila veřejnou konzultaci, která se zaměřuje na možné úpravy požadavků na ecodesign a označování energetickými štítky pro mobilní telefony a tablety. Hlavním cílem konzultace je získat zpětnou vazbu ohledně toho, jaké jsou preference uživatelů z hlediska používání, recyklace či opravy těchto zařízení. Následně Komise zhodnotí, zda je nutné zavést nová opatření, která by cílila na zvýšení energetické účinnosti a udržitelnosti mobilů a tabletů, a která by zajistila jejich lepší opravitelnost a recyklovatelnost. Iniciativa je součástí akčního plánu pro oběhové hospodářství z loňského roku a přispěla by také k plnění cílů Zelené dohody z hlediska účinného využívání zdrojů. Do konzultace je možné se zapojit do 23. srpna 2021.

Evropská komise oficiálně obdržela český plán obnovy, který shrnuje oblasti, do kterých chce česká vláda investovat prostředky z Nástroje pro oživení a odolnost (RRF). ČR požádal celkem o 7,1 mld. euro na granty, přičemž investice by se měly zaměřit na šest hlavních oblastí, kterými jsou digitální transformace, zelená tranzice a fyzická infrastruktura, vzdělávání a trh práce, výzkum, vývoj a inovace, veřejná správa a zdraví. Plánované projekty by měly běžet do roku 2026. Komise má nyní dva měsíce na posouzení plánu, zejména zda zhodnocení toho, zda navržené projekty přispějí k řešení problémů identifikovaných ve specifických doporučením v rámci evropského semestru. 37 % z daného rozpočtu přitom musí jít na opatření v oblasti klimatu a 20 % na digitální transformaci.

Nový recyklační závod v Nizozemsku bude recyklovat demoliční odpad z expandovaného polystyrenu (EPS) a poradí si i se staršími přísadami.

Zahájení provozu recyklačního závodu PolyStyreneLoop v nizozemském Terneuzenu je naplánováno na 16. června. Závod byl postaven s cílem prokázat technickou a ekonomickou proveditelnost řešení uzavřeného cyklu recyklace EPS odpadu ve velkém.

Závod PolyStyreneLoop bude recyklovat izolaci EPS za využití fyzického recyklačního procesu založeného na technologii CreaSolv®. Tato technologie přemění pěnový demoliční EPS odpad tvořený izolacemi budov a stavebními izolacemi (B&C) z Nizozemska, Německa a dalších zemí na novou, vysoce kvalitní surovinu. Veškeré nečistoty, jako například cement nebo další zbytky stavebních hmot, stejně jako i starší aditivum HBCD, budou bezpečně odstraněny a z odpadu bude získán cenný brom.

„Tento závod je ukázkou toho, že v oblasti výroby EPS stále hledáme nové způsoby, jak zlepšit možnosti recyklace,“ uvedl spoluředitel závodu PolyStyreneLoop Lein Tange. „Účelem tohoto závodu je připravit půdu pro výstavbu podobných závodů na recyklaci materiálů EPS ve zbytku Evropy.“

Jedinečná je také právní struktura celého provozu, který získal grant programu LIFE Evropské unie. Vybudovala ho společnost PolyStyreneLoop Cooperative, nizozemská nezisková organizace, jejímiž členy je více než 70 zástupců průmyslu z celého hodnotového řetězce pěnového polystyrenu.

Závod v Terneuzenu bude schopen recyklovat 3 300 tun polystyrenového demoličního odpadu, který sektor B&C ročně vytváří, a ověří tak technickou, ekonomickou i environmentální životaschopnost nového recyklačního procesu, ve kterém lze polystyrenové pěny s obsahem HBCD plně integrovat do oběhového hospodářství, místo aby docházelo k jejich vyřazení.

„Skutečnou výhodou je, že se tento závod dokáže postarat nejenom o stávající recyklační odpad, ale také o recyklační odpad starší,“ prohlásil spoluředitel závodu Jan Noordegraaf. „Navíc jsme toho schopni dosáhnout přibližně se stejným energetickým vstupem jako v případě mechanické recyklace a energii, kterou používáme, produkují výhradně větrné elektrárny.“

Závod PSLoop ukáže možnosti nekonečné recyklace odpadu EPS ze sektoru B&C. Později bude recyklovat také extrudovaný polystyren neboli XPS, známý též jako StyrofoamTM.

EPS je lehká pěna, tvořená z 98 % vzduchem a ze 2 % technologiemi s vynikajícími ochrannými a tepelně izolačními vlastnostmi. Kromě použití ve stavebnictví a při stavbě komunikací se také hojně používá jako obalový materiál na ochranu nejrůznějších výrobků, od těžké bílé techniky až po citlivou elektroniku, čerstvé ovoce a zeleninu, vakcíny a dokonce také včely.

O společnosti PolyStyreneLoop

PolyStyreneLoop je sdružení zastupující více než 70 společností z hodnotového řetězce pěnového polystyrenu. Jeho členy jsou výrobci polystyrenových surovin, výrobci pěnového polystyrenu, dodavatelé aditiv, zpracovatelé a recyklátoři pěnového polystyrenu, a také EUMEPS, sdružení a veřejné zastoupení evropských výrobců expandovaného polystyrenu.

Sdružení EPS ČR si nastavilo dobrovolný cíl zabezpečit do roku 2025 sběr a recyklaci až 50 % odpadního expandovaného polystyrenu (EPS). Aby Sdružení zjistilo, jak je s tímto materiálem v ČR nakládáno, navázalo spolupráci s Institutem cirkulární ekonomiky. Ten vypracoval komplexní studii materiálových toků EPS a předložil návrhy opatření přispívajících k navýšení míry recyklace.

„Mapování materiálových toků umožňuje pochopení a vizualizaci pohybu daného materiálu. INCIEN se vždy snaží doplnit teoretické poznatky získané z analýz o praktické návrhy pro posun k větší cirkularitě,“ popisuje jeden z autorů studie a programový manažer INCIEN Stepan Vashkevich.

„Analýza INCIEN se zaměřila na dvě primární oblasti využívání EPS – obalové materiály a stavebnictví. Na základě rozsáhlého terénního průzkumu a analytické činnosti identifikoval INCIEN řadu bariér, jejichž odstranění do budoucna pomůže vyšší míře opětovného použití EPS,“ uvádí předseda Sdružení EPS ČR Pavel Zemene.

Každý rok se na český trh dostane více než 55 tisíc tun nově vyrobeného EPS. Zároveň vzniká významné množství odpadního EPS – odhadem více než 8 tisíc tun. Ačkoli lze EPS plně recyklovat, dnes se recykluje pouze 32 % těchto odpadů. Uplatnění cirkulárních principů může výrazně pomoct snížení uhlíkové stopy i nároků na primární suroviny, což má rovněž značný ekonomický potenciál.

Spolupráce se Sdružením EPS je součástí úsilí INCIEN o nastavení cirkulární agendy jako priority pro Českou republiku. Metodologii aplikovanou v tomto pilotním projektu bude INCIEN díky její univerzálnosti nadále využívat v rámci dalších segmentů. Ambicí INCIEN je i tímto způsobem přispět k uzavírání materiálových toků v ČR.

„Jako dobrá motivace k prosazení cirkulární agendy slouží dobrovolné závazky asociací, firem, státních i akademických subjektů. Dalším předpokladem je precizní znalost současného stavu, díky níž lze identifikovat příležitosti ke změně a konat. Proto velmi oceňuji akceschopnost a vizi Sdružení EPS ČR, které oba tyto předpoklady naplňuje,“ říká ředitelka INCIEN Soňa Jonášová.

Institut cirkulární ekonomiky, z. ú. (zkráceně INCIEN) vznikl v roce 2015. Funguje jako think-tank, jehož misí je nastavení agendy cirkulární ekonomiky jako priority pro klíčové hráče v České republice. Společně se svými partnery rozvíjí INCIEN programy, které umožňují přechod z lineární ekonomiky na cirkulární. Více informací najdete na www.incien.org.

Dokument ke stažení:

ANALÝZA MATERIÁLOVÝCH TOKŮ EPS V ČR

Evropská komise zveřejnila k připomínkování veřejnou konzultaci k iniciativě pro udržitelné produkty. Na základě této iniciativy dojde k revizi směrnice o ekodesignu a budou navržena příslušná nová legislativní opatření s cílem zajistit vyšší udržitelnost produktů, které jsou umisťovány na trh EU.

Z produktů, které déle vydrží, lze je recyklovat, opravovat, opětně používat a jsou energeticky účinnější, budou mít prospěch nejen spotřebitelé, ale i životní prostředí a klima obecně. Kromě toho se má v rámci této iniciativy řešit přítomnost škodlivých chemických látek ve výrobcích, jako jsou například:

• elektronika a zařízení pro informační a komunikační technologie

• textilní výrobky

• nábytek

• ocel, cement a chemické produkty.

Oběhové hospodářství je trendem, který je jednou z prioritních oblastí udržitelného rozvoje Evropské unie. Adaptace průmyslu a obchodu na globální výzvy, které přináší např. změna klimatu je výzvou pro malé a střední podnikatele stejně tak jako pro nadnárodní společnosti. Mnohé firmy již principy oběhového hospodářství uvádí jako prioritní pilíře rozvoje. Ale co skutečně oběhové hospodářství znamená a jaké příležitosti přináší těm, kteří jeho potenciál začnou vnímat mezi prvními? Jak nastavit nové business modely tak, aby byly udržitelné, v souladu s legislativou a zároveň inovativní? Kurz  účastníkům zprostředkuje know-how a nejnovější informace z oblasti cirkulární ekonomiky. Pomůže jim tak s uplatněním na trhu práce i s rozvojem vlastního podnikání. Kurz je pořádán pod záštitou Ministerstva životního prostředí, Ministerstva průmyslu a obchodu a Ministerstva práce a sociálních věcí. Další podrobnosti a přihlášku na kurz naleznete na webových stránkách kurzu Oběhového hospodářství. Více informací naleznete ZDE.

Od června startuje příjem žádostí do nové dotační výzvy na opatření pro zmírnění dopadů klimatické změny. Zájemci mohou žádat o příspěvek například na výsadbu stromořadí, mezí a remízků či extenzivních sadů a také na budování vodních prvků jako jsou tůně a mokřady, které podporují přirozený vodní režim v krajině. Letos výzva nabízí 30 milionů korun, což je třikrát více než vloni. Za dvanáct let trvání tohoto programu vzniklo v české krajině na 1140 přínosných projektů.

Podpora se týká opatření, která přispívají k adaptaci na změnu klimatu a posílení ekostabilizačních funkcí krajiny. Zájemci mohou žádat o dotace na obnovu krajinných struktur nebo na budování vodních prvků, které podporují přirozený vodní režim v krajině. Program podpoří také diverzifikaci lesních porostů výsadbou a ochranou druhově vhodných dřevin, opatření k omezení fragmentace krajiny a na podporu biodiverzity formou vhodného managementu či ochranou přirozených biotopů.

Program Podpora obnovy přirozených funkcí krajiny je tradiční ekonomický nástroj Ministerstva životního prostředí pro péči o přírodu a krajinu s dvanáctiletou tradicí. Mezi lety 2009 - 2018 díky němu vzniklo přes 1000 projektů za zhruba 130 milionů korun, nejvíce z nich se zaměřilo na výsadbu dřevin a tvorbu tůní. V roce 2019 byl schválen nový programový dokument na období 2019 – 2023, během uplynulých dvou let tak získalo podporu dalších 140 projektů za 17 milionů korun.

Letošní výzva pro předkládání žádostí o poskytnutí podpory v rámci programu 115 170 Podpora obnovy přirozených funkcí krajiny je určena pro externí žadatele, kteří mohou žádat na opatření v rámci podprogramů pro adaptaci vodních, nelesních a lesních ekosystémů na změnu klimatu (podprogramy 115D174, 115D175 a 115D176). Způsobilými žadateli jsou fyzické a právnické osoby, obecně prospěšné organizace, obce, občanská sdružení, příspěvkové organizace, organizační složky státu, státní organizace a státní podniky.

Program poskytuje investiční i neinvestiční finanční prostředky až do výše 100 % způsobilých nákladů. Maximální výše podpory je 250 000 korun včetně DPH na lesní a nelesní opatření a 1 milion korun včetně DPH na vodní opatření.

Výzva je vyhlášena jako průběžná s termínem zahájení příjmu žádostí 1. 6. 2021 a ukončením příjmu žádostí 30. 9. 2021, nebo do vyčerpání finanční alokace.

Další podrobnosti:

Výzva č. 2/2021 včetně dokumentace Programu a dalších příloh