V Šitbořicích na jižní Moravě, které tento systém zavedly jako jedny z prvních, teď každý člověk ročně vyprodukuje o 151 kg směsného odpadu méně. Dostali se tak na necelou polovinu původního stavu.

Statistiky z roku 2016 uvádějí, že na skládkách končí přibližně polovina komunálního odpadu. Dohromady jsme vyprodukovali 3,6 milionů tun různého smetí. Z toho 14 % jsme rozdělili do sběrných kontejnerů na tříděný odpad. Přepočteno na osobu, obyvatelé ČR vytřídili přibližně 15 kg papíru, 12 kg skla, 12 kg plastů, 3 kg kovů a 7 kg ostatních odpadů. Nevýhodou třídění odpadu do kontejnerů je jejich vzdálenost od jednotlivých domácností a anonymita, kvůli které lidé netřídí důsledně.

Radek Staňka proto v rámci svého projektu Moje Odpadky vymyslel inteligentní způsob nakládání s odpady. Systém proslul především díky obci Šitbořice, která za něj získala ocenění v soutěži E.ON Energy Globe. Lidé tam pohodlně třídí papír, plasty a plechovky do průhledných pytlů opatřených čárovým kódem, které v den svozu postaví před své domovy. „Lidé si na třídění zvykli a považují ho za samozřejmost. Do projektu se zapojilo 94 % domácností. Na skládku tak ročně vyvážíme o téměř 300 tun méně než předtím,“ říká starosta města Šitbořice, Antonín Lengál. Každá domácnost si pak na svém „odpadovém účtu“ snadno zjistí, kolik surovin vytřídila a jak snížila svůj roční poplatek.

Systém třídění funguje nejenom v Šitbořicích na základě motivace šetření vlastní peněženky. Odměnou je totiž pro obyvatele obce snížení ročního poplatku za odvoz komunálního odpadu. V obcích, které systém zavedly, mohou lidé v závislosti na tom, kolik vytřídí, ušetřit až 70 % na poplatku za popelnice. „Dříve jsme třídili jen plasty. Měl jsem na to doma velký pytel, který jsem jednou za čas zajel při cestě do obchodu vysypat do nedalekých kontejnerů. Tohle je pro nás mnohem pohodlnější, a tak teď třídíme všechny plasty i papír,“ pochvaluje si Josef Polášek ze Šlapanic u Brna, které zavedly pytlový svoz odpadu loni v říjnu.

Během posledního čtvrtletí v roce 2017 se množství směsného odpadu ve Šlapanicích oproti stejnému období v roce 2016 snížilo o 15 tun. Vytříděný odpad se naproti tomu zdvojnásobil. Občané Šlapanic přitom za třídění odpadu žádnou slevu nedostanou. Šlapanice jsou jednou z prvních obcí, která svým občanům poplatek za odpad odpustila už v roce 2013.

Zvyšovat množství tříděného odpadu je pro obce ekonomicky výhodné. Zatímco za směsný odpad musejí platit, za ten tříděný peníze dostávají. V obcích Uherčice a Těšany na jižní Moravě kleslo množství směsného odpadu natolik, že ho stačí vyvážet jen jednou za měsíc. A tím obec také výrazně ušetří.

Množství domácností, které se do systému v každé obci zapojí, se většinou pohybuje vysoko nad 60 %. Největším podílem aktivně třídících domácností se může pochlubit obec Milíkov na severní Moravě, kde pytlový svoz využívá 99,4 % místních. Ještě před tím, než začaly systém používat, vycházelo na každého obyvatele průměrně 148 kg směsného odpadu. To je necelá polovina celostátního průměru z roku 2016, ze kdy jsou dostupné statistiky za celou ČR. Díky pytlovému svozu tříděného odpadu dokázali občané Milíkova toto množství snížit o dalších 23 kg na osobu.

Ve většině obcí, kde funguje svoz tříděného odpadu rovnou z domácností, nezanevřeli ani na sběrná místa s barevnými kontejnery. Výjimkou je například obec Náklo na Hané, kde se zavedením pytlového svozu tyto kontejnery dokonce zrušily. Produkce směsného odpadu i tady klesla o 65,7 kg na osobu. A to využívají svozu tříděného odpadu teprve rok.

Nový praktický průvodce: „Jak mají registranti postupovat při hodnocení chemické látky“ vysvětluje, co znamená proces hodnocení látky (SEv), jak jsou chemické látky k hodnocení vybírány a jak jsou následně hodnoceny. Tento praktický průvodce také vyjasňuje jaké možnosti a povinnosti registranti mají při poskytování požadovaných informací v procesu hodnocení látky a popisuje:

1. jaký druh různých administrativních výstupů může registrant v rámci procesu hodnocení látky očekávat a
2. jak a kdy může reagovat na sdělení, která obdržel od příslušného orgánu hodnotícího členského státu (eMSCA) nebo od ECHA.

Praktický průvodce také řeší problematiku sdílení údajů a komunikaci mezi registranty stejné látky.

Další informace

praktický průvodce: „Jak mají registranti postupovat při hodnocení chemické látky“ [EN]

ECHA - Evropská agentura pro chemické látky/The European Chemicals Agency

SEv - hodnocení látky/substance evaluation

eMSCA - příslušný orgán hodnotícího členského státu/Evaluating Member State competent authority

Zdroj: MPO (ECHA webové stránky)

V době smogových situacích se pozornost lidí zaměřuje na průmyslové znečišťovatele a dopravu. Tým výzkumníků pod vedením Jana Hovorky ale upozornil na problematická domácí topeniště, která produkují více rakovinotvorných látek než některé průmyslové zdroje. Podrobnosti Hovorka popsal v rozhovoru pro iDNES.cz. Více ZDE

Energetický regulační úřad (ERÚ) se do budoucna nebrání většímu rozvoji akumulace energie v Česku. Je ale třeba přijmout potřebnou legislativu a vyčíslit náklady uskladňování a výdajů, které by nová technologie mohla znamenat pro distribuční společnosti. ČTK to řekl předseda rady ERÚ Vladimír Outrata. Loni byly v ČR postaveny první dva velké bateriové systémy pro ukládání energie s kapacitou přes jednu megawatthodinu (MWh). Zbývá dořešit, jakou roli mají tyto zdroje v energetické soustavě hrát. Aktuálně jsou ve zkušebním provozu.

Globálním fenoménem v našem světě se stává sucho a tomu se musí přizpůsobit i průmysl,“ říká Ondřej Beneš, obchodní ředitel společnosti Veolia Česká republika, který má na starosti oblast vody.

Sucho už se v České republice bere velmi vážně, budeme mít dost vody?
Významnou roli v popularizaci tématu sucha sehrálo v posledních letech Ministerstvo životního prostředí („MŽP“), jmenovitě pan ministr Brabec, ale i kolegové z Českého hydrometeorologického ústavu („ČHMÚ“), jako je pan Daňhelka či Mark Rieder, který pracoval ve VÚV TGM. Pracujeme přitom s dlouhými datovými řadami, které potvrzují, že Česká republika kopíruje celosvětový trend změny frekvence a intenzity srážek. Zatímco roční úhrn zůstává podobný, srážky jsou méně časté a intenzivnější a tento fakt se promítá i do oborových norem, které slouží pro návrh stokových sít či odlehčovacích komor, na kterých pracujeme.

Ovšem návrh rychlých a efektivních opatření, jak se se suchem vyrovnat, je spíše snem, než realitou. Aktivně se účastníme prostřednictvím asociace SOVAK Meziresortní komise Sucho, vláda ČR přijala usnesení č. 528/2017 v této oblasti a kontroluje jeho naplňování, ale bohužel většina realizovaných opatření jsou spíše opatření měkká. Navíc žijeme v převráceném systému, kdy stát dotuje využívání zemědělské půdy pro energetické plodiny, které je bezesporu tou nejhorší variantou z pohledu zadržení vody v půdě i z pohledu návazného zhoršování kvality povrchových a podzemních vod z důvodu vnosu splachů.

Periody sucha postihují nejenom viditelně povrchové toky, ale hlavně zdroje podzemní vody. Před dvěma roky SOVAK ČR zveřejnil dopady sucha na dodavatele pitné vody v roce 2015. Nouze o vodu z malých lokálních studní způsobila (pro některé překvapivě) roční nárůst odběrů povrchových vod oproti vodám podzemní.

Co můžeme proti suchu dělat?
Ač do určité míry nerad, tak musím přiznat, že socialistický režim a centrální plánování bez obstrukcí výstavbě vodních děl a liniových staveb umožnil v druhé polovině minulého století našim špičkovým odborníkům realizovat systémová opatření a vodní díla, která nám zatím zajišťují dostatečnou akumulaci a kapacitu v dobách sucha. Když uvádím dostatečnou, tak je to i proto, že od roku 1989 se výroba pitné vody snížila z 1.25 mil. m³/rok na pouhých 585 mil. m³/rok, tedy pouhých 46,7 %. Jednotková denní spotřeba obyvatel klesla ze 171 l/os.den na pouhých 88 l/os.den a patří k jedné z nejnižších v EU! Podobně je na tom i průmysl; snížená poptávka po vodě tak do určité míry kompenzuje úbytek zdrojů. Přesto by dalším velkým cílem vodního hospodářství mělo být propojování skupinových vodovodů. Již nyní dokážeme vodu ze Želivky dostat až např. do Králova Dvora, což je více jak 100 km a to při zachování potřebné kvality.

Určitým vodítkem pro budoucí potřeby propojování soustav je i mapování oblastí, které jsou závislé na deficitních zdrojích. Ohromnou práci odvádí právě ČHMÚ i organizace, zpřístupňující data na portálech jako je www.suchovkrajine.cz či voda.gov.cz. Např. mapa ČR s nasyceností půdy vodou ukazuje dobrou situaci na Liberecku, v Jeseníkách či Beskydech, ale zároveň potenciální problém na jižní Moravě, kde je navíc intenzivní zemědělská výroba.

Jaký postup je pro sucho předepsaný?
Návrh postupu je v gesci Ministerstva zemědělství a další novely vodního zákona (přezdíváme ji. „suchá hlava“ :). Inspirace je jednoznačně v systému krizového řízení, který máme úspěšně zaveden pro povodně. Vstupní informace jdou z monitoringu právě ČHMÚ a navazují kroky krajů a obcí s rozšířenou působností, které koordinují vlastní opatření s dotčenými subjekty. A jaká opatření? Především omezování dodávek vody. Ty se dotknou z Anglie známého zákazu zalévání, ale i zemědělství a hlavně průmyslu s výjimkou základních služeb. Podniky nyní musí být připraveny na situaci, kdy stávající zdroj vody, ať již podzemní nebo povrchový, pro ně nebude dostupný.

Co bude dále dostupnost vody ovlivňovat?
Strategickým dokumentem pro povrchové vody je aktuální návrh nařízení vlády o minimálních zůstatkových průtocích z dílny MŽP. Pro mne velmi překvapivě preferuje zájmy ochrany vodních ekosystémů a provozovatelů malých vodních elektráren oproti zájmům dostatečné akumulace vody právě pro její využití v období sucha. Udržování navržených trvalých průtoků by dále znamenalo zásadní problém jako pro řadu úpraven pitné vody, které by nemohly odebírat povrchovou vodu několik měsíců v roce (např. na Turnovsku) i obdobně pro velké průmyslové podniky (např. ŠKODA AUTO).

Dříve brali lidé sucho jako boží trest a hledali cesty, jak si božstva usmířit. Nyní už známe přesné důvody sucha, ale cesty k usmíření přírody díky našemu modernímu konzumnímu způsobu života bohužel příliš nehledáme.

Jak se mohou na sucho připravovat ekonomické subjekty?
Cest, jak se zbavit závislosti na vodních zdrojích, je víc. První, kterou většina podniků již dávno realizuje, je optimalizace množství vody, využité ve výrobním cyklu. Zde často stačí drobná opatření, často replikovatelná i mezi různými typy podniků. Například místo průtočného chlazení lze využít uzavřené systémy, stejně tak používat tzv. suché mytí či nahradit vodu jiným typem nosné látky.

Druhou cestou je vodu využít několikrát – tedy recyklovat. Nebudete tomu věřit, ale již Římané splachovali na veřejných toaletách vodou, vypouštěnou z lázní. U podniků je ve hře řada opatření a my nejčastěji navrhujeme kombinaci předčištění (např. patentovanou technologií koagulace Actiflo či flotace Spidflo) s membránovou technologií (ultrafiltrace a návazně reverzní osmóza, polymerní PVDF či keramické membrány Ceramem). Koncentráty a kaly z jednotlivých stupňů úpravy dále upravujeme a snižujeme tak ztráty vody.

Opravdovou perličkou Zero Liquid Discharge – tedy doplnění o technologii HPD – odparky, která zajistí v případě problematických látek ve vodách vysoké zakoncentrování odpadních vod či úplné vysušení -  potom mohou být soli opět využívány jako produkt. Minulý rok byly mimochodem v oblasti prodeje právě membránové procesy v naší společnosti velmi úspěšné a např. naše standardní anaerobní technologie pro potravinářství (Biothane-Memthane) jsou již ve většině objednávány jako membránové. Veolia je světovou jedničkou v dodávkách a provozu recyklačních jednotek a ukazuje, že je to i ekonomicky návratná investice.

Můžete uvést nějaký konkrétní příklad?
Jeden z našich největších projektů, je v Tarragoně ve Španělsku. Nedostatek vody nás dovedl k dokonce trojité recyklaci vody z komunálních čistíren odpadních vod. V prvním stupni se biologicky vyčištěná odpadní voda dočistí na naší technologii ActifloDisc a membránách, po desinfekci se použije pro průmyslovou výrobu a po dalším dočištění a průchodem reverzní osmózou se využívá na chlazení. Ne vždy jde ale o oddělení čisté vody – membránová separace naopak v řadě podniků umožňuje zachovat či vyrobit produkty právě oddělením vody – příkladem jsou i mlékárny.

Může se princip recyklace vod používat všude?
I recyklace má své hranice. Jednou je osobní – je zatím pouze několik států, kde se recyklovaná odpadní voda používá opět ke konzumaci. Další hranice je technologická -  Veolia ročně instaluje po celém světě tisíce recyklačních zařízení, ale vždy pracujeme s rozumnou mírou recyklace, nejčastěji 30-40 %. U průmyslových podniků totiž při recyklaci dochází k zvyšování zatížení vody jednoduššími odpadními látkami, které mohou návazně působit ve vysokých koncentracích problémy nejen při samotné recyklaci, ale i při návazném vypouštění koncentrátů do životního prostředí.,

Existuje v ČR podpora těchto forem recyklace?
Vzhledem k poplatkům a cenám za přímý odběr vod v ČR jsou technologie pro recyklaci spíše věcí strategického uvažování managementu firem. Na druhou stranu sucho, legislativa a také environmentální odpovědnost ještě do této bilance jistě promluví.  Osobně nejsem zastáncem zvyšování poplatků, ale namísto nich spíše vidím prostor právě pro adresnou podporu podniků, které se touto cestou rozhodnou jít.

Dne 21. 3. 2018 v předvečer Světového dne vody zveřejnila evropská asociace EurEau, ve které je SOVAK ČR řádným členem, souhrn údajů o vodohospodářské praxi v 27 členských státech Evropské unie, Velké Británii a Srbsku. Poskytování přístupu ke kvalitní pitné vodě a zajištění odkanalizování a čištění vod odpadních je službou ve veřejném zájmu, ať už je zajišťována veřejnými či soukromými subjekty.

Porovnání napříč Evropou je významným počinem ve zvýšení transparentnosti služeb a parametrů, které jsou poskytovateli dosahovány.Zpráva poskytuje ucelený pohled na různorodost sektoru, odpovědnosti vodohospodářských společností v konkrétním legislativním rámci i některé praktické příklady dobré praxe. Obecná i odborná veřejnost tak po dlouhé době získává nezávislý a ucelený pohled na sektor, který je životně důležitý pro fungování naší společnosti.

Zpráva je k dispozici ke stažení zde.

Autor/zdroj:

Ing. Ondřej Beneš, Ph.D., MBA, LL.M., Ing. Filip Wanner, Ph.D.,

SOVAK ČR

Evropská komise představila na dnešní konferenci na vysoké úrovni strategii na reformu systému financování cílů EU v oblasti klimatu a udržitelného rozvoje. Mezi hlavní body akčního plánu patří vytvoření jednotného klasifikačního systému toho, co se považuje za udržitelné, identifikovat oblasti, kde udržitelné investice mohou mít největší přínos, vytvořit štítky pro „zelené“ finanční produkty, které umožní investorům lépe poznat, které projekty splňují kritéria udržitelnosti a vyjasnění povinnosti správců aktiv a institucionálních investorů. Kromě toho chce Komise začlenit prvek udržitelnosti do obezřetnostních požadavků bank a zvýšit transparentnost firemního vykazování nefinančních informací.

Nymburská lakovna a zinkovna AZOS, respektive její nástupnická společnost Automotive Painting Partners (APP) musí podle mladoboleslavského stavebního úřadu bezodkladně ukončit nepovolený způsob užívání stavby, což fakticky znamená, že firma musí zastavit provoz. Odvolání nemá odkladný účinek, uvedl stavební úřad ve výzvě adresované firmě, které má ČTK k dispozici. Informaci potvrdil nymburský starosta Pavel Fojtík (Změna pro Nymburk). Vyjádření firmy ČTK zjišťuje.

Nymburská lakovna a zinkovna AZOS, respektive její nástupnická společnost Automotive Painting Partners (APP) musí podle mladoboleslavského stavebního úřadu bezodkladně ukončit nepovolený způsob užívání stavby, což fakticky znamená, že firma musí zastavit provoz. Odvolání nemá odkladný účinek, uvedl stavební úřad ve výzvě adresované firmě, které má ČTK k dispozici. Informaci potvrdil nymburský starosta Pavel Fojtík (Změna pro Nymburk).

Úřad kontroloval areál zinkovny v polovině března. Zjistil, že firma provedla stavební úpravy výrobního objektu, na které dodatečně žádá stavební povolení. APP tak musí provoz podle úřadu ukončit bezodkladně, nejpozději do pěti dnů ode dne doručení výzvy.

Nymburk se již několik let snaží donutit AZOS, aby snížil zápach z provozu, který podle místních obtěžuje jejich každodenní život. Firma s kritikou města nesouhlasí a uvádí, že splňuje veškeré předpisy.

Spor mezi firmou a městem skončil až u soudu. Nymburský okresní soud loni v červnu rozhodl, že zápach z provozu AZOS neobtěžuje okolí víc než ostatní podniky v průmyslové zóně. Město se u soudu domáhalo toho, aby firmě nařídil zápach snížit. Rozsudek okresního soudu potvrdil letos v březnu také krajský soud. Druhou část žaloby, v níž Nymburk žádal zastavení provozu, postoupil okresní soud příslušným úřadům, tedy stavebnímu úřadu. Spis putoval na kolínský stavební úřad, který se ale prohlásil za podjatý. Konečné rozhodnutí tak učinil až stavení úřad v Mladé Boleslavi.

"Díky společnému úsilí vedení Města Nymburk a spolku Permanent jsme se tak po mnoha náročných jednáních na úřadech, institucích a ministerstvech, které jsme absolvovali, dočkali hmatatelného a důležitého výsledku. Velký dík patří neuvěřitelnému a nezměrnému úsilí členů a příznivců spolku Permanent. Děkuji všem za jejich práci a bojujeme dál," uvedla na oficiálním Facebooku města místostarostka Adriena Gabrielová (ANO).

Zdroj: ČTK

BRKO – tedy biologicky rozložitelný komunální odpad by obce měly povinně sbírat a třídit celý rok. Zatím je to povinné jen od dubna do října. Ministerstvo životního prostředí nyní posílá do meziresortního připomínkového řízení návrh vyhlášky, která tuto povinnost zavádí. Novinkou je také povinnost zajistit sběr jedlých olejů a tuků. To zatím umožňuje zhruba 10% obcí. Více ZDE

Čtěte také:

• Víc než tisíc tři sta obcí se vyjádřilo k odpadovému hospodářství

• MŽP navrhuje celoroční sběr bioodpadu a nově i povinný sběr jedlých olejů a tuků

Zdroj: https://ekonomicky-denik.cz

Ministerstvo průmyslu a obchodu poslalo do meziresortního připomínkového řízení Návrh nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 481/2012 Sb., o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních, ve znění nařízení vlády č. 391/2016 Sb. Předmětem změn je například zavedení nových výjimek ze zákazu nadlimitního obsahu některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních, jmenovitě: kadmia a olova, a to v konkrétních aplikacích a na přesně stanovenou dobu. Termín připomínek je stanoven na 13. dubna. Další podrobnosti ZDE

V Cannes skončil minulý týden 29. ročník prestižního evropského veletrhu nemovitostí a investičních příležitostí MIPIM, jehož se zúčastnilo na 26 000 odborníků z více než 100 zemí. Při příležitosti veletrhu se každoročně udělují „realitní Oskaři“ nejlepším stavbám světa za uplynulý rok. Odrazem celosvětového trendu vývoje směrem k šetrnému stavebnictví je to, že mezi 11 kategoriemi má již několik let své nezastupitelné místo i kategorie „Nejlepší inovativní zelená budova“. Tou se letos stal multifunkční komplex Marina One v Singapuru.

Nejlepší zelené stavby světa

Marina One (Singapur)

MULTIFUNKČNÍ PROJEKT – BYDLENÍ, PRÁCE, NÁKUPY I VOLNÝ ČAS

Marina One je příkladem, že i v megapolích v tropických oblastech, čelících klimatickým změnám a vysokému nárůstu populace, může vzniknout doslova „zelené město“. Multifunkční projekt o ploše více než 400 000 m2 z dílny světově proslulého německého architekta Christopha Ingenhovena ve spolupráci s britským zahradním ateliérem Gustafson Porter + Bowman zahrnuje byty, obchody i kanceláře. Architekti vycházeli z toho, že v hustě osídlených městských aglomeracích nelze stavět jiné, než výškové budovy (v případě Marina One jsou čtyři). Ty jsou však pouze rámcem pro „zelené srdce“ projektu jako jeho klíčovou součást: vnitřní park je reminiscencí na londýnský Hyde Park a díky interakci mezi geometrií budov a zelenými plochami usnadňuje přirozené větrání a v oblasti vytváří příjemné mikroklima. Vznikla tak největší veřejná zelená plocha v celé centrální finanční obchodní čtvrti Marina Bay na břehu moře. Zeleň se rozprostírá přes několik vertikálních úrovní, takže její využitelná plocha dosahuje dokonce 125 % velikosti původního pozemku. Projekt získal precertifikaci LEED Platinum a certifikaci BCA Green Mark Platinum a stal se příkladem pro další udržitelné multifunkční stavby na celém asijském kontinentu.

Finalisté MIPIM Awards v kategorii Nejlepší zelená budova světa 2017:

Bankovní centrum BGL BNP Paribas (Kirchberg, Lucembursko)

KANCELÁŘSKÁ BUDOVA

Centrum, v němž pracuje 3 000 lidí, vzniklo na místě původní zahrady banky BGL BNP Paribas s cílem soustředit všechny bankovní aktivity do jednoho kampusu. Na projektu je výjimečný především respekt k původní zeleni, jež měla pozitivní vliv na biodiverzitu v celé oblasti: po ukončení výstavby nového centra bylo z dřívější zahrady přesazeno 55 % její vegetace, která se nově uplatnila mj. na střechách či u vodních ploch.

ONGC Pandit Deendayal Upadhyaya Urja Bhawan (Nové Dillí, Indie)

KANCELÁŘSKÁ BUDOVA

Korporátní sídlo největšího indického producenta ropy a zemního plynu získalo certifikaci LEED Platinum. Zároveň bylo v rámci Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC) certifikováno jako tzv. Clean Development Mechanism (CDM) projekt. Budova snižuje emise uhlíku o 5 944 tun za rok. Díky udržitelným řešením spotřebovává v porovnání s běžnými komerčními budovami v Indii pouze polovinu energie a na hlavu také o 36 % vody méně.

Season (Paříž, Francie)                                                     

KOMPLEX KANCELÁŘÍ A OBCHODŮ

Novostavba nad železniční tratí v 17. pařížském obvodu metropolitní rozvojové zóny Clichy Batignolles s průmyslovou minulostí zahrnuje 20 000 m2 kanceláří a 1 130 m2 plochy pro obchody. Její součástí jsou také zelené terasy. Mezi úsporná řešení patří mj. to, že komplex je chlazen pomoci tepelné kapacity betonové desky podlahy, a proto nevyžaduje aktivní systém chlazení. Fotovoltaická instalace, integrovaná do šikmých střech, vyrobí každoročně 248 MWh elektrické energie.

O MIPIM Awards

MIPIM Awards za nejlepší stavby světa v příslušném roce se udělují každoročně v březnu při příležitosti prestižního evropského veletrhu nemovitostí a investičních příležitostí MIPIM. Letos byli v rámci 29. ročníku veletrhu uděleni „realitní Oskaři“ v celkem 11 kategoriích. Kromě kategorie „Nejlepší zelená budova“ své vítěze znají i administrativní centra, rekonstruované objekty, rezidenční projekty, obchodní centra, hotely a turistické resorty, průmyslové a logistické nemovitosti, projekty zdravotní péče, městské projekty regenerace, projekty budoucnosti a projekty budoucnosti velkého rozsahu (přesahující 150 000 m2 plochy).

Při dnešním výbuchu v chemičce Synthos v Kralupech nad Vltavou zemřelo 6 lidí. Další dva byli převezeni do nemocnice. Hasiči mají situaci pod kontrolou a další exploze už nečekají. Nebyl zaznamenán ani únik nebezpečných látek do ovzduší. Událost v Kralupech patří k nejtragičtějším haváriím v továrnách od 60. let minulého století. Na příčiny neštěstí a možné následky se zaměří čtvrteční 90ČT24. Záznam pořadu ZDE

Emise oxidu uhličitého vznikající v energetice se vloni po třech letech stagnace zvýšily o 1,4 procenta na rekordních 32,5 gigatuny. Příčinou je jak nárůst poptávky po energiích, tak zpomalení růstu energetické účinnosti. Uvedla to ve své předběžné zprávě Mezinárodní agentura pro energii (IEA).

Globální poptávka po energiích podle IEA v roce 2017 za podpory příznivého vývoje světové ekonomiky zdvojnásobila tempo. Zvýšila se o 2,1 procenta na 14,05 miliardy tun ropného ekvivalentu po růstu o 0,9 procenta v roce 2016. Největší, 70procentní podíl na tom měla ropa, zemní plyn a uhlí. Zbývajících 30 procent připadá takřka beze zbytku na obnovitelné zdroje.

"Z výrazného nárůstu emisí oxidu uhličitého ve světě v loňském roce je zřejmé, že stávající snahy bojovat proti změnám klimatu nejsou ani zdaleka účinné," prohlásil výkonný ředitel IEA Fatih Birol. Poukázal na zásadní zpomalení globálního tempa zlepšování energetické účinnosti, které podle něj nastalo proto, že politici dali této oblasti nižší prioritu. Zlepšování energetické účinnosti se vloni citelně zpomalilo, a to na 1,7 procenta z 2,3 procenta, která jsou průměrem předchozích tří let.

Uhlíkové emise ale nestouply všude. Ve většině velkých ekonomik ano, nicméně Británie, USA, Mexiko a Japonsko zaznamenaly naopak pokles. Díky vyššímu využití obnovitelných zdrojů se emise nejvíce snížily ve Spojených státech.

Fosilní paliva se na celkové loňské poptávce po energiích podílela 81 procenty, stejně jako v posledních 30 letech.

Poptávka po ropě vzrostla o 1,6 procenta, neboli 1,5 milionu barelů denně, což je více než dvojnásobek průměrné roční míry za poslední desetiletí. Zasloužil se o to sektor dopravy a růst poptávky po petrochemikáliích.

Spotřeba zemního plynu se zvýšila o tři procenta, nejvíce ze všech fosilních paliv, a na tomto růstu se celou třetinou podílela Čína, kde je relativně vysoká a levná nabídka.

Spotřeba uhlí byla vloni vyšší o jedno procento, a zvrátila tak sestupný trend předchozích dvou let. Hlavním důvodem je růst výroby elektřiny spalováním uhlí v Asii.

Světlým bodem je zvýšení produkce z obnovitelných zdrojů o 6,3 procenta. Obnovitelné zdroje vykázaly nejvyšší míru růstu ze všech energetických zdrojů. Pokryly čtvrtinu přírůstku světové poptávky po energiích, napsala IEA.

Zdroj: ČTK

Už od roku 1993 je 22. březen Světovým dnem vody. Připomíná důležitost vody a potřebu udržitelného nakládání s vodními zdroji. Motto pro rok 2018 zní „Příroda pro vodu“. V ČR se koná hned několik akcí, díky kterým mohou zájemci navštívit jindy neveřejná místa spojená s vodou. Ve srovnání s Evropou patří spotřeba vody na obyvatele ČR k těm nejnižším, cena vodného a stočného u nás však neustále stoupá.

Sucho, povodně, znečištěné vodní toky. I to jsou důsledky znehodnocené půdy, která není schopna zadržovat vodu, a špatného lesního a vodního hospodářství. A řešení těchto problémů je nutné hledat v přírodě. Výsadba nových stromů, revitalizace údolních niv nebo obnova mokřadů zlepší přirozený koloběh vody, a tím i kvalitu života nás všech. Takový je stručný popis letošního motta „Příroda pro vodu“.

Na řadě míst ČR probíhají v těchto dnech při příležitosti Světového dne vody přednášky, odborné semináře, soutěže nebo dny otevřených dveří. V sobotu 24. března tak otevřou brány veřejnosti např. čistírny odpadních vod v Plzni a Českých Budějovicích. O 14 dnů později, v sobotu 7. dubna, bude k vidění podzemní vodojem Gigant v Hradci Králové. Další naplánované akce najdete ZDE.

Co je to SEPNO? Systém evidence přepravy nebezpečných odpadů (dále jen SEPNO, systém SEPNO, modul SEPNO) je informační systém, který zajišťuje evidenci ohlašovacích listů při přepravě nebezpečného odpadu. SEPNO je součástí Integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností (ISPOP). SEPNO jako modul ISPOP je zřízen a veden v souladu s ustanovením § 40 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a zákonem č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí.

Správcem SEPNO ve smyslu ustanovení § 2 písm. c) zákona č. 365/2000 Sb. je Ministerstvo životního prostředí, které přenáší část činností spojených se správou SEPNO na provozovatele. Provozovatelem SEPNO ve smyslu ustanovení § 2 písm. d) zákona č. 365/2000 Sb. je CENIA, česká informační agentura životního prostředí. Jeho oficiální provoz bude zahájen 2. 5. 2018.

Kdo musí přepravu NO ohlašovat?

Primárně má tuto povinnost původce resp. odesilatel. Podle zákona o odpadech ale tuto povinnost může splnit i příjemce (oprávněná osoba). Dopravce nic neohlašuje. Musí mít jen ohlašovací list při samotné realizaci přepravy.

Co je podstatou vedení evidence a ohlašování přepravy NO?

O evidenci se v přepravě NO jedná. Jak ji zajistit, kdo ji zajišťuje a kdo všechno ji může zajistit. Původce se obvykle ptá. Musím já někde něco hlásit, evidovat? A když, tak co? Oprávněná osoba si zase může klást dotazy typu, vystaví si původce doklady sám? Ohlásí přepravu on nebo ji máme za něj ohlásit my?

A následuje smršť dotazů.

• Za jakých podmínek ohlásí někdo přepravu NO za nás?

• Mohu se na někoho spolehnout a mám vlastně možnost kontroly?

• Když nebudou údaje uvedeny v souladu s požadavkem legislativy, hrozí mi sankce, případně jaká?

• A chci vůbec ten systém evidence přepravy NO ovládat či kontrolovat?

• Já ty doklady za původce vystavím, nebudou však duplicitní?

• Může si původce mojí službu nárokovat a tvrdit, že ELPNO jsme mu přece také vystavovali?

• Kdo se vystavuje postihu, pokud doklady nebudou řádně vystaveny?

• A smím odpad přijmout i bez dokladů?

Zkusím na některé odpovědět, některé postupy doporučit.

Zákon o odpadech v § 40 odst. 2 tuto povinnost ukládá odesilateli, ale v odst. 5 říká, že ji za něj může splnit příjemce. Pokud se mezi sebou oba subjekty nedohodnou, potom evidenční a ohlašovací povinnost zůstává na odesilateli. Pokud se strany domluví, doporučuji zakotvit tuto dohodu do smlouvy nebo do objednávky a taxativně v ní uvést, kdo bude ohlašovatelem přepravy, přičemž z toho vyplývá, kdo připraví doklady. Taková dohoda také zaručí, že ohlašuje jen jeden z účastníků a že tedy doklady nebudou duplicitní. Pokud pro vás oprávněná osoba již v minulosti připravovala doklady k přepravě a evidenci přepravy (dříve ELPNO, později OLPNO), protože ji také realizovala, potom v tomto režimu setrvejte. Je praktické pro obě strany. Výhodou pro původce je, že se o nic nestará, přičemž oprávněná osoba má obvykle také větší zkušenosti, bude pro Vás tuto činnost vykonávat odborně.

• Ten, kdo přepravu do systému SEPNO zadal, je tím, kdo ji také musí zrušit, pokud se přeprava neuskuteční.

• Ten, kdo přepravu do systému SEPNO zadal, je rovněž tím, kdo ji musí opravit tak, aby odpovídala skutečnosti (přepravované odpady, množství, …).

• Změnu (opravu) musí do systému provést ohlašovatel do tří pracovních dnů.

• Pokud jste osobou, která již má přístup do ISPOP, potom se tímto přístupem přihlásíte i do SEPNO.

• Ten, kdo má sjednanou (ohlášenou) přepravu NO, přestože ji za něj ohlásila druhá strana, uvidí tuto přepravu i na svém účtu v SEPNO.

• Ohlašovatelem je buď původce (odesilatel) nebo jím zvolená osoba. Tou je zmocněnec na základě plné moci nebo příjemce na základě předchozí dohody (objednávky, smlouvy atp.). Přestože se použije pro ohlášení pokaždé jiný účet (původce, příjemce, případně zmocněnec), uvidí zúčastněná strana na svém účtu kompletní evidenci ohlášené přepravy, ve které figuruje její IČO v roli odesilatele nebo příjemce.

• Pokud původce (odesilatel), nemá vytvořen účet v ISPOP (tzn. nikdy do systému ISPOP neohlašoval), protože povinnost ohlašovat dosud neměl, případně za něj ohlašoval zmocněnec, evidenci přepravy neuvidí. V principu to nevadí. Zákonná povinnost je splněna, systém je zajištěn zmocněncem. Pokud by přesto původce chtěl svou evidenci ohlášené přepravy vidět, může si buď požádat partnera/y o vytvoření přehledu ze systému SEPNO nebo se zaregistrovat a zřídit si tak účet a přístup do ISPOP – SEPNO.

• Jestliže se přeprava NO neohlásí, jedná se o přestupek, který lze sankciovat. Na čí straně je chyba a bude inspekce takový přestupek trestat? Pokud nemá odesilatel (původce) uzavřenou dohodu s příjemcem, který za něj přepravu ohlásí, jde chyba jednoznačně za ním. Potom taková neohlášená přeprava nebezpečných odpadů může být sankcionovaná na místě nebo v přestupkovém řízení a následně předána České inspekci životního prostředí.

Z pohledu ekologa, navíc zaměstnance společnosti INISOFT s.r.o., je mi systém jasný. Dovedu však pochopit obavy těch, kteří se s elektronickým ohlašováním přepravy nebezpečných odpadů setkávají nově, kteří nemají potřebné znalosti. Těm doporučuji sledovat webové stránky Ministerstva životního prostředí (www.sepno.cz) a také stránky www.inisoft.cz. Pokud jste uživateli software EVI 8 nebo SKLAD Odpadů 8 a hledáte odpovědi na otázky kolem přepravy NO, navštivte i naši znalostní databázi „Centrum informací“ (www.inisoft.cz/ci). Informace, které Vám pomohu pro orientaci v této revoluční změně, kterým ohlašování přepravy nebezpečných odpadů do SEPNO rozhodně je, získáte také na námi pořádaných seminářích. Najdete je na https://www.inisoft.cz/skoleni.

Ing. Václav Kuncl,  INISOFT s.r.o.

Novela nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 481/2012 Sb., o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních, ve znění nařízení vlády č. 391/2016 Sb. vstupuje dnešním dnem do připomínkového řízení. Návrhem se transponuje 5 směrnic EU.

Cílem novely nařízení vlády je několik dílčích změn:

• s předstihem se upravují podmínky tzv. otevřené působnosti nařízení vlády. Od 22. července 2019 se totiž pravidla omezování používání některých nebezpečných látek v elektrozařízeních začínají vztahovat i na poslední produktovou skupinu, kterou lze označit jako zbytkovou. Odstraňuje se však bariéra pro sekundární trh, takže prodej těchto elektrozařízení jako použitých výrobků, které byly na trh uvedeny před 22. 7. 2019 a mají nadlimitní obsah nebezpečných látek, nebude po 22. 7. 2019 zakázán;

• v souladu s principy oběhového hospodářství se komplexně upravují podmínky pro opětovné používání náhradních dílů pro opravy, opětovné použití, modernizací funkcí nebo zvýšení kapacity u elektrozařízení náležejících do všech produktových skupin. U vymezených náhradních dílů se nebude uplatňovat požadavek na striktní podlimitní obsah některých nebezpečných látek;

• stanovení dalších výjimek pro používání olova a kadmia ze zákazu jejich nadlimitního obsahu v konkrétních aplikacích a na přesně stanovenou dobu;

• odstranění přísných požadavků kladených na tradiční domácí řemeslo, a to výrobu varhan tím, že píšťalové varhany budou definitivně vyňaty z působnosti nařízení vlády;

• úprava definice pojmu nesilniční pojízdný stroj určený výlučně k profesionálnímu použití.

Novela nařízení vlády transponuje tyto předpisy EU:

• směrnici Komise v přenesené pravomoci 2017/1009/EU ze dne 13. března 2017, kterou se pro účely přizpůsobení technickému pokroku mění příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro použití kadmia a olova ve filtračním skle a skle používaném pro etalony odrazivosti,

• směrnici Komise v přenesené pravomoci 2017/1010/EU ze dne 13. března 2017, kterou se pro účely přizpůsobení technickému pokroku mění příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro olovo v ložiskových pánvích a pouzdrech v některých kompresorech obsahujících chladící látku,

• směrnici Komise v přenesené pravomoci 2017/1011/EU ze dne 15. března 2017, kterou se pro účely přizpůsobení technickému pokroku mění příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro použití olova ve skle pro optické účely,

• směrnici Komise v přenesené pravomoci 2017/1975/EU ze dne 7. srpna 2017, kterou se pro účely přizpůsobení vědeckému a technickému pokroku mění příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro použití kadmia v určitých barvu konvertujících diodách vyzařujících světlo (LED) v systémech vizualizace a

• směrnici Evropského parlamentu a Rady 2017/2102/EU ze dne 15. listopadu 2017, kterou se mění směrnice 2011/65/EU o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních.

Podnikatelům nejsou ukládány žádné nové povinnosti nad rámec požadavků stanovených evropských směrnic.

Zdroj: MPO

Pokud předložíte registrační dokumentaci ještě do konce března, obdržíte rozhodnutí agentury ECHA o registraci do tří týdnů. Při předložení v dubnu nebo v květnu, může trvat až 3 měsíce, než rozhodnutí ECHA dostanete.

Společnosti, které předloží svoji registrační dokumentaci do konce března, obdrží od agentury ECHA rozhodnutí o její úplnosti do 21 dnů od data podání. U dokumentací předložených později může být termín vyrozumění žadatele o registraci až koncem srpna 2018. Tato doba je stanovena nařízením REACH, aby měla ECHA dostatek času ke zpracování vysokého počtu registrací podaných koncem lhůty tj. 31. května 2018.

Před předložením dokumentace je nutné spustit nástroj pro ověření v aplikaci IUCLID jak v datovém souboru, tak i v dokumentaci ke zjištění, zda jsou poskytnuty všechny požadované informace. Pokud nebudou zjištěny nedostatky, lze dokumentaci předložit. To však neznamená, že dokumentace je kompletní. Zaměstnanci agentury ECHA mohou ručně zkontrolovat některé části dokumentace a tyto kontroly úplnosti nemusí být shodné s nástrojem pro ověření. Proto doporučujeme seznámit se blíže s těmito manuálními kontrolami.

Hlavní žadatelé o registraci by měli dokumentaci předložit s dostatečným časovým předstihem, aby i ostatní členové společného podání měli do 31. května 2018 dostatek času pro předložení dokumentace týkající se konkrétní společnosti.

Portál REACH-IT je od 16. března 2018 k dispozici pro předkládání registrační dokumentace 24 hodin denně, 7 dní v týdnu. Může být uzavřen v pondělí ráno od 7:00 do 10:00 hodin helsinského času kvůli plánované údržbě. Helpdesk agentury ECHA bude k dispozici vždy během pracovní doby ECHA.

Další informace:

• REACH 2018 webové stránky

• Od předložení k rozhodnutí

• Informace o ručním ověření při kontrole úplnosti (v českém jazyce)

Zdroj: MPO

Noční obloha bez hvězd, nepřetržitě osvětlená města a komunikace, zmatená zvířata, spánkové poruchy a zvýšené riziko rakovinotvorných nádorů. To jsou jen některé příklady podob a negativních důsledků ztráty přirozené tmy, kterou nám vzala současná, technicky vyspělá doba. Vláda dnes schválila v pořadí druhý materiál z dílny MŽP, který má přispět ke zmírnění tzv. světelného znečištění v ČR. První dokument pro vládu problematiku komplexně problematiku popsal, nyní přichází materiál s konkrétními rezortními úkoly i termíny jejich plnění.

„Nově by se např. technické parametry správného osvětlování měly zahrnovat do dotačních titulů na výměnu veřejného osvětlení, bude nutné zabývat se světelnou zátěží způsobenou dopravní infrastrukturou nebo zvýšit povědomí o škodlivém vlivu modré složky světla na naše zdraví,“ vysvětluje ministr životního prostředí Richard Brabec.

Světelné znečištění pochází v podstatě ze tří zdrojů. Za prvé svítí se zbytečně moc, to znamená bez úpravy silné intenzity v čase, kdy lidé spí. V druhém případě používáme lampy s nevhodným směrem světelného záření, které se rozlévá k nebi, do volné krajiny nebo do oken spících. A za třetí používáme světlo s nevhodným zabarvením a intenzitou v nevhodnou dobu, zjednodušeně řečeno si ničíme zdraví užíváním telefonů a počítačů vyzařujících modrou složku světla v nočních hodinách. Některé evropské státy už světelné plýtvání upravily vyhláškami i zákony. ČR tuto problematiku historicky nijak komplexně neřešila, až do loňské zimy. Mezirezortní skupina, kterou inicioval před rokem ministr Brabec, uchopila problematiku světelného znečištění a jeho dopadů na lidské zdraví, životní prostředí, bezpečnost nebo ekonomiku a připravila první konkrétní kroky, jak omezení světelného znečištění řešit. Ty dnes schválila vláda a jednotlivé rezorty tak začnou plnit konkrétní opatření.

MPO a MŽP: Finanční injekce pro šetrné veřejné osvětlení

Obce a města často používají nevhodné, příliš silné, ale přitom málo účinné osvětlení. Zbytečně tak podle odhadů prosvítíme až dvě miliardy korun ročně. Řešením by byla výměna starých lamp za nové. Nové moderní lampy mají v sobě spoustu „vychytávek“ – dokážou nejen svítit dolů, mít správnou teplotu světla, ale také zhasínat, když v prostoru není pohyb, nebo nastavit řízení toho světla online. MPO spolu s MŽP proto chystají na výměny cílené dotační programy. Za peníze by obce mohly nakoupit nové lampy, které budou šetřit energii, životní prostředí i zdraví lidí.

Ministerstvo průmyslu a obchodu v rámci programu EFEKT připraví nové dotační výzvy na výměny veřejného osvětlení v obcích, které zveřejní již ve druhé polovině roku 2018. Výzvy kromě požadavků na energetické úspory zahrnou i technické požadavky na instalaci takových svítidel, která snižují světelné znečištění. Dotační výzvy v rámci Národního programu životní prostředí pro obce v CHKO a v národních parcích pak vypíše ještě letos Ministerstvo životního prostředí. Ministerstvo průmyslu a obchodu také zastřešuje činnost Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, který spolu s Českou agenturou pro standardizaci zkoumá možnost úprav již existujících norem definujících osvětlení ve veřejných prostorech. Do budoucna by normy měly zohledňovat i parametry pro snížení světelného znečištění.

MŽP: Ochrana před světelným znečištěním se promítne do procesu EIA

Změn by se mohla dočkat i metodika pro posuzování vlivu staveb na životní prostředí. Nově by posudkáři mohli pracovat i se světelným smogem. Ministerstvo životního prostředí, které má proces posuzování vlivů na životní prostředí na starosti, proto prověří možnost úpravy metodického pokynu pro posudkáře, tedy dle zákona autorizované osoby, zahrnující i vliv záměrů na přírodu světelným znečištěním. Kromě toho zadá MŽP výzkumný projekt řešící vliv světelného znečištění na druhy, společenstva a ekosystémy. Pro další rozhodování v omezování světelného znečištění ve vztahu k živé přírodě je totiž třeba mít k dispozici tzv. tvrdá data..   

MV: Noční klid – příliš nehlučte a příliš nesviťte

V noci máme právo nebýt rušeni hlukem i světlem. Ministerstvo vnitra identifikovalo jako možnou kompetenci obcí regulovat světelné znečištění na svém území formou přestupku rušení nočního klidu. Ještě během tohoto roku se zavázalo zapracovat do svého “metodického doporučení k činnosti územních samosprávných celků” do pasáže upravující místní záležitosti veřejného pořádku informaci o možnosti posouzení některých způsobů obtěžování světlem jako rušení nočního klidu. A obce si pak případné světelné přestupky budou moci řešit samy. V případě, že obtěžování světlem bude posouzeno jako rušení nočního klidu, bude možné pachateli uložit pokutu do výše deseti tisíc korun.

MZd: Lidé musí vědět, že jim noci na internetu škodí

Snažíme se držet krok s dobou, ale málokomu dochází, že si nočním surfováním po internetu na počítači nebo telefonu ničíme zdraví. A co potom naše děti, které usínají s telefonem v ruce? Víme například, že si můžeme na přístrojích zapnout funkci „nočního režimu/night shift“, které tlumí modré světlo? Ještě letos se proto Ministerstvo zdravotnictví zaměří na informační kampaň o škodlivosti modré složky světla na lidské zdraví, zejména na tzv. cirkadiální rytmy (biorytmy). Může docházet i k narušení spánkového rytmu, což se projevuje obtížným usínáním, u těžkých spánkových deprivací se dokonce mohou dostavit halucinace, paranoia nebo jiné psychické problémy. Opakované narušování temné fáze noci světlem zvyšuje významným způsobem riziko vzniku tzv. civilizačních chorob, jako jsou psychiatrická onemocnění včetně depresí, spánkové poruchy a poruchy paměti, kardiovaskulární nemoci, inzulínová rezistence nebo obezita a zejména různé formy karcinomů. Problematice světelného znečištění se proto nově na podnět MŽP začal zabývat i Národní ústav pro duševní zdraví.

MMR: Nové stavby v dobrém světle

Nově stavěné budovy by měly naplňovat parametry pro zdraví a životní prostředí šetrného osvětlení. Ministerstvo pro místní rozvoj jako gestor stavebního práva a zároveň instituce zastřešující stavební úřady chce umožnit těmto úřadům stanovovat podmínky správného osvětlování při povolovacích procesech pro nové stavby. Kompetence stavebních úřadů pro zahrnutí technických podmínek pro osvětlování v povolovacích procesech v současnosti v zákoně zakotvená není, proto při právní úpravě stavebního práva zahrne Ministerstvo pro místní rozvoj technické požadavky na správné osvětlování (resp. barva světla určená teplotou chromatičnosti, směřování světelného toku) do příslušné vyhlášky.

MD: Doprava nechce svítit pánu bohu do oken

Ministerstvo dopravy do konce roku zmapuje, jak osvětlené dálniční křižovatky, železniční tratě nebo seřaďovací nádraží emitují nadbytečné světlo, resp. způsobují světelné znečištění, a na základě toho navrhne opatření tak, aby se nově stavěné železniční uzly nebo výměna osvětlení na křižovatkách realizovaly vzhledem ke snížení světelného znečištění správně. Na základě analýz Centra dopravního výzkumu plánuje MD vyhodnotit, na kterých místech je světelná zátěž způsobená dopravní infrastrukturou nejzávažnější, a návazně navrhnout preventivní technická a organizační opatření.