Do meziresortního připomínkového řízení byl předložen materiál Studie proveditelnosti záměru na vytvoření národního regulačního úřadu České republiky pro síťová odvětví. SOVAK ČR vítá iniciativu Vlády ČR směrem k dlouhodobému zajištění stabilní, spolehlivé a efektivní regulace v oblasti vodovodů a kanalizací. Jakýkoliv návrh změn stávajícího regulačního rámce by měl být motivován hlavně snahou o posílení principu transparentního a předvídatelného výkonu regulace s cílem zajištění kvalitní, spolehlivé a nákladově efektivní služby koncovým zákazníkům za podmínek umožňujících dosažení finanční stability regulovaných subjektů.

Studie správně poukazuje na obecný problém značné roztříštěnosti oboru vodovodů a kanalizací jak na straně regulovaných subjektů, tak i na straně samotných regulátorů. V současné době v České republice existuje více jak 6 400 vlastníků vodohospodářského infrastrukturního majetku a přes 2 700 subjektů pak zajišťuje provoz tohoto majetku a řada subjektů státní správy, která vykonává regulaci a dozor. Na straně druhé ale materiál vůbec neřeší vyhodnocení efektivity současné regulace jako základního vstupu do návrhu změny regulačního prostředí a nestanovuje ani jasně kvantifikovatelné a proveditelné cíle pro každou identifikovanou oblast zlepšení a už vůbec neřeší potřebu a formu redukce počtu regulovaných subjektů, která je klíčem k aplikaci jakéhokoliv obdobného návrhu. Z výše uvedených důvodů SOVAK ČR vnímá návrh spíše jako příspěvek do diskuze o aktuálním stavu regulace oboru VaK než jako reálný podklad pro realizaci změn regulačního prostředí.

Materiál obsahuje také řadu bodů a tezí, které si zasluhují pozornost a širší debatu před jejich případnou implementací v praxi. Ve studii proveditelnosti v kapitole 2.3 se uvádí: „Je zřejmé, že pro řešení tohoto problému nelze hledat pouze v sociální politice a příspěvcích na bydlení, navazujících na ekonomicky a tržně limitovanou regulaci, ale je výzvou pro koordinovanou jednotnou regulaci síťových odvětví založenou na diferenciaci cenového reliéfu síťových služeb adekvátně podle rozvrstvení příjmů domácností, které se navíc v čase prohlubuje.“ Implementace tohoto principu do mechanismu regulace síťových odvětví by znamenala zásadní odklon od dosavadního přístupu tvorby plně nákladové ceny pro koncové zákazníky. SOVAK ČR musí odmítnout tento přístup, neboť s velkou pravděpodobností by vedl k znevýhodňování vybraných subjektů, přenášení skutečných nákladů mezi jednotlivými zákazníky, či zabránění tvorby dostatečných prostředků na obnovu a opravu infrastruktury, kde stávající regulátor Ministerstvo zemědělství opakovaně označuje současný stav u řady zejména menších vlastnických subjektů jako nedostatečný.

Za zcela neakceptovatelné je možné považovat systém křížových dotací napříč jednotlivými obory, viz kapitola 2.2: „Druhou cestou je regulovaná podpora investic do sítových služeb v jiném odvětví, která by umožnila využít úspor z lokálního souběhu provozování více služeb (economy of scope).“ SOVAK ČR nesouhlasí s tezí vytvářet prostřednictvím regulace cen v jednom sektoru prostředky pro dotaci cen či nutných investic v jiném sektoru. Tento způsob regulace by jednoznačně znamenal deformaci tržního prostředí a je tak v přímém rozporu s legislativou Evropské unie, zejména Rámcovou vodní směrnicí.

K hlubší diskuzi jsou rovněž i uvažované náklady spojené s ustanovením a následným provozem národního regulačního úřadu. Jen pro sekci vodovodů a kanalizací se počítá s přijetím 70 pracovníků a ročními provozními náklady ve výši přes 70 mil. Kč za rok. Předložená studie pak navrhuje hrazení těchto nákladů zavedením přirážky jak k platbě za vodné, tak i platbě za stočné v průměrné výši cca 0,10 Kč/m3. Celková přirážka v platbách za vodné a stočné ve výši 0,20 Kč/m3 se na první pohled může jevit jako nízká. Na druhé straně SOVAK ČR musí poukázat na skutečnost, kterou potvrdil i nedávno zveřejněný výstup Ministerstva zemědělství Benchmarking v oboru VaK za rok 2015, že řada měst a obcí nemá v cenových kalkulacích zahrnuty prostředky na budoucí obnovu infrastruktury v dostatečné výši, či je nemá zahrnuty vůbec. Řada měst a obcí rovněž přistupuje k udržování nízké cenové hladiny dotacemi z městských či obecních rozpočtů formou záporného kalkulačního zisku. Zavedení jakékoliv přirážky ke stávajícím platbám za vodné a stočné nelze v tuto chvíli považovat za vhodné a jak pro vlastníky, provozovatele, ale i koncové zákazníky za motivující. Již v současné době patří obor vodovodů a kanalizací k jedním z nejvíce daňově zatížených, když na nejrůznějších daních, poplatcích a odvodech získává stát z fakturovaného vodného a stočného cca 41 % z těchto plateb. Náklady na provoz národního regulačního úřadu pak mají zcela fixní charakter, nijak nesouvisející se skutečným objemem fakturovaného vodného a stočného. Pokud by v budoucnu došlo k dalšímu snižování spotřeby pitné vody v domácnostech a v průmyslu, pak by bez pochyby došlo ke zvýšení této přirážky, a tím i zvýšení plateb za vodné a stočné pro koncového zákazníka. Dalším aspektem je budoucí reálná nákladovost úřadu – pro srovnání stačí uvést náklady obdobného regulačního úřadu OFWAT ve Velké Británii, který reguluje méně jak 1 % z počtu subjektů v České republice, a to s náklady, které jsou řádově vyšší, přičemž více jak dvojnásobné náklady, spojené s regulací a stanovováním cen ze strany OFWAT, vznikají i na straně regulovaných společností.

Ve zmiňovaném materiálu je diskutována pouze varianta zavedení národního regulačního úřadu bez porovnání s jinými způsoby výkonu regulace síťových služeb. Taktéž studie řádně nezhodnotila činnost stávajících regulačních orgánů. Tato studie pak už vůbec nevysvětluje přínos sloučení pod jednoho regulátora, zejména pak v porovnání se stavem, kdy jsou jednotlivá odvětví regulována samostatně. Zde, jestliže opravdu dle autorů předloženého materiálu stávající regulaci nezvládá několik subjektů, institucionalizace do jednoho úřadu tento problém nevyřeší, pouze přesune část úředníků ze stávajících ministerstev, a ještě navýší jejich počet. Pokud jde o přenos zkušeností ze zahraničí, pak jedinou zemí s centrálním regulačním úřadem je podle této studie Lotyšsko, další země využívající instituce společného regulátora jako například Německo, Nizozemí či Lucembursko řeší regulaci oboru vodovodů a kanalizací samostatným úřadem.

SOVAK ČR je přesvědčen, že předložená studie může sloužit jako úvodní podklad pro zkvalitnění či případnou reorganizaci stávajících regulátorů v oboru vodovodů a kanalizací. Tato studie však podle SOVAK ČR není dostatečným základem, ze kterého by vyplývaly přínosy při zavedení národního regulačního úřadu. V případě, že stávající či budoucí vláda chce otázku regulace řešit koncepčně, je nutné zpracovat před studií proveditelnosti či namísto ní jiné dvě studie a to:

1. Studii, která objektivním a věcným způsobem popíše problémy a nedostatky stávající regulace. Bez detailního popsání stávajících problémů regulace nelze řešit přínos zavedení národního regulačního úřadu.
2. Studii, která popíše způsob řešení regulace oboru vodovodů a kanalizací v zahraničí s ohledem na počty regulovaných subjektů se zaměřením na způsob řešení problémů identifikovaných v první studii

SOVAK ČR se nebrání širší diskuzi nad obecným rámcem regulace oboru vodovodů a kanalizací v České republice. SOVAK ČR i díky svému členství v dalších evropských asociacích a detailní znalostí praktických problémů stávající regulace disponuje dostatečným odborným zázemím a nabízí aktivní participaci při zpracování obou výše navržených studii.

Čtěte také:

• Připomínky: Národní regulační úřad České republiky pro síťová odvětví

• SPČR: Předloženou studii o národním regulačním úřadu vnímáme jako otevření diskuse

• Vláda plánuje vytvořit národní regulační úřad pro vodárenství, energetiku, telekomunikace i železnice

Pokud poslanci přijmou senátní pozměňovací návrhy novely stavebního zákona, nahrají spekulantům s pozemky a prodraží výstavbu rozvodů elektřiny, plynu i tepla, což se promítne do růstu cen energií. Kvůli nesmyslným požadavkům zákona ale hrozí i faktické zastavení výstavby dopravní i technické infrastruktury, jako jsou třeba vodovody, kanalizace, trafostanice či energetické vedení.

 „Vážím si upřímné snahy řady senátorek a senátorů dále zlepšit novelu stavebního zákona vzešlou z Poslanecké sněmovny. Bohužel tato snaha byla znehodnocena několika velmi nešťastnými pozměňovacími návrhy, které nahrávají spekulantům s pozemky potřebnými pro výstavbu infrastrukturních staveb a také zdražují a komplikují výkup pozemků pro veškeré stavby technické infrastruktury. Tím negují smysl celé novely stavebního zákona,“ uvedl prezident Hospodářské komory České republik Vladimír Dlouhý.

Příkladem je, že nově by investoři měli za povinnost vyvěsit informace o stavebním záměru na místě dotčeného pozemku nebo stavby. Investor ale nemá žádné právo ke vstupu na cizí pozemek a už vůbec ne za účelem vyvěšování informací. Pokud vlastník pozemku investorovi splnění takové informační povinnosti neumožní, nemůže investor podat žádost o územní souhlas, neboť doklad o splnění této povinnosti musí investor k žádosti o územní souhlas vždy přiložit.

Další senátní změny navíc nahrávají spekulantům s pozemky. Součástí návrhu je, aby v případě výkupu jiných než stavebních pozemků pro výstavbu energetické infrastruktury byla kupní cena stanovena nejméně ve výši osminásobku ceny stanovené znaleckým posudkem. V praxi to způsobí nemalé potíže. Zatímco v dopravní infrastruktuře je cena pozemku stanovena osminásobkem jako pevná cena, v tomto případě půjde o sumu minimální, tedy k jednání. Toho samozřejmě využijí spekulanti a náklady na výkup pozemků tak dramaticky vzrostou. Investorům pak nezbude jiná možnost, než to promítnout do cen směrem k zákazníkům.

Dne 27.6.2017 bude zahájena 59. schůze Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Dle návrhu programu se budou poslanci už tentýž den zabývat novelou stavebního zákona vrácenou Senátem. Následující den čeká na poslance druhé čtení novely zákona o vodách a novely zákona o ochraně ovzduší. Poslanci by měli také projednávat Pařížskou klimatickou dohodu a to konkrétně  11. července.

„Apelujeme na poslance, aby nepromarnili poslední příležitost udělat alespoň dílčí pozitivní krok v posunu stavební legislativy a žádáme je o schválení v původním znění, které odešlo ze sněmovny do Senátu. Prosazení senátní verze by byl krok zpět,” komentuje prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák.

Stavební legislativě se Svaz průmyslu a dopravy ČR věnuje dlouhodobě. Řeší ho jako oficiální účastník tripartity s vládou a odbory a také na odborných pracovních skupinách vlády. Svaz již před třemi a půl lety zpracoval základní teze návrhu zákona a předložil je vládě. Zejména se věnoval tomu, aby se zjednodušil a zkrátil povolovací proces, tak aby fungoval princip 3x1: jeden úřad, jedno řízení a jedno rozhodnutí při zohlednění specifik staveb.

„Novela stavebního zákona, přestože rozhodně nenaplňuje naše původní požadavky a je pouze dílčím řešením současné problematické situace u povolovacích procesů, má naši podporu a žádáme poslance o schválení v původním znění,” říká prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák.

„Od stávající vlády Svaz požaduje ještě alespoň návrh tezí, které umožní zásadní rekodifikaci stavebního práva. Klíčové stavby jsou často blokované a k výstavbě nových silnic a dálnic potřebujeme zákony, které toto umožní. Příprava bude trvat několik let, nebavíme se o řádu jednoho či dvou roků, proto je nutné začít s tezemi co nejdřív,” doplňuje priority největšího zaměstnavatelského svazu Hanák.

Hospodářská komora, Svaz průmyslu a dopravy a Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů také proto vyzvali předsedy poslaneckých klubů dopisem, aby podpořili původní znění novely stavebního zákona schválené Poslaneckou sněmovnou, protože pouze toto znění podle nich přispěje ke zjednodušení a zrychlení výstavby v České republice.

Dokument ke stažení:

Dopis prezidentů poslancům - novela stavebního zákona

V případě, že se i vás týká poslední registrační lhůta (31.5.2018), můžete pro přípravu registrační dokumentace využít osm publikovaných ilustrativních příkladů provádějících uživatele celým procesem registrace. Tyto příklady, případové studie a scénáře ukazují situace, v nichž se můžete při přípravě registrace podle nařízení REACH ocitnout. Výhodou je, že příklady jsou dostupné ve všech 23 jazycích, tedy i včetně češtiny. Navíc jsou k dispozici i nové čtyři videonávody k IUCLID a přípravě technické dokumentace, ta jsou dostupná ale už pouze v angličtině.

Odkazy:

• 1 - Mějte přehled o svém portfoliu:
  • Jak naplánovat registraci - ZDE
  • Jak identifikovat látku na hranici mezi jednosložkovou a vícesložkovou látkou - ZDE
  • Jak identifikovat látku vyrobenou v různých kvalitách - ZDE
  • Jak identifikovat látku, která se skládá ze „směsi izomerů“ – ZDE
  • Jak identifikovat látku, která obsahuje stabilizační rozpouštědlo - ZDE
• 3 - Domluvte se s ostatními žadateli o společnou registraci:
  • Sdílení nákladů na jednotlivou studii - ZDE
  • Sdílení nákladů mezi žadateli o společnou registraci s různými požadavky na údaje - ZDE
• 4 - Posuďte nebezpečnost a rizika chemických látek:
  • Postup shromažďování informací o látkách v nízkém množstevním rozmezí - ZDE
  • Příklady za použití nástrojové sady OECD pro použití QSAR - ZDE
  • Pro registraci látek v množství 1–10 tun ročně:
    • Příklady uplatnění seznamu v příloze III - ZDE
  • Pro registraci látek v množství 10–100 tun ročně:
    • Praktické příklady zpráv o chemické bezpečnosti - ZDE
    • Praktické příklady scénářů expozice - ZDE
    • Vzory zpráv o chemické bezpečnosti a scénářů expozice - ZDE
• 5 - Vypracujte registrační dokumentaci pomocí aplikace IUCLID:
  • Instalace aplikace IUCLID 6 pro stolní počítače - ZDE
  • Používání funkce Validation Assistant v aplikaci IUCLID 6 - ZDE
  • Aktualizace aplikace IUCLID 6 pro stolní počítače – ZDE
  • Zálohování a obnova v aplikaci IUCLID 6 - ZDE

Zdroj: ECHA

Alternativní metody testování fungují

Třetí zpráva agentury ECHA k používání alternativních metod podle nařízení REACH konstatuje, že registranty jsou hojně využívány alternativní metody testování minimalizující testy prováděných na zvířatech. Jedním z nejúčinnějších nástrojů je sdílení údajů, kdy tzv. společné předložení registrace bylo využito pro 98 % látek. Registranté také před realizací nových studií využívají dostupných informací a alternativních metod. Studie pokrývá analýzu 6 290 registrovaných látek registrovaných v letech 2008 až 2016, přičemž až 89 % z nich obsahuje aspoň jeden údaj který nebyl stanoven testováním na zvířatech. Nejběžnější alternativní metodou bylo použití informací o podobných látkách (tzv. read-across) použité v 63% případech, následuje kombinace informací z různých zdrojů ve 43% případů a počítačového modelování (QSAR) ve 34%. Alternativní metody se nejčastěji dotýkají reprodukční toxicity, podráždění pokožky a očí nebo toxicity pro živočichy.

Odkazy: Zpráva o alternativních metodách testování - ZDE

Zdroj: ECHA

10 let bezpečnější výroby chemických látek

Nařízení REACH vstoupilo v platnost 1.7.2007, tedy již před deseti lety a v tu dobu nahradilo více než 40 různých evropských právních předpisů. Cílem bylo zlepšení situace týkající se ochrany lidského zdraví a životního prostředí za účelem bezpečnějšího používání chemických látek a omezení testování na zvířatech. Doposud bylo registrováno více než 15 000 látek, čímž byla získána ohromná množství dat o látkách využitelných všemi zúčastněnými stranami díky jejich volnému zpřístupnění na stránkách ECHA. Z těchto látek bylo více jak 170 identifikováno jako látky vzbuzující velké obavy (SVHC) a pro další používání 31 z nich je požadováno povolení. Použití 64 látek bylo omezeno z důvodu převážení rizik souvisejících s jejím použitím nad socioekonomické přínosy. ECHA připomíná, že v poslední registrační vlně se očekává registrace dalších 25 000 látek a ani po konci května 2018 REACH nekončí. Dále bude probíhat regulace, doplňování a upřesňování informací a také kontroly.

Odkazy: Informace o látkách - ZDE

Zdroj: ECHA

Testování musí být v souladu se správnou laboratorní praxí

V souvislosti s blížící se poslední registrační vlnou agentura ECHA připomíná všem registrantům, že veškeré toxikologické a ekotoxikologické testy musejí být provedeny v souladu se správnou laboratorní praxí (GLP). Testování musí provádět akreditovaná laboratoř splňující veškeré požadavky GLP a to se týká i konkrétního zařízení, které musí být pravidelně kontrolováno a kalibrováno. Pouze takto získaná data je možné akceptovat.

Odkazy:

• Schválení GLP studií agenturou ECHA - ZDE
• Informace o akreditovaných zkušebnách - ZDE

Zdroj: ECHA

Vylepšené vytváření a aktualizace zpráv o chemické bezpečnosti

Nová verze nástroje pro posuzování a oznamování chemické bezpečnosti CHESAR (v. 3.2) umožňuje upravovat zprávu o chemické bezpečnosti přímo v náhledu. Uživatelé tak šetří čas, jelikož změněné informace se automaticky aktualizují v dalších částech dokumentace.

Další novinky:

• lze upravovat vlastnosti látek přímo v CHESAR - například pokud výsledky studie ještě nejsou k dispozici v IUCLID.
• zjednodušené vytváření scénářů expozice – lze vybrat delší nebo kratší formát a vygenerovat scénář expozice v kterémkoli z 23 jazyků EU.
• podpora pro mapy použití – CHESAR identifikuje veškeré aktualizace provedené v mapách použití, které se neustále vyvíjí a varuje tak uživatele o nutnosti aktualizace hodnocení chemické bezpečnosti.

V souvislosti se změnami došlo i k revizi uživatelské příručky, nápovědy v samotném nástroji a příručky pro sektorové asociace. Nová verze je kompatibilní s nejnovějšími verzemi IUCLID 6 (v. 6.1.2 a 6.1.3).

Odkazy:

• CHESAR 3.2 - https://chesar.echa.europa.eu/
• Příručky - ZDE

Oxid titaničitý jako podezřelý z rakovinotvorných účinků

Výbor pro posuzování rizik (RAC) hodnotil oxid titaničitý podle kritérií stanovených v nařízení o klasifikaci, označování a balení (CLP). Po zvážení dostupných vědeckých údajů dospěl k závěru, že látka má být klasifikována jako podezřelá ze způsobování rakoviny (kat. 2, inhalační cesty). Výbor také vyhodnotil, že pro přísnější klasifikaci karcinogenity (kat. 1B) neexistují dostatečné vědecké důkazy a studie. Závěrečné rozhodnutí bude na Evropské komise.

Výbor se zabýval i dalšími látkami a na žádost výkonného ředitele agentury ECHA vypracoval stanovisko pro MOCA a pro kyselinu arzenovou a její anorganické soli. Dále pracoval na 12 žádostech o povolení a mj. schválil 14 návrhů stanovisek pro specifická použití látek obsahující šestimocný chrom, 1,2-dichloroethane (EDC), bis(2-methoxyethyl) ether (diglyme) a 2,2’-dichloro-4,4’-methylenedianiline (MOCA).

Odkaz:

• Závěrečná zpráva k oxidu titaničitém - ZDE
• Stanoviska RAC - ZDE

Zdroj: ECHA

Povolování látek – nová technická podpora

Pokud patříte mezi uživatele látky vzbuzující velké obavy (SVHC) uvedené v seznamu látek podléhajících povolení, jste si jistě vědomi že po uplynutí lhůty pro přezkum, můžete podat agentuře ECHA opětovnou žádost o přezkum. Jinými slovy, Evropská komise může rozšířit rozhodnutí o povolení v případě prokázání, že rizika jsou dostatečně kontrolována nebo přínosy dalšího užívání látek převažují nad riziky, a zároveň že i po skončení období přezkumu neexistují vhodné alternativy. Zároveň je nutné agentuře ECHA předložit zprávu o přezkumu nejméně 18 měsíců před uplynutím doby přezkumu. Předložení zprávy je podmíněno aktualizací všech relevantních dokumentů a okomentování rozdílů oproti původní žádosti. Právě pro tyto případy vytvořila ECHA nové stránky s informační podporou.

Zdroj: ECHA

R4BP3 v novém

Trend aktualizací podpůrných nástrojů se dotkl i nástroje určeného pro plnění povinností souvisejících s biocidy. Novinka by měla poskytnout vyšší flexibilitu a vylepšena byla také vizuální podoba a vyhledávací funkce.

Přehled nových funkcí:

• Pro firmy:
  • skupinové administrativní změny lze provést pro národní, unijní nebo zjednodušené povolení.
  • změna nebo zrušení zjednodušených oznámení o autorizaci.
  • žadatelé mohou odstoupit od případu.
  • nové typy případů:
    • úprava zápisu účinné látky do přílohy I
    • oznámení neočekávaných nebo nepříznivých účinků na zdraví a životní prostředí pro unijní povolení.
    • přidání nebo odebrání účastníků přezkumu programu.
• Pro národní orgány:
  • Dočasné povolení používání určitých biocidních přípravků obsahujících účinnou látku, která není schválena k náhlému ohrožení (např. zvláštní hygienická situace).
  • komunikace se všemi dotčenými členskými státy v případě vzájemného uznávání.
  • prodlužení lhůty pro opětovné podání žádosti bez nutnosti vytvoření nové žádosti.
  • dotčené členské státy jsou automaticky informovány, když členský stát uzavřel případ vzájemného uznávání.
  • nový typ případu: žádost o revizi schválení účinné látky

Odkazy:

• Více informací o novinkách - ZDE
• Aktualizovaný manuál - ZDE

Zdroj: ECHA

Observatoř Evropské unie pro nanomateriály (EUON)

Agentura ECHA spustila unikátní informační zdroj k nanomateriálům v podobě nových internetových stránek. Obsah má být neutrální a je určen pro vědce, zaměstnance, veřejnou správu i spotřebitele. Mimo základní informace o nanomateriálech a jejich použití se uživatelé dovědí také něco o výzkumu, bezpečnosti a ochrany zdraví. I když potenciální rizika spojená s používáním nanomateriálů jsou posuzována jako jakákoliv jiná chemická látka, tak v tomto případě bude kladen větší důraz na získání více informací o bezpečnosti. To klade vyšší nároky především na průmysl, který je uvádí na trh v podobě látky, směsi nebo nebo obsažené v předmětu. Vznik Observatoře souvisí se snahou o zvýšení transparentnosti a neutrality dostupných informací týkajících se nanomateriálů.

Odkaz: EUON - https://euon.echa.europa.eu/

Zdroj: ECHA

Stanovisko ke klasifikaci glyfosátu

Stanovisko Výboru pro posuzování rizik (RAC) agentury ECHA zveřejnil na svých internetových stránkách stanovisko k harmonizované klasifikaci glyfosátu předložené Evropské komisi. Přehled všech stanovisek nalezenete ZDE.

Zdroj: ECHA

Bisfenol A jednohlasně označen za endokrinní disruptor

Výbor členských států (MSC) se zabýval dodatečnou identifikaci bisfenolu A (4,4'-isopropylidendifenol, CAS: 80-05-7) jako látky vzbuzující velmi velké obavy (SVHC), a to kvůli vlastnostem narušujícím endokrinní systém způsobující pravděpodobně vážné účinky na lidské zdraví. Návrh byl jednohlasně přijat. Pro úplnost dodáváme, že bisfenol A je již klasifikován kvůli jeho toxickým vlastnostem na reprodukci.

Výbor také souhlasil s identifikací látky PFHxS (perfluorhexan-1-sulfonová kyselina a její soli) jako látku vzbuzující velké obavy. Rozhodnutí bylo přijato kvůli jejím velmi perzistentním a velmi bioakumulativním vlastnostem (vPvB).

Odkaz: Rozhodnutí MSC - ZDE

Zdroj: ECHA

Seznam látek podléhající povolení rozšířen

Evropská komise na základě pátého a šestého doporučení k příloze XIV agentury ECHA ze 6. února 2014 a 1. července 2015 rozhodla o rozšíření Seznamu látek podléhajících povolení o 12 nových látek. Seznam tak nyní obsahuje celkem 43 látek a v případě, že uživatelé dotčených látek je chtějí dále používat, musejí do stanoveného termínu získat povolení:

Přehled dotčených látek:

• 4-(1,1,3,3-tetramethylbutyl)phenol, ethoxylated – do 4.1.2021
• 4-Nonylphenol, branched and linear, ethoxylated – do 4.1.2021
• Anthracenový olej – do 4.4.2019
• Bitumen, uhelný dehet, vysokotepelný – do 4.4.2019
• 1,2-Benzendikarboxylová kyselina, di-C6-8-rozvětvené alkylestery, na C7 bohaté – do 4.1.2019
• 1,2-Benzendikarboxylová kyselina, di-C7-11-rozvětvené a lineární alkylestery – do 4.1.2019
• 1,2-Benzendikarboxylová kyselina, dipentylester, rozvětvený a lineární – do 4.1.2019
• 1-brompropan – do 4.1.2019
• bis(2-methoxyethyl)-ftalát – do 4.1.2019
• diisopentyl-ftalát – do 4.1.2019
• dipentyl-ftalát – do 4.1.2019
• N-pentyl-isopentylphthalate – do 4.1.2019

Odkazy:

• Official journal – ZDE
• Seznam látek podléhajících povolení - ZDE

Zdroj: ECHA

Omezování ftalátů pokračuje

Výbor pro socioekonomickou analýzu (SEAC) přijal stanoviska k návrhům na omezení čtyř ftalátů (DEHP, DBP, DIBP a BBP) v předmětech a TDFAs používaných ve sprejích širokou veřejností.

Návrh na omezení podala agentura ECHA v úzké spolupráci s Dánskem. Přijaté stanovisko doporučuje omezit ftaláty v předmětech, jako jsou například podlahové krytiny, povrchově upravené látky a papír, rekreační zařízení a vybavení, matrace, obuv, kancelářské potřeby a vybavení a jiné předměty tvarované nebo potažené plasty, které způsobují expozici kůží nebo vdechováním. Stanovisko zohledňuje socioekonomické přínosy i 13 připomínek z veřejné konzultace, díky kterým byly navrženy dodatečné odchylky (u některých částí, výrobků nebo zařízení letadel a u některých výrobků pro automobily). Navrhované omezení vejde v platnost tři roky po změně přílohy XVII nařízení REACH.

V případě TDFA (3,3,4,4,5,5,6,6,7,7,8,8,8-tridecafluorooctyl)silanetriol and any of its mono-, di- or tri-O-(alkyl) derivatives) nebyly připomínky z veřejné konzultace akceptovány. Přijaté opatření vyžaduje, aby rozprašovače nebyly uváděny na trh, pokud obsahují TDFA v koncentraci vyšší jak 2.10^-9 hm. %n ve směsi s organickými rozpouštědly. Omezení bude platit 18 měsíců po změně přílohy XVII. Žádné odchylky ve způsobu použití nebyly akceptovány.

Zdroj: ECHA

Stavební a demoliční odpad je velkou dominantou mezi odpady ukládané na skládky. Podzimní konference Předcházení vzniku odpadů 2017 se mimo jiné zaměří i na způsoby řešení tohoto problému. Jednu z cest například nabízí německé sdružení Zukunftsgeraeusche GbR. Více ZDE

Dne 14. června 2017 projednala a schválila vláda ČR svým usnesením č. 441 ze dne 14. června 2017 dokument s názvem „Surovinová politika České republiky v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů“. Tím byl završen proces aktualizace české státní surovinové politiky, probíhající průběžně od roku 2012, přičemž vlastní schvalovací proces trval téměř rok a půl.

Aktualizace dříve platné surovinové politiky z r. 1999 byla zpracována s ambicí vytvořit koherentní strategii pro období následujících 15 let, která vytyčí mantinely pro využívání nerostných surovin, jak z domácích, tak i zahraničních zdrojů. Jakkoliv byla předcházející státní surovinová politika na dobu svého vzniku moderní a progresivní, došlo od té doby k řadě změn.

Tou nejpodstatnější je velká proměna surovinového průmyslu, a to především co do spektra surovin, o které má moderní průmysl zájem. Velký posun je zejména k moderním high-tech surovinám, které jsou využívány v elektronice a dalších moderních odvětvích a o které před 20 lety nejevil nikdo zájem.

Do návrhu nové státní surovinové politiky byly implementovány principy evropské integrované strategie Raw Materials Initiative, která vznikla v návaznosti na nárůst důležitosti surovinové bezpečnosti členských států EU v celoevropském kontextu, a na jejíž přípravě se ČR aktivně podílela. Surovinová politika je aktualizována rovněž ve vazbě na přijetí nové Státní energetické koncepce v roce 2015 a vytváří předpoklady a surovinové zázemí pro její naplnění.

Dokument ke stažení:

• Surovinova politika ČR v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů - MPO 2017 [docx, 8268 kB]
• Usnesení vlády č. 441 [doc, 194 kB]

Zdroj: MPO

Bakterie uvolňují kovy z popela ze spaloven komunálního odpadu i ze strusky. Metodu, jak tímto způsobem vyrobit kov, vyvinuli vědci z Rakouského střediska průmyslových biotechnologií (ACIB) v Linci. Systém označovaný pojmem Bioleaching (biologické louhování), který už při laboratorních pokusech osvědčil jako ekologicky šetrná metoda, zbývá už jen rozvinout pro průmyslové využití. Více ZDE

Zdroj: EURO

Ministerstvo průmyslu vyjednalo s Evropskou komisí, aby velké podniky mohly místo 20 procent dostat až 60 procent z 20 miliard korun dotací na energetické úspory.

Velké české firmy by už od podzimu měly dosáhnout na výrazně více evropských peněz určených na energetické úspory. Až dosud si z celkového balíku 20 miliard korun v operačním programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost vyčleněných na efektivní nakládání s energiemi mohly velké podniky ukrojit jen 20 procent. Ministerstvo průmyslu a obchodu dojednalo s Evropskou komisí, že se tento podíl zvedne na 60 procent.

„Navýšení limitu by komise měla formálně schválit v září. Bude se pak vztahovat už na nynější výzvu pro podávání žádostí o dotaci,“ říká Milan Kyselák z odboru implementace strukturálních fondů na MPO. V aktuální výzvě, která končí příští rok v březnu, je na úspory energií k dispozici 11 miliard korun.

Pro velké firmy, jejichž projekty dokážou v průměru ušetřit zhruba třikrát více energie než opatření menších podniků, je změna vítanou vzpruhou. „Omezení pro velké podniky byla velká překážka v čerpání peněz. Příprava velkých projektů trvá dlouho a firmy se do ní nechtěly pouštět, když neměly jistotu, že pro
ně v programu ještě budou k dispozici peníze,“ říká Bohuslav Čížek ze Svazu průmyslu a dopravy. Průzkum svazu mezi členskými firmami ukázal, že velké podniky žádosti teprve připravují a chystají se je podávat až na podzim. Navýšení limitu by mohlo přimět více firem, aby začaly chystat energeticky úsporná opatření.

Přímé dotace na investice do úsporných opatření ale nebudou Česku stačit, aby splnilo cíle pro úspory energie do roku 2020, varuje Vladimír Sochor, ředitel
odboru energetické účinnosti a úspor na MPO. V příštích letech by proto měl vzniknout fond energetických úspor, z nichž by se financovaly například  výhodněné úvěry na úsporná opatření.

MPO spolu s Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou program bezúročných půjček na energetické úspory. Celkem na půjčky z OP PIK ministerstvo
vyčlenilo dvě miliardy korun. Podniky mohou úvěr dostat i na opatření, která by v soutěži o dotace neměla šanci. Mohou přinést jen třetinovou úsporu  nergie, navíc firma dodavatele nemusí vybírat podle pravidel veřejných zakázek. „Výhodou je také rychlé vyřízení úvěru. Během pár týdnů firma ví, jestli s penězi může počítat. Půjčku dostane až na deset let s dvouletým odkladem splátek,“ dodává Ivo Škrabal, člen představenstva ČMZRB.

Zdroj: E15

Dne 16. června 2017 byl ve Sbírce zákonů zveřejněn zákon č. 170/2017 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti daní, jenž nabude účinnosti dnem 1. července 2017. Součástí tohoto zákona je i novela zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o místních poplatcích“), jíž dochází mimo jiné ke změně úpravy místního poplatku za zhodnocení stavebního pozemku možností jeho připojení na stavbu vodovodu nebo kanalizace (dále také jen „poplatek“).

Změna úpravy spočívá v zavedení lhůty, ve které je obec oprávněna poplatek zavést. Nově je možno poplatek zavést nejpozději do konce kalendářního roku, ve kterém nabylo právní moci kolaudační rozhodnutí příslušné stavby vodovodu nebo kanalizace, kterou došlo ke zhodnocení stavebních pozemků. Stanovením této lhůty pro vydání obecně závazné vyhlášky by měl být dostatečně zajištěn princip právní jistoty případných poplatníků.

Zákon o místních poplatcích ve znění účinném do 30. června 2017 neupravuje žádné bližší podrobnosti vztahující se k možnosti obce vydat obecně závaznou vyhlášku, tj. ze znění zákona nevyplývá, zda má být poplatek zaveden před samotným zhodnocením stavebního pozemku, nebo až v návaznosti na realizované zhodnocení, popř. v jakém termínu od zhodnocení. Obce tohoto nedostatku v zákoně zneužívaly a poplatek zaváděly s nepřiměřeným časovým odstupem i několika let po samotném zhodnocení stavebních pozemků, což v některých případech vedlo k narušení principu právní jistoty vlastníků zhodnocených stavebních pozemků.

Na tuto nesprávnou praxi reagoval Městský soud v Praze, který dne 13. prosince 2016 vydal rozsudek č. j. 7 Af 3/2012-49, ve věci žaloby proti rozhodnutí Krajského úřadu Středočeského kraje, jímž bylo zamítnuto odvolání proti platebnímu výměru, jímž byl vyměřen místní poplatek za zhodnocení stavebního pozemku možností jeho připojení na stavbu vodovodu nebo kanalizace zavedený obecně závaznou vyhláškou několik let po kolaudaci stavby vodovodu.

Ministerstvo vnitra zastává názor, že poplatek je možno zavést pouze v souvislosti s konkrétním zhodnocením stavebních pozemků v obci, tj. v souvislosti s konkrétní kolaudací stavby vodovodu nebo kanalizace vybudovanou obcí, a proto akceptovalo, pokud byl poplatek zaveden ve lhůtě jednoho roku následně po kolaudaci stavby vodovodu nebo kanalizace, aby bylo zřejmé, ke kterému konkrétnímu zhodnocení stavebních pozemků se poplatek vztahuje a aby bylo možno ověřit, zda byla sazba poplatku stanovena v souladu s příslušnými právními předpisy.

Od 1. července 2017 lze tedy vydat obecně závaznou vyhlášku o místním poplatku za zhodnocení stavebního pozemku možností jeho připojení na stavbu vodovodu nebo kanalizace nejpozději v kalendářním roce, kdy nabylo právní moci kolaudační rozhodnutí pro stavbu vodovodu nebo kanalizace.

Do 30. června 2017 bude Ministerstvo vnitra považovat za souladné se zákonem ty obecně závazné vyhlášky, které zavedly poplatek ve lhůtě do jednoho roku od momentu zhodnocení stavebních pozemků. V případě obecně závazných vyhlášek, které byly vydány s delším časovým odstupem od zhodnocení stavebních pozemků, vznikají pochybnosti o zákonnosti zavedení poplatku.

Dokument ke stažení:

Informace MV (530 kB)

Sdělení MF (474 kB)

Zdroj: SMOČR

Kolem fotovoltaiky existuje celá řada mýtů. Jedním z nich je například představa, že solární panely jsou nebezpečným odpadem a po skončení životnosti zůstanou ležet ladem na polích. Opak je totiž pravdou – studie ČVUT ukázala, že likvidace v Česku běžných křemíkových solárních modulů se zaplatí ze získaného hliníku, mědi, stříbra a řady dalších využitelných ušlechtilých kovů, které tyto panely obsahují.

„Recyklací krystalických a tenkovrstvých solárních modulů získáme mnoho materiálu pro následné zpracování a opětovné použití při výrobě fotovoltaických modulů nebo jiných výrobků. Mezi tyto materiály patří hliník, měď, sklo, plasty, křemík, vzácné kovy, jako jsou stříbro, indium, galium, germanium, molybden a další. Pro sklo platí, že recyklací lze získat až 95 % skleněného materiálu s čistotou 99,99 %. Pro hliník tato hodnota dosahuje téměř 100 % a nízká energetická náročnost procesu ušetří až 70 % energie nutné pro výrobu nového hliníku,“ říká Ladislava Černá z Laboratoře diagnostiky fotovoltaických systémů ČVUT v Praze.

Studie dále potvrdila, že celkový výnos z prodeje surovin získaných recyklací fotovoltaických panelů v České republice by se pohyboval ve výši 1,7 miliardy korun. Likvidace panelů si tedy v budoucnu vydělá sama na sebe. Na to si však budeme muset ještě počkat - životnost solárních panelů se totiž podle ředitelky Solární asociace Veroniky Hamáčkové odhaduje na více než 40 let. Druhým faktorem toho, proč se trh s recyklací panelů nerozvíjí, je nejasný přístup Energetického regulačního úřadu k výměnám panelů a komponent na solárních elektrárnách. Proto je třeba najít jednoznačné řešení pro odstranění legislativní nejasnosti bránící provozovatelům solárních elektráren měnit panely v obavě, že by jim mohlo hrozit riziko ztráty nároku na podporu elektřiny z obnovitelných zdrojů.

V České republice je ekologická likvidace panelů uvedených na trh před 1. lednem 2013 zajišťována kolektivními systémy, které díky příspěvkům vybraným od provozovatelů fotovoltaických elektráren zajistí recyklaci panelů po uplynutí jejich životnosti. Největším kolektivním systémem, který dnes zajišťuje recyklaci panelů po uplynutí jejich životnosti, je REsolar sdružující 23 výrobců a dovozců solárních panelů a více než 2,5 tisíce provozovatelů solárních elektráren. REsolar na trhu funguje od roku 2013 a je leaderem v oblasti ekologického zpracování odpadů z fotovoltaických modulů s téměř třetinovým podílem na trhu. Úspěšnost tohoto kolektivního systému ilustruje i to, že Radek Brychta, jeden z jeho zakladatelů a současný předseda dozorčí rady, byl nedávno vyhlášen v prestižní soutěži Manažerem roku 2016 v kategorii Energetika - obnovitelné zdroje.
 

Vláda byla včera seznámena se Zprávou o hospodaření Státního fondu životní prostředí ČR za rok 2016. Celkové příjmy Fondu v roce 2016 dosáhly výše 2,11 mld. Kč a výdaje 1,07 mld. Kč. Největší podíl peněz, téměř čtvrtina, šla na ochranu ovzduší. Zbytek pak například na zlepšování stavu přírody, zastavování poklesu biodiverzity, odpadového hospodářství nebo na ochranu vod.

Příjmy Fondu jsou tvořeny především z plateb za znečišťování nebo poškozování jednotlivých složek životního prostředí, ze splátek poskytnutých půjček a jejich úroků, z dotací ze státního rozpočtu SR na úhradu výdajů vynaložených z technické pomoci programů EU na jejich administraci. Příjmy netvoří součást SR.

Na celkových příjmech Fondu se podílely příjmy z poplatků za znečištění životního prostředí částkou 1 375,3 mil. Kč. Příjmy z pokut a finančních postihů dosáhly loni výše 65,2 mil. Kč. Níže uvádíme tabulku rozboru příjmů k 31.12.2016 v mil. Kč. Upozorňujeme, že tabulka neobsahuje všechny sloupce uvedené ve zprávě o hospodaření Fondu (Tab. č. 2). A dále tubulku skladby příjmů a výdajů podle složek životního prostředí v mil. Kč.

Celkové finanční výdaje dosáhly v roce 2016 výše 1 067,1 mil. Kč. Rozhodujícího podílu (22,8 %) ve skladbě celkových finančních výdajů dosáhly výdaje na realizaci akcí ochrany ovzduší v souhrnné výši 243,8 mil. Kč.

O použití finančních prostředků z Fondu rozhoduje dle zákona o Fondu ministr životního prostředí na základě doporučení Rady Fondu jako poradního orgánu (nejméně 17 stálých členů, Radu jmenuje ministr).

Veškeré podrobnosti najdete v níže uvedené zprávě o hospodaření SFŽP ČR za rok 2016.

Dokument ke stažení:

Zpráva o hosp_SFŽP ČR_2016.pdf (1339765)

Dokument zároveň slouží jako podklad pro připravovanou Strategii regionálního rozvoje ČR 2020+, která bude zároveň obsahovat detailní popis její implementace (včetně implementace v urbánním prostoru). Strategie regionálního rozvoje ČR 2020+ bude v části věnované urbánnímu rozvoji aktualizované Zásady urbánní politiky reflektovat. Platnost aktualizovaných Zásad urbánní politiky je do roku 2023, kdy se předpokládá další aktualizace, a to zejména v návaznosti na ukončení čerpání v rámci současného programového období EU.

Přístup k problematice rozvoje měst je v materiálu shrnut do pěti zásad:

• Zásada 1 Strategický a integrovaný přístup k rozvoji měst

• Zásada 2 Polycentrický rozvoj sídelní soustavy

• Zásada 3 Podpora rozvoje měst jako pólů rozvoje v území

• Zásada 4 Péče o městské životní prostředí

• Zásada 5 Zajištění implementace Nové městské agendy

Dokument ke stažení:

Materiál

Dalších 14 větrných turbín o celkovém instalovaném výkonu 35,4 MW získala na německém trhu Skupina ČEZ. Všechny stroje rozmístěné v jediné lokalitě Lettweiler Höhe poblíž Rehbornu na území spolkové země Porýní-Falc jsou již v provozu. Součástí kontraktu s prodávajícím, renomovaným subjektem v oblasti správy aktiv a investic do OZE, společností KGAL, je i získání provozní podpory ve formě garantovaného výkupního tarifu na 20 let.

„Další velkou akvizicí na německém trhu obnovitelných zdrojů energie pokračujeme v naplňování naší strategie s cílem navýšit provozní zisk před odpisy z obnovitelných zdrojů o dodatečné 3 mld. Kč. Naše větrné elektrárny v Německu vyrobí nyní více než 280 GWh elektřiny ročně, a pokryjí tak spotřebu 120 tisíc domácností. I nadále nás zajímají již vystavěné parky na pevnině, ale i ty na moři, stejně jako projekty ve fázi developmentu,“ uvedl Tomáš Pleskač, ředitel divize Nová energetika a distribuce.

Nejnovější akvizice zahrnuje 14 větrných turbín získaných od KGAL, renomovaného německého subjektu v oblasti aktiv a investic, specializovaného na investice do nemovitostí a obnovitelných zdrojů. Park byl dříve součástí portfolia fondu ESPF3. Stroje o celkovém instalovaném výkonu 35,4 MW postavila firma Juwi Energieprojekte, jeden z nejvýznamnější developerů v Německu. Větrný park, který je již kompletně v provozu, se nachází v jediné lokalitě na území spolkové země Porýní-Falc, severně od Kaiserslauternu. Součástí kontraktu je i získání provozní podpory ve formě garantovaného výkupního tarifu na 20 let. Díky poslední akvizici zvýšil ČEZ svou přítomnost na německém trhu obnovitelných zdrojů na téměř 135 MW instalovaného výkonu.

Již koncem loňského roku získala Skupina ČEZ na německém trhu devět větrných parků situovaných napříč celou zemí.

Skupina ČEZ získala v Německu i akvizice v oblasti nových technologií. Prostřednictvím svého investičního fondu INVEN CAPITAL dosud realizovala kvarteto investic do společností působících v oblasti nové decentralizované energetiky (sonnen, Sunfire, tado° a Cloud&Heat Technologies).

Kromě německého trhu sleduje ČEZ vhodné příležitosti v oblasti obnovitelných zdrojů také v ostatních evropských zemích s cílem vystavět stabilní portfolio aktiv v různých fázích životního cyklu a poskytovat navazující služby.

Pět tisíc metrických tun plastového odpadu se splaví denně řeky do světových oceánů. Víme to díky čerstvé studii holandské organizace Ocean Cleanup, která množství odpadu poprvé globálně kvantifikovala. Použila k tomu data ze 182 zemí a 40 760 řek ústících do oceánu. Studie Cleanup zjistila, že dvacet odpovědných za dvě třetiny celkového odpadu přinášeného do světových moří.  Dvěma nejhoršími znečišťovateli jsou čínská Jang c´-ťiang a indická Ganga. Ocean Cleanup má ambiciózní plán: do roku 2020 chce odstranit polovinu odpadků z tzv. velkého pacifického odpadkového pásu. Více ZDE

Zdroj: Reflex.cz

Na podporu třídění a recyklace použitých baterií projede Českou republiku od východu na západ speciální tým Recyklojízda 2017. A jak jinak než na kolech na baterky. Tříčlenná skupinka si dala za cíl na elektrokolech zdolat přes 700 kilometrů. Vyjíždí 5. září z Aše a končí 14. září v nejvýchodnější obci republiky Bukovec. Na cestě má 23 zastávek v českých a moravských městech. Navštěvovat bude především městské a obecní úřady a do některých škol zavítá se vzdělávacím programem Recyklace hrou. Potkávat s lidmi se bude na náměstích, v parcích i kdekoliv po trase. Akci organizuje nezisková společnost ECOBAT. Informace o projektu a přípravách jsou průběžně aktualizovány na FB profilu Recyklojízda 2017 a na www.ecobat.cz.

„Celou akci děláme především proto, že chceme jít mezi lidi, mluvit s nimi o tom, že i když se někomu mohou zdát baterky malé, do koše rozhodně nepatří. Je potřeba je odnášet na sběrná místa, odkud putují na recyklaci. Chráníme tím životní prostředí,“ říká Eva Gallatová, která je členkou týmu Recyklojízdy a zároveň zastupuje neziskovou společnost ECOBAT. Ta v České republice již 15 let zajišťuje zpětný odběr a recyklaci přenosných baterií. Projektem Recyklojízda také ECOBAT podporuje Evropský den recyklace baterií, který připadá na 9. září.

Recyklojízda se rozrůstá

Recyklojízda je koncipována jako otevřený projekt a zapojit se do něj může kdokoliv. Princip je jednoduchý. Kdekoliv po trase se mohou lidé připojovat a kus cesty s týmem Recyklojízdy zdolat. Vítáni jsou lidé nejen na elektrokolech, ale i na běžných kolech, koloběžkách nebo zdatní běžci. „Už v tuto chvíli máme potvrzeno, že s námi část cesty pojedou handicapovaní i zdraví sportovci pod hlavičkou projektů Cesta za snem, K4 Cyklo tým nebo cyklisté ze Senior Fitnes. Například na Lysou horu vyrazíme v doprovodu Jána Čupy, otužilce a nadšence, který den co den, v létě v zimě, zdolává vrchol většinou svlečený jen do půl těla a někdy i bos,“ říká Eva Gallatová a dodává: „Počet dobrovolníků se každým dnem rozšiřuje a my vítáme každého, kdo se chce připojit, ať už jde o jednotlivce, skupiny, školy, zájmové spolky nebo třeba firemní kolektivy.“

RECYKLOJÍZDA – základní info

• Startuje v úterý 5. září 2017 v Aši a končí 14. září 2017 v Bukovci

• 3členný základní tým Recyklojízdy stráví 10 dní v sedle elektrokola a zdolá přes 700 km

• Po cestě zavítá do 23 českých a moravských měst a obcí

• S programem Recyklace hrou bude na trase navštěvovat vybrané školy

Sledujte nás na Facebooku @Recyklojízda 2017 a na webu www.ecobat.cz

Podpora z měst a obcí

V městech a obcích, které jsou na trase Recyklojízdy, se uskuteční krátká setkání s obyvateli a také se zástupci vedení městských a obecních úřadů. Většina z nich ke spolupráci přistupuje aktivně. Například v Novém Jičíně nebo Nymburce zorganizují sběrové akce a vybrané baterie předají přímo týmu Recyklojízdy. V některých městech, jako třeba v Aši, Nymburce a Kralupech se k pelotonu Recyklojízdy připojují na kolech i starostové, místostarostové nebo další pracovníci úřadů.  

Zatím jen polovina baterií končí na recyklaci, pojďme to změnit!

Zatím jen necelá polovina baterií, které jsou v Česku dány do oběhu, končí na recyklaci. Mělo by jich být mnohem víc, protože každá baterie, která skončí ve směsném odpadu, škodí přírodě. A to je hlavní cíl Recyklojízdy – přesvědčit lidi, aby použité baterie odevzdávali na recyklaci. Když hodíte baterii do popelnice na směsný odpad, skončí na skládce nebo ve spalovně. V obou případech se z ní uvolňují škodlivé látky, včetně těžkých kovů, které znečisťují ovzduší, půdu, podzemní a povrchové vody. Když ale absolvujete pár kroků navíc k nejbližšímu sběrnému místu, pak nejenže přírodu neznečisťujete, ale navíc ji šetříte, protože díky recyklaci z použitých baterií získáváme druhotné suroviny, zejména kovy, které mohou sloužit k výrobě nových produktů.

Sběrných míst je v ČR už přes 20 tisíc. Asi nejznámější jsou červené venkovní kontejnery na třídění drobných elektrospotřebičů a baterií. Na popularitě získává odevzdávání baterií v obchodech. Kdykoli tedy půjdete nakoupit do supermarketu, můžete zde odevzdat i baterie. A pokud ještě nevíte, kde máte nejbližší sběrné místo, určitě ho najdete na vyhledavači mapa.ecobat.cz.

Velký dík patří firmě MOJEKOLO, která pro projekt Recyklojízda 2017 zdarma zapůjčila elektrokola pro zdolání celé trasy, a která provozuje síť prodejen s pobočkami v Praze 3, Brně, Ostravě, Pardubicích, Kobeřicích u Opavy a specializovanou prodejnu na elektrokola v Praze 10. Zásluhou společnosti Eurosat CS bude možné Recyklojízdu sledovat na recyklojizda.ecobat.cz takřka v přímém přenosu 24 hodin denně. A to díky jejich sytému AutoGPS – elektronické knize jízd určené k monitorování vozidel, osob, zboží a majetku pomocí systému GPS.

Dokument ke stažení:

Recyklojízda_2017_základní info.pdf (955589)

Čtěte také:

Díky recyklaci baterií získáme cenné kovonosné suroviny k dalšímu využití (12.6.2017)