Česko je skládkařská velmoc, místo toho, aby města odpadky využívala jako obchodovatelnou surovinu, zahrabávají je ale často barbarsky do hlíny, míní ministr životního prostředí Richard Brabec. Jeho ministerstvo proto připravilo zákon, který má skládkování omezit – města si postupně připlatí za ukládání komunálního odpadu na skládky, do roku 2023 mají poplatky ze stávajících pěti set korun za tunu odpadků stoupnout víc než třikrát.

A změny dopadnou i na "netřídiče" – brzy si připlatí za svážku odpadu z "černých popelnic".

"Často panuje představa, že když člověk platí za černou popelnici a nahází do ní všechno, bude to v pořádku. Jenže lidé se tím sami okrádají – protože poplatkem obci platí rovněž za barevné nebo velkoobjemové kontejnery. A obce za ty peníze také staví sběrné dvory, které lidé dostatečně nevyužívají," popisuje Jaromír Manhart, který má na ministerstvu životního prostředí odpady na starosti.

A doplňuje, že zatímco lidé za popelnice platí ročně průměrně 700 korun, obce stojí nakládání s odpady v průměru přes 900 korun na hlavu.

Část peněz sice dostávají od chatařů, živnostníků nebo firmy Eko-kom, která sváží odpadky z barevných kontejnerů, stále ale doplácí z vlastních zdrojů. A to i přesto, že by od lidí mohly vybírat víc – horní hranice poplatků za komunální odpad je nastavená na tisícikoruně. "Žádná z obcí to nevyužívá," říká Brabec.

K tomu pravděpodobně brzy dojde – za dva roky se má zvednout maximální hranice poplatků za komunální odpady o stokorunu.

Obce také budou moci účtovat poplatky měsíčně.

Čtěte také:

• LN: Vozit odpad na skládky se prodraží (17.2.2016)

• Právo: Platba za odpad do skládek se zdvojnásobí (17.2.2016)

Ministr by si navíc přál, aby města přestoupila na jiný způsob účtování poplatků – tzv. "platíš tolik, kolik vyhodíš", který by zvýhodnil "třídiče" oproti těm, kteří barevné kontejnery příliš často nevyužívají.

Města mají podle Brabce tři možnosti – buď budou lidem odpadky vážit, nebo jim nabídnou platbu podle velikosti popelnice, případně si budou moci lidé určit, jak velkou popelnici zvládnou za různou dobu naplnit.

"Vážení odpadů není nic nového, řada svozových firem má na svých autech váhu spárovanou s čárovým kódem přiděleným popelnici nebo pytli. Takže přesně ví, kolik odpadu bylo vyprodukováno na kterém konkrétním čísle popisném," vysvětluje Manhart.

Podle něj také lidé často platí za poloprázdné popelnice a ocenili by menší, v budoucnu by tak mohli platit za odpad podle litráže.

Úředníci spočítali, že průměrný Čech vyprodukuje ročně 503 kilogramů odpadu, z toho 205 kilo netříděného. A určili, že by v budoucnu měli lidé za kilogram odpadu, který hodí do černé popelnice, zaplatit maximálně 6 korun – město může jít s cenou i níž. Každý člověk by platil měsíčně minimálně za 10 kilogramů. Pokud se radnice rozhodne účtovat lidem poplatky podle litráže, zaplatí za litr korunu. To je má motivovat k tomu, aby víc třídili.

"Jenže lidé si často stěžují, že nemají v dosahu barevné kontejnery. V Česku jich je nyní přes 270 tisíc, ale zjevně je to pořád málo. Obce musí třídění zintenzivnit," říká Manhart.

Ministerstvo proto bude z evropských peněz na kontejnery nebo sběrné dvory přispívat, pro města má nyní připravených 12 miliard korun.

"Slabiny jsou u poplatku za produkci komunálního odpadu. A to proto, že před x lety se to realizovalo a byl s tím problém, že se lidé snažili různým způsobem si množství komunálního odpadu snížit," řekl ČTK místopředseda Svazu měst a obcí Pavel Drahovzal s tím, že to bude vyžadovat větší kontrolu. "Spíš to může inklinovat k tomu, že budou masově vznikat černé skládky," upozornil. Svaz podle něj navrhoval MŽP kombinaci obou způsobů.

Druhou možností platby za odpad bude již stávajícím systému, kdy by za černou popelnici obec mohla občanovi účtovat maximálně 1100 Kč. Doposud mohla obec účtovat tisíc korun, nový poplatek by se tedy zvýšil o inflaci.

MŽP usiluje o to, aby již obce nedoplácely za odpad pro občany. Přestože si za svoz odpadu může obec účtovat ročně 1000 korun, průměrně požaduje 400 až 820 Kč. "S vědomím toho, že náklady jsou u malých obcí zhruba 900 korun," poznamenal Manhart. U větších měst rozdíl dosahuje až 30 procent.

Zdroj: iHNED.cz, ČTK

Text návrhu nového zákona o odpadech - Díl 3

§ 10i
Subjekt poplatku

Poplatníkem poplatku za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci je
a) fyzická osoba, která má v nemovité věci bydliště, nebo
b) v případě, že v ní nemá bydliště žádná fyzická osoba,

1. vlastník nemovité věci, nebo
2. svěřenský fond, ve kterém je nemovitá věc

§ 10j
Předmět poplatku

Předmětem poplatku za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci je odkládání směsného komunálního odpadu z nemovité věci zahrnující byt nebo stavbu určenou k rodinné rekreaci, která se nachází na území obce.

§ 10k
Základ poplatku

1) Základem poplatku za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci je součet dílčích základů za jednotlivá dílčí období.
2) Dílčím základem je

a) hmotnostní dílčí základ, kterým je hmotnost odpadu odloženého z  nemovité věci za dílčí období v kilogramech připadajícího na poplatníka,
b) objemový dílčí základ, kterým je objem odpadu odloženého z  nemovité věci za dílčí období v litrech připadajícího na poplatníka, nebo
c) kapacitní dílčí základ, kterým je objednaná kapacita sběrných prostředků pro nemovitou věc na odpad za dílčí období v litrech připadající na poplatníka.

3) Obec v obecně závazné vyhlášce, kterou zavedla poplatek za odkládání odpadu, zvolí hmotnostní, objemový, nebo kapacitní dílčí základ.
4) Hmotností nebo objemem odpadu odloženého z nemovité věci za dílčí období nebo objednanou kapacitou sběrných prostředků pro nemovitou věc na dílčí období připadajícími na poplatníka je

a) podíl

1. hmotnosti nebo objemu odpadu odloženého z této nemovité věci za dílčí období nebo objednané kapacity sběrných prostředků pro tuto nemovitou věc na dílčí období a
2. počtu fyzických osob, které v této nemovité věci mají bydliště v poslední den dílčího období, nebo

b) hmotnost nebo objem odpadu odloženého z této nemovité věci za dílčí období nebo objednaná kapacita sběrných prostředků pro tuto nemovitou věc na dílčí období, v případě že v nemovité věci nemá bydliště žádná fyzická osoba.

5) Obec v obecně závazné vyhlášce, kterou zavedla poplatek za odkládání odpadu, může určit minimální dílčí základ poplatku, který činí nejvýše

a) 10 kg v případě hmotnostního dílčího základu,

b) 60 l v případě objemového nebo kapacitního dílčího základu.

§ 10l
Sazba poplatku

Sazba poplatku za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci odpadu činí nejvýše
a) 6 Kč v případě hmotnostního dílčího základu,
b) 1 Kč v případě objemového dílčího základu,
c) 1 Kč v případě kapacitního dílčího základu.

§ 10m
Výpočet poplatku

1) Poplatek za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci se vypočte jako součet dílčích poplatků za jednotlivá dílčí období, v jejichž poslední den

a) měl poplatník v nemovité věci bydliště, nebo
b) neměla v nemovité věci bydliště žádná fyzická osoba, v případě že poplatníkem je vlastník této nemovité věci nebo svěřenský fond, ve kterém je tato nemovitá věc.

2) Dílčí poplatek za dílčí období se vypočte jako součin dílčího základu zaokrouhleného na celé kilogramy nebo litry nahoru a sazby pro tento dílčí základ.

§ 10n
Plátce poplatku

1) Plátcem poplatku za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci je

a) společenství vlastníků jednotek, pokud pro dům vzniklo,
b) svěřenský fond v případě nemovité věci ve svěřenském fondu, nebo
c) vlastník nemovité věci v ostatních případech.

2) Plátce poplatku je povinen poplatek od poplatníka vybrat a odvést jej správci poplatku.

K novému zákonu o odpadech čtěte také:

• Vozit odpad na skládky se prodraží (17.2.2016)

• Právo: Platba za odpad do skládek se zdvojnásobí (17.2.2016)

• Brabec navrhuje změnit poplatky za odpady, záležet bude i na množství (16.2.)Zdroj: https://www.denik.cz/z_domova/brabec-navrhuje-zmenit-poplatky-za-odpady-budou-i-podle-mnozstvi-20160216.html

• Maršák: Černé skládky jsou zakletým problémem ústavního a majetkového práva (14.2.)

• Prezentace MŽP z představení nových odpadových zákonů ke stažení! (10.2.)

• Ministerstvo chce téměř čtyřnásobně zdražit skládkování (Události - ČT24, 10.2.2016)

• Manhart: Skládkování je v 21. století nemorální (9.2.2016)

• Nové odpadové zákony jdou do připomínkového řízení (30.1.2016)

• Porovnání plateb za skládkování v Evropě

Ústav struktury a mechaniky hornin (ÚSMH) Akademie věd ČR postupně digitalizuje unikátní archiv snímků geologických katastrof a dalších přírodních procesů v Čechách i v zahraničí. Vlastní více než 40.000 fotografií, negativů a diapozitivů sesuvů, skalních řícení, přívalových proudů či nestabilních břehů vodních nádrží a staveb.

Snímky pocházejí z archivu zakladatele československé inženýrské geologie profesora Quida Záruby a jeho následovníků. Vznikal téměř 100 let. V současné době je již 6.500 fotografií k dispozici on-line. V archivu se nacházejí například fotografie ze stavby Orlické přehrady z let 1959–62, ze známého katastrofického sesuvu v Handlové na středním Slovensku z let 1960–6, či z činnosti severočeských hnědouhelných lomů.

K dispozici je fulltextové vyhledávání a náhledy snímků - ZDE. Pro využití snímků v plné kvalitě se zájemci mohou obrátit na quido.zaruba@irsm.cas.cz. Snímky budou po registraci zasílány bezplatně, pouze s povinností označit při publikaci zdroj, tedy archív ÚSMH.

VIDEA! Evropská komise dnes představila balíček předpisů o udržitelné bezpečnosti dodávek energie, jež má EU připravit na celosvětovou transformaci energetiky a na možné přerušení dodávek energie. Reaguje tak na novou celosvětovou a všeobecnou dohodu o změně klimatu, kterou přijali čelní představitelé v Paříži dne 12. prosince 2015. Balíček obsahuje nařízení o bezpečnosti dodávek zemního plynu, rozhodnutí o mezivládních dohodách v oblasti energetiky, Strategii pro zkapalněný zemní plyn (LNG) a skladování plynu a Strategii pro vytápění a chlazení. Návrhy by rovněž měly zvýšit transparentnost evropského trhu s energií a vytvořit větší solidaritu mezi členskými státy.

Komise dnes představila balíček opatření týkajících se bezpečnosti dodávek energie, která mají EU připravit na celosvětovou transformaci energetiky a řešit možné přerušení dodávek energie. Dimenze bezpečnosti dodávek energie je jedním ze základních kamenů strategie pro energetickou unii, která je klíčovou politickou prioritou Junckerovy Komise.

Balíček stanovuje širokou škálu opatření s cílem posílit odolnost EU vůči narušení dodávek zemního plynu. Tato opatření zahrnují snižování poptávky po energii, zvýšení výroby energie v Evropě (včetně z obnovitelných zdrojů), další rozvoj řádně fungujícího a plně integrovaného vnitřního trhu s energií a rovněž diverzifikaci zdrojů energie, dodavatelů a přepravních tras. Návrhy rovněž zvyšují transparentnost evropského trhu s energií a vytvářejí větší solidaritu mezi členskými státy.

Dnešní balíček předpisů o bezpečnosti dodávek energie je předkládán v souvislosti s novou celosvětovou a všeobecnou dohodou o změně klimatu, kterou přijali čelní světoví představitelé v Paříži dne 12. prosince 2015. Pařížská dohoda vyslala jasný signál podnikům i tvůrcům politik, že cesta k čisté energii je nevratná, a připravila půdu pro celosvětovou transformaci energetiky.

Z jakých opatření se balíček předpisů o udržitelné bezpečnosti dodávek energie skládá?

Nařízení o bezpečnosti dodávek zemního plynu

Zemní plyn hraje důležitou úlohu při přechodu na nízkouhlíkové hospodářství a zůstává významnou součástí skladby zdrojů energie využívaných v EU. Avšak stávající vnější závislost vyžaduje, aby EU posílila odolnost svých trhů pro případ, že bude muset čelit přerušením dodávek zemního plynu. Aby bylo možné plně využít výhod na likvidních a konkurenčních trzích, je nezbytné zlepšit transparentnost na trhu EU se zemním plynem. Komise hodlá zranitelnost systému řešit tím, že navrhuje, aby se při přípravě opatření v oblasti bezpečnosti dodávek zemního plynu přešlo od vnitrostátního přístupu k přístupu regionálnímu. Návrh kromě toho zavádí zásadu solidarity mezi členskými státy, která má zajistit dodávky do domácností a základních sociálních služeb, jako je zdravotnictví, v případě, že jejich dodávky budou ohroženy z důvodu vážné krize.

Rozhodnutí o mezivládních dohodách v oblasti energetiky

EU musí zajistit, aby mezivládní dohody podepsané jejími členskými státy s třetími zeměmi a týkající se bezpečnosti dodávek zemního plynu v EU byly transparentnější a plně v souladu s právními předpisy EU. Z toho důvodu zavádí předběžnou kontrolu slučitelnosti prováděnou Komisí. Tato předběžná kontrola umožňuje předtím, než dojde k vyjednání, podpisu a uzavření dohod, zkontrolovat jejich soulad s pravidly hospodářské soutěže a s předpisy v oblasti vnitřního trhu s energií. Členské státy budou muset před podpisem smluv plně zohlednit stanovisko Komise.

Strategie pro zkapalněný zemní plyn (LNG) a skladování plynu

Evropa je největším dovozcem zemního plynu na světě. Celková kapacita Evropy pro dovoz LNG je značná a v současností dostačuje k pokrytí přibližně 43 % současné celkové poptávky po plynu (2015). Nicméně pokud jde o přístup k LNG, zůstávají značné regionální rozdíly. Komise zavádí strategii pro zkapalněný zemní plyn (LNG), která zlepší přístup všech členských států k LNG jako alternativnímu zdroji plynu. Ústředními body této strategie jsou budování strategické infrastruktury k dokončení vnitřního trhu s energií a určení nezbytných projektů, které by ukončily závislost některých členských států na jediném zdroji energie.

Strategie pro vytápění a chlazení

Vytápění a chlazení budov a průmyslu spotřebovává polovinu energie v EU. Kromě toho je z 75 % závislé na fosilních palivech. Navrhovaná strategie pro vytápění a chlazení se zaměřuje na odstraňování překážek pro snižování emisí uhlíku (tzv. dekarbonizaci) v budovách a průmyslu. Klade rovněž důraz na skutečnost, že zvýšení energetické účinnosti a využívání obnovitelných zdrojů energie bude mít dopad na bezpečnost dodávek energie. Vzhledem k tomu, že EU chce snížit svou závislost na externích dodavatelích, má strategičtější přístup k tomuto sektoru zásadní význam.

Souvislosti

Jednou z priorit Junckerovy Komise je vytvoření odolné evropské energetické unie, která sleduje progresivní politiku v oblasti změny klimatu. Jak je stanoveno v rámcové strategiiz února loňského roku, je cílem evropské energetické unie poskytnout spotřebitelům v EU – domácnostem a podnikům – bezpečnou, udržitelnou, konkurenceschopnou a cenově dostupnou energii. Tento cíl bude vyžadovat zásadní přeměnu našeho energetického prostředí, avšak poskytne příležitost pro další inovace v tomto odvětví, a tak přispěje k vytváření pracovních míst, k růstu v EU a k ochraně našeho životního prostředí. Komise naléhavě vyzývá Evropský parlament a Radu, aby dnešní návrhy velmi rychle a přednostně schválily jako legislativu, která zvýší odolnost Evropy vůči potenciálnímu narušení dodávek energie.

Jednou z pěti vzájemně propojených a vzájemně závislých dimenzí energetické unie je bezpečnost dodávek energie. Klíčovými faktory pro její zajištění je dokončení vnitřního trhu a účinnější spotřeba energie, avšak bezpečnost dodávek energie v EU je také úzce spjata s rozhodnutími v oblasti energetické politiky jejích sousedů.

Další informace:

• Informativní přehled o nařízení o bezpečnosti dodávek zemního plynu

• Informativní přehledo mezivládních dohodách v oblasti energetiky

• Informativní přehled o zkapalněném zemním plynu a skladování plynu, které podpoří bezpečnost dodávek energie EU

• Informativní přehled o cestě k inteligentnímu, účinnému a udržitelnému odvětví vytápění a chlazení

• Internetové stránky Strategie pro energetickou unii

• Co má Evropská komise v plánu, vysvětluje ve svém komentáři státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza na portálu EurActiv.cz. Na téma Energetické unie plánuje v březnu Národní konvent EU uspořádat kulatý stůl.

Rekordní počet registrovaných domácností, rekordní délka průběhu aukce a nejnižší cena na trhu. To je stručný popis aukce v první hromadné změně dodavatelů energií pořádané spotřebitelskou organizací v ČR. Modelová domácnost při přechodu na vítězný tarif ročně ušetří průměrně 1 941 Kč za elektřinu a 9 980 Kč za plyn. Vítězným dodavatelem se stala společnost Europe Easy Energy.

Aukce dodavatelů elektřiny a plynu, kteří soutěžili o nejvýhodnější nabídku pro více než 66 000 domácností zaregistrovaných do hromadné změny dodavatele „Chci výhodnější energie“ proběhla 11. února. Aukce trvala dlouhých 18 hodin, soutěžilo v ní sedm dodavatelů a padlo v ní celkem 140 příhozů.

„Vítězi aukce jsou v prvé řadě čeští spotřebitelé, protože se nám podařilo vysoutěžit nejnižší cenu na trhu. Nejnižší cenu za elektřinu i plyn v aukci nabídla společnost Europe Easy Energy,“ shrnuje výsledek aukce Martin Černý, ředitel dTestu, a uvádí: „Modelová domácnost se spotřebou elektřiny 3,2 MWh za rok v sazbě D02d a plynem vytápěným zatepleným rodinným domkem se spotřebou 15 MWh ročně při přechodu na vítězný tarif ušetří průměrně 1 941 Kč ročně za elektřinu a 9 980 Kč ročně za plyn.“

Modelová domácnost, pro kterou je vypočítána uvedená úspora, má tři až pět osob a využívá elektřinu na běžný chod spotřebičů a svícení. Odhad úspory vychází z porovnání s průměrem cen nejčastěji využívaných produktů dominantních dodavatelů na trhu. Výsledná úspora může být v konkrétních případech odlišná, záleží na stávajícím dodavateli, tarifu a spotřebě každého odběrného místa.

„Nyní zahajujeme fázi výpočtů, jejímž cílem je zaslat každému registrovanému spotřebiteli individuální nabídku s vyčíslením možné úspory právě pro jeho domácnost. Nabídky budeme rozesílat ve druhé polovině března 2016. Lidé pak budou mít několik týdnů na rozmyšlenou, zda chtějí nabídku přijmout,“ říká Martin Černý. Registrovaní uživatelé nemají povinnost stát se zákazníky vítězného dodavatele. Pokud se rozhodnou pro změnu, nový dodavatel s nimi vyřídí formality potřebné k uzavření smlouvy.

Registrace domácností do hromadné změny dodavatelů „Chci výhodnější energie“ skončila ke dni aukce. Nyní je možné ucházet se o místa, která se uvolní po spotřebitelích, kteří se rozhodnou nevyužít nabídku ke změně dodavatele. „Stačí vyplnit registrační formulář na stránce www.ChciVyhodnejsiEnergie.cz a počkat do první poloviny dubna na zprávu, zda má vítězný dodavatel ještě kapacitu nově registrované přijmout. Registrace je nadále zdarma a nezavazuje vás k přechodu k novému dodavateli,“ uvádí Černý.

Dodavatelé během aukce předkládali své nabídky anonymně. Aukce se mohli zúčastnit všichni aktivní dodavatelé elektřiny a plynu působící v České republice. Podmínkou účasti bylo, že společnost předem souhlasila s řadou klíčových kritérií. Dodavatelé se zavázali například k tomu, aby v aukci nabízeli smlouvy na jeden rok bez automatického prodloužení na dobu určitou, v nichž nebudou skryté poplatky a poplatky spojené s ukončením smlouvy. Podmínkou účasti bylo také například zajištění kvalitního zákaznického servisu a přistoupení k Etickému kodexu obchodníka v energetických odvětvích.
 

I v letošním roce se většiny měst dotkne zdražování vody. V hlavním městě Praze si letos obyvatelé připlatí oproti loňskému roku o 1,73 % více, v Brně o necelé jedno procento. Zdražovat se bude i v severních Čechách, kde lidé za vodu platí jednu z nejvyšších cen v republice. Tyto změny se však nemusí projevit i na složenkách. Stačí uvažovat ekologicky a neplýtvat vodou. Více vám prozradí následující tipy.

Ani letos nezůstane cena vody pro většinu českých domácností beze změny. Pražané za kubík vody zaplatí 79 Kč, Brňané 75,14 Kč. V největších městech se cena stále drží pod celorepublikovým průměrem. Horší to mají obyvatelé severních Čech, někteří si za tisíc litrů vody v letošním roce zaplatí i 98 Kč. Ačkoliv se může zdát, že tisíc litrů vody je dostatečné množství na dlouhou dobu, čtyřčlenná rodina jej spotřebuje za necelé tři dny. Podle údajů Českého statistického úřadu z roku 2014 má člověk žijící v Praze průměrnou spotřebu 106 litrů vody za den. Prahu následuje Jihomoravský kraj s 91,5 litry vody na osobu na den. Pro srovnání – celorepublikový průměr představuje 87,3 litrů.

Nejvíce vody spotřebujeme v koupelně. Podle Pražských vodovodů a kanalizací bylo v roce 2014 na osobní hygienu, sprchování, umývání rukou a používání WC spotřebováno průměrně 71 litrů vody denně. I při zdražování vody však můžeme celkově ušetřit. I některé zdánlivé maličkosti, které si v koupelně ohlídáme, se můžou při vyúčtování pozitivně projevit.

Velká část z nás nechává puštěnou vodu, když si čistí zuby. Mnohem ekologičtější však je napustit si vodu do kelímku. Více než 2 dcl vody na vypláchnutí úst i opláchnutí kartáčku většinou nepotřebujeme. A pokud ano, můžeme si napustit kelímek znovu. V opačném případě proteče zbytečně klidně i 10 litrů vody za minutu čištění zubů. To samé platí u umývání rukou. Ani během mydlení rukou vodu nepotřebujeme.

Porucha, která vypadá zpočátku jako banalita, při pohledu na vyúčtování banalitou být hned přestane. „Protékající záchod, ale i kapající kohoutek znamenají každý měsíc desítky kubíků vody navíc. Se slabě protékajícím WC můžete při průměrné ceně za vodu zaplatit i dva a půl tisíce korun měsíčně navíc. Výdaje za opravu jsou tak většinou nižší než měsíční účet za vodu,“ doporučuje Radka Prokopová, výkonná ředitelka společnosti Alcaplast zabývající se sanitární technikou, řešit vzniklou závadu co nejdříve. Podle Pražských vodovodů a kanalizací může vést slabě protékající WC k úniku až jednoho kubíku za den, silně protékající WC dokonce ke dvěma kubíkům.

Velkou úsporou vody může být častější sprchování namísto relaxu ve vaně. Zatímco koupáním ve vaně spotřebujeme průměrně více než sto litrů vody, při sprchování proteče běžnou sprchovou hadicí přibližně 10 litrů za minutu. Rychlou sprchu zvládneme do tří minut, umývání vlasů nám může trvat o pár minut déle. Téměř vždy je ale sprcha ekologičtější. Změnou k lepšímu je také pořízení v dnešní době již standardních pákových baterií. Díky nim si rychleji nastavíte pro vás vhodnou teplotu vody. Příliš studená nebo příliš horká voda tak nebude dlouho protékat zbytečně. Existují i úsporné sprchové hlavice, které mají nižší, ale přesto dostatečný průtok vody. Případně si můžete nižší průtok vody nastavit sami tak, že neotevřete kohoutek naplno.

Pokud plánujete rekonstrukci koupelny, vyplatí se zamyslet nad splachováním. V posledních letech totiž právě splachování zaznamenává velký ekologický pokrok. Zatímco dříve bylo zcela běžné na jedno spláchnutí využít klidně i 12 litrů vody, dnes jsou standardem dvojitá splachování, kdy můžeme volit většinou mezi 3 a 6 litry. „Nejnižší možnou spotřebu nabízí splachovací systém Ecology, který využívá pouze 2 až 4 litry. Pořizovací cena je stejná jako u standardního splachování,  takže jde o velmi ekonomickou variantu. Při použití WC desetkrát za den tak ušetříte až 20 litrů vody,“ uvedla Radka Prokopová ze společnosti Alcaplast, která právě za systém Ecology získala v roce 2014 ocenění Gaia Awards v Dubaji. Výměna splachovacího systému je jednou z nákladnějších proměn, ale zbývající tipy jsou spíše maličkostmi, které nám pomohou ušetřit nejen peníze, ale i životní prostředí.

Francouzský parlament minulý týden definitivně potvrdil sporný zákon o zákazu vyhazování potravin do odpadu. Všichni větší prodejci potravin tak budou mít povinnost neprodané potraviny krátce před dobou spotřeby buď předat na charitativní účely nebo zkompostovat. V opačném případě budou čelit pokutám. Zákon také zakazuje, aby supermarket jakýkoliv potravinový odpad účelově poškozoval a tím znemožnil jeho další využití. Školám navíc francouzští politici nařídili, aby do studijních osnov zahrnuly i problematiku potravinového odpadu a učili, jak předcházet jeho vzniku. Francouzské potravinové banky novou legislativu pochopitelně přivítali.

Zdroj: https://www.odpady-portal.sk

Ministerstvo životního prostředí vyhlásilo několik výběrových řízení do odboru posuzování vlivů na životní prostředí a integrované prevence, odboru ochrany ovzduší a dále ministerstvo hledá ministerské rady v odboru vod a také ministerského radu v odboru energetiky a ochrany klimatu či odpadů. Přehled volných pozic na MŽP včetně odkazů na podrobné informace najdete níže.

Přehled volných procovních příležitostí na MŽP:

• Výběrové řízení na obsazení místa v oddělení metodiky a projektové EIA do odboru posuzování vlivů na životní prostředí a integrované prevence - více ZDE

• Výběrové řízení na obsazení místa v oddělení SEA do odboru posuzování vlivů na životní prostředí a integrované prevence - více ZDE

• Výběrové řízení na obsazení místa v oddělení mezistátní EIA do odboru posuzování vlivů na životní prostředí a integrované prevence - více ZDE

• Výběrové řízení na obsazení místa v oddělení spalovacích zdrojů a paliv do odboru ochrany ovzduší - více ZDE

• Výběrové řízení na obsazení místa v oddělení kvality ovzduší do odboru ochrany ovzduší - ZDE

• Oznámení o vyhlášení výběrového řízení na obsazení služebního místa 000643 ministerský rada v odboru ochrany vod

• Oznámení o vyhlášení výběrového řízení na obsazení služebního místa 000642 ministerský rada v odboru ochrany vod

• Oznámení o vyhlášení výběrového řízení na služební místo 000644 - ministerský rada v odboru energetiky a ochrany klimatu

• Oznámení o vyhlášení výběrového řízení na služební místo 000501 - ministerský rada v odboru odpadů

Energetická skupina RWE rozšiřuje nabídku služeb spojených se zvyšováním energetické efektivity a soběstačnosti rodinných domů. Po modernizaci vytápění v rámci kotlíkových dotací nabízí RWE na klíč i instalaci střešní fotovoltaiky. Zájemcům RWE zajistí celý proces související s realizací a pomůže i s podáním žádosti o dotaci z programu Nová zelená úsporám. RWE nabízí čtyři modelové konfigurace od sestavy pro ohřev vody v bojleru, který vyjde na 89 tisíc korun bez dotace, až po složitější systém s bateriemi za 190 až 260 tisíc korun bez dotace. Po rodinných domech RWE plánuje oslovit s nabídkou fotovoltaiky i bytové domy.V souvislosti se vstupem na trh s fotovoltaikou se RWE stala i novým členem České fotovoltaické asociace. Veškeré informace jsou dostupné na internetové stránce www.elektrinazeslunce.cz.

Umělé zasněžování sjezdovek škodí. Tvrdí to aspoň Josef Fuksa z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka v Praze. Podle odborníků nemá umělé zasněžování nežádoucí vliv zdaleka jen na hydrologii. Dopady na krajinu spočívají i v prodloužení zimní sezony a změně teplotních poměrů na povrchu přezimujících porostů. Skiareály vsadily na umělý sníh vzhledem k mizerným zimám a ročně tak odsají z potoků a řek miliony litrů vody. Vlekaři však kritiku odmítají. “My vodu nespotřebováváme, ale zadržujeme ji v krajině. Na jaře odteče zpět” oponuje ředitel Asociace horských středisek v České republice Libor Knot. Více ZDE

Zdroj: iDNES.cz

Vody ubývá. A v příštích letech to nebude lepší. Mít přístup ke zdroji proto bude čím dál tím důležitější. Podojit matičku Zemi však nelze jen tak. Voda patří všem, proto hloubení studny podléhá přísným pravidlům. Na patřičném úřadě musíte požádat o územní rozhodnutí, stavební povolení a doložit stanoviska správců sítí, povodí, chráněné krajinné oblasti, souhlas sousedů a další vyžadované přílohy. Důležitou úlohu hraje hydrogeologa a dále k vrtům s hloubkou nad 30 metrů či těm kopaným hlubším než tři metry se vyjadřuje báňský úřad. K odběru podzemní vody je vždy nutné povolení vodoprávního úřadu. Tématu se věnoval portál iDNES.cz - více ZDE

Zdroj: iDNES.cz

Historicky rekordního výkonu dosáhla v závěru uplynulého týdne elektrárna Temelín. Díky příznivé venkovní teplotě a optimálnímu nastavení chladicích systémů pracovala přibližně tři hodiny na výkonu 2197 MWe. Dosavadní výkonový rekord z 11.10.2015 překonala o 6 MWe. Během tří hodin tak Temelín vyrobil 6 591 MWh, což odpovídá roční spotřebě téměř dvou tisíců českých domácností. Pokud se na roční výrobu budeme dívat jako na množství ujetých kilometrů za rok, tak tak tento rekord znamená dosažení maximální rychlosti jízdy automobilu. Každopádně provoz jaderné elektrárny není o překonávání rychlostních rekordů, ale o bezpečném a optimálním využití technologie v souladu se všemi předpisy.

Sdružení EconLab při Univerzitě Karlově zveřejnilo žebříčky státních a městských firem podle kvality zadávání veřejných zakázek. První místa obsadily Lesy ČR, Čepro a Fakultní nemocnice v Plzni. Recept je jednoduchý – dostatečná soutěž, transparentnost a vystříhání se právních přehmatů. V řadě firem se však děje podle sdružení spíše pravý opak – příkladem je ČEZ Distribuce či Krajská zdravotní.

Opačný konec žebříčku firem drží společnost ČEZ Distribuce, která v hodnoceném období neuveřejnila cenu u jediné zakázky. „Netransparentnost ČEZu doslova rozbila software, který pro hodnocení vyvíjíme. Ten klade přirozeně důraz na větší zakázky. To ale nejde, když mají všechny hodnotu nula,“ vysvětluje s nadsázkou Jiří Skuhrovec, autor výzkumu. Spolu se sdružením Oživení Skuhrovec podává podnět na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, neboť se podle jeho názoru jedná o bezprecedentní porušování pravidel pro publikaci veřejných zakázek.

Mezi nemocnicemi je nejhůře hodnocena Krajská zdravotní. Téměř polovinu vypsaných zakázek zrušila, u zbylých pak průběžně měnila zadání. „Jedná se nejen o nevhodné chování vůči uchazečům, ale dle mé zkušenosti i častý znak účelové manipulace se zakázkami,“ komentuje zjištění Lukáš Wagenknecht, který v minulosti v Krajské zdravotní vedl audit s velmi ostrými závěry.

Jak si vedou námi vybraní zadavatelé?

• Ministerstvo životního prostředí - Dobrý zadavatel. Zadavatel se nevyhýbá soutěžím podle zákona. Zadavatel dle ÚOHS závažně porušil zákon.

• Státní fond životního prostředí - Průměrný zadavatel. Podle ÚOHS došlo k závažným porušením zákona. Profil zadavatele nemá strojové rozhraní odpovídající zákonu.

• Český hydrometeorologický ústav - Průměrný zadavatel. Profil zadavatele nemá strojové rozhraní odpovídající zákonu. Je nadužíváno nesoutěžní Jednací řízení bez uveřejnění.

• Česká geologická služba - Dobrý zadavatel. Zadavatel korektně zveřejňuje informace ve Věstníku veřejných zakázek. Zakázky jsou otevřené soutěži více firem.

• Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky - Průměrný zadavatel. Dokumentace zakázek je často měněna a nebo jsou zakázky rušeny. Zakázky jsou otevřené soutěži více firem.

• Správa úložišť radioaktivních odpadů - Podprůměrný zadavatel. Do zakázek se hlásí neobvykle málo firem. Velký objem peněz teče do zakázek bez otevřené soutěže.

• Státní pozemkový úřad - Dobrý zadavatel. Profil zadavatele má relativně nízkou chybovost. Zakázky nejsou nadměrně měněny a rušeny, což pomáhá konkurenci.

• Státní zdravotní ústav se sídlem v Praze - Průměrný zadavatel. Zadavatel dle ÚOHS závažně porušil zákon. Vše nevyhrává úzký okruh firem.

• Technologická agentura Čr - Průměrný zadavatel. Zadavatel se nevyhýbá soutěžím podle zákona. Konkurence je nedostatečná.

• Energetický regulační úřad - Podprůměrný zadavatel. Informace o zakázkách uveřejněné na Profilu zadavatele jsou kvalitní. Ve Věstníku chybí důležité údaje (ceny, identifikace firem apod.)

• Úřad vlády České republiky - Dobrý zadavatel. Informace o zakázkách uveřejněné na Profilu zadavatele jsou kvalitní. Data zveřejněná ve Věstníku mají nízkou chybovost.

Podrobnosti a zdroj: zindex.cz

Hodnocení pracuje s tisícovkami údajů. Jeho detailní výsledky jsou k dispozici na webu zindex.cz i s komentáři hodnocených firem, které své výsledky obdržely s předstihem. Hlavním cílem hodnocení má přitom být kultivace zadávacích zvyklostí. „Řada zadavatelů bere hodnocení pozitivně. Ukazujeme jim, co lze zlepšit v porovnání s ostatními, ale i se zahraniční dobrou praxí. Chceme hodnocení opakovat pravidelně a podnítit tak určitou soutěž,“ popisuje výhled Skuhrovec. Už dříve sdružení EconLab zveřejnilo žebříčky měst a státních institucí. Nyní se chystá na krajské úřady a opět na města.

Skrze hodnocené firmy protéká zhruba polovina všech veřejných zakázek v ČR. Ještě větší objemy ale firmy nakupují mimo zákonnou regulaci. V hodnoceném období 2012-2014 nakoupily firmy zboží a služby za 990 mld. Kč. Z toho však veřejné zakázky tvořily jen 42 %. Výsledky hodnocení tak upozorňují i na fakt, že výjimky ze zákona jsou často nadužívány – zejména u tzv. sektorových zadavatelů vlastněných státem.

Přehled výsledků hodnocení - ZDE

AVÍZO Ministr životního prostředí Richard Brabec se ve čtvrtek 18. února setká ve Varšavě se svým polským protějškem Janem Szyszkou. Na žádost českého Ministerstva životního prostředí budou ministři mj. probírat témata jako Polskem plánované rozšíření těžby hnědouhelného dolu Turów, průzkum těžby uranu na polské straně v blízkosti českých hranic, světelné znečištění z polských skleníků ve Frýdlantském výběžku, společné řešení kvality ovzduší a problematiku výkupu kovového odpadu.      

 

Českomoravská komoditní burza Kladno pomáhá státní i veřejné správě s centralizovanými nákupy energií. Kumulovaná výše úspor všech resortů od roku 2014 dosáhla jedné a čtvrt miliardy korun a dalších 700 milionů pak ušetřily kraje, města a obce. Na burze se vloni soustředilo přibližně 90 procent burzovních obchodů s fyzickými dodávkami energií.

Na Českomoravské komoditní burze v současnosti nakupují dodávky elektřiny a zemního plynu všechna ministerstva včetně přímo řízených organizací. „Trh s dodávkami energií pro konečné zákazníky jsme otevřeli v roce 2009, kladenská burza byla jeho průkopníkem. Podařilo se nám soustředit významný objem poptávky a nabídky, do konce loňského roku jsme registrovali už 5 340 účastníků obchodování včetně 14 dodavatelů energií. Vzniklo zde vysoce soutěžní a bezpečné prostředí, které umožňuje efektivní nákup energií nejenom firemnímu sektoru, ale i veřejným zadavatelům,“ řekl předseda burzovní komory ČMKBK Pavel Štorkán.

Ministr Jan Mládek vidí v komoditní burze tržní nástroj pro efektivní nákupy energií, je ale podle něj třeba ještě zvýšit transparentnost obchodování. „Je přínosné, že energetickou burzu, které MPO udělilo souhlas k provozování v roce 2002, využívají pro nákupy energií všechna ministerstva. Je však třeba ještě zvýšit transparentnost obchodování a zajistit, aby zákazníci burzy získávali skutečně všechny důležité informace, například o poplatcích a dalších nákladech spojených s obchodováním,“ uvedl po návštěvě ministr Jan Mládek.   

Na kladenské komoditní burze nakupuje dodávky energií také 200 firem, většina krajů, stovky měst a obcí a jimi zřizované organizace a společnosti. Jen v roce 2015 se na tomto trhu uzavřelo 6 814 kontraktů na dodávku 6,301 milionu megawatthodin (MWh) elektřiny a plynu v hodnotě 4,389 miliardy korun. Od otevření trhu s energiemi pro konečné odběratele uzavřela ČMKBK více než 29 tisíc kontraktů na dodávky téměř 24 milionů megawatthodin elektřiny a plynu v hodnotě přesahující 19 miliard korun.

Oblast komoditních burz je ve společné gesci Ministerstva průmyslu a obchodu a Ministerstva zemědělství s tím, že pro průmyslové komodity je MPO dozorovým orgánem.