.jpg)
Předseda vlády Bohuslav Sobotka vystoupil dnes na Fóru českého stavebnictví. K novele stavebního zákona premiér uvedl, že jde o druhý velký legislativní úkol a že novelu teď projednává Legislativní rada vlády, a v nejbližší době by ji měla projednat vláda. K problematice novely zákona o posuzování vlivů na životní prostředí Sobotka uvedl, že se vláda snaží dosáhnout toho, aby ten proces, ať už vydání ověřovacích stanovisek, nebo vydání nových povolení EIA podle nové legislativy, byl pokud možno co nejrychlejší. Dále Sobotka připoměl, že zákon o zadávání veřejných zakázek je těsně před třetím čtením v Poslanecké sněmovně.
Projev předsedy vlády Bohuslava Sobotky na Fóru českého stavebnictví
Hezké dopoledne, dámy a pánové,
když jsem tady před rokem vystupoval, končil jsem přáním, abychom si po roce 2015 mohli na tvrdých číslech ukázat, že se české stavebnictví dále zvedá. Proto se vrátím k výsledkům za rok 2015. Stavební produkce v roce 2015 vzrostla meziročně o 5,5 %. Počet stavebních zakázek se zvýšil o 3,7 %, bylo jich uzavřeno více než 47 tisíc v hodnotě 181 miliard korun a třetina z toho bylo na pozemním stavitelství. Co je důležité, vzrostl i počet vydaných stavebních povolení. A v neposlední řadě rostly také v sektoru stavebnictví i mzdy, průměrně se u zaměstnanců zvýšily o 6,6 %.
Myslím si, že tato tvrdá čísla ukazují, že máme za sebou relativně úspěšnou sezónu a že se podařilo odvést kus dobré práce. Práci na stavbách jste odvedli vy a vaši zaměstnanci, ale jsem rád, že se i na vládní úrovni podařilo posunout některé věci dopředu. Krátce se vrátím k tomu, o čem jsem už mluvil před rokem jako o úkolech, které jsou před námi.
Říkal jsem, že vláda chce i nadále získávat nové investory do české ekonomiky a že prioritou vlády jsou investice do dopravní infrastruktury. Pět nejvýznamnějších investic, které se nám podařilo dojednat, dává dohromady zhruba 33 miliard korun. Státní fond dopravní infrastruktury měl pro loňský rok schválený rozpočet ve výši 94 miliard korun a z toho se více než 91 miliard korun podařilo vyčerpat. Je to 97 procent a to určitě nebyl výsledek, který by byl obvyklý v uplynulém období. Jedná se o historicky nejvyšší objem finančních prostředků a to, co pokládám za užitečné zdůraznit, je, že necelých čtyři a půl miliardy korun šlo v loňském roce na rekonstrukce silnic II. a III. třídy. V letošním roce na tento účel půjdou tři miliardy korun, to znamená během roku 2015, 2016 půjde mimořádně a vlastně poprvé v historii na obnovu zanedbané dopravní infrastruktury v podobě silnic II. a III. tříd více než sedm miliard korun. Pro zajímavost, v loňském roce bylo takto podpořeno a realizováno v regionech 650 akcí.
Také jsem zdůrazňoval, a je to koneckonců priorita vlády v rámci rozpočtové politiky, že vláda v rámci změny hospodářské politiky chce hospodařit racionálně, chce mít takový rozpočet, který bude proinvestiční a bude podporovat hospodářský růst. Jsem rád, že podobný rozpočet, jako byl v roce 2015 z pohledu orientace na investice a podporu růstu, byl schválen i pro letošní rok. Naším cílem je, aby letos česká ekonomika i dále rostla, aby nestoupala nezaměstnanost, aby efektivně fungovala nabídka a poptávka na trhu práce. V loňském roce patřila česká ekonomika mezi tři nejrychleji rostoucí v celé Evropské unii. Pomohly k tomu hodně evropské fondy a to, že se podařilo výrazně zrychlit jejich čerpání. V letošním roce máme příležitost, abychom konečně rozjeli čerpání v rámci nové finanční perspektivy. Letošní rok i příští rok budou z tohoto hlediska velmi důležité, protože rozhodneme o tom, jak úspěšní, pokud jde o nové evropské fondy, budeme.
Pokračuje práce na legislativních změnách. Když jsem tady vystupoval v loňském roce, tak jsem avizoval závazek schválit nový zákon o zadávání veřejných zakázek a novelizovat stavební zákon.
Pokud jde o zákon o zadávání veřejných zakázek, který je těsně před třetím čtením v Poslanecké sněmovně, tak projednávání tohoto návrhu nebylo jednoduché. Sešly se tisíce připomínek, velká debata se vedla i v Legislativní radě vlády, ale já jsem přesvědčen o tom, že legislativní proces úspěšně skončíme a že ho skončíme v termínech, které vláda předpokládala a které plánovala. Je to velmi důležité. My tady harmonizujeme pravidla a já doufám, že nový zákon o zadávání veřejných zakázek pomůže k tomu, aby se v České republice soutěžilo transparentně, aby se také soutěžilo efektivně a aby se soutěžilo v reálném čase.
Druhý velký legislativní úkol, na kterém pracujeme, je novela stavebního zákona. Jejím cílem je zavedení koordinovaného povolovacího řízení. Cílem je zjednodušit a zkrátit proces povolování staveb v České republice. Tato novela je teď projednávána v Legislativní radě vlády a v nejbližší době by ji měla projednat vláda. Tady samozřejmě nečekám jednoduchý legislativní proces v Parlamentu, ale opět je cílem vlády, abychom i tento druhý legislativní závazek dotáhli v letošním roce do konce.
Pokračuje diskuze s Evropskou komisí o úpravě procesu EIA. Myslím, že vám nemusím obsáhle připomínat, v jakých podmínkách jsme loni přijímali novelu zákona o EIA. Evropská komise podmiňovala jejím schválením to, že nám nebude blokovat potřebné investiční prostředky. To, že se vlastně poprvé po letech diskuzí nebo po letech mlčení podařilo loni přijmout příslušnou novelu a že od roku 2015 má Česká republika harmonizovanou EIA, podmínil vůbec ten fakt, že se nám podařilo evropské peníze dočerpat. Kdyby se novelu nepodařilo schválit, tak jsme dnes neměli taková čísla z hlediska čerpání evropských fondů a pravděpodobně by došlo k zastavení čerpání evropských prostředků. Ta pravděpodobnost by se blížila stu procent. Takže schválení novely EIA nám umožnilo dočerpat desítky miliard korun a podpořit ekonomiku i stavebnictví v roce 2015. Jsem přesvědčen o tom, že zvládneme i tu situaci, která se týká aplikace nového zákona a že budeme muset zvládnout i tu situaci, která se týká staveb, které mají EIA ještě před vstupem České republiky do Evropské unie.
Musím říci, že jsme pravděpodobně jediná země v Evropské unii, která má tak rozsáhlý soubor staveb, které mají vydánu EIA ještě před vstupem do Evropské unie. Je to takový český unikát a musím říci, že se tomu každý diví, protože země, které měly staré EIA, dokázaly projekty realizovat. My jsme stát, který je realizovat nedokázal, ačkoli od té doby, kdy EIA byla vydána, uplynulo už třeba deset, dvanáct, patnáct let, a jsme v této velmi zvláštní situaci.
Jsme také v situaci země, která harmonizovala EIA jako jedna z posledních. Podařilo se to až v loňském roce, a to nám určitě neusnadňuje jednání o tom, jak postupovat u těch staveb, které mají ještě starou EIA. Mrzí mě, že předcházející vlády nekomunikovaly s Evropskou komisí, roky se tu nedělo vůbec nic, mohli jsme tu harmonizaci mít už mnohem dříve, problém se starou EIA mohl být už průběžně řešen, ale nic takového se nedělo. Začali jsme to řešit až v roce 2014 a samozřejmě, že se vypořádáme i s těmi důsledky. Ale je to škoda, je to škoda pro Českou republiku a mohli jsme dnes být mnohem dále.
Řešíme teď osud zhruba stovky stavebních projektů, které mají stanovisko EIA podle zákona z devadesátých let. Jsou to stavby, které stanovisko EIA získaly před patnácti a více lety, a stát nebyl schopen od té doby zahájit jejich výstavbu. Myslím, že to souvisí i s tím, jak bylo vedeno Ministerstvo dopravy v minulých letech. Od roku 2000 jsme měli dvanáct ministrů dopravy, a to určitě také nepřispělo k tomu, aby resort kvalitně fungoval. Vláda udělá všechny potřebné kroky pro to, aby tyto staré stavby měly platná všechna povolení, aby Evropská komise kvůli nim neblokovala čerpání finančních prostředků a aby byly realizovány tak rychle, jak to půjde. V tuto chvíli probíhají jednání s Evropskou komisí. Těch jednání se přirozeně účastním i osobně a snažíme se dosáhnout toho, aby ten proces, ať už vydání ověřovacích stanovisek, nebo vydání nových povolení EIA podle nové legislativy, byl pokud možno co nejrychlejší.
Na závěr bych se chtěl dotknout ještě několika důležitých milníků, které nás čekají v současné době a je to otázka stavební sezóny roku 2016. Jak už jsem řekl, jedním z témat, která aktivně řešíme, je otázka EIA a hospodářských dopadů vyjednávání o EIA. Pro letošní rok byl plánovaný objem prostředků na stavby, které mají problémové stanovisko EIA, celkem 7,5 miliard korun, ale z těchto staveb mají stavební povolení jen projekty za zhruba 1,3 miliard korun. Už jsem požádal ministra dopravy o podrobné vyhodnocení a rozdělení na národní a evropské zdroje a budeme samozřejmě hledat cesty, jak investiční prostředky co nejlépe využít.
Důležité také je, abychom pokročili v majetkové přípravě staveb, abychom pokročili ve výkupu pozemků, abychom měli projekty, které budou skutečně připravené k realizaci.
V loňském roce se ukázalo, že stavebnictví má velký potenciál pro rozvoj a umí reagovat skutečně dynamicky na situaci na trhu. To, co si myslím, že je důležité, abychom se tím také jako vláda aktivně zabývali, je situace na trhu práce. Pro nás je důležité, abychom měli fungující trh práce, aby tady byly odborné profese, aby tady byly způsoby, jak dostávat na český trh kvalifikované zaměstnance, případně i do určitých profesí z ciziny a i tady probíhají projekty, kde chce vláda řešit tuto otázku. Pro nás je prioritní, abychom řešili disproporci, která je dnes na trhu práce. My na jedné straně máme 100 tisíc volných pracovních míst a ještě stále máme v evidenci kolem 400 tisíc lidí bez práce. Ale pokud chybí konkrétní kvalifikovaní zaměstnanci, pokud chybí konkrétní profese, tak v okamžiku, kdy trh tyto profese potřebuje, musíme hledat šanci na to, jak tyto kvalifikované pracovníky pro český trh práce získat.
Shrnul jsem některé hlavní kroky, které v tuto chvíli vláda činí pro podporu stavebnictví. Myslím, že je zřejmé, že vláda si uvědomuje a klade na to důraz ve své politice, že stavebnictví má velký význam pro české hospodářství. Je to jeden z faktorů, který ovlivňuje hospodářský růst, který ovlivňuje zaměstnanost. Chceme pokračovat v těch krocích, které jsme zahájili. Nenecháme se odradit těmi pomalými procesy, ke kterým dneska dochází na půdě Parlamentu České republiky, a rozhodně naším cílem je, abychom během letošního roku dořešili všechny potřeby modernizace naší legislativy, všechny potřeby harmonizace, abychom dořešili EIA, abychom se mohli soustředit na zlepšení přípravy staveb a zrychlení procesu povolování staveb v naší zemi.
Chtěl bych také poděkovat všem z vás, kdo se aktivně účastníte sociálního dialogu, kolektivního vyjednávání na národní sektorové úrovni, protože si myslím, že i sociální dialog a sociální stabilita je něco, co k našemu stavebnictví jednoznačně patří.
Dámy a pánové, děkuji za vaši pozornost.
