Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vypracovalo zcela novou Cestovní mapu ČR velkých infrastruktur pro výzkum, experimentální vývoj a inovace pro léta 2016 až 2022. Vláda ČR, které byla Cestovní mapa předložena pro informaci, vzala tento materiál na vědomí na svém zasedání dne 30. září 2015. Cestovní mapa ČR zahrnuje i oblast Energetiky a Environmentálních věd.

Cestovní mapa přináší mj. strategický model pojetí agendy podpory velkých infrastruktur pro výzkum, experimentální vývoj a inovace v období nadcházejícího víceletého rámce 2016-2022. Tento model bude založen na kombinaci výdajů státního rozpočtu ČR na výzkum, vývoj a inovace (účelová podpora velkých infrastruktur pro výzkum, experimentální vývoj a inovace) s prostředky Evropských strukturálních a investičních fondů, které budou v uvedeném časovém období čerpány prostřednictvím Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV). Jedná se tak o model vzájemně komplementárního a vysoce efektivního využívání obou těchto rozpočtových zdrojů.

Cestovní mapa ČR velkých infrastruktur pro výzkum, experimentální vývoj a inovace pro léta 2016 až 2022 zahrnuje úvodní slovo ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Mgr. Kateřiny Valachové, Ph.D., strategickou část, analýzu krajiny výzkumných infrastruktur provozovaných v oblastech (1) Fyzikálních věd; (2) Energetiky; (3) Environmentálních věd; (4) Biomedicíny; (5) Společenských a humanitních věd a (6) ICT / e-infrastruktur a bližší popisy všech 58 výzkumných infrastruktur zasazených do souhrnné krajiny výzkumných infrastruktur ČR. 

Cestovní mapa byla vypracována Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy v úzké spolupráci se 6 expertními pracovními skupinami. Následně byla posouzena odborným poradním orgánem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, Radou pro velké infrastruktury pro výzkum, experimentální vývoj a inovace, a také mezinárodní hodnotící komisí složenou ze zástupců mezinárodní hodnotící komise evaluující výzkumné infrastruktury ČR roku 2014.

Aktualizace Cestovní mapy ČR velkých infrastruktur pro výzkum, experimentální vývoj a inovace pro léta 2016 až 2022 bude Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy provádět v návaznosti na nadcházející kola hodnocení výzkumných infrastruktur ČR.

Podkladem pro přípravu Cestovní mapy se staly výstupy komplexního mezinárodního hodnocení výzkumných infrastruktur ČR, které proběhlo ve 2. polovině roku 2014 na základě metodiky inspirované mj. hodnotícími procesy Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury (ESFRI). Do hodnocení byly zahrnuty všechny výzkumné infrastruktury ČR, a to zcela nezávisle na způsobu jejich dosavadního majoritního zdroje financování (tj. výdaje státního rozpočtu ČR na výzkum, vývoj a inovace nebo prostředky Evropského fondu pro regionální rozvoj) a jejich aktuální realizační fázi (tj. přípravná fáze / implementační fáze / provozní fáze / fáze postupného vyřazování z provozu).

Přílohy:

• Cestovní mapa CZ.pdf, (6,79 MB)

• Roadmap_EN.pdf, (6,81 MB)

Zdroj: MŠMT

AVÍZO Vláda prolomila limity pro těžbu hnědého uhlí na Bílině. Na lomu ČSA, který ohrožuje Horní Jiřetín, zůstávají. Co s námi bude, ptají se horníci? Dnes večer v Hyde Parku! Hosty budou: Vladimír Buřt starosta, Horní Jiřetín, Jaromír Franta,1. místopředseda, Odborový svaz pracovníků hornictví, geologie a naftového průmyslu a Gabriela Sáričková Benešová, mluvčí skupiny Severní energetická a.s.

Související článek:

Vláda prolomila limity na Bílině, na ČSA zůstaly (19.10.2015)

Počátkem října provedla Policie ČR letos druhou celorepublikovou bezpečnostní akci Blue 24 zaměřenou na kriminalitu na železnici, která se dlouhodobě potýká s krádežemi kovů. V rámci akce proto policisté společně s inspektory České inspekce životního prostředí (ČIŽP) zkontrolovali také 150 sběren kovů. Se 69 z nich bude velmi pravděpodobně zahájeno správní řízení o uložení pokuty za porušení zákona o odpadech.

K nejčastějším prohřeškům sběren patřilo neplnění evidenčních povinností, přičemž v rámci akce byly zjištěny i výkupy odpadů od fyzických osob, které je od nich zakázáno vykupovat. Šlo například o průmyslová strojní zařízení. Naopak zákaz úhrady v hotovosti při výkupu odpadů stanovený zákonem od 1. října letošního roku, sběrny dodržovaly. P

rvní letošní bezpečnostní akce Blue 24 se uskutečnila v březnu. Inspektoři České inspekce životního prostředí tehdy taktéž během jednoho dne zkontrolovali 201 sběren. Ve 103 případech zjistili porušení zákona a uložili pokuty.

PRACOVNÍ PŘÍLEŽITOST České ekologické manažerské centrum, z.s. vyhlašuje výběrové řízení na post odborného redaktora/ky měsíčníku o odpadech a druhotných surovinách „Odpadové fórum“ na hlavní pracovní poměr s termínem nástupu od 1. ledna 2016.

Životopis, motivační dopis a ukázku tří autorských článků je nutné zaslat nejpozději do 16.11.2015 do 12hod. na email nemergutova@cemc.cz. Nejlepších pět kandidátů bude do 14 dní pozváno na osobní pohovor.

Mezi hlavní aktivity CEMC patří vydávání časopisu Odpadové fórum, Wasteforum, provozování portálu Třetí ruka a ověřování environmentálních technologií EU ETV.

Další podrobnosti o pracovní pozici:

1. Název pracovní pozice: odborný redaktor/ka měsíčníku o odpadech a druhotných surovinách „Odpadové fórum“
2. Popis pracovní náplně:
   • Odborná spolupráce na tvorbě časopisu
   • Vlastní publikační činnost
   • Získávání článků a komunikace s autory
   • Redigování a příprava článků do sazby
   • Korektury
   • Spolupráce s DTP
   • Odpovědnost za inzerci
3. Tip procovního úvazku: hlavní pracovní poměr
4. Požadavky na kandidáta / kandidátku:
   • VŠ vzdělání ideálně technického směru
   • Praxe redaktora vítána
   • Znalost anglického jazyka
   • Řidičský průkaz
   • Samostatnost, flexibilita, týmový duch
5. Co firma nabízí: Práce v mladém kolektivu, flexibilní pracovní doba
6. Termín nástupu: 1. ledna 2016

Na svém výjezdním zasedání v Ústeckém kraji rozhodla Vláda České republiky o zrušení územně ekologických limitů těžby hnědého uhlí na dole Bílina. Důvodem prolomení limitů jsou především potřeby českého teplárenství a s tím spojená energetická bezpečnost země. Teplárny vítají uvolnění zásob uhlí na lomu Bílina. Podle nich by nemalou část hnědého uhlí mohl nahradit zbytkový komunální odpad. Vláda se také dnes seznámila s kvalitou ovzduší v tomto kraji.

Po řadě měsíců rozhovorů s představiteli kraje a obcí v sousedství těžebních lokalit, zástupci těžebních společností, teplárenství a ekologických organizací a po zhodnocení výsledků několika nezávislých studií přikročila Vláda České republiky k očekávané úpravě tzv. těžebních limitů, a to konkrétně jejich zrušením na dole Bílina. Bude tak možné především pro české teplárenství využít dalších 100 až 120 mil. tun uhlí.

"Jsem rád, že po letech, když byl problém těžebních limitů neustále odsouván, se této vládě podařilo udělat zásadní krok a zajistit uhlí pro české teplárenství. Byl to krok nesnadný, nicméně je bezpochyby krokem zodpovědným vzhledem k zájmu naší země a její energetické bezpečnosti v příštích desetiletích i zhruba k milionu šesti stům tisícům českých domácností, které jsou závislé na centrálních zdrojích vytápění z hnědého uhlí. Zdražení tepla až o jednu třetinu by hrozilo v případě nutnosti převést uhelné teplárny na plyn," uvedl ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek.

Jak již bylo uvedeno, uhlí z lomu Bílina je důležité především k zajištění potřeb českého teplárenství. Proto také usnesení vlády jasně ukládá, že uhlí za limity musí být primárně využito v této oblasti.

Kromě dolu Bílina diskutovala vláda rovněž o budoucnosti dolu ČSA. Otázka prolomení limitů na této lokalitě je složitější než v případě dolu Bíliny, a to především s ohledem na fakt, že prolomení limitů by v tomto případě znamenalo zásahy do lidských obydlí a vedlo by pravděpodobně ke zbourání obcí Horní Jiřetín a Černice.

"Těžební limity na dole ČSA zatím zůstávají zachovány. Sám budu mít lepší spánek, pokud se ukáže, že uhlí z této lokality nebudeme vůbec potřebovat. Závisí to zejména na rozvoji jaderné energetiky, obnovitelných zdrojů a naplňování Státní energetické koncepce. Dnes by tedy bylo neodpovědné tvrdit, že se v budoucnu skutečně bez tohoto uhlí obejdeme. Ohledně dolu ČSA proto platí, že budeme každoročně do roku 2020 vyhodnocovat plnění Státní energetické koncepce," dodal ministr Mládek.

Budoucí vlády se tak budou moci k rozhodnutí o ČSA vrátit. K usnesení byla přidána podmínka hnutí ANO, které požadovalo, aby u Bíliny byly limity vzdáleny minimálně 500 metrů od obcí. To proto, aby se nezhoršily podmínky bydlení.

Brabcova varianta mimo jiné obsahuje i to, že do příštího roku připraví program rozvoje pracovních příležitostí v Ústeckém kraji. S prolomení limitů na lomu Bílina počítaly i oba návrhy, které dnes předkládal vládě ministr průmyslu Jan Mládek.

Teplárny vítají uvolnění zásob uhlí na lomu Bílina

Dnešní rozhodnutí vlády o zpřístupnění zásob hnědého uhlí za limity na lomu Bílina pro těžbu je podle Teplárenského sdruření ČR dobrou zprávou pro 650 tisíc domácností v České republice, které využívají cenově dostupné teplo vyrobené z hnědého uhlí. Na toto rozhodnutí by měly podle sdružení navázat další kroky vlády, aby byla naplněna Státní energetická koncepce. „Je potřeba co nejrychleji nastartovat program podpory rekonstrukcí tepelných sítí, což by snížilo poptávku po uhlí. S Ministerstvem průmyslu a obchodu vedeme intenzivní debatu o podmínkách první výzvy v rámci OP PIK, která by měla být vypsána ještě v letošním roce,“ řekl Martin Hájek, ředitel Teplárenského sdružení ČR.

Možnosti dalšího významného snižování spotřeby hnědého uhlí v teplárnách určitě existují, i když ho v příštích 20 letech úplně nahradit nepůjde. Nemalou část hnědého uhlí by mohl podle Teplárenského sdružení nahradit zbytkový komunální odpad po vytřídění recyklovatelných složek, k tomu je však potřeba vytvořit legislativní a ekonomické podmínky a omezit skládkování. Určitý potenciál má také další využívání biomasy, kde by měla pokračovat rozumná provozní podpora tepla z obnovitelných zdrojů energie.

Kvalita ovzduší v Ústeckém kraji

Vláda se také dnes seznámila se zprávou o aktuální situaci a plánovaných aktivitách MŽP směřujících ke zlepšení stavu ovzduší a životního prostředí v Ústeckém kraji. Ústecký kraj totiž patří hned po Moravskoslezském kraji mezi lokality s nejproblematičtější kvalitou ovzduší v ČR.

Na překračovaných denních imisních limitech pro prachové částice PM10 a ročních imisních limitech pro benzo(a)pyren se podepisuje koncentrace průmyslu, lomů a těžební činnosti. Čistotu vzduchu ovlivňuje i rostoucí vliv dopravy a lokální topeniště.

Ústecký kraj je Ministerstvem životního prostředí tak řazen mezi zvýhodněné regiony, pokud jde o podmínky čerpání z programů jako Nová zelená úsporám. Projekty v Ústeckém regionu jsou proto bonifikovány 10% navýšením dotace.

V Ústeckém kraji jsou také opakovaně vyhlašovány výzvy na výměnu kotlů, přičemž jen v aktuální výzvě je na tento účel alokováno 162 milionů korun.

V současnosti připravuje Ministerstvo životního prostředí nové programy pro zlepšování kvality ovzduší. Podporovány jsou i ozdravné pobyty dětí.

Do Ústeckého kraje směřovaly necelé 2 miliardy z OPŽP 2007-2013 na zlepšování ovzduší a snižování emisí zejména u velkých průmyslových zdrojů, z programu Zelená úsporám putuje do Ústeckého kraje téměř 1 miliarda a další prostředky ministerstvo vyplácí z národních zdrojů SFŽP ČR, např. na již zmiňované ozdravné pobyty dětí z kraje.

Skupina europoslanců vyzvala Evropskou komisi, aby ukončila dovozní cla na čínské solární panely. Podle nich již antidumpingová a antisubvenční cla postrádají smysl, zejména pokud chce Evropská unie naplnit ambiciózní cíle týkající se obnovitelné energetiky. Výzvu podporují i odborná sdružení, včetně České fotovoltaické průmyslové asociace.

Europoslanci v dopise adresovaném Evropské komisi tvrdí, že odstranění těchto restriktivních zákazů pomůže rozvoji malých střešních solárních elektráren. „Malé střešní elektrárny jsou klíčovým prvkem nového pružného energetického trhu. Mikrozdroje umožní spotřebitelům vyrábět energii přímo v místě spotřeby. Energie ze slunce se navíc v následujících deseti letech stane celosvětově nejlevnějším zdrojem elektřiny, zatímco podle prognóz IEA ceny fosilních paliv vzrostou až o tři čtvrtiny oproti dnešním cenám,“ přibližuje budoucí vývoj na energetickém trhu ředitel Aliance pro energetickou soběstačnost Martin Sedlák.

Platnost nynějších restriktivních opatření vyprší v prosinci letošního roku. Již nyní se debatuje o jejich budoucnosti. K jejich ukončení vyzvaly evropskou komisařku pro obchod Cecilii Malmströmovou i odborné asociace. „Zrušení subvencí bude mít pozitivní dopad na celé odvětví i na ekonomiku. Solární technologie se stane dostupnější, což navýší poptávku, která je nyní uměle snižována. Dalším pozitivním dopadem bude nárůst zaměstnanosti, neboť firmy zabývající se projektováním a instalacemi malých solárních elektráren budou nabírat nové zaměstnance,“ vyjmenovává výhody Veronika Knoblochová z České fotovoltaické průmyslové asociace. 

Omezení na dovoz solárních panelů z Číny přijala Evropská unie v závěru roku 2013. Evropa tím reagovala na důkazy o nekalých obchodních praktikách a neférových pobídkách čínských importérů. Opatření bylo přijato na dva roky.

Dopis poslanců:
https://www.solarpowereurope.org/fileadmin/user_upload/documents/Media/MEP_Letter_to_Commission.pdf

Dopis asociací:

Solar_Associations_Letter_Calling_to_end_Trade_Measures_on_Chinese_Solar_Modules_and_Cells.pdf

Ministerstvo životního prostředí ve čtvrtek 22. 10. 2015 spustí další výzvu programu Nová zelená úsporám, tentokrát tzv. kontinuální. Žadatelé budou moci od 22. října 2015 podávat své žádosti průběžně až do roku 2021.

Příjem žádostí o dotace nejen na zateplení rodinných domů v programu Nová zelená úsporám začne zřejmě už příští týden ve čtvrtek. Jednou z výrazných novinek je takzvaná kontinuální výzva, kdy žadatelé o dotaci nebudou omezeni časovou lhůtou pro podávání žádostí, ale budou je moci podat kdykoli po dobu trvání programu.

Po minulé výzvě je v takzvaném zásobníku, který čeká na financování, 216 žádostí za více než 55 milionů korun. Žádosti budou ve čtvrtek postoupeny ke kontrole s vyhlášením kontinuální výzvy, uvedla mluvčí ministerstva životního prostředí Petra  Roubíčková. Novinky v programu zveřejní ministerstvo ve středu.

Dotace by podle neoficiálních informací mohly jít na malé střešní solární elektrárny pro rodinné domy. Propojit se mají i s dotacemi na výměnu starých kotlů na pevná paliva za ekologičtější zdroj, jak už ministerstvo dříve avizovalo.

Výzva k podávání žádostí o poskytnutí podpory pro vlastníky bytových domů na opatření ke snižování energetické náročnosti stávajících bytových domů, výměnu neekologických zdrojů tepla na vytápění a na instalaci solárních termických systémů bude otevřena do konce října 2015.

Tiskové konferenci za účasti ministra životního prostředí Richarda Brabce se bude konat ve středu 21. října od 9.30 hod. v Poslanecké sněmovně PČR. Ministr Brabec společně s ředitelem Státního fondu životního prostředí Petrem Valdmanem a náměstkem MŽP Janem Křížem současně představí novinky v programu, které se týkají především rozšíření možností zdrojů, na které lze získat dotace.

Zdroj: ČTK/MŽP (aktualizace: 19.10.2015)

Některé realitní kanceláře stále porušují zákon. V inzerátech totiž neinformují o energetické náročnosti budov, které nabízejí k prodeji nebo k pronájmu. Jen od července, kdy se zpřísnila pravidla pro zveřejňování energetických štítků, už inspektoři rozdali pokuty za více než 80 tisíc korun. Agentury se ale brání tím, že energetické průkazy jim nedodávají majitelé nemovitostí. „Od července tohoto roku, kdy platí zpřísnění povinnosti, provedla Státní energetická inspekce celkem 38 kontrol. Ve 29 případech potom zjistila porušení,“ řekl její ústřední ředitel Pavel Gebauer. Realitním kancelářím přitom hrozí sankce až 100 tisíc korun. Majitelům nemovitostí pak dvojnásobek.

Nenechte si ujít semináře k novele zákona o hospodaření energií. Seminář je určen zejména pro zástupce realitních kanceláří a firem. Přednáší představitelé Státní energetická inspekce a Asociace energetických specialistů. Více ZDE

Zdroj: ČRo

AVÍZO Nejen uhlí, ale i zlato nebo uran. Co bude se zásobami pod zemí za stovky miliard? Hosty Otázek Václava Moravce budou v neděli ministr životního prostředí Richard Brabec a předsedkyně Strany zelených Jana Drápalová. Hovořit se bude na téma ochrany krajiny, těžebních limitů a o boji se suchem. Následně AKTA OVM s generálním ředitelem Danielem Szórádem na téma, jak dnes hospodaří Lesy ČR.

Komise ve středu schválila nový pracovní program na období 2016–2017, jehož prostřednictvím v rámci programu EU pro financování výzkumu a inovací Horizont 2020 investuje v příštích dvou letech do výzkumu a inovací téměř 16 miliard eur.

Program podpoří řadu průřezových iniciativ jako například modernizaci evropského výrobního průmyslu (1 miliarda eur), průmysl 2020 a oběhové hospodářství (670 milionů eur) s cílem vybudovat silnou a udržitelnou ekonomiku nebo inteligentní a udržitelná města (232 milionů eur), která by tak mohla lépe integrovat environmentální, dopravní, energetické a digitální sítě.

Kromě toho bude uvolněno nejméně 8 milionů eur na výzkum bezpečnosti vnějších hranic EU s cílem odhalit obchodování s lidmi a převaděčství a zabránit jim, 27 milionů eur na nové technologie k předcházení trestným a teroristickým činům nebo 15 milionů eur na výzkum vzniku a dopadů migračních toků v Evropě. Nový pracovní program také pomůže dále rozvíjet úspěšné výsledky zdravotnického výzkumu, například přelomových poznatků výzkumu věnovaného Ebole a již dříve podpořeného z programu Horizont 2020, či navázat na klíčový průlom ve výzkumu škůdce olivovníků Xylella fastidiosa, na nějž bude vyčleněno 5 milionů eur.

Nový pracovní program má také za úkol zlepši efektivitu financování z Horizontu 2020. Zajistí, aby inovativní společnosti měly kromě více než 740 milionů eur určených na podporu výzkumu a inovací v téměř 2 000 malých a středních podnicích k dispozici více finančních prostředků díky novým možnostem využití financování z Evropského fondu pro strategické investice (EFSI).

Program financování výzkumu a inovací Evropské unie Horizont 2020 byl spuštěn 1. ledna 2014. Během sedmi let bude do výzkumných a inovačních projektů na podporu ekonomické konkurenceschopnosti Evropy i posunutí hranic lidského poznání investováno 77 miliard eur. Rozpočet EU na výzkum je určen zejména ke zlepšování běžného života v oblastech, jako je zdraví, životní prostředí, doprava, potraviny a energie. Výzkumná partnerství s farmaceutickým, leteckým, automobilovým a elektronickým průmyslem rovněž povzbuzují soukromé investice na podporu budoucího růstu a vytváření vysoce kvalifikovaných pracovních míst.

Tým Pavla Izáka z Ústavu chemických procesů AV v pražském Suchdole vymyslel, jak z kouřících továrních komínů efektivně zachytávat nebezpečné zplodiny. Pro tuzemský průmysl by se tak jednalo o převratný vynález, musí ho ale někdo zaplatit.

„Je to poměrně jednoduchá technologie, kterou je potřeba už jen odzkoušet a - když se potvrdí naše předpoklady - uvést na trh. Jenže my se tady dva roky handrkujeme, kdo to zaplatí, a mezitím Američané nebo Číňané náš patent obejdou, výrobkem obsadí celosvětový trh a váhající české firmy, které dnes čekají na dotace, přijdou o miliardy,“ stěžuje si Izák. Teprve nyní právě díky projektu Strategie AV21 získal necelého půl milionu korun na laboratorní zkoušky.

Jeho vynález spočívá v jednoduché chemické reakci. Oxid siřičitý, ale i další agresivní látky, jako je sulfan, amoniak či kyselina chlorovodíková, jsou ve vodě mnohem více rozpustné než vzduch.

Na to, aby tyto látky Izák odfiltroval, použije běžně dostupnou několikavrstvou membránu. Nebezpečné plyny s větší rozpustností ve vodě projdou skrze tenký vodní film a vzduch, který naopak příliš neprochází, tak bude o mnoho čistší. Zmíněná membrána se již používá k odsolování mořské vody, vyrábí se po kilometrech čtverečních, a proto je levná.

„Podle předběžných výpočtů lze naší metodou třeba u tepelných elektráren spalujících severočeské hnědé uhlí snížit koncentraci oxidu siřičitého z dnešních 2700 miligramů na metr krychlový až na 1500 miligramů. Takové množství pro české spalovny nařizuje evropská norma, která začne platit od roku 2018,“ vypočítává Izák.

Pro tuzemský průmysl by se tak jednalo o převratný vynález. Musí ho ale někdo zaplatit.

Zdroj: iDNES.cz (Revoluční vynálezy se českým vědcům nedaří prodat, ukázala analýza)

Díky projektu Copernicus mohou zájemci z řad výzkumné veřejnosti zdarma získávat data z dálkového satelitního pozorování Země. Program COPERNICIUS (ANJ), dříve GMES, je evropský program pro monitorování životního prostředí a bezpečnost a jejich situaci v ČR. Autoři jsou přesvědčeni, že data mohou najít své uplatnění v mnoha projektech, na nichž čeští vědci pracují. Příručku připravila Lenka Hladíková z České informační agentury životního prostředí (CENIA).

Dokument ke stažení:

Copernicus_fact_sheet_ver2-pdf.pdf

Cílem debaty je informovat o novém návrhu na štítky pro označování energetické účinnosti a jeho dopadu na výrobce, maloobchodníky a spotřebitele. Diskuze se bude odvíjet od těchto otázek:  Jaké výhody bude mít návrh "aktualizace" štítkování elektrických spotřebičů pro cílové zákazníky? Co čeká v souvislosti s novým návrhem maloobchodníky a výrobce v ČR? Co bude přijetí návrhu znamenat v praxi? Jak by měla být vedena informační kampaň pro spotřebitele?

Štítky, které uvádějí spotřebu energie, byly zavedeny před dvaceti lety a jejich úspěch byl a i nadále zůstává jednou z motivací pro vývoj účinnějších výrobků. S technickou inovací a posunem většiny spotřebičů směrem k "nejúčinnější" energetické kategorii, včetně využívání prémiových označení typu A+, však informační hodnota na štítcích klesala. Komise proto ve svém letním energetickém balíčku navrhla "aktualizaci" škály energetické účinnosti, která umožní návrat původního rozsahu energetických štítků se stupnicí A až G. Tento systém by měl být pro spotřebitele návratem k transparentnosti označování energetické účinnosti. Spotřebitelé tak budou mít při nákupu přístrojů jasnější informace o tom, které jsou energeticky nejúčinnější, čímž se sníží spotřeba energie. Celkově se předpokládá, že nové štítkování přinese společně se stávajícími úspory 480 EUR ročně pro každou evropskou domácnost.

Zároveň je "letní legislativní balíček" Evropské komise důležitým krokem pro implementaci strategie Energetická unie a naplňuje tak jednu z politických priorit Junckerovy agendy. Energetická účinnost snižuje emise, přináší spotřebitelům úspory a snižuje závislost EU na dovozu fosilních paliv.

Debata na téma Energetické štítky: Návrat ke stupnici A-G proběhne již 20. října 2015 16,00–18,00hod v Praze v Evropském důmě (Jungmannova 24, Praha 1). V případě zájmu o účast je nutné se registrujte do 16. října 2015 emailem na prague@cebre.cz.

Diskusi zahájí Jan Michal, vedoucí Zastoupení Evropské komise v ČR. Poté své prezentace přednesou následující řečníci:

• Michaela Mlíčková-Jelínková, Zastoupení Evropské komise v České republice

• Hana Schvarczová, vedoucí oddělení Hospodaření s energií, Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

• Radek Hacaperka, generální ředitel, Sdružení evropských výrobců domácích spotřebičů CECED CZ

• Juraj Krivošík, ředitel, SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie, o.p.s. a člen Energetické sekce, Hospodářská  komora České republiky

Debata je organizována Hospodářskou komorou ČR ve spolupráci s CEBRE – Českou podnikatelskou reprezentací při EU.

Dokument ke stažení:

Pozvánka

Státní orgány netuší, kam se poděly desítky tisíc tun nebezpečného odpadu. Zmizely postupně z evidence. Podniky, které je vyprodukovaly, jsou ale papírově z obliga. Předaly je nějaké ze stovek odpadových firem. Jenže ta je obratem měla předat další a ta zase další firmě, až se po často jedovatých látkách slehla zem. Podle ředitele ČIŽP Erika Geusse se buď jedná o závažnou nelegální činnost na úkor životního prostředí, nebo o obří daňové podvody. „Velmi by pomohlo, kdyby nebylo možné se nebezpečného odpadu zbavit prostě tak, že ho někomu naložíte na avii. I u nebezpečných odpadů by se měl zavést systém podobný výkupnám kovů v tom smyslu, že podnikání s nimi se omezí,“ míní šéf zelené inspekce. Podle něj už velké odpadové firmy začínají zjišťovat, že jim provozovatelé mobilních zařízení křiví trh, protože nabízejí „papírovou“ likvidaci odpadu za ceny, za něž nelze odpad reálně a legálně zlikvidovat. Více ZDE

Zdroj: Novinky.cz

AUDIO Ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová se obává, že Česko nedočerpá desítky milionů korun. Jsou tyto obavy na místě? Proč jsou podle ní její vládní kolegové při čerpání liknaví? Hostem Heleny Šulcové v pořadu Dvacet minut Radiořurnálu bude dnes ministryně Karla Šlechtová. Podotýkáme, že do působnosti Ministerstva pro místní rozvoj patří i zákon o veřejných zakázkách nebo stavební zákon.

Souivisející:

Reakce NKÚ na lež ministryně Šlechtové (NKÚ, 16.10.2015)

Zdroj: ČRo

Foto: Filip Jandourek

Český výzkum a vývoj zaznamenal dynamický nárůst. Výdaje na tuto oblast dosáhly v loňském roce 85,1 miliard. To je meziročně o téměř 10 % víc. Intenzita výzkumu a vývoje, tj. podíl těchto výdajů na HDP, byla nad průměrem zemí EU a poprvé dosáhla hranice 2 %. Regionálně je nejúspěšnější Jihomoravský kraj. Nejvíce peněz dávají na výzkum a vývoj podniky. Ve vládním sektoru směřují výdaje především do oblasti přírodních věd a na vysokých školách se výzkum a vývoj orientuje nejvíce na technické vědy.

V roce 2014 vzrostly v České republice výdaje za výzkum a vývoj meziročně o 7,3 miliard korun. Z domácích veřejných zdrojů směřovalo na výzkum a vývoj 28 miliard. Stát vynaložil 2,3 % ze svého rozpočtu, resp. 0,7 % ve vztahu k HDP. Jedná se o historicky nejvyšší hodnoty. „V letech 2011 a 2012 byly hlavním důvodem pro výrazný nárůst celkových výdajů na výzkum a vývoj především příjmy ze strukturálních fondů EU, z nichž byla budována mnohamiliardová výzkumná centra. V posledních dvou letech se k nim přidaly zdroje soukromé, a to zejména zásluhou v tuzemsku působících firem pod zahraniční kontrolou,“ uvedla Iva Ritschelová, předsedkyně ČSÚ. V letech 2012 až 2014 se u nás evropské peníze podílely na financování výzkumu a vývoje z 15 %.

Soukromé podniky, vysoké školy, veřejné výzkumné instituce a další subjekty spotřebovaly v posledních deseti letech za provedený výzkum a vývoj téměř 600 miliard korun. „Podniky investovaly v posledních třech letech dvakrát více finančních prostředků než vysoké školy a třikrát více než veřejné výzkumné instituce,“ sdělil Martin Mana, ředitel odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ.

Nejvíce peněz dávají na výzkum a vývoj podniky působící v odvětvích zpracovatelského průmyslu, především v oblasti automobilového průmyslu a ve strojírenství. Více se začíná investovat i v oblasti poskytování ICT služeb a programování, biotechnologií či nanotechnologií. Ve vládním sektoru směřují výdaje především do oblasti přírodních věd, což je doména pracovišť Akademie věd ČR. Na vysokých školách se výzkum a vývoj orientuje nejvíce na technické vědy.

Z hlediska výdajů na výzkum a vývoj si nejlépe stojí Jihomoravský kraj s více než 3,5% podílem na HDP. Žádný jiný kraj zatím nepřekročil hranici 3 %. „O Brnu se čím dál častěji hovoří jako o metropoli české vědy. Čilý ruch probíhá v tomto městě jak ve sféře veřejného, tak soukromého výzkumu a vývoje. Celkové výdaje na výzkum a vývoj v Brně vzrostly na 15,6 miliard v loňském roce, což je jednou tolik než v roce 2010,“ řekl Marek Štampach z ČSÚ. V absolutních číslech je Praha stále dominantní, ovšem dynamika vývoje je vyšší v Jihomoravském kraji. Za posledních pět let tam investice rostly rychleji než v hlavním městě či ve středních Čechách.

Dokument ke stažení:

Prezentace z tiskové konference ČSÚ

Čtěte také:

Revoluční vynálezy se českým vědcům nedaří prodat, ukázala analýza (idnes, 16.10.2015)