Více času na podstatné
|
|
APROCHEM |
číslo příspěvku |
| 9,00 | Úvodní vystoupení Ing. Jiří Študent, CEMC |
|
| 9,30 | Nové kapacity Evropské unie v CBRN oblasti Kociánová Silvie, plk. Ing. Miroslav Lukeš, Pálková Barbora, Šindlerová Barbora, MV - GŘ HZS Příspěvek představí Mechanismus civilní ochrany Unie a způsob jeho fungování v oblasti koordinace reakce Evropské unie na nejrůznější katastrofy (rozsáhlé požáry, povodně, zemětřesení, hurikány, průmyslové havárie apod.) s důrazem na nově vytvářené kapacity v CBRN oblasti. Pozornost bude věnována i zkušenostem Hasičského záchranného sboru ČR s řešením různých rozsáhlých mimořádných událostí. |
200 |
| 10,00 | Pracovní rizika v zemědělství, jejich prevence a nemoci z povolání MUDr. Michael Vít, PhD, Doc. MUDr. Pavel Urban, CSc. Resort zemědělství nepředstavuje zásadní zaměstnaneckou kapacitu. Dle ČSÚ pracovalo v posledních letech cca 150 000 pracovníků (což představuje cca 2,9% všech pracujících v ČR) v tomto resortu, a to v oblastech dle CZ NACE: A 01 Rostlinná a živočišná výroba, myslivost a související činnosti, A 02 Lesnictví a těžba dřeva, A 03 Rybolov a akvakultura Pracovní podmínky v resortu zemědělství jsou velmi rozmanité. Jaká pracovní rizika jsou v zemědělství? V rámci rostlinné výroby se převážně jedná o: fyzikální faktory (hluk, vibrace, tuhý aerosol), chemické faktory (pesticidy, herbicidy, rodenticidy, PHM, hnojiva apod.), bio-logické faktory (bakterie, plísně, viry), fyzická zátěž, makro a mikroklimatické podmínky. Dle poznatků SZÚ cca 15% registrovaných přípravků na ochranu rostlin v ČR (dále POR) je klasifikováno z hlediska CMR a třetina POR má senzibilizující účinky. V rámci živočišná výroby to jsou: fyzikální faktory (hluk, vibrace, tuhý aerosol), chemické faktory (amoniak, veterinární léčiva, desinfekční prostředky), biologické faktory (bakterie, plísně, viry), fyzická zátěž, makro a mikroklimatické podmínky, UV záření Velmi nepříznivou roli sehrává pracovní úrazovost. Pracovní úrazovost v zemědělství je dlou-hodobě vysoká. Četnost vzniku pracovních úrazů (tj. počet úrazů na 100 pojištěnců) se pohy-buje za poslední období ve výši cca 2,9 %. Tato hodnota je v průměru dvojnásobně vyšší, než je průměrná hodnota za všechna odvětví ekonomických činností v České republice. Obdobná data jsou publikována v USA, kde v zemědělství v roce 2005 pracovalo cca 1,9% všech pracu-jících a smrtelná úrazovost představovala 2,23 smrtelných úrazů na 10 000 pracovníků, v ostatním průmyslu byla smrtelná pracovní úrazovost 0,39/10 000 pracovníků. V živočišné výrobě se nejvíce jedná o úrazy způsobené při zacházení a manipulaci se zvířaty a při strojním dojení. V rostlinné výrobě vzniká nejvíce pracovních úrazů při obsluze mechanizačních pro-středků pro dopravu, dále strojů pro manipulaci s materiálem a strojů pro sklizeň pícnin, skliz-ňových strojů pro okopaniny a obiloviny. Jaké nemoci z povolání se vyskytují u pracovníků v zemědělství. V UK v letech 2002 – 2008 bylo diagnostikováno v zemědělství cca 2% NzP ze celkového počtu všech NzP. SRR (stan-dardní incidenční ratio byl u MSD 2,3 (95% CI 1,6-3,3), exogenní alergické alveolitidy 32 (95% CI 19-51), astma bronchiální 1,9 (95% CI 1,2-3,0), rakovina kůže 7,9 (95% CI 5,8-10,9). Zemědělští pracovníci ve Velké Británii mají vyšší výskyt muskuloskeletální onemocnění, alergických alveolitid, astmatu a nádorů kůže ve srovnání s ostatními sektory dohromady. Da-ta poskytují silný důkaz zvýšené incidence nádorů kůže v zemědělských pracovnících ve Vel-ké Británii. V UK, USA, Finsku i Švédsku se poukazuje na vyšší výskyt CHOPNu u zeměděl-ských pracovníků. Z hlediska ekonomických nákladů (přímé a nepřímé náklady při nemoci z povolání) představu-je kompenzace nákladů na NZP vyšší hodnoty než kompenzace pracovních úrazů. Finští auto-ři uvádějí, že kompenzace jedné NzP v zemědělství představuje cca 6 640 Euro, kompenzace jednoho pracovního úrazu 1 340 Euro. Výše publikovaná data nás vedla k analýze výskytu nemocí z povolání v resortu zemědělství a následně i analýza prací v zemědělství z hlediska kategorizace fyzikálních, chemických i bio-logických faktorů. |
201 |
| 10,30 | Přestávka | |
| 11,00 | Je vždy výbuch detonace? Mgr. Petr Nakládal Přednáška včetně praktických ukázek bude věnována problému klasifikace výbuchů včetně vysvětlení rozdílu mezi exposivním hořením a detonací. Dále bude vysvětleny pojmy z teorie výbušnin včetně jejich fyzikálních vlastností. Prezentovány budou i příklady z minulosti, kdy nevhodnou manipulací nebo smícháním zdánlivě neškodných chemikálií došlo k jejich výbuchu. |
202 |
| 11,30 | Havárie na vodách z pozice ČIŽP Ing. Lukáš Kůs, ČIŽP Česká inspekce životního prostředí je jednou z organizací, která má dlouholeté praktické zkušenosti z oblasti řešení havárií na vodách. Tyto zkušenosti vycházejí z kompetencí ČIŽP, který jsou jí dány v tomto konkrétním případě zákonem o vodách, případně zákonem o prevenci závažných havárií. Uvedený zákonný rámec je Českou inspekcí životního prostředí naplňován dle jejích personálních a materiálních možností, a to zejména s ohledem na její klíčovou pozici v oblasti ochrany vod, a to roli kontrolního orgánu s kompetencí k ukládání sankcí. |
203 |
| 12,30 | Jaká ponaučení přinesla havárie na řece Bečvě? Prof. RNDr. Ivan Holoubek, CSc. RECETOX / CzechGlobe, Ing. Stanislav Pernický Český rybářský svaz, místní organizace Hustopeče nad Bečvou, z. s., Prof. Ing. Blahoslav Maršálek, CSc. Botanický ústav AV ČR/RECETOX, Prof. Jakub Hruška, Ph.D. CzechGlobe/ČGS Přestože havárie na řece Bečvě se odehrála už v roce 2020, není dosud uspokojivě dořešena ani po věcné a ani po právní stránce. K odhalení příčiny havárie především schází přímé důkazy. Pověřený soudní znalec se ve svých závěrech pro policii opírá o výsledek zkoušky proudění v Bečvě, řadu nepřímých důkazů a o stav technologie ČOV v obviněné firmě. Tato přednáška oponuje způsobu dokazování a tudíž i přijatým závěrům. Z pohledu rizikového managementu je zřejmé, že systémy prevence, zvládání a šetření havárií na vodních tocích mají velké rezervy. Před námi stojí celá řada výzev, tj. jakým systémovým opatřením podobnému průběhu šetření událostí zabránit, a to nejen na řece Bečvě, ale i na ostatních vodních tocích, aby příště nechyběly přímé důkazy o vině či nevině. |
204 |
| 13,30 | Přestávka: oběd | |
| dle lokality | Exkurze - odjezd autobusů od hotelu Amande:
|
|
| 19,00 | Společenský večer |
Program APROCHEM: Čtvrtek 22. 9. 2022 |
   |
| APROCHEM | číslo příspěvku | |
| 9,00 | Návrh metodiky pro inovaci přístupu k vyšetřování havárií Ing. Pavel Dobeš, Ph.D, Ing. Petr Novotný, Ph.D., Ing. Barbora Martiníková, Ph.D., VŠB, LabR!SK |
205 |
| 9,30 | Je možné se z havárií poučit? Petr Trávníček, Luboš Kotek, Eva Pavlíková, Mendelova univerzita v Brně; Zuzana Machátová, Ministerstvo životního prostředí V průmyslu dochází k haváriím, které mají společné znaky s haváriemi, které již nastaly v minulosti. Přirozeně si poté člověk klade otázku „Proč jsme se z minulých havárií nepoučili?“, vzápětí následují otázky „A je možné se z havárií vůbec poučit? Pokud ano, tak jak?“. V Evropské Unii, v USA a dalších zemích je této otázce věnována poměrně značná pozornost. Ukazuje se, že společnosti, které zavedly účinný systém pro sledování incidentů, jejich vyšetřování a implementaci opatření, se daří počet incidentů snižovat (incidentem budeme v příspěvku rozumět nežádoucí událost, která vedla k poškození zdraví, životního prostředí, nebo majetku, případně měla potenciál k tomuto poškození). O těchto společnostech poté můžeme říci, že se učí z incidentů. Cílem příspěvku je představit čtenáři způsob, jak se může podnik z incidentů učit. K tomu bude využit zjednodušený model pro proces učení z incidentů, jehož fáze budou popsány. |
206 |
| 10,00 | Audit stárnutí v průmyslovém podniku - praktické zkušenosti Ing. Luboš Kotek, Ph.D., Ing. Bára Juráňová - Vysoké učení technické v Brně; doc. Ing. Petr Trávníček, Ph.D. - Mendelova univerzita v Brně Příspěvek se zabývá problematikou stárnutí, která je akcentována u podniků spadající pod legislativu Seveso (zákon o prevenci závažných havárií). V článku budou porovnány vybrané evropské metody a zkušenosti s praktickou aplikací auditu v průmyslovém podniku. |
207 |
| 10,30 | Přestávka | |
| 11,00 | Využití Bayesovských sítí v posuzování rizik závažných havárií Petr Trávníček, Mendelova univerzita v Brně; Luboš Kotek, Vysoké učení technické v Brně Práce prezentuje možné využití Bayesovských sítí (BN) v rámci posuzování rizik závažných havárií. Cílem příspěvku je demonstrovat vlastnosti BN a poukázat na výhody a nevýhody využití tohoto nástroje. Za tímto účelem byla provedena případová studie. V rámci případové studie byl nejdříve definován posuzovaný systém, včetně iniciační události, která by mohla vést k havarijním scénářům. Tato situace byla analyzována nejdříve pomocí konvenční techniky, konkrétně analýzy stromu událostí (ETA). Následně byla provedena konverze ETA do BN a byly posuzovány další možnosti, jak zahrnout do analýzy další faktory, které mohou ovlivnit výsledek a jakým způsobem využít explicitní vlastnosti BN pro věrohodnější proces posuzování rizik. V závěru jsou shrnuty výhody a nevýhody BN. |
208 |
| 11,30 | Řízení rizik vybraných prvků kritické dopravní infrastruktury Doc. RNDr. Danuše Procházková, CSc.,DrSc., RNDr. Jan Procházka, Ph.D., Ing. Jana Victoria Martincová, Ph.D., VUT v Brně, Ing. Tomáš Kertis, Ph.D. Na základě aplikace metod inženýrských disciplín zabývajících se riziky (scénáře, případové studie, What, If, kontrolní seznamy, diagramy rybí kosti, systémy pro podporu rozhodování, matice odpovědnosti, skórování apod.) na data: 283 selhání mostů ve světě od r. 1297; 965 selhání tunelů na pozemních komunikacích a 53 případových studií ve světě od počátku 19. století; 2511 selhání kritických objektů na pozemních komunikacích (nádraží, křižovatky, obtížná místa komunikací) ve světě od roku 1815 (u železničních stanic vyhodnoceno 1125 selhání); 1917 leteckých nehod civilních letadel ve světě od roku 1909; a 31 selhání řídících systémů dopravy ve světě od roku 2006, byly zjištěny příčiny havárií i selhání sledovaných kritických prvků dopravní infrastruktury.Analýzou příčin havárií a selhání byly stanoveny zásady, které je třeba dodržovat při projektování mostů na základě současných znalostí a požadavků novely ISO 9000 z roku 2016. Jde o aplikaci zásad platných dle současného poznání pro řízení rizik při: projektování (risk-based design) a provozu (risk based operation). Protože sledované kritické prvky dopravní infrastruktury jsou složité systémy (soubor otevřených a vzájemně propojených systémů), které mají povahu socio-kyber-fyzickou, tak byly zváženy i organizační havárie. Jelikož příčiny organizačních havárií tkví v systému řízení, tak byl zvážen systém řízení aplikovaný v EU (TQM – Total Quality Management) a princip odpovědností, který je běžný v Evropě (tj. odpovědnost za bezpečnost kritického prvku dopravní infrastruktury má vlastník (provozovatel) i veřejná správa, která má povinnost dohledu ve veřejném zájmu. Na základě požadavků strategického řízení a systému řízení v EU je sestaven generický model pro řízení bezpečnosti sledovaných prvků dopravní kritické infrastruktury. Protože jeho aplikace v praxi je ve všech aspektech náročné, tak musí být zavedeno legislativou, proto bylo provedeno srovnání nároků české legislativy na řízení bezpečnosti sledovaných prvků dopravní kritické infrastruktury s generickým modelem pro zajištění integrální bezpečnosti. Výzkum ukázal, že příčinou rizik, která vedou k selhání sledovaných prvků kritické dopravní infrastruktury jsou: nedostatky v řízení objektů a jejich procesů; vnitřní zdroje rizik objektu či procesu spojené s jeho stavbou, konstrukcí, zařízeními a provozem; nedostatky v oblasti personální (nedostatečná podpora a motivace kritického personálu); nedostatečné finance na provoz, speciálně na údržbu; vnější zdroje rizik objektu či procesu technického díla spojené s živelními pohromami či zdroji havárií v okolí; vnější zdroje rizik objektu či procesu spojené s chováním veřejné správy, konkurencí, trhem apod.; útoky na objekt či proces; kybernetické zdroje rizik spojené se sítěmi spojenými s objektem či procesem; válka; a nedostatečný dozor veřejné správy. Kurzívou vyznačené oblasti nepatří do problematiky havarijních plánů (vnitřních i vnějších), krizových plánů a plánů krizové připravenosti. Plán řízení rizik řeší všechny oblasti, protože bezpečnost je základním znakem kvality, kterou vyžaduje typ řízení TQM (Total Quality Management), který platí v Evropské unii. |
209 |
| 12,30 | Místní samosprávy a spolupráce s podnikatelským sektorem (poučení pro nastupující období klimatické změny a období zanikající světové monopolarity) Václav Novotný, TTTrans, s.r.o., Ing. Mgr. Bohuslav Pernica, Ph.D., Ústav správních a sociálních věd, Fakulta ekonomicko-správní, Univerzita Pardubice Česká republika zajišťuje svou bezpečnost kolektivně jako člen Severoatlantické aliance a Evropské unie. V logice bezpečnostního federalismu však primární odpovědnost nese centrální vláda, která do zajišťování vnitřní bezpečnosti zapojuje krajské a místní samosprávy, občanský sektor a podnikatelské subjekty. Takto je na úrovni místních samospráv organizována z dobrovolníků nevojenská milice (občanský sektor) v podobě jednotek požární ochrany (JPO V) a integrovaný záchranný systém organizovaný krajskými ředitelstvími Hasičského záchranného sboru ČR může do krizového plánování zapojit schopnosti a kapacity podnikatelů. Tu samou možnost má i starosta obce, pokud nechce jako volený zástupce občanů spoléhat na stát. Příspěvek shrnuje poznatky o připravenosti obce Nechanice na krizové situace spojené s izolací obce od okolí a možnostech partnerství místní samosprávy s místními podnikateli získané případovou studií. |
210 |
| 13,00 | Parkoviště jako zdroj nebezpečně vysokých teplot RNDr. Ing. Jaroslav Rožnovský, Mendelova univerzita Aktuálním tématem v dlouhodobém režimu, ale také ve dnech vysokými teplotami vzduchu je tepelný ostrov měst. Jedním z významných zdrojů zvyšování teploty vzduchu jsou plošná parkoviště. Díky jejich radiačnímu režimu dochází v jejich prostoru k podstatě vyšším teplotám vzduchu než v jejich okolí. Více hodin parkující auta se stávají nebezpečím pro ponechané osoby a zvířata |
211 |
| 13,30 | Zakončení konference Ing. Jiří Študent, CEMC Oběd |
TVIP: VÝVĚSKY |
  |
| číslo příspěvku | |
| Odstranění iontů kovů z vodných roztoků pomocí ultrafiltrace s využitím organického polymeru Ing. et Ing. Anna Černá, Ing. Pavel Kůs, Ph.D., Mgr. Semen Gogulin, Ing. Sára Doubravská, Centrum výzkumu Řež Ultrafiltrace patří k široce používaným membránovým procesům v celé řadě odvětví od úpravy pitné a odpadní vody po průmysl za účelem recyklace toku nebo přidání hodnoty pozdějším produktům. V jaderném výzkumu a energetice je ultrafiltrace využívána k odstranění aktinoidů v koloidní či pseudokoloidní formě z odpadních vod. Cílem studie bylo zjistit možné využití ultrafiltrace k odstranění rozpuštěných kovů z roztoku s využitím polyakrylové kyseliny jako organického polymeru. |
140 |
| Hodnocení rizik nakládání s textilním odpadem Ing. Vanesa Šindlerová, Ing. Zuzana Balgová, Ph.D., Ing. et Ing. Kristýna Hrabová, Ph.D., Ústav soudního inženýrství, Vysoké učení technické v Brně Odpadní textil je jedním z nejproblematičtějších odpadů na světě. Jeho množství neustále roste a tím i jeho vliv na životní prostředí. Ročně vyprodukuje každý občan ČR průměrně 10 kg textilního odpadu, z toho je znovu využito méně než 10%. Samotná recyklace textilního odpadu zmírňuje negativní dopady na životní prostředí. Z tohoto důvodu je potřeba přijmout opatření, která jsou součástí strategie EU pro udržitelné a oběhové textilie. Cíle v oblasti ochrany životního prostředí jsou stanoveny ve všech fázích procesu, počínaje výrobou, recyklací konče. Článek se zabývá environmentálními riziky vyplývajícími z nakládání s textilním odpadem. |
141 |