Více času na podstatné

 


ODPADOVÉ FÓRUM - KVĚTEN

 


 

Sběr a svoz odpadů

V rozsáhlé polemice radí jak Ministerstvo životního prostředí tak odborné svazy a instituce obcím, jak se konkrétně připravit na rok 2024. České bariéry pro cirkulární ekonomiku popsala ředitelka Institutu Cirkulární ekonomiky Soňa Jonášová. Paní ředitelka považuje za důležité, aby v následujícím roce vznikla koncepce, která bude protínat nejen životní prostředí, rozvoj průmyslu a obchodu nebo zemědělství, ale zahrne i ostatní sektory a nastíní i nástroje včetně fiskálních. Podle generálního ředitele SUEZ Využití zdrojů a.s. Zdenka Horsáka je potřeba změnit systém třídění odpadů, který je čtyřicet let starý a neodpovídá současnému složení odpadů ani potřebě jejich materiálního a energetického využití. Nad financováním technologických změn v odpadovém hospodářství v souvislosti s omezováním skládkování se zamýšlí Jaroslav Vodáček z EY. V novém čísle nechybí výsledky rozsáhlého průzkumu mezi obcemi na téma odpadové hospodářství ani příklady a odborné články s cílem pomoci obcím snížit produkované množství odpadů. V příštím čísle se budeme věnovat energickému využívání odpadů. Anotace čísla ZDE

 

 

 

PŘEDPLATNÉ / INZERCE / VÍCE O ČASOPISU

 


REKLAMA

 

 

 

 


DOPORUČUJEME

 

  

 

 


KALENDÁŘ AKCÍ

  ZAŘADIT AKCI
Květen    
22.5. Zálohujme? Inspirace a zkušenosti se zálohovými systémy ze zahraničí
22.5. Práce s programem EVI 8 pro pokročilé na PC
23.5. Nakládání s odpady v roce 2018 z pohledu legislativy a praxe a jak být vždy o krok napřed
Opakování: 24.5.2018, 06.6.2018, 07.6.2018, 12.6.2018
23.-25.5.

Sanační technologie XXI

23.-24.5. Česko-polská konference „Výzvy v nakládání s komunálními odpady”
28.5.

Bioplyn a legislativa 2018

28.-31. 5. Pitná voda 2018
29.5. VODNÍ DÍLA - PRAXE A VÝHLED 2018 - PRAHA 2. TERMÍN
29.5. Práce s modulem OLPNO na PC Elektronické ohlašování přepravy nebezpečných odpadů z EVI 8 a SKLAD Odpadů 8 do ISPOP
29.5. Práce s programem EVI 8 pro pokročilé
Opakování: 30.5.2018,31.5.2018, 20.11.2018, 21.11.2018
31.5. PODNIKOVÁ EKOLOGIE pro začátečníky
31.5.-2.6. 22. mezinárodní konference "Životní prostředí a úpravnictví" a workshop "Odpady: Zdroje kritických surovin"
Červen    
5.6. Práce s programem EVI 8 pro provozovatele zařízení určených k ekologické likvidaci autovraků
Opakování: 6.6.
13.-14.6.

Odpady a obce 2018

19.-21.6. Legislativa ochrany životního prostředí v praxi se zaměřením na aktuální změny
20.-21.6. Kaly a odpady 2018
26.-28.6. Vápno, cement, ekologie 2018
Září    
4.9. Legislativa ochrany ovzduší v roce 2018
Opakování: 5.9.
6.9. Efektivní zapojení obyvatel do odpadového hospodářství obce
11.9. Práce s programem EVI 8 pro začátečníky na PC
Opakování: 12.9.2018, 13.11.2018
18.9. Nakládání s odpady ze zdravotnických, veterinárních a zařízení sociální péče včetně domovů důchodců
Listopad    
6.11. Manažer a Auditor systémů řízení dle ISO 9001, ISO 14001 a ISO 45001
14.11. Práce s programem EVI 8 pro začátečníky na PC
21.-23.11. International Conference on Environmental Technology and Innovations

 

  

 

Oběhové hospodářství 2018 - 2019

Novinky

24.05.2018 06:00

Výzva INTERREG EUROPE na podporu mobility a nízkouhlíkové ekonomiky

Navázání spolupráce s partnery z Polska a Lucemburska na projektech zaměřených na mobilitu a na nízkouhlíkovou ekonomiku je možné v rámci 4. výzvy programu INTERREG EUROPE, Program pokrývá celé území EU a dále Švýcarsko a Norsko.

 

 

 

Zdroj: CEBRE

22.05.2018 17:23

Evropská rada se shodla na pravidlech o odpadu a recyklaci

Členské státy budou povinny zvýšit opětovné použití a recyklaci komunálního odpadu a splnit přitom závazné cíle. Rada dnes přijala balíček předpisů o odpadech, v němž jsou stanovena nová pravidla pro nakládání s odpady a právně závazné cíle pro recyklaci. Do 1. ledna 2025 budou muset členské státy zavést tříděný sběr textilu a nebezpečného odpadu domácností. Do 31. prosince 2023 bude biologický odpad buď tříděn odděleně nebo recyklován u zdroje (např. formou domácího kompostování). Balíček také obsahuje cíl pro snížení skládkování a stanoví minimální požadavky na všechny systémy rozšířené odpovědnosti výrobce. Právní předpisy vstoupí v platnost 20. dnem po vyhlášení v Úředním věstníku.

 

Cíle pro recyklaci komunálního odpadu:

do roku 2025

do roku 2030

do roku 2035

55 %

60 %

65 %

 

Nové cíle pro recyklaci obalového odpadu:

 

do roku 2025

do roku 2030

Veškeré obaly

65 %

70 %

Plasty

50 %

55 %

Dřevo

25 %

30 %

Železné kovy

70 %

80 %

Hliník

50 %

60 %

Sklo

70 %

75 %

Papír a lepenka

75 %

85 %

 

Tříděný sběr

V návaznosti na stávající povinnost tříděného sběru papíru a lepenky, skla, kovů a plastů zvýší nová pravidla pro tříděný sběr kvalitu druhotných surovin a jejich využívání: nebezpečný odpad z domácností bude muset začít být sbírán do roku 2022 odděleně, u biologického odpadu to bude do roku 2023 a u textilu do roku 2025.

 

Postupné ustupování od ukládání na skládky

Ukládání odpadů na skládky postrádá v oběhovém hospodářství smysl a může vést ke znečištění vody, půdy a vzduchu. Do roku 2035 musí být množství komunálního odpadu ukládaného na skládky sníženo na 10 % celkového množství vzniklého komunálního odpadu či méně.

 

Pobídky

Nové právní předpisy předpokládají větší využívání účinných ekonomických nástrojů a dalších opatření na podporu hierarchie způsobů nakládání s odpady. Důležitou roli v tomto procesu transformace mají výrobci, kteří jsou odpovědní za své výrobky, když se stanou odpadem. Nové požadavky na systémy rozšířené odpovědnosti výrobce povedou ke zlepšení výkonnosti a správy. Kromě toho musí být povinné systémy rozšířené odpovědnosti výrobce do roku 2024 zavedeny pro všechny obaly.

 

Předcházení vzniku odpadů

Nové právní předpisy se zaměří především na předcházení vzniku odpadů a budou zavedeny důležité cíle týkající se problematiky plýtvání potravinami v EU a omezení množství odpadu v mořích za účelem dosažení cílů udržitelného rozvoje OSN v těchto oblastech.

 

Během dvou posledních desetiletí řada členských států postupně zlepšila své nakládání s odpady, a to v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady v EU. V roce 1995 bylo v EU ukládáno na skládky průměrně 64 % komunálního odpadu. V roce 2000 byl průměr snížen na 55 %, přičemž průměrná míra recyklace činila 25 %. V roce 2016 se ukládání odpadu z domácností na skládky v EU jako celku snížilo na 24 % a míra recyklace se zvýšila na 46 %. Výzvy a velké rozdíly mezi jednotlivými členskými státy EU nadále přetrvávají. V roce 2016 deset členských států stále ukládalo na skládku více než 50 % odpadu z domácností a šest z nich 40 % nebo více spalovalo.

22.05.2018 17:08

Hradecké služby nezabezpečily odpady před smísením. Dostaly pokutu 180 tisíc korun

Kontroloři z Oblastního inspektorátu (OI) České inspekce životního prostředí (ČIŽP) v Hradci Králové uložili pokutu 180 tisíc korun společnosti Hradecké služby a.s., která nejednala v souladu se schváleným provozním řádem při provozu zařízení „Překládací stanice komunálního odpadu Temešvár “.

„Společnost nezabezpečila odpady, konkrétně plastové obaly, směsné stavební a demoliční odpady a směs komunálních odpadů přijatých do  zařízení před jejich smísením. Množství odpadů, které bylo vzájemně smícháno, činilo cca deset procent z celkového množství 290 tun zde soustředěných odpadů,“ řekl Lukáš Trávníček, ředitel OI ČIŽP v Hradci Králové.

Společnost Hradecké služby a.s. podle něj také přijímala odpady do zařízení nebo z něj odpady předávala mimo provozní dobu stanovenou ve schváleném provozním řádu. „V době mimo provozní dobu bylo do zařízení přijato celkem 85,6 tun odpadů a ze zařízení odvezeno celkem 132,6 tun odpadů,“ doplnil Trávníček. Společnost zároveň postupovala v rozporu se zákonem o odpadech, když nepodala pravdivé a úplně hlášení o produkci a nakládání s odpady za rok 2015.

Společnost Hradecké služby a.s. se vůči rozhodnutí ČIŽP odvolala, odvolací orgán (MŽP)však rozhodnutí ČIŽP potvrdil a pokuta nabyla právní moci.

22.05.2018 16:43

Vláda a plynaři podepsali memorandum o nižší dani na CNG

Zástupci plynárenských firem se dohodli s vládou na zachování snížené spotřební daně z plynu pro automobily do roku 2025. Stěžejním závazkem podepsaného memoranda je, že daň za megawatthodinu nepřekročí 290 korun. Cílem opatření je přispět ke snižování emisí v dopravě, uvedla po dnešním podpisu ministryně financí v demisi Alena Schillerová.

Po českých silnicích jezdí zhruba 20.700 vozidel na stlačený zemní plyn (CNG) a jejich počet roste. Podle Národního akčního plánu čisté mobility by orgány veřejné správy v roce 2020 měly mít ve vozových parcích minimálně čtvrtinu aut s alternativním pohonem. To by mohlo znamenat až 5000 nových vozů na CNG. Podle středně optimistického scénáře by v tomto roce mělo být v provozu přibližně 50.000 vozidel na CNG a spotřeba CNG by měla přesáhnout 130 milionů metrů krychlových.

Od letoška je spotřební daň na metr krychlový CNG jako automobilového paliva 1,44 Kč proti 12,84 Kč za litr benzinu. Do roku 2020 se má daň na CNG postupně zvýšit na 2,80 Kč na metr krychlový.

"Stěžejním závazkem je, že do roku 2025 sazba daně pro zemní plyn určený pro pohon motorů nepřekročí hranici 290 Kč za megawatthodinu. Jako ministryně financí zodpovědná za státní pokladnu vítám, že memorandum pamatuje i na situace, při kterých by ke zvýšení dojít mohlo. To je důkazem, že jde o odpovědnou deklaraci, která nebyla ušita horkou jehlou," uvedla Schillerová.

Na celkovém znečištění ovzduší v ČR se přibližně z jedné pětiny podílejí emise z dopravy. "V oblasti CNG plnicích stanic pro osobní vozidla je na tom již Česká republika poměrně dobře, postrádáme však více CNG stanic, které by umožňovaly rovněž plnění vozidel nákladní dopravy. Tento stav by však měl díky dotačním programům do několika let zlepšit," dodal ministr dopravy v demisi Dan Ťok. V současnosti je v Česku v provozu 165 plnicích stanic. Do roku 2021 vzniknou další dvě desítky pro vozidla osobní i nákladní dopravy.

Za stát memorandum o spolupráci do roku 2025 podepsali místopředseda vlády a ministr životního prostředí Richard Brabec, ministr průmyslu a obchodu Tomáš Hüner, ministryně financí Alena Schillerová, ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová a náměstek ministra dopravy Tomáš Čoček. Plynárenské společnosti zastoupili předseda představenstva innogy Česká republika Martin Friedrich Herrmann, předseda představenstva Pražské plynárenské Pavel Janeček, předseda Rady Českého plynárenského svazu Jan Valenta a CEO E.ON Distribuce Zdeněk Bauer.

22.05.2018 16:00

Výsledky materiálového toku PET lahví: Vytřídíme téměř každou 7 PETku, ale k recyklaci se dostane jen polovina

Dnes proběhla první odborná konference určená pro odbornou i laickou veřejnost Zálohujme? s podtitulem Inspirace a zkušenosti se zálohovými systémy ze zahraničí. Jejím hlavním cílem bylo načerpat co nejvíce zkušeností se zálohovými systémy, které již teď úspěšně fungují v zahraničí. Konference se zúčastnili expertka na zavádění zálohových systémů na nápojové obaly v EU a zakladatelka organizace Reloop Platform Clarissa Morawski, ředitel společnosti řídící zálohový systém v Estonsku Rauno Raal, zástupkyně Evropské komise pro ČR Magdalena Frouzová, ředitelka INCIEN Soňa Jonášová a generální ředitel Karlovarských minerálních vod, a.s. Alessandro Pasquale.  Na konferenci také zazněly první výsledky analýzy materiálového toku PET lahví a byl také představen nový ekodesign lahve Mattoni, která je vyrobená z 50 % z recyklovatelného plastu.

Odborná konference byla pořádána společnou výzkumnou skupinou Zálohujme, která analyzuje současný stav nakládání s odpady z PET lahví, reálnou míru recyklace a možnosti zavedení zálohového systému PET lahví v České republice. Skupina vznikla v lednu letošního roku, kdy Karlovarské minerální vody a.s. oznámily spolupráci s Institutem Cirkulární Ekonomiky (INCIEN) a Fakultou technologie ochrany prostředí VŠCHT Praha s cílem vytvořit studii vedoucí k doporučení, jak by se v České republice mohlo zpět do oběhu vrátit co nejvíce PET lahví.

Po analýze dostupných studií a dat, hloubkových rozhovorech s hlavními zúčastněnými stranami a sběru dat v terénu došla skupina Zálohujme k prvním předběžným výsledkům. „Překvapujícím zjištěním byl fakt, že největší bariérou v šetření je nedostatečná evidence PET nápojových obalů v rámci celkové evidence PET obalů. Studie, které již proběhly, jsou přes 10 let staré a pro nás těžko použitelné. Největší přehled o stavu PET má jednoznačně EKO-KOM, od kterého jsme také čerpali řadu podkladů, ale velká část dat není stále dostupná, neboť se tyto materiálové toky tak podrobně neevidují,“ vysvětluje Soňa Jonášová, ředitelka INCIEN.

Z analýzy vyplývá, že z cca 59 tisíc tun PET nápojových obalů uvedených ročně na trh vytřídíme do žlutých kontejnerů asi 39 tisíc tun (znamená to, že je vytříděno 6,6 z každých 10 PET lahví). K recyklaci se však dostane jen 54 % PET, které je možné použít jako kvalitní PET druhotnou surovinu pro výrobu nových produktů. Materiálové ztráty jsou tedy cca 27 tisíc tun/rok a tyto materiály končí na skládkách, spalovnách či v přírodě.

„Z pohledu cirkulární ekonomiky je skvělou zprávou, že Česká republika má dostatečnou recyklační kapacitu na vločkování PET lahví, tzv. “PET flakes”. Existují zde 4 hlavní zařízení na vločkování, která jsou ročně schopna zpracovat kolem 70 tisíc tun. Recyklace PET na lokální úrovni je nejlepší volbou z pohledu ekologie i ekonomiky. Zároveň se tak vytváří nové pracovní příležitosti a posiluje se naše materiálová soběstačnost,“ dodala Soňa Jonášová, ředitelka INCIEN. Skupina Zálohujme bude nadále pokračovat ve společné práci a v nejbližším období se bude zaměřovat především na ekonomické důsledky pro producenty, retail, zákazníky, ale i obce.

Cíle Karlovarských minerálních vod a.s. (KMV) shrnul generální ředitel Alessandro Pasquale: „Pro nás je zásadní, abychom se dlouhodobě postarali o životní prostředí a budoucnost naší planety. To se nám v průběhu let daří a iniciativa k zavedení zálohového systému je náš další významný krok stejným směrem. PET jako materiál je zatím vnímán převážně tak, že po spotřebování výrobku, který je v něm zabalen, zdánlivě ztrácí svou hodnotu. My chceme, aby si svou hodnotu zachoval a každý spotřebitel byl motivován a byl schopen si tuto hodnotu uvědomit.“

Alessandro Pasquale na konferenci zároveň představil plány KMV na využití recyklátu z PET lahví: „Opakované plnění PET lahví (tzv. REF PET) není vhodné řešení z hygienických důvodů, ale i kvůli nedostatečné záruce zachované odolnosti u lahví poté, co opakovaně absolvují cestu mezi stáčírnou a spotřebitelem. Zaměřujeme se na získání čistšího a kvalitnějšího recyklátu, z něhož je možné vyrábět nové PET lahve, což mnohem více naplňuje principy cirkulární ekonomiky. Konkrétním krokem KMV je nová lahev s minimálním obsahem 25 % recyklovaného PET (rPET), kterou v příštích měsících uvedeme na trh.“

Jak naznačila Magdalena Frouzová, zástupkyně Evropské komise pro ČR, pro Českou republiku je už nyní jasné, že kvůli legislativě EU budeme muset dosáhnout vyšší míry recyklace plastových obalů. „Vizí EU je do roku 2030 docílit, aby všechny plastové obaly v EU byly recyklovatelné, dále snížit plasty na jedno použití a úplně zakázat úmyslné používání mikroplastů. A to se samozřejmě bude týkat i České republiky. Znamená to pro nás, že musíme zabrat a prakticky ideální cesta, jak toho dosáhnout, je právě zálohový systém a vrácení plastového materiálu zpět do oběhu.“

Na své zkušenosti s nakládáním s odpady z PET lahví upozornil Rauno Raal, ředitel společnosti řídící zálohový systém v Estonsku. „Náš systém od svého založení vykazuje skvělé výsledky, jen v roce 2017 se v Estonsku vytřídilo 88 % všech PET lahví. Vše ale začalo právě iniciativou průmyslu, bez jehož spolupráce by čísla nebyla tak vysoká,“ zdůraznil Raal.

Clarissa Morawski, expertka na zavádění zálohových systémů na nápojové obaly v rámci celé EU a zakladatelka a ředitelka organizace Reloop Platform*, zmínila, že zálohový systém má v EU až 80% podporu veřejnosti. „Na cestě k zálohovému systému PET lahví je teď oficiálně Anglie a vážně o ní uvažuje také Francie a další státy EU. V zemích EU, které již nyní zálohový systém na PET lahve mají, dosahuje míra návratnosti až 90 %, což je opravdu skvělé,“ dodává Clarissa Morawski.


Poznámka:
* Reloop Platform je široká platforma pro firmy a instituce, které sdílejí společnou vizi pro cirkulární ekonomiku – více viz https://reloopplatform.eu/
 

22.05.2018 15:45

MPO si chce posvítit na „šmejdy“ v energetice

Praktiky „šmejdů" se v poslední době dramaticky rozmáhají i při získávání klientů pro odběr elektřiny a plynu. LED žárovky jako dárek, za který zákazník nakonec zaplatí několik tisíc. Závazné přihlášky do aukcí, kde je vítěz předem známý, a pokud zákazník „vítěznou" smlouvu nepodepíše, čeká na něj pokuta. Na tyto a podobné nekalé praktiky narážejí spotřebitelé bohužel stále častěji. Za řadou potíží přitom nestojí dodavatelé, ale zprostředkovatelé, kteří obcházejí domácnosti nebo je obvolávají po telefonu. MPO chce proti takovým praktikám bojovat a zasadit se o lepší ochranu spotřebitelů ve spolupráci s Českou obchodní inspekcí (ČOI) a Energetickým regulačním úřadem (ERÚ). Dnes společně představily plán, jak se kromě kontrol chtějí s nekalými obchodními praktikami vypořádat.

„Pokud má trh fungovat a spotřebitelé mají být chráněni před tzv. šmejdy v energetice, musí státní správa spolupracovat. Dnes různé subjekty často působí na hraně kompetencí ČOI a ERÚ a zneužívají toho, že většina lidí neví, na koho se v případě problému se službami v energetice obrátit.  Snažíme se situaci změnit. Jednak pomáháme zvýšit informovanost a rovněž chceme najít vhodné legislativní řešení - upravit energetický zákon a zavést tzv. spotřebitelský kodex," říká ministr průmyslu a obchodu Tomáš Hüner.

Rozdíl mezi dodavatelem a zprostředkovatelem se v praxi často stírá, někteří podomní prodejci se dokonce za dodavatele vydávají. I proto je pro veřejnost důležité, aby věděla, kdy a na koho se má obrátit. Zjednodušeně se to má tak, že ERÚ může spotřebitelům pomoct tehdy, pokud řeší spor s dodavatelem. Typicky jde o smlouvy o sdružených službách dodávky energie. Kupní nebo zprostředkovatelskou smlouvu, která byla podepsána se zprostředkovatelem, zase zpravidla řeší ČOI.

„Po podrobném posouzení několika smluv, které má nyní Česká obchodní inspekce k dispozici, vedeme pro podezření na nekalou obchodní praktiku několik správních řízení se zprostředkovateli, další desítky jsou ve fázi probíhajících kontrol," říká Mojmír Bezecný, ústřední ředitel ČOI.
I průběžné kontroly dodavatelů odhalují nekalé obchodní praktiky, což potvrzuje Vladimír Outrata, předseda Rady ERÚ: „Právě v těchto dnech jsme udělili za nekalé obchodní praktiky pokutu dva miliony korun. Prozatím je to rekordní částka a budou následovat další. ERÚ aktuálně zacílil kontroly na dva problémy – pochybné plné moci k převodu mezi dodavateli a LED žárovky, které mohou sloužit jako skryté sankce.”

Intenzivní spolupráce Ministerstva průmyslu a obchodu, ČOI a ERÚ by měla mimo jiné vést k dříve zmiňované úpravě energetického zákona. Nad zprostředkovateli by mohl být nově obdobný dohled, jako je tomu při sjednávání úvěrů. Také by měli mít jasně definovanou odpovědnost, a pokud by poškodili klienta, nesli by za to následky. Jedním z podnětů na úpravu energetického zákona je také úplný zákaz podomního prodeje. Kromě toho MPO připravuje nový zákon o ochraně spotřebitele, tzv. spotřebitelský kodex. Ten by měl zvýšit ochranu spotřebitelů, zejména co se týče uzavírání smluv po telefonu. Nově by měly být smlouvy pro spotřebitele závazné teprve, až je podepíše. Daný právní předpis má být vládě předložen do 30. června 2019.

Ministr Hüner chce, aby nově v kontextu se spotřebitelskými smlouvami v energetice mimo jiné platilo:

  • Konkrétní datum konce fixace ve smlouvě
  • Sdělení data konce fixace kdykoli na požádání klienta
  • Omezení maximální výše smluvní pokuty
  • Oznámení nových podmínek minimálně 30 dnů před vypršením smlouvy na dobu určitou
  • Součinnost stávajícího a nového dodavatele při změně
  • Možnost odstoupit od smlouvy do 14 dnů od podpisu
     
21.05.2018 17:59

SZÚ zveřejnil metodický návod ke zpracování Posouzení rizik

Novela zákona o ochraně veřejného zdraví č. 258/2000 Sb. platná od 1. 11. 2017, uložila výrobcům a dodavatelům pitné vody pro veřejné zásobování novou povinnost, a to zpracovat tzv. posouzení rizik (rizikovou analýzu systému zásobování, v zahraničí více známou pod názvem „water safety plans“ – plány pro zajištění bezpečného zásobování pitnou vodou). Posouzení rizik je přílohou k provoznímu řádu a jeho závěry se do provozního řádu a monitorovacího programu promítají.

Podrobnosti ke struktuře, obsahu a způsobu zpracování posouzení rizik uvádí prováděcí vyhláška č. 252/2004 Sb. (ve znění pozdějších předpisů, především poslední novely č. 70/2018 Sb. platné od 27. 4. 2018), konkrétně § 3a a příloha 7. Státní zdravotní ústav, Národní referenční centrum pro pitnou vodu připravilo ke zpracování posouzení rizik metodický návod, který na zmíněnou legislativu navazuje. Metodický návod může být ze strany zpracovatelů podle nových poznatků a zkušeností průběžně doplňován a aktualizován.

Metodický návod je k dispozici ZDE

 

 

Zdroj: SOVAK ČR

21.05.2018 13:44

Tesco v České republice snížilo za loňský rok svůj potravinový odpad o 27 %

Maloobchodní řetězec oznámil své výsledky v oblasti potravinového odpadu ve střední Evropě za finanční rok 2017/18. Dle letošní zprávy společnost Tesco ČR ve srovnání s předešlým rokem snížila svůj potravinový odpad o 27 % a celkem darovala 869 tun potravin lidem v nouzi v České republice.

V současnosti společnost pracuje na snižování objemu potravinového odpadu ve svých obchodech i distribučních centrech. Pokud chce tento odpad minimalizovat, musí přesně vědět, kolik potravin z vlastního provozu jde do odpadu a kde se tomu tak děje. Proto Tesko ČR jako první a dosud jediný maloobchodní řetězec ve střední Evropě začal od loňského roku uveřejňovat svá každoroční data o potravinovém odpadu. Dle letošní zprávy udělala společnost velký pokrok: ve srovnání s předešlým rokem snížila svůj potravinový odpad o 27 % a celkem darovala 869 tun potravin lidem v nouzi v České republice.

V uplynulém finančním roce 2017/18 prodalo Tesco v České republice 651 575 tun potravin, z čehož 13 245 tun nebylo prodáno spotřebitelům a bylo evidováno jako potravinový přebytek. Toto množství zahrnuje potraviny, které nejsou bezpečné pro lidskou spotřebu, stejně tak i potraviny vhodné ke konzumaci a darované lidem v nouzi nebo krmivo pro zvířata a poškozené potraviny. V porovnání s předchozím rokem bylo celkové množství potravinového odpadu (veškeré potravinové přebytky mínus darované potraviny a krmivo pro zvířata) v České republice sníženo o 27 %, z celkových 13 925 tun na 10 227 tun. Zároveň Tesco v České republice dokázalo navýšit objem darovaných potravin o 156 %. Ze 7 020 tun potravin vhodných pro lidskou spotřebu bylo 3 016 tun darováno potravinovým bankám či jako krmivo pro zvířata, což znamená, že se v České republice celkově darovalo 23 % potravinových přebytků.

„Věříme, že žádná potravina vhodná pro lidskou spotřebu by neměla přijít nazmar, dokud jsou mezi námi lidé, kteří nemají dostatek jídla každý den. Ačkoliv jsme už učinili skvělý pokrok v boji s potravinovým odpadem v našem provozu, pořád toho můžeme udělat více. Jsme nesmírně vděční všem našim kolegům, bez jejichž pečlivé práce bychom nedosáhli tak pozoruhodných výsledků. I nadále budeme tvrdě pracovat na dosažení našich závazků a doufáme, že i ostatní obchodní řetězce a společnosti se k nám přidají v transparentním boji s potravinovým odpadem,“ uvádí Martin Kuruc, výkonný ředitel Tesco pro ČR.

Od minulého roku Tesco změnilo své interní procesy při objednávání zboží, tím snížilo objem objednávaných potravin, které mají označení minimálního data trvanlivosti, a navýšilo objem darovaný potravin lokálním potravinovým bankám. Díky tomuto přístupu a velkému úsilí všech kolegů napříč střední Evropou se podařilo snížit celkový potravinový odpad společnosti z 54 102 tun v roce 2016/17 na 38 054 tun v roce 2017/18, což je celkové snížení o 30 % za uplynulý rok. Společnost Tesco celkově darovala 10 639 tun potravin na českém, maďarském, polském a slovenském trhu prostřednictvím místních potravinových bank a charitativních organizací, což odpovídá více než 25 milionům porcí jídla pro lidi v nouzi.

Vedle optimalizace procesu objednávání Tesco bojuje proti potravinovému odpadu i svým vlastním programem na darování potravin. V současné době existuje více než 600 obchodů Tesco ve střední Evropě, které nabízejí potravinové přebytky partnerským potravinovým bankám a místním charitám. Více než 154 obchodů v Česku poskytuje lidem v nouzi potravinové přebytky za pomoci České Federace potravinových bank. Cílem společnosti Tesco je, aby do roku 2020 všechny její prodejny ve střední Evropě byly připraveny darovat potravinové přebytky lokálním potravinovým bankám.

V loňském roce společnost Tesco také zahájila prodej tzv. křivé zeleniny a ovoce pod názvem Perfectly Imperfect. Tím pomáhá svým dodavatelům tím, že od nich odebírá ovoce a zeleninu nestandardních tvarů a velikostí, které by se jinak nedostaly do běžné prodejní sítě a skončily by jako odpad. Když je pak bohatá úroda, Tesco spolupracuje také se svými dodavateli na efektivním rozdělování potravinových přebytků. Navíc společnost nedávno spustila tzv. Food waste Hotline ve střední Evropě, ta umožní dodavatelům upozornit na to, zda mají potenciální potravinové přebytky z dodavatelského řetězce, které může Tesco využít ve svých aktivitách.

Podrobné informace a přehled detailních údajů o plýtvání potravinami společnosti Tesco naleznete ZDE

21.05.2018 13:20

ČIŽP zkontrolovala ski areály. Z výsledků je vidět výrazný pokles zjištěných porušení

Inspektoři z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z oddělení ochrany vod provedli v uplynulé lyžařské sezoně desítky kontrolních šetření ve ski areálech. Prověrky provozovatelů sjezdovek byly zaměřeny zejména na dodržování zákonných povinností v souvislosti s odběry povrchových a podzemních vod pro účely umělého zasněžování.

Od 1. 10. 2017 do 17. 5. 2018 provedli inspektoři u 36 subjektů celkem 46 šetření, přičemž z tohoto počtu nejsou ještě tři kontroly dokončeny. Pochybení inspektoři dosud zjistili u čtyř provozovatelů ski areálů, což je přibližně 11 % ze všech kontrolovaných subjektů. V předchozím kontrolovaném období pochybila plná třetina všech kontrolovaných. Situace se tedy podstatně zlepšila.

„Nejčastějším prohřeškem provozovatelů ski areálů byl odběr většího množství povrchových nebo podzemních vod, než měli povoleno vodoprávním úřadem. Případně při odběru byly porušeny závazné podmínky povolení k odběru vod, jako např. neměření množství odebraných vod, nebo neosazení odběrného místa měřícím zařízením pro zachování minimálního zůstatkového průtoku ve vodním toku,“ komentoval výsledky kontrol Erik Geuss, ředitel ČIŽP.

Za zjištěná pochybení byla dosud zahájena tři přestupková řízení (dvě o uložení sankce a jedno o uložení opatření k nápravě). Jedno řízení o pokutě ve výši deset tisíc korun a řízení o opatření k nápravě už nabyla právní moci. V jednom případě bude řízení o přestupku se subjektem teprve zahájeno.

„Vzhledem k tomu, že se inspekce zabývá kontrolní činností ski areálů systematicky řadu let, je z výsledků vidět výrazný pokles zjištěných porušení. Inspektoři provádí při své kontrolní činnosti nejen samotnou kontrolu dodržování vodního zákona a všech podmínek pravomocných rozhodnutí, ale významnou roli při vlastní kontrole sehrává i prevence, šíření osvěty, poskytovaná provozovatelům ski areálů. I přes výrazné zlepšení, ke kterému nepochybně přispěly kontroly ČIŽP, se budou inspektoři kontrole ski areálů věnovat i nadále,“ řekl Geuss.

Ačkoli se situace v uplynulé zimní sezoně výrazně zlepšila, právní moci letos nabyla ještě jedna významná pokuta vzešlá z kontrol v předchozím období. Inspektoři České inspekce životního prostředí (ČIŽP) z Ústí nad Labem uložili pokutu v celkové výši 1 018 250 korun společnosti SKIAREÁL KLÍNOVEC s.r.o. Firma, která na Klínovci provozuje jeden z největších ski areálů v Krušných Horách, porušila zákon o vodách. Při kontrole odběrů vod pro systém zasněžování, bylo zjištěno, že subjekt odebíral povrchové vody z vodního toku Bílá voda bez platného povolení.

„Od listopadu 2014 do září 2017 společnost SKIAREÁL KLÍNOVEC s.r.o. nepovoleně odebrala 97 825 m3 povrchových vod z vodní nádrže Háj 1, která se nachází na vodním toku Bílá voda. V minulosti měli povolení k odběru povrchových vod z této nádrže. Jeho platnost ale skončila v roce 2005,“  řekl Jaroslav Vacek, ředitel Oblastního inspektorátu ČIŽP v Ústí nad Labem.

Inspektoři také zjistili nedodržení minimálního zůstatkového průtoku ve vodním toku pod vodním dílem Háj 2, které rovněž provozuje firma SKIAREÁL KLÍNOVEC s.r.o. Proti rozhodnutí ČIŽP se společnost neodvolala a rozhodnutí o pokutě tak nabylo 27. 2. 2018 právní moci.

 

Přehled pravomocných rozhodnutí v období 1. 10. až 17. 5.:

  • SKIPARK FRYMBURK s.r.o., SKIPARK Frymburk na Českokrumlovsku – pokuta 10 000 korun. Společnost se dopustila přestupku tím, že neplnila povinnosti, které jí ukládalo rozhodnutí o povolení k odběru vod. V lednu, v únoru a v březnu roku 2017 a lednu roku 2018 odebírala povrchové vody z vodní nádrže Lipno I., přičemž neměřila množství odebraných vod, tak jak jí ukládá zákon.
  • Obec Paseky nad Jizerou na Semilsku – opatření k nápravě. Obec Paseky nad Jizerou se jako provozovatel lyžařského areálu Paseky dopustila přestupku tím, že při odběru povrchových vod z bezejmenného toku nevedla řádnou evidenci odebraného množství vod a objem odebraných vod měřila vodoměrem, který neměl platné ověření.
21.05.2018 12:12

ČT24: Novela stavebního zákona měla zrychlit výstavbu. Úřady ale nestíhají

Získat stavební povolení je v Česku proces, který trvá měsíce. Situaci měla zlepšit novela zákona, v praxi se toho ale moc nezměnilo. Od začátku po definitivní tečku se čeká v průměru osm měsíců. Úřady totiž nejsou schopné zvládnout kratší lhůty a většinou marně shánějí nové zaměstnance. Více ZDE

 

 

 

Zdroj: ČT24

21.05.2018 10:27

České bariéry pro cirkulární ekonomiku

Třetím rokem zejména v českých odpadových vodách zaznívá pojem „oběhové hospodářství“ a „cirkulární ekonomika“. První výraz je celkem lehce odvoditelný a odborné veřejnosti bylo již od začátku jasné, že začíná být kladen důraz na vyšší míru recykace a tlak na usnadnění systému tak, aby v něm materiály mohly obíhat.

Pro mě osobně je však mnohem bližší druhý výraz, který máme ze stejného důvodu i v názvu organizace, protože je z něj již na první pohled patrné, že s sebou tento systém přináší i ekonomické příležitosti v celém životním cyklu materiálů. Ty jsou však dnes v mnoha ohledech brzděny tím, že ne ve všech fázích ideálního „uzavřeného kruhu“ jsou nastaveny legislativní, společenské a obecné zvyklosti tak, aby bylo možné cirkulovat bez překážek.

Ačkoliv jsem si v počátku myslela, že odpadové hospodářství se stane jen jednou z mnoha součástí cirkulárního dění v České republice, tak musím po třech letech práce konstatovat, že se také stává nejužším bodem, na kterém celý rozvoj dost intenzivně stojí. Můžeme intenzivně pracovat s firmami na ekodesignu, nových byznys modelech a přístupech k výrobě, nahrazení prodeje pronájmem a sdílením nebo i opravách výrobků, ale v závěru právě ono uzavření cyklu stojí na faktu, že na konci životního cyklu je zde stále nejlevnější se odpadu zbavit prostým skládkováním bez jakéhokoliv využití jeho hodnoty (ať už materiálové či energetické).

Tento, na první pohled banální problém paradoxně určuje, kam se bude orientovat rozvoj celých průmyslových odvětví. Pokud nás stojí skládkování nejméně, tak je těžké motivovat obyvateleaby třídili, je těžké chtít po obcích, aby investovaly například do sofistikovanějších sběrných dvorů, protože ceny vytříděných materiálů jsou skutečně mizerné. Pokud bychom totiž skládkování zdražili, do recyklačních firem by putovalo mnohem větší množství materiálů a přestali bychom se na odpady dívat jako na odpady, ale začali bychom je vnímat jako zdroj. A hlavně – nejde jen o komunální odpady. Ty hrají, překvapivě, skoro nejmenší roli.

Po desítkách kulatých stolů, aktuálně po posledním, který probíhal na půdě MPO a týkal se zpětného odběru plochého skla, musím konstatovat, že největší pozitivní změna by po zdražení skládkování proběhla právě u průmyslových či živnostenských odpadů. Věděli jste, že asi třetina českých skleněných střepů končí na skládkách? A to se u skla „plácáme po ramenech“, že to recyklujeme jedna báseň.

Obrovské množství peněz se také točí ve veřejných zakázkách. Stát, veřejné instituce, obce a další subjekty ročně soutěží zakázky za miliardy korun a ve svém zadávání mohou jít skvělým příkladem. Začít poptávat výrobky z druhotných surovin, specifikovat i naložení s odpadem, který během zakázky vznikne (typicky požadavek na dekonstrukci místo demolice, následnou separaci a odevzdání k recyklaci při stavebních pracích), poptávat komplexní řešení namísto specifikace konkrétních výrobků.

A nejzajímavější je fakt, že nemusíme vymýšlet nic nového a stačí se inspirovat v zahraničí. V Holandsku se v rámci tzv. Green Deals (četli jste o nich v minulém čísle) testovalo i cirkulární veřejné zadávání a výsledkem je skvělý stimul trhu pro druhotné suroviny, či pronájem namísto vlastnictví (například při vybavování celých budov novým nábytkem, kdy si zadavatel vše jen pronajme aj.), a to vše v souladu s legislativou. Stačí jen začít. Hned s dalším veřejným řízením.

Pro rozvoj tak komplexního tématu také potřebujeme skutečně silný plán. Faktem je, že v souvislosti s odpadovým hospodářstvím plní tuto roli Plán odpadového hospodářství České republiky. Kdyby však skutečně platilo, že je také linií, které se můžeme držet a vize tohoto dokumentu byla natolik jasná, tak bychom ještě dnes, na počátku jednadvacátého století nemuseli vést dlouhosáhlé diskuze o tom, jestli je zdražení skládkování správnou cestou…

Proto považuji za důležité, aby v následujícím roce vznikla koncepce, která bude protínat nejen životní prostředí, rozvoj průmyslu a obchodu nebo zemědělství, ale zahrne i ostatní sektory a nastíní i nástroje (a to i fiskální), které považujeme za správné a budeme pracovat na jejich prosazení (pozn. redakce: Dne 18.5.2018 oznámilo MŽP, že Česká republika připravuje strategický rámec oběhového hospodářství).

Nic se však nepohne bez toho, pokud nezačneme spolupracovat. Všichni. A to při dodržení základních aspektů slušnosti, diplomacie a snahy změnit věci k lepšímu a ne jen ku prospěchu vlastní kapsy.

 

 

Zdroj: Odpadové fórum 5/2018

Autor: Ing. Soňa Jonášová, ředitelka Institutu Cirkulární Ekonomiky, z. ú.

20.05.2018 21:22

Co s plastem? Ve hře jsou i plastové doly

Až donedávna posílala Evropa více než polovinu svého plastového odpadu do Číny. S tím je teď konec. Peking v lednu uzavřel největší recyklační trh světa. Vyvstal tak poměrně palčivý problém – co teď bude Evropa dělat se svým odpadem? Tam, kde jsou skládky zakázané, se jako nejlogičtější varianta jeví spalování plastů, prostřednictvím kterého se dá vytvářet tepelná nebo elektrická energie. Existují však i radikálnější myšlenky, jako například vytváření „plastových dolů“. Základem nápadu je pohřbít plasty pod zem a znovu je „vytěžit“ ve chvíli, kdy přijdeme na to, jak recyklovat odpad efektivněji a rychleji. Evropa zatím dává přednost stavbě obřích zařízení, která spalují plasty a vyrábí tak elektřinu a teplo. Je to přijatelnější varianta než skládky, které znehodnocují půdu, produkují toxiny a skleníkové plyny. Více ZDE

 

 

Zdroj: iDNES.cz

Partneři portálu:

 

WASTE

FORUM

https://tretiruka.cz/_files/200002839-c5b7cc6b1e/VYSTAVBA_1.jpg
Vodní hospodářství https://biom.cz/img/biom-ikona.gif
https://tretiruka.cz/_files/system_preview_small_200000917-3edaa3fd4d/esipa.jpg https://tretiruka.cz/_files/200002466-86159870f6/ikonka.jpg

 

Provozovatel webu: České ekologické manažerské centrum (CEMC) je sdružením českých podniků a podnikatelů. Bylo založeno v roce 1992 pro šíření znalostí o environmentálním managementu v českém průmyslu. Posláním CEMC je podílet se na snižování nebezpečí z průmyslové a jiných činností pro životní prostředí a zároveň přispívat ke zvyšování efektivity podnikání. Další informace ZDE.

 

Inzerce na webu - podrobné informace ZDE