Evropská komise dnes představila novou strategii, která by měla podpořit výstavbu "zelené" infrastruktury a propojit ochranu přírody s ekonomickými benefity. Strategie se bude zaměřovat na čtyři hlavní body, jimiž jsou integrace ekologické infrastruktury do hlavních politických oblastí, zlepšení znalostí o inovativních technologiích a jejich podpora, lepší přístup k financování těchto projektů a podpora projektů na úrovni EU. Úspěsnost strategie vyhodnotí Komise do konce roku 2017 vydáním hodnotící zprávy společně s dalšími doporučeními.
Evropská komise dnes přijala novou strategii, jejímž cílem je podpořit využívání zelené infrastruktury a zajistit, aby se přírodní procesy v rostoucí míře stávaly systematickou součástí územního plánování. Zelená infrastruktura je ověřeným a vyzkoušeným nástrojem, jenž využívá přírodu k zajištění ekologických, ekonomických a sociálních užitků. Příkladem uplatnění zelené infrastruktury může být například řešení zaplavovaných oblastí, kdy k zachycování nadměrného množství vod v důsledku přívalových dešťů upřednostňuje využívání přirozených mokřadů oproti budování protipovodňové infrastruktury.
Komisař pro životní prostředí Janez Potočnik k tomu uvedl: „Rozvoj zelené infrastruktury je často výhodnou investicí z hlediska přírody, hospodářství a pracovních míst. Je-li to opodstatněné z ekonomických a environmentálních důvodů, měli bychom nabízet společnosti řešení, jež se nepříčí přirozeným přírodním pochodům, ale naopak z nich vycházejí.“
Zelená infrastruktura je často levnější a trvanlivější než jiná řešení založená na klasických stavebně inženýrských přístupech. Parky s bohatou biologickou rozmanitostí, zelené plochy a koridory čerstvého vzduchu mohou například přispívat ke zmírnění nepříznivých dopadů letních vln veder. Zelená infrastruktura vedle své prospěšnosti z hlediska zdraví a životního prostředí rovněž přináší celou řadu sociálních užitků: vytváří pracovní místa a přetváří města v atraktivní místa k bydlení i pro práci. Díky jejímu rozvoji se také lépe daří volně žijícím živočichům, a to dokonce i v městském prostředí.
Dnes zahájená strategie se zaměří na:
-
prosazování zelené infrastruktury do hlavních oblastí politik, jako jsou zemědělství, lesnictví, vodohospodářství, mořské prostředí a rybolov, regionální politika a politika soudržnosti, zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se jí, doprava, energetika, prevence živelných pohrom a politiky územního rozvoje. Do konce roku 2013 Komise vypracuje pokyny, v nichž budou uvedeny způsoby, jak lze zelenou infrastrukturu v období 2014 až 2020 začlenit do provádění těchto politik,
-
zlepšení výzkumu a údajů, posílení znalostní základny a prosazování inovativních technologií, jež podporují zelenou infrastrukturu,
-
zlepšení přístupu k financování projektů zelené infrastruktury – Komise do roku 2014 zřídí ve spolupráci s Evropskou investiční bankou nástroj financování EU na podporu projektů zelené infrastruktury,
-
podporu projektů zelené infrastruktury na úrovni EU – Komise vypracuje do konce roku 2015 studii, jež vyhodnotí příležitosti rozvoje sítě zelené infrastruktury v rámci celé EU.
Další kroky
Do konce roku 2017 Komise přezkoumá pokrok rozvoje zelené infrastruktury a zveřejní zprávu o získaných zkušenostech spolu s doporučeními pro budoucí opatření.
Souvislosti
Krajina v Evropě podléhá dennodenně výrazným změnám v důsledku stále silnějšího lidského působení, které vede k roztříštěnosti, změnám a intenzifikaci v souvislosti s využíváním půdy. Rozšiřování měst a výstavba silnic a energetické infrastruktury poškodily a rozdělily cenné ekosystémy, přičemž se dotkly přirozených populací a druhů a snížila se územní a funkční soudržnost krajiny. Poškozené ekosystémy mají častou menší druhovou rozmanitost a oproti zdravým ekosystémům nemohou zabezpečovat plný rozsah nezbytných funkcí. Tyto funkce však přinášejí hospodářství přímý užitek, a investice do zelené infrastruktury jsou tudíž z ekonomického hlediska opodstatněné.
Investice do zelené infrastruktury přinášejí obvykle vysokou návratnost. V případě obnovy záplavových území v povodí řeky Labe v Německu přínosy v důsledku přesunu odvodňovacích kanálů, investic do řízení využívání zemědělské půdy, které je přizpůsobeno záplavovým územím, a vybudování rybích přechodů převýšily náklady až čtyřnásobně. Užitky z hlediska rekreace, protipovodňové ochrany a úspory emisí CO2, jež nebyly vyčísleny v peněžní podobě, by vypočtené užitky dokonce ještě zvýšily.
Prvky zelené infrastruktury v městském prostředí, jako jsou například zelené střechy, parky a aleje, jsou prospěšné z hlediska lidského zdraví, napomáhají při řešení sociálních problémů, spoří energii a usnadňují odtékání vod. Dokonalejší plánování infrastruktury rovněž přispívá k účinnější politice v oblasti mobility a výstavby.
Sdělení o zelené infrastruktuře čerpá z plánu pro Evropu účinněji využívající zdroje a ze strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2020 a usiluje o prosazování investic do zelené infrastruktury v Evropě a její široké využívání.
Další informace:
Odkaz na sdělení a shrnutí pro veřejnost:
https://ec.europa.eu/environment/nature/ecosystems/index_en.htm
Nové audiovizuální záznamy k zelené infrastruktuře naleznete zde:
https://www.tvlink.org/
Viz též:
https://ec.europa.eu/environment/nature/ecosystems/
Zveme Vás na konferenci ENVIRO 2013, 30. května 2013 v Kladně, pod záštitou ministra životního prostředí a kladenského primátora. Nenechte si ujít vystoupení německých energetických specialistů, kteří se s námi podělí o své zkušenosti s posuzováním energetické náročnosti a způsobu hospodaření s energií v německých i českých firmách a přinesou nám zajímavé informace ze srovnání podmínek a výsledků snah o úsporu energie mezi Německem a Českou republikou.
