Provozovatelé fotovoltaických elektráren často tvrdí, že solární panely obsahují tolik cenných surovin, že je jednou – až doslouží nebo se rozbijí – od nich někdo rád odkoupí a rozebere, že je proto nesmyslné tvořit jakoukoli rezervu pro jejich likvidaci. Na první pohled se tato myšlenka nezdá špatná, ovšem jen potud, než se na problematiku solární recyklace podíváme zblízka a do hry vstoupí tvrdá data a zkušenosti z praxe. Náklady na zpracování fotovoltaických panelů se v našich poloprovozních podmínkách v současnosti pohybují od 4,- do 8,50 Kč na 1 kilogram panelu v závislosti na typu a kompletnosti panelů.

Solární panely obsahují i nebezpečné látky - jednou z nich je i olovo. To se v panelu objevuje z pájky pro pájení a pájecích past, protože pájených spojů je v tomto druhu panelu velké množství. Náklady na separování a ekologickou likvidaci nebezpečných součástí panelu jsou částečně, nikoliv však zcela, kryty výnosy z prodeje hliníku (z rámu) a stopových množství stříbra (z pájky). Celkově je tedy jasné, že recyklace solárních panelů má i po započtení výnosů z prodeje surovin negativní bilanci.

Evropská směrnice EU 2012/19/EU vyžaduje od roku 2015 zajistit u solárních panelů při jejich likvidaci 70% recyklaci a 80% využití, tj. minimálně 70 % panelu se musí recyklovat na druhotné suroviny a dalších 10 % se může využít například pro výrobu energie. Pouze zbylých 20 % lze zlikvidovat uložením na skládku.

Ministerstvo životního prostředí navrhuje stanovit minimální sazbu pro výpočet minimální výše příspěvku a minimální výše uložených peněžních prostředků na účelově vázaném bankovním účtu ve výši 5,50 Kč na kilogram hmotnosti elektrodoodpadu ze solárních panelů. Tato minimální sazba z pohledu ministerstva poskytuje dostatečnou jistotu, že s elektroodpadem z fotovoltaických elektráren bude naloženo řádně. Příspěvek musí být převoditelný a zúčtovatelný na základě skutečných nákladů v době likvidace.

Recyklaci panelů zaplatí hliník a stříbro, píše dnes E15.cz. Samotná likvidace solárních panelů nebude ztrátová a jejich majitelé za ni nebudou muset platit. Náklady na rozdrcení a vytřídění odpadních materiálů se pokryjí z prodeje hliníku z nosných konstrukcí a z prodeje stříbra, uvádějí firmy, které se recyklací panelů zabývají. Nejvýnosnější jsou starší panely, které obsahují až dva gramy stříbra v kilogramu materiálu. Naopak u moderních panelů s obsahem stříbra pod jeden gram na kilogram panelů se výnosy a náklady vyrovnají.

Dále čtěte:

Je recyklace solárních panelů výhodný byznys? (solárnínovinky.cz)

Recyklaci panelů zaplatí hliník a stříbro (E15.cz)

Více na: https://zpravy.e15.cz/byznys/prumysl-a-energetika/recyklaci-panelu-zaplati-hlinik-a-stribro-996600#utm_medium=selfpromo&utm_source=e15&utm_campaign=copylinkVíce na: https://zpravy.e15.cz/byznys/prumysl-a-energetika/recyklaci-panelu-zaplati-hlinik-a-stribro-996600#utm_medium=selfpromo&utm_source=e15&utm_campaign=copylinkVíce na: https://zpravy.e15.cz/byznys/prumysl-a-energetika/recyklaci-panelu-zaplati-hlinik-a-stribro-996600#utm_medium=selfpromo&utm_source=e15&utm_campaign=copylink Více na: https://zpravy.e15.cz/byznys/prumysl-a-energetika/recyklaci-panelu-zaplati-hlinik-a-stribro-996600#utm_medium=selfpromo&utm_source=e15&utm_campaign=copylink

Související článek - legislativa:

Návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 352/2005 Sb., o podrobnostech nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady a bližších podmínkách financování nakládání s nimi – SOLÁRNÍ PANELY

Prvním z nich je program na výměnu kotlů, který je určený územně samosprávným celkům a fyzickým osobám. Celkem je připraveno 100 milionů korun.

V případě obcí bude výše podpory záviset na instalovaném výkonu kotle (17 500 Kč/1 kWt), u fyzických osob bude rozhodující druh paliva a emisní třída (od 18 000 Kč u plynového kotle až 72 000 Kč u kotle na tuhá paliva dosahujícího čtvrté emisní třídy, plus podpora na instalaci 10 000 Kč).

Žádosti bude možné podávat od dnešního dne, tj. od 10. června až do maximálně 30. srpna. Územní samosprávné celky mohou žádosti podávat datovou schránkou (favab6q), fyzické osoby e-mailem na adresu povodne2013.kotle@sfzp.cz nebo prostřednictvím krajských pracovišť Státního fondu životního prostředí ČR.

Prezentace "Dotační programy MŽP na pomoc po povodních 2013"

Dalším programem Ministerstva životního prostředí je tzv. Rychlá pomoc. Příjemcem dotace budou obce zasažené povodněmi v roce 2013. Alokace pro první výzvu je 30 milionů korun. Maximální výše dotace pro obce je 200 000 Kč. Z důvodu rychlého čerpání finančních prostředků je obcím umožněno získat na dotaci mimořádně 100% zálohu.

Podpora je zaměřena prakticky - na vysoušeče (max. 10 000 Kč/1ks), čistící stroje Wap (max. 10 000 Kč/1ks) nebo pytle na odpad, kbelíky a nářadí - lopaty, hrábě, krumpáče, kolečka, sekery apod. (max. 30 000 Kč na žadatele).

Žádosti bude možné podávat od dnešního dne, tj. od 10. června až do maximálně 30. srpna. Obce mohou žádosti podávat datovou schránkou (favab6q) nebo písemně na adresu Státního fondu životního prostředí ČR (Žádost o podporu - povodně 2013, SFŽP ČR, Odbor národních programů a ŠF, Olbrachtova 2006/1, 140 00 Praha 4).

Dokumenta ke stažení:

Čtěte také:

Další pomoc povodněmi postiženým firmám. Balíček ministerstva průmyslu nabízí dotace i záruky

Zdroj: SFŽP

Svět má namířeno k průměrnému zvýšení teplot v rozmezí o 3,6 až 5,3 stupně Celsia. Světovým vládám tak agentura IEA, která data zveřejnila doporučuje, aby přijaly opatření, která by zajistila splnění klimatických cílů. Státy by tak měly zlepšit energetickou účinnost ve stavebnictví, průmyslu a dopravě, omezit výstavbu nebo používání nejméně účinných uhelných elektráren, snížit na polovinu očekávané emise metanu a částečně zrušit podporu fosilních paliv. Více ZDE

Zdroj: E15.cz

Více na: https://zpravy.e15.cz/byznys/prumysl-a-energetika/zivotni-prostredi-emise-co2-jsou-rekordni-hrozi-dalsi-oteplovani-996400#utm_medium=selfpromo&utm_source=e15&utm_campaign=copylink

MŽP vyhovělo připomínkám a v návrhu vyhlášky o ochraně dřevin a povolování jejich kácení, které poslalo do meziresortního připomínkového řízení na konci října minulého roku, ponechává jednotný limit pro vznik povinnosti mít povolení ke kácení - obvod 80 cm ve výčetní výšce 130 cm. Podle posledního znění návrhu vyhlášky lze očekávat, že vyhláška nabude účinnosti 1. července 2013. Více ZDE

Při odstraňování odpadů vzniklých v souvislosti se živelní pohromou se postupuje podle krizového zákona. Zákon o odpadech se používá podpůrně, je nutno zajistit ochranu životního prostředí a zdraví lidí. Odpovědnost za odstranění odpadů od občanů v důsledku povodně má místně příslušná obec. Pro evidenční účely je u odpadu uveden kód nakládání AN60. Obec je povinna plnit zákonné povinnosti původce odpadu, ale ve vztahu k § 45 zákona - povinnosti platit poplatek za ukládání odpadu na skládky není na ni pohlíženo v případě povodňového odpadu jako na původce. Obec je tedy osvobozena od platby poplatku za ukládání povodňového odpadu kategorie ostatní (O) i nebezpečné (N) na skládky. Více ZDE

Česko nebo Francie spoléhají na jadernou energii, zatímco Německo a Rakousko upřednostňují obnovitelné zdroje. Který přístup je šetrnější k životnímu prostředí a jak to ovlivní budoucnost evropské energetiky? Evropská unie nemůže naplnit své ambiciózní plány na snižování emisí jen pomocí obnovitelných zdrojů energie. Minulý týden to v Praze potvrdil Günther Oettinger, eurokomisař pro energii, podle nějž je pro dosažení klimatických cílů nezbytné počítat s jádrem v evropském energetickém mixu. To je pozitivní signál pro Čechy, kteří by se v létě měli dozvědět vítěze tendru na dostavbu Temelína, píše Wall Street Journal. S menším nadšením tuto zprávu přijaly evropské státy, které se jaderné energie vzdaly – často za vysokou cenu. Více ZDE

Zdroj: https://pohledzvenku.cz

Vychází ODPADOVÉ FÓRUM 6/2013. V červnovém čísle najdete Rozhovor s RNDr. Aloisem Kopeckým z MMR, bývalým ředitelem Českého ekologického ústavu a poté odboru odpadů na MŽP, a to nejen o budoucnosti evropských fondů. Reportáž jsme pořídili z kompostárny společnosti JENA, s. r. o. Smysl dvojí certifikace kvality u odpadářských firem, tedy podle ISO 14 000 a podle SUCO je tématem pro Polemiku. Lupa soudního znalce Ing. Barchánka se věnuje proceduře správního řízení nazvané Autoremedura. Nová rubrika Ohlédnutí se zaměřuje na havárii tankeru Exxon Valdes. Více čtěte ZDE.

Ministerstvo vnitra ČR připravilo Krizový manuál pro obce: povodně 2013 a přehled základních kontaktů při povodních. Manuál se zaměuje na problematiku:

• Podíl obce na provádění záchranných a likvidačních prací
• Způsob vyžadování sil a prostředků Armády ČR při řešení krizové situace
• Jak likvidovat odpady po povodni?
• Zapojení nezaměstnaných do likvidačních prací
• Jak žádat o věcné zdroje?
• Financování záchranných a likvidačních prací
• Pravidla základní hygieny po záplavách
• Psychologická pomoc

Dokumenty ke stažení:

Krizový manuál pro obce: povodně 2013 (manuál, kontakty)

Čtěte také:

Základní doporučení pro nakládání s odpady při povodňi a postup při sanaci zatopených studní

Další informace:

Informace o sběrných dvorech v ČR: https://www.sberne-dvory.cz/

Pravidla základní hygieny při záplavách (povodně_info_leták, Leptospiróza_nebezpečí_nákazy)

Rychlá detekce bakteriální kontaminace pitné vody, více ZDE (SZÚ)

Postupu při zjišťování a uplatňování náhrady škody a postupu při určení její výše v územích určených k řízeným rozlivům povodní více na MZe

Evidence škod farmářů postižených velkou vodou - ZDE

Sanační práce a obnova objektů po povodni - ZDE

Vláda (12. 6.):

1. Návrh poslanců Ivany Řápkové, Tomáše Chalupy a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (ST1019)
2. Návrh Programu rozvoje venkova na období 2014 – 2020

Schůze parlamentu - Senát:

• 11. schůze Senátu bude zahájena ve čtvrtek 20. června v 9 hodin.

1. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví (ST 887)
2. Senátní tisky č. N 21/09 a K 22/09 - Evropská strategie pro alternativní paliva /evropský senátní tisk č. N 021/09,  K 022/09/
3. Návrh senátního návrhu zákona senátora Jana Hajdy a dalších senátorů, kterým se mění zákon č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů /senátní tisk č. 60/ (2. čtení)

Schůze parlamentu - Poslanecká sněmovna:

• 54. schzůze je naplánována na 11. června 2013

1. Vládní návrh zákona o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebuů /sněmovní tisk 933/

2. Senátní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 914/

3. Návrh poslanců Františka Dědiče a Jana Bauera na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 1006/

4. Návrh poslanců Michala Haška, Jana Hamáčka, Václava Klučky a dalších na vydání zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti se zákazem hydraulického štěpení hornin při využívání ložisek hořlavého zemního plynu /sněmovní tisk 902/

5. Návrh poslanců Víta Bárty, Kateřiny Klasnové, Radka Johna, Michala Babáka, Jany Drastichové, Josefa Novotného st., Miroslava Petráně, Petra Skokana, Otto Chaloupky, Jiřího Štětiny a Davida Kádnera na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 1008/ 

Německo nechce jádro. Jenže současná vláda nyní přiznává, že odklon od jaderné energie vyjde mnohem dráž, než se čekalo. Podpora obnovitelných zdrojů energie vyjde letos Německo na rekordních 16 miliard eur a emise oxidu uhličitého přitom rostou kvůli nutnosti využívání uhelných elektráren pro vyrovnání výkyvů v produkci elektřiny po uzavření jaderných elektráren. Tomu oponuje Siemens. Podpořit obnovitelné zdroje energie jde podle šéfa koncernu až o 150 miliard eur levněji. Cestou k řešení tohoto problému je podle Siemense upuštění od přesného cílení podílů zelené energie v energetickém mixu a zavedení přímého sledování cíle snižování emisí budoucích emisí CO2. Siemens přitom radí zaměřit se do budoucna na vysoce efektivní plynové elektrárny s kombinovaným cyklem a na větrné elektrárny.  Více ZDE

Zdroj: IHNED.cz

Výrobci fotovoltaických panelů a provozovatelé českých solárních elektráren si založili vlastní kolektivní systém, který se má v budoucnu postarat o ekologickou likvidaci solárních panelů. Nově založená společnost REsolar bude konkurovat třem zavedeným systémům, které už na trhu fotovoltaických panelů působí. Společníky REsolar jsou kromě výrobců a velkých elektráren také asociace CZEPHO a Aliance pro energetickou soběstačnost. Ty sdružují majitele slunečních elektráren s celkovým výkonem 750 megawattů, což představuje zhruba 36 procent instalované kapacity v Česku. Teď kolektivní systém podá žádost o registraci na ministerstvo životního prostředí. Může už však uzavírat předběžné smlouvy s majiteli elektráren. Ti si musí podle zákona o odpadech vybrat kolektivní systém do konce června. Dosavadní zkušenosti systémů ukazují, že někteří majitelé recyklační poplatky platit nechtějí a navzdory zákonu smlouvu s kolektivními systémy neuzavřou. Majitelé elektráren přesně nevědí, jak vysoký recyklační příspěvek budou platit. Vyhláška, kterou připravuje ministerstvo životního prostředí, je v připomínkovém řízení. Více ZDE

Zdroj: E15.cz

Živelní pohromy jsou v případě krizové situace závažným ohrožením života a zdraví lidí, majetkových hodnot a životního prostředí. Z hlediska odpadového hospodářství představuje největší hrozbu povodeň a ji doprovázející povodňový odpad, který je potenciálně nebezpečný a má známky zdravotního rizika a rizika pro životní prostředí. Odpad kontaminovaný povodní je nutno považovat vždy za potenciálně nebezpečný a za infekční. Prioritním způsobem odstraňování povodňového odpadu je jeho spalování. Více ZDE

Usnesení zemědělského výboru ze 46. schůze dne 29. května 2013 k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 933/. Projednání tisku je navrženo na pořad 54. schůze od 11. června 2013. Více ZDE

Další postup při uvolnění prostředků je takový, že fond písemně vyrozumí žadatele o vyjmutí jeho projektu ze zásobníku projektů a zařazení k realizaci. Do stanoveného termínu pak očekává písemné vyjádření žadatele, zda jeho záměr realizovat projekt s podporou OPŽP nadále trvá či nikoliv. V případě souhlasného stanoviska doloží žadatel do určeného termínu požadované aktualizace žádosti a přílohy, následně je vydán Registrační list. Zařazením žádosti do zásobníku projektů nevzniká automaticky nárok na vydání Registračního listu.

O dočasném stažení emisních povolenek bude výbor pro životní prostředí v Evropském parlamentu hlasovat za dva týdny, na plénum půjde problematika na začátku července. V říjnu pak Litva jako budoucí předsednická země očekává shodu členských států a začátek trialogu. Jak se na backloading dívají velcí hráči v České republice? Česká republika k backloadingu nezastává jednoznačné stanovisko. Důvodem jsou mimo jiné rozdílné postoje klíčových hráčů české ekonomiky. Energeticky náročné obory dočasné stažení povolenek odmítají, protože nízké ceny povolenek jim vzhledem k vysoké spotřebě elektřiny vyhovují. V opozici k nim stojí skupina ČEZ, které se kvůli situaci v EU ETS nevyplatí uvést do provozu novou paroplynovou elektrárnu Počerady, jež bude letos dokončena. Připomínáme, že návrh na backloading představila Evropská komise v listopadu 2012. Důvodem byla nízká cena uhlíku, která se dlouhodobě pohybuje na rekordních minimech. Plenární zasedání Parlamentu ale návrh v dubnu poslalo zpět k přepracování do výboru pro životní prostředí. Více ZDE

Zdroj: EurActiv.cz