Více času na podstatné
Úvod:
1. EMS jako dobrovolný nástroj
Systém environmentálního managementu (Environmental Management System - EMS) je interpretován jako systematický přístup k ochraně životního prostředí ve všech aspektech činnosti organizace, jako řízení jejího vztahu k životnímu prostředí. Je jedním ze subsystémů vrcholového řízení, který je (na rozdíl od ostatních subsystémů, orientovaných především na působení uvnitř organizace – např. ekonomika, kvalita, bezpečnost, personalistika) zaměřen především na řízení vlivu výroby, výrobků a služeb na životní prostředí a na dosažení a udržení souladu se zákonnými předpisy tento vliv usměrňujícími.
Je důležité připomenout, že EMS patří mezi dobrovolné nástroje, jejichž rozvoj byl výrazně ovlivněn zprávou „Naše společná budoucnost“, připravenou v r.1987 pro Světovou komisi OSN pro životní prostředí a rozvoj. Zpráva poprvé definovala pojem udržitelného rozvoje - udržitelný rozvoj je rozvoj, který uspokojuje potřeby přítomnosti, aniž by ohrožoval schopnost příštích generací naplnit jejich vlastní potřeby - jako zdůraznění požadavku, aby lidské aktivity současnosti neomezovaly potřeby budoucnosti. Kromě systémů environmentálního managementu lze k dobrovolným nástrojům řadit například dobrovolné dohody mezi veřejným a soukromým sektorem, postupy čistší produkce, hodnocení životního cyklu výrobků, ekolabeling, ekodesign, integrovanou výrobkovou politika, „zelené“ nakupování atd.
Už ze samotného principu dobrovolnosti vyplývá, že organizace se k zavádění EMS rozhoduje dobrovolně, aniž by ji k tomu donucoval stát; povinnost zavést EMS není totiž zakotvena v žádném zákonném předpisu. Z celosvětového nárůstu počtu certifikovaných EMS, který dosáhl na konci roku 2008 hodnoty téměř 189 tisíc ve 155 zemích (meziroční nárůst 22%), vyplývá úspěšný rozvoj systémů environmentálního managementu a jejich celosvětová akceptace jako objektivního průkazu pozitivního vztahu organizací k ochraně životního prostředí. Rozvoj se týká nejen organizací výrobních, ale i organizací služeb a veřejné správy - na uvedeném počtu se certifikáty EMS v organizacích působících v oblasti služeb podílely 34%. Na doplnění je třeba uvést, že postavení České republiky je velmi dobré – v celosvětovém srovnání absolutního počtu vydaných certifikátů EMS byla na konci r. 2008 na 12. místě, v zemích EU s přibližně stejným počtem obyvatel na 2. místě (www.iso.org, https://ec.europa.eu/environment/emas).
2. Standardy pro zavádění EMS
Systémy environmentálního managementu jsou v našich podmínkách navrhovány a rozvíjeny prostřednictvím dvou způsobů:
podle mezinárodních norem ISO řady 14000, reprezentovaných v českém normalizačním prostředí především kmenovou normou ČSN EN ISO 14001:2005 „Systémy environmentálního managementu - Požadavky s návodem pro použití“ (pro zjednodušení je pro označení tohoto přístupu dále používán pojem „ISO“),
a/nebo
podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č.1221/2009 o dobrovolné účasti organizací v systému řízení podniků a auditu z hlediska ochrany životního prostředí (dále též jen „EMAS“).
Práce na normách řady ISO 14000 byly zahájeny pod gescí Mezinárodní komise pro standardizaci v r. 1992. První normy vstoupily v platnost v r.1996. Z nich vycházely i odpovídající české normy ČSN EN ISO 14001 (a další) zavedené do českého normalizačního prostředí o rok později. V r.2004 byla schválena revize normy ISO 14001, která je první aktualizací od zavedení těchto mezinárodních norem. Revize základních norem ČSN EN ISO 14001 („Systém environmentálního managementu – Požadavky s návodem pro použití“) a ČSN EN ISO 14004 („Systém environmentálního managementu – Všeobecná směrnice k zásadám, systémům a podpůrným metodám“) navazující na revizi mezinárodních norem řady ISO vstoupily v platnost v r.2005 jako ČSN EN ISO 14001:2005, resp. ČSN EN ISO 14004:2005. Kromě uvedených základních norem, jimiž se zabývá výklad v oddílu C, lze zmínit i řadu podpůrných norem, např. ČSN EN ISO 14020:2002 „Environmentální značky a prohlášení – Obecné zásady“, ČSN EN ISO 14031:2000 „Environmentální management – Hodnocení environmentálního profilu – Směrnice“ atd.
Nařízení o dobrovolné účasti organizací v systému řízení podniků a auditu z hlediska ochrany životního prostředí, známé pod zkratkou EMAS (Eco-Management and Audit Scheme) vstoupilo v členských státech EU v platnost v r.1995. Evropská komise v pravidelných intervalech vyhodnocuje zkušenosti s jeho uplatňováním a připravuje aktualizovaná znění. Od 11.1.2010 je tak platné a účinné Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č.1221/2009, které zachovává základní požadavky předcházejícího Nařízení č.761/2001, současně ale přináší i některé změny, například posílení důrazu na soulad organizace s environmentální legislativou, možnost registrace „klastrů“ (např. průmyslových zón) a korporací (organizace s více pobočkami v různých státech může obdržet jednu celoevropskou registraci), možnost registrace organizací se sídlem mimo EU, možnost poskytování výhod registrovaným organizacím (například omezením inspekcí a kontrol, daňové zvýhodnění apod.). Do právního prostředí České republiky byl Program EMAS uveden formou usnesení vlády ČR již v r.1998. Vstupem ČR do EU nabyla veškerá nařízení platnost i u nás v plném rozsahu.
Odborná literatura nabízí mnoho podrobných analýz zabývajících se rozdíly mezi oběma standardy, zde pracovně označovanými ISO a EMAS. Tyto rozdíly vyplývají mj. ze skutečnosti, že Nařízení se zabývá širším okruhem problémů, než standardy ISO. (Například ukládá vládám členských států EU vytvořit podmínky pro účast organizací v Programu EMAS zejména zřízením systému pro akreditaci nezávislých environmentálních ověřovatelů a systému pro registraci organizací.) Z hlediska praktických potřeb organizací rozhodujících se mezi ISO a EMAS jsou významné především dva rozdíly: zatímco Nařízení požaduje vypracování úvodního environmentálního přezkoumání (viz dále) a závěrečného environmentálního prohlášení, ISO vypracování přezkoumání pouze doporučuje (není povinné) a o environmentálním prohlášení se vůbec nezmiňuje. Je tedy časově zhruba o 15 – 20 % méně náročné. Pro organizace neziskového a veřejného sektoru může být vypracování environmentálního prohlášení v rámci EMAS významným příspěvkem ke zlepšení komunikace s veřejností. Pro organizace s významnějším exportem výrobků nebo služeb i do států mimo rámec EU je vzhledem k celosvětové platnosti ISO norem asi výhodnější volit postup podle ISO.
V každém případě je třeba zdůraznit, že pro oba přístupy je znalost normy ČSN EN ISO 14001:2005 nezbytná. I Nařízení totiž k zaregistrování organizace do programu EMAS vyžaduje zavedení systému řízení odpovídajícího v plném rozsahu požadavkům normy ISO 14001.
3. Certifikace EMS
V souvislosti s charakteristikou EMS se vyskytují pojmy certifikace a akreditace. Je účelné připomenout, co tyto pojmy znamenají - citované normy je totiž v definicích nevysvětlují. Certifikace představuje činnost, jejímž výsledkem je vydání certifikátu - písemného úředního osvědčení (například o zkoušce motorového vozidla). Akreditace znamená mj. úřední pověření vykonávat nějakou činnost (např. akreditace státních zkušeben, akreditace diplomata). Hodnotit zavedený EMS z hlediska jeho souladu s platnými normami může kterýkoliv subjekt; k vydání certifikátu však musí být subjekt akreditován národním akreditačním orgánem, v České republice tedy Českým institutem pro akreditaci, o.p.s. (ČIA). Pro úplnost lze doplnit, že pro registraci v programu EMAS je vyžadováno ověření environmentálního prohlášení (potvrzení, že příslušné dokumenty EMS splňují požadavky normy).
Certifikace zavedeného EMS prováděná akreditovaným certifikačním orgánem (CO) probíhá na základě žádosti prověřované organizace, která se v ní mj. zavazuje k předložení všech informací nezbytných k hodnocení. Je prováděna auditorským týmem CO ve 2 auditních stupních. Při auditu 1.stupně (obvykle v místě organizace) se CO seznamuje se zavedeným EMS žadatele. Na základě zjištění auditu 1.stupně a případném odstranění nedostatků je možné přikročit k auditu 2.stupně, prováděném vždy v místě organizace. Cílem tohoto auditu je potvrdit, že organizace dodržuje svou politiku, cíle a postupy, že zavedený EMS je v souladu se všemi požadavky normy a dosahuje se jím cílů, stanovených v environmentální politice. Ve zprávě z auditu 2.stupně CO uvede případné neshody, které je třeba odstranit před vydáním rozhodnutí o udělení certifikátu.
Certifikát je zpravidla platný 3 roky. V průběhu tohoto období vykonává CO u organizace pravidelné dozorové návštěvy, zaměřené na posuzování vybraných prvků certifikovaného EMS. Po vypršení platnosti certifikátu může jeho nositel požádat o opakované posouzení EMS a prodloužení platnosti certifikátu na další období.
Akreditace se týká certifikačních orgánů. Požadavky na akreditaci certifikačních orgánů (a environmentálních ověřovatelů v případě EMAS) jsou uvedeny v příslušných metodických pokynech ČIA.
4. Podpora státu
Nařízení EP a Rady (ES) č.1229/2009 ukládá členským státům vytvořit podmínky pro účast organizací v programu EMAS vytvořením systému pro akreditaci a usnadněním přístupu organizací k informacím a podpůrným fondům. Je velkou předností České republiky, že v souladu s přijatými pravidly je podpora ve stejné míře poskytována i organizacím s EMS certifikovaným podle ISO, protože stát má zájem na stálém rozvoji systémů environmentálního managementu jako dobrovolného nástroje zvyšujícího kvalitu životního prostředí a proto jej podle svých možností podporuje, a to jak institucionálně, tak finančně. Proto odstavce dále uváděné a týkající se EMAS platí, pokud není výslovně uvedeno jinak, i pro systém ISO.
K institucím, zabývajícím se z pověření státu mj. i úkoly souvisejícími se zaváděním EMS, patří z hlediska organizací zejména: Agentura EMAS, Český institut pro akreditaci, o.p.s., Česká inspekce životního prostředí.
Agentura EMAS působí při České informační agentuře pro životní prostředí (CENIA) a zabezpečuje veškeré manažerské, odborné i administrativní činnosti spojené s Programem EMAS v ČR. Mezi její činnosti patří mj. poskytování veřejných informací o Programu EMAS (včetně správy příslušné internetové stránky www.cenia.cz ) a vedení národního Registru EMAS a dalších registrů a databází (např. registr akreditovaných ověřovatelů a certifikačních orgánů, registr podniků se zavedeným EMS podle ISO 14001, databáze poradenských firem).
Český institut pro akreditaci, obecně prospěšná společnost (www.cai.cz ), vydává osvědčení o akreditaci, mj. pro certifikační orgány provádějící certifikaci výrobků, certifikaci systémů jakosti, certifikaci pracovníků, certifikaci systémů environmentálního managementu.
Česká inspekce životního prostředí (www.cizp.cz) vykonává funkci poradního a konzultačního orgánu. Její stanovisko si příslušné subjekty musí vyžádat v případech, že organizace žádá Agenturu EMAS o zapsání do národního Registru EMAS nebo organizace žádá Státní fond životního prostředí o finanční podporu na zavedení EMS či EMAS. Kromě toho informuje inspekce Agenturu EMAS o porušení právních požadavků týkajících se ochrany životního prostředí registrovanou organizací i o tom, že porušení bylo napraveno a že organizace učinila opatření s cílem zajistit, aby se neopakovalo.