Shluková analýza dat o atmosférické depozici zjištěné pomocí biomonitoringu

Irena PAVLÍKOVÁ^a, Jan BITTA^a, Vítězslav PLÁŠEK^b, Petr JANČÍK^a
aVŠB-Technická univerzita Ostrava, 17. listopadu 15/2172, 708 33 Ostrava
^bOstravská univerzita, Dvořákova 7, 701 03 Ostrava

Článek uvádí možnost identifikace původu znečištění pomocí shlukové analýzy prostřednictvím samoorganizující (Kohenenovy) mapy. Za účelem stanovení atmosférické depozice bylo na česko-polském pohraničí (region Moravy a Slezska) monitorováno znečištění v přirozeně rostoucím mechu. Metoda byla aplikována na datové sadě čítající 44 vzorků shromážděných ze 41 míst, ve kterých byl určen obsah 38 prvků za použití neutronové aktivační analýzy. Metoda byla využita ke klasifikaci bez nutnosti jakékoliv transformace dat a bez jakékoli ztráty informací, takže takto určené klastry obsahují informace o chemickém obsahu prvků potřebném pro identifikaci původu znečištění. Aplikovaná metoda se doporučuje po dalším testování použít.

Klíčová slova: shluková analýza, atmosférická depozice, biomonitoring, mechy

Selektivní nekatalytická redukce NO_X amoniakem – vliv aditiv na bázi železa

Kateřina PACULTOVÁ, Anna KLEGOVÁ, Kateřina KARÁSKOVÁ, Lucie OBALOVÁ, Alexandr MARTAUS, Jozef VLČEK
VŠB-TU Ostrava, Institut environmentálních technologií, Ostrava
E-mail:katerina.pacultova@vsb.cz

Selektivní nekatalytická redukce NO_x amoniakem (SNCR) představuje principiálně jednoduchý proces snížení emisí NO_x a je komerčně využívána na celém světě. Nicméně vzhledem k nízké účinnosti v reálných podmínkách, je snaha najít cestu, jak účinnost SNCR  zvýšit. Cílem naší práce bylo použití běžně dostupných a levných Fe aditiv - šedé litiny a sideritu (FeCO₃) - za podmínek vhodných pro SNCR ke studiu jejich katalytického účinku na proces SNCR v laboratorních podmínkách, kde nejsou přítomny radikály pocházející z paliva. Katalytický účinek aditiv na bázi železa byl testován v reaktoru s pevným ložem v přítomnosti kyslíku a vodní páry při 700 a 900 ° C. Bylo zjištěno, že Fe oxidy mají inhibiční účinek na SNCR, což lze vysvětlit schopností oxidů neselektivně oxidovat amoniak na dusík nebo NO_x. Negativní vliv aditiv na účinnost SNCR se snižoval se zvyšující se teplotou a se snižujícím se množstvím kyslíku ve vstupní směsi a závisel na oxidačním stavu železa. Toto však může být minimalizováno úpravou teploty, množstvím kyslíku, poměru NH₃/NO_x nebo zajištěním oxidace Fe aditiv kyslíkem jejich dávkováním do oblasti bohaté na kyslík nebo vhodného časového zpoždění mezi kontaktem aditiva s kyslíkem a NO_x a amoniakem.

Klíčová slova: SNCR, aditivum, oxidy železa, redukce NO_x

Využití heterogenní fotokatalýzy pro úpravu odpadních vod obsahujících azo barviva – vliv pH a obsahu solí na zeta potenciál oxidu titaničitého a fotokatalytickou aktivitu

Marek SMOLNÝ, Vojtěch TROUSIL, Jiří PALARČÍK, Jiří CAKL
Ústav environmentálního a chemického inženýrství, Fakulta chemicko-technologická, Univerzita Pardubice, Studentská 573, 532 10 Pardubice, Česká republika.
E-mail: marek.smolny@upce.cz

Znalost interakcí mezi zeta potenciálem katalyzátoru, sorpcí barviva a výkonem fotokatalýzy je nezbytná pro hodnocení procesních parametrů fotokatalytického zpracování odpadních vod. Tento článek se zabývá experimentálním studiem heterogenní UV fotokatalýzy, použité pro odstranění barviva methyloranže z modelové odpadní vody. Fotokatalytické experimenty byly provedeny ve vsádkovém reaktoru s P25 oxidem titaničitým jako fotokatalyzátorem a UV-A LED modulem jako zdrojem záření. Během experimentů byl sledován efekt pH a přítomných iontů na zeta potenciál katalyzátoru. Taktéž byla sledována sorpce barviva a jeho degradace. Adsorpce barviva na povrch P25 katalyzátoru byl velmi významný krok ve fotokatalytickém procesu, a byla zjištěna silná závislost na pH a salinitě reakčního roztoku. Vyšší rychlost snížení barevnosti roztoku v oblasti kyselého pH byla zaznamenána v případě nulového přídavku chloridu sodného. Naopak, přídavek chloridu sodného významně zvýšil účinnost odbarvení v oblasti alkalického pH. Z porovnání získaných experimentálních dat je také patrné, že zeta potenciál není univerzálním indikátorem předpovídající sorpci barviva nebo fotokatalytickou degradaci pomocí oxidu titaničitého.

Klíčová slova: heterogenní fotokatalýza, zeta potenciál, azo barviva, odpadní voda.

Příprava kolagenního koncentrátu z kuřecích běháků

Petr MRÁZEK^a, Pavel MOKREJŠ^a, Robert GÁL^b, Ondřej KREJČÍ^a
 aÚstav inženýrství polymerů, Fakulta technologická, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Vavrečkova 275, 760 01 Zlín, e-maily: p_mrazek@utb.cz, mokrejs@ft.utb.cz, okrejci@ft.utb.cz
 ^bÚstav technologie potravin, Fakulta technologická, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Vavrečkova 275, 760 01 Zlín, e-mail: gal@ft.utb.cz

Maso-zpracující průmysl produkuje velké množství nežádoucích vedlejších jatečných produktů, které mají jen velmi malé využití, a množství těchto vedlejších produktů se neustále zvyšuje. Příkladem takového typu vedlejších produktů jsou drůbeží běháky, hlavy, vnitřnosti a kůže, které jsou bohaté na proteiny, zejména kolagen. Kolagen je získán v několika krocích, během kterých je materiál podroben procesu mletí a odtučnění, jelikož drůbeží vedlejší produkty obsahují 15 – 70 % tuku. Dále je nezbytné ostranit nekolagenní složky (pigmenty a proteiny rozpustné ve vodě). Nekolagenní složky byly odstraněny opracováním v 0,1% NaOH. Dále byly otestovány 3 způsoby odtučnění suroviny (použití NaHCO₃, lipolytického enzymu a 10 různých rozpouštědlových systémů). Použití směsi rozpouštědel petrolether a ethanol se ukázalo jako nejefektivbnější metoda odtučnění kuřecích běháků (zbytkový obsah tuku přibližně 5 %). Připravený kolagenní koncentrát lze využít např. v potravinářském nebo farmaceutickém průmyslu.

Klíčová slova: vedlejší produkty, odtučnění, bílkovina, drůbež, jatka

Analýza biomasy využitelné pro energetické účely

Jan FRYDRYCH^a, Lucie JEZERSKÁ^b, David Patino VILAS^c, Jiří ZEGZULKA^b
aOSEVA vývoj a výzkum s.r.o., Hamerská 698, 756 54 Zubří
^bVysoká škola báňská – Technická univerzita, Centrum ENET, 17. listopadu 15/2172, 708 33 Ostrava – Poruba
^cIndustrial School, Vigo University, Campus Lagoas-Marcosende, s / n, 36310 Vigo, Spain,
e-mail: frydrych@oseva.cz, lucie.jezerska@vsb.cz, patinho@uvigo.es

Travní biomasa je významnou součástí obnovitelných zdrojů energie mírného pásu. Pěstování trav pro energii rozšiřuje možnosti potenciálu využití trav nejen pro průmyslové účely. Cílem nového výzkumu v oblasti využívání trav pro energetické účely je spolupráce OSEVA vývoj a výzkum s.r.o. v Zubří, VŠB-TUO Centra ENET (Bulk Solids Centre) a University of Vigo ve Španělsku (Energetic Technology Group) je komplexní srovnání zpracování vytipovaných druhů energetických travin od vstupních produktů přes zpracování peletizací až po konečné výsledky spalovacích zkoušek. Předmětem uvedené studie je konkrétní zpracování čtyř vybraných energetických travin. Detailně je popsán postup výroby pelet, vyhodnocení jejich mechanicko-fyzikální vlastností s vyhodnocením kvality. Vybrané vyrobené pelety ovsíku vyvýšeného byly dále převezeny na University of Vigo, kde proběhly testy in a small scale biomass combustor. První experimenty si kladly za cíl optimální nastavení zařízení pro alternativní paliva s vyšším obsahem popela (např. primární a sekundární průtok vzduchu). Předmětem zájmu byla také particulate matter emissions. Výsledky byly srovnány s běžně dostupnými dřevěnými peletami a alternativními peletami vyrobenými z listí a smrkových pilin (25:75).

Klíčová slova: travní biomasa, peletizace, alternativní palivo, particulate matter emissions

Vliv hydrotermální předúpravy různých komunálních biologických odpadů na produkci bioplynu

Sergej USŤAK, Jakub MUŇOZ, Jan ŠINKO
Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. (VÚRV), Drnovská 507/73, 161 06 Praha 6-Ruzyně
e-mail: ustak@eto.vurv.cz

Pro výzkum byly jako typické komunální biologické odpady zvoleny kaly z čistíren odpadních vod, odpady z údržby travnatých ploch, odpady po zpracování zeleniny a ovoce a odpady vznikající v provozech veřejného stravování. Hydrotermální předúprava byla použita z důvodů zintenzivnění anaerobní biologické digesce a tím i produkce bioplynu a metanu z testovaných bioodpadů. Pro vyhodnocení produkce bioplynu z původních a hydrotermálně upravených biologických odpadů byly použity vsázkové laboratorní testy mezofilní anaerobní digesce, a to s použitím třílitrových skleněných anaerobních reaktorů obsahujících přibližně 2 litry fermentačního média, vše ve dvou opakováních. Testy biozplynování byly prováděny při teplotě 37 ± 1 ° C a míchány po dobu 15 minut každé 2 hodiny. V případě odpadů z ovoce a zeleniny a provozoven veřejného stravování byla zjištěna vyšší produkce metanu než u odpadů z údržby travnatých ploch a kalů z komunálních čistíren odpadních vod. Po hydrotermální předúpravě při typických podmínkách (teplota 160 °C po dobu 30 min) se produkce bioplynu (metanu) zvýšila u odpadů ze zeleniny a ovoce o 7,6 (6,6) %, z údržby travnatých ploch o 26,5 (24,1) % a z kalů komunálních čistíren odpadních vod o 58,3 (53,2) %, zatímco u předupravených odpadů z veřejného stravování se výnos bioplynu (metanu) nezvýšil, ale dokonce poklesl, a to o 4,2 (6,1) %. Zdá se, že čím nižší je biodegradabilita neošetřených odpadů, tím vyšší je nárůst výtěžnosti bioplynu a metanu po předúpravě. Podrobnější výzkum tohoto tématu je žádoucí.

Klíčová slova: komunální bioodpady; produkce bioplynu; hydrotermální předúprava; specifická výtěžnost metanu.

Vliv druhotných surovin na tvorbu tobermoritu vápenosilikátového kompozitu

Jana HÚŠŤAVOVÁ, Vít ČERNÝ, Rostislav DROCHYTKA
Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, Veveří 331/95, 602 00 Brno
e-mail: hustavova.j@fce.vutbr.cz, cerny.v@fce.vutbr.cz, drochytka.r@fce.vutbr.cz

Fyzikálně mechanické vlastnosti vápenosilikátových kompozitů jsou dány jejich mikrostrukturou. Mikrostruktura těchto kompozitů, zejména pak autoklávovaného pórobetonu, je závislá na tvorbě a morfologii vzniklých kalcium hydrosilikátových fází. Hlavním zástupcem těchto fází je pak tobermorit. A právě tvorbou tobermoritu se zabývá tento článek. V článku jsou zkoumány dvě druhotné suroviny, které byly vybrány jako zástupce dvou hlavních skupin druhotných surovin. Jedná se o fluidní popílky a o škváry z termálních procesů. Studie využitelnosti potenciálu druhotných surovin se v dnešní době stává skoro nutností, a to z hlediska ekologického tak ekonomického. Vybrané suroviny byly míchány pouze s vápnem. Takto byly zajištěny podmínky pro studii bez vlivu dalších příměsí. Poměr suroviny byl volen s molárním poměrem oxidu vápenatého ku oxidu křemičitém 0,73 a 1,0. Vzorky byly dále autoklávovány, a to při dvou teplotách (170 a 190°C) a třech různých délkách hydrotermální výdrže (4, 8 a 16 hodin). Dle získaných údajů se škvára jeví jako perspektivnější materiál.

Klíčová slova: Tobermorit, vápeno-silikátový kompozit, fluidní popílek, škvára

Vliv druhotných surovin na mikrostrukturu a fyzikálně mechanické vlastnosti autoklávovaného pórobetonu

Pavlína Šebestová, Vít ČERNÝ, Rostislav DROCHYTKA
Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, Veveří 95, 602 00 Brno
e-mail: sebestova.p@fce.vutbr.cz cerny.v@fce.vutbr.cz, drochytka.r@fce.vutbr.cz

Využívání druhotných surovin má pozitivní vliv z hlediska ekologických i ekonomických aspektů. Vysoká produkce druhotných surovin vzniká v energetickém průmyslu při spalování tuhých látek. V tomto odvětví vznikají dva druhy popílků, vysokoteplotní a fluidní. Fluidní popílky vzniklé při energeticky výhodnějším a modernějším fluidním spalováním jsou na rozdíl od vysokoteplotních popílků stále málo využívané. Při vysokoteplotním spalování vzniká vedle úletového popílku také škvára, která má potenciál pro využití v pórobetonu. Z tohoto důvodu je výzkum zaměřen na fluidní popílky a škváry. Pórobeton s příměsí druhotných surovin byl vyvíjen v hydrotermálních podmínkách laboratorního autoklávu při 7 hodinové izotermní výdrži na 190°C. Druhotné suroviny jsou využity jako 10%, 30% a 50% příměs v pískovém pórobetonu. Na čerstvé surovinové směsi byly stanoveny reologické vlastnosti pomocí zkoušky rozlitím. Výsledky ukázaly závislost reologických vlastností na množství příměsi fluidního úletového a ložového popele, škváry. Výzkum ukázal, že využití 10% příměsi druhotných surovin neovlivní fyzikální vlastnosti vzorků. Vliv druhotných surovin na mikrostrukturu byl zkoušen pomocí rentgenové difrakční analýzy a byly porovnány intenzity píku tobermoritu, který je nositelem pevností pórobetonu. Intenzity u vzorku s 10% příměsi úletového a ložového popele byly srovnatelné s referenčním vzorkem a korespondují tak s výsledky fyzikálních vlastností.

Klíčová slova: Pórobeton, fluidní úletový popílek, fluidní ložový popel, škvára, reologie

Stabilita vysokopecní strusky v demineralizované vodě

Martin MUCHA
Institut environmentálních technologií, Přírodovědecká fakulta, Ostravská univerzita, 30. dubna 22, 701 03 Ostrava, Česká republika
E-mail: martin.mucha@osu.cz

Vysokopecní struska představuje odpadní materiál z metalurgického průmyslu, který je dále ve velké míře využíván ve stavebnictví a je také studován v jemně disperzní formě jako potencionální materiál pro odstraňování těžkých kovů z roztoků. Rozemletá vysokopecní struska při kontaktu s demineralizovanou vodou způsobuje velký nárůst hodnoty pH suspenze, přičemž jsou do roztoku uvolňovány rozpustné silikáty (pravděpodobně v důsledku hydrolýzy) a dále vápenaté a hořečnaté ionty. V počátečních fázích kontaktu dochází pravděpodobně k reakci přítomného CaO, kdy jsou do roztoku uvolňovány především vápenaté ionty. Hydrolýza a uvolňování silikátů se projevuje ve větší míře až po 24 hodinách kontaktu, přičemž rovnovážného stavu je dosaženo až po 7 dnech kontaktu. Poměr množství struska:přidaný objem vody má zanedbatelný vliv na výslednou hodnotu pH roztoku po kontaktu se struskou, avšak s rostoucím množstvím vody vůči konstantní navážce strusky narůstá uvolňované množství všech sledovaných komponent (rozpuštěný SiO₂, Ca(II) a Mg(II)). Velký vliv na interakci strusky s demineralizovanou vodou má velikost částic. S klesající velikostí částic strusky narůstá velikost změny hodnoty pH a také uvolněné množství sledovaných komponent. U částic větších než 0,5 mm dochází jen ke slabé interakci s demineralizovanou vodou, materiál je tedy relativně stabilní. U jemně pomleté strusky (velikost částic < 0,5 mm) dochází ke značným změnám hodnoty pH roztoku po kontaktu se struskou a rovněž dochází k uvolnění většího množství SiO₂ a Ca(II) z materiálu. Vliv na interakci vysokopecní strusky s demineralizovanou vodou má také teplota. Teplota ovlivňuje především hydrolýzu silikátů. S rostoucí teplotou značně narůstá uvolněné množství SiO₂ ze strusky. S rostoucí teplotou dochází také k nárůstu uvolněného množství Ca(II) iontů, interakce fází strusky obsahujících vázané Mg(II) ionty nejsou teplotou téměř ovlivněny. Jemně pomletá vysokopecní struska může být stabilizovaná přídavkem Al₂O₃ s následnou tepelnou úpravou alespoň při 900 °C. Úprava primárně způsobuje potlačení hydrolýzy silikátů, ale ovlivňuje také vazbu Ca(II) ve struktuře.

Klíčová slova: vysokopecní struska, stabilita, loužení, stabilizace, demineralizovaná voda

Skládkovanie a spaľovanie ako posledná etapa životného cyklu LDPE bublinovej fólie

Jana JAĎUĎOVÁ^a, Anna BOHERS^a, Emília HRONCOVÁ^b
aFaculty of Natural Sciences of Matej Bel University, Department of Environment, Tajovského 40, 974 01 Banská Bystrica, Slovensko
^bEuropean Science and Research Institute (ESRI), Hlinku 29, 960 01 Zvolen, Slovensko
e-mail: jana.jadudova@umb.sk; anna.bohers@umb.sk, emilia.hroncova@gmail.com

Predmetom výskumu je čiastočný model životného cyklu výroby a zneškodnenia bublinkovej fólie. Hodnotený je výrobný proces bublinkovej fólie od použitia vstupnej suroviny, ktorou je polyetylén s nízkou hustotou po dva scenáre zneškodnenie hotového produktu – spaľovanie a skládkovanie, ktoré sú na Slovensku a v niektorých iných krajinách viac využívané. Modelovanie environmentálnych vplyvov výroby sme realizovali v zmysle normy STN EN ISO 14040:2007 využitím GaBi Education database 2017 software. Vplyv rôznych scenárov konca životného cykla (spaľovanie, skládkovanie) sa porovnávajú s ukazovateľmi: potenciál globálního otepľovania, potencial acidifikácie, potenciál eutrofizácie, potenciál poškodenia ozónu a potenciál tvorby fotochemického ozónu. Takmer v každej hodnotene kategórii dopadov proces výroby LDPE predstavuje vyššiu hodnotu. Spaľovanie má najväčší podiel na potenciály globálního otepľovania (28.61 kg CO₂ eq.). Produkované emisie nie sú nebezpečné pre životné prostredie a ľudské zdravie. Z výsledkov komparatívnej LCA štúdie vyplýva, že spaľovanie má takmer vo všetkých kategóriá vyššiu hodnotu ako skládkovanie.

Kľúčové slová: Hodnotenie životného cyklu, bublinková fólia, polyetylén s nízkou hustotou, spaľovanie, skládkovanie

Využití heterogenní fotokatalýzy pro úpravu odpadních vod obsahujících azo barviva – vliv pH a obsahu solí na zeta potenciál oxidu titaničitého a fotokatalytickou aktivitu

Marek SMOLNÝ, Vojtěch TROUSIL, Jiří PALARČÍK, Jiří CAKL
Ústav environmentálního a chemického inženýrství, Fakulta chemicko-technologická, Univerzita Pardubice, Studentská 573, 532 10 Pardubice, Česká republika.
E-mail: marek.smolny@upce.cz

Znalost interakcí mezi zeta potenciálem katalyzátoru, sorpcí barviva a výkonem fotokatalýzy je nezbytná pro hodnocení procesních parametrů fotokatalytického zpracování odpadních vod. Tento článek se zabývá experimentálním studiem heterogenní UV fotokatalýzy, použité pro odstranění barviva methyloranže z modelové odpadní vody. Fotokatalytické experimenty byly provedeny ve vsádkovém reaktoru s P25 oxidem titaničitým jako fotokatalyzátorem a UV-A LED modulem jako zdrojem záření. Během experimentů byl sledován efekt pH a přítomných iontů na zeta potenciál katalyzátoru. Taktéž byla sledována sorpce barviva a jeho degradace. Adsorpce barviva na povrch P25 katalyzátoru byl velmi významný krok ve fotokatalytickém procesu, a byla zjištěna silná závislost na pH a salinitě reakčního roztoku. Vyšší rychlost snížení barevnosti roztoku v oblasti kyselého pH byla zaznamenána v případě nulového přídavku chloridu sodného. Naopak, přídavek chloridu sodného významně zvýšil účinnost odbarvení v oblasti alkalického pH. Z porovnání získaných experimentálních dat je také patrné, že zeta potenciál není univerzálním indikátorem předpovídající sorpci barviva nebo fotokatalytickou degradaci pomocí oxidu titaničitého.

Klíčová slova: heterogenní fotokatalýza, zeta potenciál, azo barviva, odpadní voda.

Environmentálna politika Európskej únie a elektromobilita

Jarmila VIDOVÁ
Ekonomická univerzita v Bratislave, Dolnozemská cesta 1, 854 01  Bratislava, Slovenská republika, e-mail: vidova@euba.sk

Globalizačné trendy vplývajú na nárast cestnej osobnej a nákladnej dopravy, čo má pozitívny vplyv na kvalitu uspokojovania potrieb obyvateľov, no má negatívne dopady životné prostredie. V súčasnosti sú preto vyvíjané a aplikované technológie zamerané na znižovanie negatívnych vplyvov dopravy a automobilizmu na životné prostredie. Spoločnosť vyvíja tlak na automobilové spoločnosti, na vývoj automobilov s čo najnižšími emisiami. Tento trend je silne podporovaný Európskou úniou, ktorá chce výrobcov automobilov novými opatreniami stimulovať práve k investíciám do nových technológií na zníženie emisií CO₂ a NO_x. Smerovanie a priority vyvíjaných a aplikovaných technológií sú však závislé aj od ekonomického vývoja, politických a legislatívnych faktorov. V príspevku sa venujeme vývoju elektromobilov, analyzujeme ich predaj v Európskej únii a na príklade Slovenska uvádzame, že je elektromobilita závislá od príjmov, zároveň sme si vyskúšali možnosti, ktoré dnes ponúkajú renomovaní producenti áut. Sklamaním je, že rovnako ako pri klasických pohonoch, aj pri ekologicky šetrnejších deklarujú iba výsledky z laboratórnych podmienok, čo môže výrazne ovplyvniť razantnejší nástup ekologických dopravných prostriedkov. Vzhľadom na výšku kúpnej ceny elektrických vozidiel na Slovensku je pravdepodobnejšie, že kupujúci budú aj naďalej uprednostňovať vozidlá na klasický pohon, hoci hybridné ako aj čisté elektrické vozidlá sú už z hľadiska nákladov na palivo efektívnejšie.

Kľúčové slová: Doprava, elektromobily, emisie, investičná náročnosť.

Jak mohou metody výpočtu ovlivnit společný cíl EU pro recyklaci komunálního odpadu?

Jana SOUKOPOVÁ^a, Jiří HŘEBÍČEK^†b, Zdeněk HORSÁK^c
a Masarykova univerzita, Institut pro udržitelnost a cirkurlaritu, Lipová 41a, 602 00 Brno,
^bMasarykova unvierzita, Institut biostatistiky a analýz, Kamenice 126/3, 625 00 Brno
^cZH – SUEZ Využití zdrojů a.s., Španělská 10, 120 00 Praha 2
e-mail: soukopova@econ.muni.cz

Článek se zabývá strategií komunálního odpadu pro dosažení cílů recyklace Evropské unie (EU), které byly stanoveny v rozhodnutí Komise (2011/753 / EU) zaměřeném na stanovení pravidel a metod výpočtu těchto cílů. Analyzujeme 4 metody výpočtu recyklačních cílů komunálního odpadu v období 2010 – 2015 pro členské státy EU. Snažíme se zhodnotit rozdíly mezi interpretacemi definic komunálního odpadu a dopadů, které mohou mít různé metody výpočtu míry recyklace na konečné údaje o recyklaci. Diskutujeme významné nesrovnalosti v metodách sběru dat a interpretacích definice komunálního odpadu, které byla použita k podpoře rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 14. března 2017 a nového balíčku z 14 června 2018, podle něhož by výpočet recyklovaného komunálního odpadu měl vycházet z jedné harmonizované metody, která by členským státům bránila v hlášení výmětu jako recyklovaného odpadu.

Klíčová slova: komunální odpad, domácí odpad, směsný komunální odpad, miry recyklace, metody výpočtu recyklace, oběhové hospodářství.

Vliv znečištění PET na teplotní okrajové podmínky při výrobě polymerbetonu

Eva KULOVANÁ^a , Miroslav ČERNÝ^a, Jiří KOIŠ^b, Jakub KRESA^b, Jakub JOHN^b, Josef JANČÁŘ^{a, c
a}Vysoké učení technické v Brně, Fakulta chemická, Purkyňova 464/118, 612 00 Brno,
^bVIA ALTA a.s., Okružní 963/5, 674 01 Třebíč,
^cCEITEC, Vysoké učení technické v Brně, Purkyňova 123, 612 00 Brno,
e-mail: xckulovana@fch.vut.cz, kois@via-alta.cz, jancar@fch.vut.cz

Zpracování polyethylentereftalátu (PET) do polymerbetonu představuje alternativní metodu recyklace. Byl porovnán vliv znečištění polyethylentereftalátu (PET) na teplotní okrajové podmínky při výrobě takového polymerbetonu. Nečistoty (příměsi polyolefinů) neměly vliv na teplotu tání, avšak hrály významnou roli při tepelné degradaci. V inertní atmosféře znečištění zvyšovalo tepelnou degradaci, zatímco v oxidační atmosféře (na vzduchu) dokázalo v určitých případech vzorky tepelně stabilizovat.

Klíčová slova: recyklace, odpad, polyethylentereftalát (PET), polymerbeton.

Experimentální ověření množství tepla uvolňovaného při aerobní fermentaci biologicky rozložitelných odpadů

Jakub JOHN^a, Jan MAREČEK^b, Bohdan STEJSKAL^c
aVIA ALTA a.s., Okružní 963/5, 674 01 Třebíč
^bÚZPET AF MENDELU, Zemědělská 1, 613 00 Brno
^cÚKE AF MEDNELU, Zemědělská 1, 613 00 Brno
e-mail: john@via-alta.cz, jan.marecek@mendelu.cz, bohdan.stejskal@mendelu.cz

Klíčovým faktorem pro praktické využití biologického dosoušení biologicky rozložitelných odpadů a biomasy je zjištění množství využitelného tepla produkovaného mikroorganismy během fermentačních procesů. V minulosti byly publikovány určité hodnoty, nicméně zpravidla s odlišnými materiály, a ne zcela jasnými podmínkami měření. Z tohoto důvodu je experimentální ověření využitelného tepelného výkonu jedním z klíčových úkolů pro návrh prakticky využitelného zařízení pro využití biologického dosoušení bioodpadů a biomasy zejména pro výrobu tuhého alternativního paliva z těchto materiálů. Experimentální měření bylo prováděno v jednoúčelovém experimentálním reaktoru prostřednictvím měření množství odebíraného tepla z reaktoru.

Klíčová slova: bioodpad, tuhé alternativní palivo, tepelný výkon fermentace

Pohľad samospráv na vybrané otázky nakladania s komunálnym odpadom

Monika ČONKOVÁ, Michal STRIČÍK, Monika BAČOVÁ
Podnikovohospodárska fakulta v Košiciach Ekonomickej univerzity v Bratislave, Tajovského 13, 041 30, Košice, Slovenská republika
e-mail: monika.conkova@euke.sk, michal.stricik@euke.sk, monika.bacova@euke.sk

Európska únia si v rámci rozvojových stratégii stanovila za cieľ v oblasti obehového hospodárstva dosiahnuť maximálne materiálovo-energetické využitie odpadu s minimalizáciou jeho zneškodňovania. Slovenskej republike sa už dlhšie nedarí plniť tieto ciele a v rámci porovnania krajín Európskej únie je na posledných miestach v oblasti zhodnocovania odpadu vrátane komunálneho odpadu. V tejto súvislosti príspevok napomáha identifikovať príležitosti a bariéry efektívneho zhodnocovaniu komunálneho odpadu, pričom vychádza z dotazníkového prieskumu zameraného na samosprávu v Slovenskej republike. Výsledkom vyhodnotenia prieskumu je zistenie postoja predstaviteľov samospráv k životnému prostrediu, ako aj návrh opatrení, ktorých realizácia by prispela k zvýšeniu úrovne triedenia komunálneho odpadu v slovenských mestách a obciach. 

Kľúčové slová: komunálny odpad, zhodnocovanie odpadov, zneškodňovanie odpadov, skládkovanie, samospráva, dotazníkový prieskum

Výzkum možností zpracování komunálních odpadů s ohledem na platnou a nově plánovanou legislativu na území statutárního města Opavy

Petr Jančík, Petra Šutarová, Jiří Fiedor
Vysoká škola báňská – Technické univerzita Ostrava, Institut environmentálních technologií, 17. listopadu 15, 708 33 Ostrava – Poruba
e-mail: petr.jancik@vsb.cz; petra.sutarova@vsb.cz; jiri.fiedor@vsb.cz

Cílem výzkumných aktivit bylo zhodnocení současného stavu nakládání s komunálním odpadem na území statutárního města Opavy a ideový návrh případného nového systému, který umožní nakládání s komunálním odpadem v souladu s novými trendy, které budou zakotveny v připravované legislativě platné v členských státech Evropské unie. Město Opava, situované v Moravskoslezském kraji, ukládá na skládky ročně přibližně 17 000 tun směsného komunálního odpadu. V rámci výzkumných aktivit byl vytvořen technologicko – ekonomický model, který umožňuje srovnat náklady na případné zavedení nového systému nakládání se směsným komunálním odpadem (SKO) v různých variantách. V rámci výzkumu byly analyzovány technické varianty zpracování SKO, jako je třídicí linka, komunální bioplynová stanice, kompostárna, zařízení pro energetické využití odpadů, překládací stanice a předání odpadů k externímu zpracování. Jednotlivé varianty a jejich kombinace byly ekonomicky zhodnoceny.

Klíčová slova: směsný komunální odpad, variantní zpracování odpadů, třídicí linka, energetické využití, bioplynová stanice, kompostárna

Autorská práva:

WASTE FORUM, jejímž autorem je CEMC - České ekologické manažerské centrum, podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně 3.0 Česko. V případě převzetí článku vždy uvádějte WASTE FORUM jako zdroj s prolinkem, děkujeme.

WASTE FORUM, authored by CEMC - Czech Environmental Management Center, is licensed under a Creative Commons Attribution-Noncommercial 3.0 Czechia license. When taking over the article, always mention WASTE FORUM as a source with a link, thank you.

ISSN: 1804-0195